Divadlo J. K. Tyla hraje o plzeňském rodáku Bohumíru Lindauerovi
Fotografie: I. Štěrbová
Světovou premiéru měla v prosinci na scéně Velkého divadla v Plzni inscenace s názvem Lindauer? Pākehā! Hru o plzeňském rodákovi, malíři Bohumíru Lindauerovi napsala pro Divadlo J. K. Tyla (DJKT) dramatička, spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka polského původu Renata Putzlacher, režíroval ji Radovan Lipus a hlavní roli v ní hraje Marek Mikulášek. Nejbližší reprízy jsou naplánovány na 20. a 30. ledna a 13. února. Hra mapuje životní cestu plzeňského malíře a zavede diváky až na daleký Nový Zéland.
Nová hra vypráví příběh syna plzeňského zahradníka, který se vypravil na malířská studia do Vídně, pak jej jeho neklidné srdce táhlo do Haliče, Polska i na širou Rus. Jeho osudem se nakonec stal Nový Zéland, kam lodí připlul v roce 1874. Zde se stal špičkovým portrétistou. V Národní galerii v Aucklandu má oprávněně celé patro, tedy víc než jen čestné místo.
Lindauer? Pākehā! aneb Cesta plzeňského malíře (až) k Maorům je dalším výrazným dramaturgickým počinem činoherního souboru, který pramení z historie města a jeho výrazných osobností. V minulosti například činohra DJKT uvedla hru Tomáše Vůjtka Škoda!, o významném podnikateli Emilu Škodovi, nebo komorní dokumentární drama Plzeň 1953, ve kterém autor Ján Šimko vycházel z reakce škodováků na vyhlášení měnové reformy. Pravidelné úsilí plzeňské činohry zabývat se tématy spjatými s Plzní ocenil i režisér inscenace Radovan Lipus: „Jsem toho názoru, že každé divadlo má povinnost zpracovávat místní příběhy. V plzeňském DJKT budu pracovat poprvé a jsem rád, že zrovna na tak zajímavé látce. V minulosti jsem měl možnost točit na Novém Zélandu a tam zná Lindauerovo jméno snad každý a za jeho obrazy se tam platí astronomické sumy.“ Radovan Lipus v roce 2004 natočil dokumentární film Šumná Plzeň a také již dvakrát spolupracoval s Divadlem Alfa.
„Má první myšlenka byla: Co já mám společného s Maory?“ zavzpomínala autorka Renata Putzlacher na okamžik, kdy dostala nabídku od šéfky plzeňské činohry Apoleny Veldové napsat novou hru pro DJKT. „Zaujala mě ale ta Plzeň, protože jsem před 10 lety zjistila, že Putzlacherové, kteří pocházejí ze Štýrska, žili i na Plzeňsku. Nejdříve jsem zhlédla spoustu filmů o Novém Zélandu, následovala podrobná četba všeho, co by se mi mohlo během psaní hodit, navštívila jsem Náprstkovo muzeum, prošla jsem si i Plzeň – místa kudy chodil Bohumír Lindauer a jeho blízcí. Středobodem toho všeho bylo Velké divadlo, které vyrostlo starému panu Lindauerovi na jeho milované zahradě,“ dodala Renata Putzlacher.
Dramaturg plzeňské činohry Zdeněk Janál podotkl, že život malíře Bohumíra Lindauera se nedá popsat v několika slovech ani větách: „Vydá spíš na román, velké barevné plátno nebo na dobrodružnou divadelní expedici, a právě to se snaží inscenace na jevišti říci. Je to příběh touhy, cest, malby i maorského tetování.“
Kostýmním výtvarníkem je Tomáš Kypta, který s DJKT spolupracoval na více než dvaceti inscenacích, autorem scény je architekt, herec, básník a výtvarník David Vávra, hudbu pro inscenaci složil písničkář, zpěvák, skladatel Tomáš Kočko. Kromě Marka Mikuláška diváci uvidí Jana Maléře, Apolenu Veldovou, Michala Štěrbu, Kláru Kuchinkovou, Josefa Nechutného a další.
Editace textu: Hana Josefová