Dobrovolník Vojtěch Bílý se setkal s plzeňským primátorem
„Jsem trochu dobrodruh, věřím v solidaritu a podobné hodnoty,“ prozradil na sebe Vojtěch Bílý, když se dnes setkal s primátorem města Martinem Zrzaveckým. Ten mladého Plzeňana přijal na radnici vzhledem k jeho zásluhám v oblasti dobrovolnictví a působení ve Středoafrické republice.
Vojtěch Bílý se v 16 letech rozhodl, že odjede do zahraničí. Díky souhře náhod a úsilí dlouholeté pedagožky a emeritní profesorky Danuše Bělohlávkové odmaturoval už ve francouzském Dijonu. Začal spolupracovat s obecně prospěšnou společností SIRIRI, která pomáhá Středoafričanům postavit se na vlastní nohy. Deset měsíců strávil ve městě Bozoum, na misi odjel jako dobrovolník-učitel. Po příjezdu začal učit na základní a střední škole, nejprve jen biologii, religionistiku, tělocvik. V denním stacionáři pro sirotky připravoval volnočasové aktivity, doučoval francouzštinu a matematiku. Po vypuknutí občanské války se jeho role změnila. Dnes dvaadvacetiletý student žil podle svých slov dva měsíce doslova pod palbou a staral se o příděl potravin pro šest tisíc uprchlíků, kteří našli záchranu v táboře karmelitánské misie. O svých zážitcích napsal společně s Alenou Scheinostovou knihu Když padají manga.
Vojtěch Bílý se domnívá, že nejsilnější zbraní je vzdělávání. Právě to ve Středoafrické republice chybí, proto inicioval pedagogický projekt zaměřený na to, jak se naučit číst. Příští týden v úterý proto znovu odlétá do Afriky, kde s kolegy povede kurzy a pedagogické workshopy. Za několik týdnů naopak odcestuje do Skotska, kde na univerzitě studuje psychologii. S rodinou se prý vídá sporadicky. „Možná se uvidíme až na Vánoce, ale například loni jsem za nimi jezdil každý měsíc,“ dodal Vojtěch Bílý.
Text: Eva Kriegerová