Dynamika rozvoje podnikatelského prostředí je největší ve městech kolem Prahy a Brna. Dobře je na tom také Plzeň
V rámci letošního ročníku výzkumu Město pro byznys srovnali analytici agentury Datank, jak se změnilo podnikatelské prostředí ve městech za deset let, tedy mezi roky 2011 a 2021. Srovnávaly se data týkající se obyvatelstva, pracovního trhu, podnikatelského prostředí a ekonomiky. U příležitosti zveřejnění výsledků se konalo v minulém týdnu diskuzní setkání se zástupci územní samosprávy, podnikatelského prostředí a dalších. Za město Plzeň se setkání v Praze zúčastnil radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.
radní Vlastimil Gola, zdroj: David Pavlát
Podle Vlastimila Goly je Plzeň jedním z příkladů úspěšně se rozvíjejícího města. „Snažíme se, aby se Plzeň stala technologickým centrem. Podporujeme technické vzdělání mládeže, robotizaci i start-upy. Naším cílem nejsou montovny, ale provozy s vyšší přidanou hodnotou. Nadané lidi a úspěšné firmy si však zároveň musíme udržet,“ upozornil Vlastimil Gola. Jako příklad podpory podnikatelů uvedl podnikatelské vouchery, jimiž město proplácí firmám výdaje na vývoj u vybrané výzkumné společnosti. „Obrovským tahákem pro veřejnost je třírozměrný projekt města DUET v rámci Smart City nebo oslavy konce druhé světové války,“ dodal Vlastimil Gola.
To, že turismus a rozvoj města mohou jít ruku v ruce, potvrdil Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism. „Každé město má své turistické magnety, v Plzni je to mimo jiné známý pivovar, na který se jezdí dívat lidé z celého světa. Velkou roli hraje také skvělá dostupnost po dálnici z Prahy. Plzeň a Ostrava jsou příkladem ocelového a uhelného města, které dokázalo tato historická fakta proměnit ve svůj prospěch,“ řekl Jan Herget s tím, že mezi návštěvníky těchto atrakcí je mnoho nadaných studentů, o něž mají magistráty velký zájem. „Cestovní ruch může být pro města obrovský pomocník,“ doplnil Jan Herget.
S tím souhlasí i Živnostník roku 2016 Středočeského kraje David Lomos ze šperkařského ateliéru Daloo. „Plzeň má opravdu co nabídnout. My například úspěšně oslovujeme svatebčany ze zahraničí a nabízíme jim zdejší prostředí k uspořádání obřadu,“ uvedl jako příklad David Lomos. Zkušenosti s městskými úředníky není podle jeho slov vždycky příkladná, ale situace na úřadech se podle jeho slov časem zlepšuje.
Dynamičtější jsou malá města
Pokud jde o celkové srovnání stavu podnikatelského prostředí za posledních deset let v České republice, obecně platí, že větší rozvoj v přepočtu na obyvatele zaznamenávají menší města, jako jsou Brandýs nad Labem/Stará Boleslav, Říčany, Lysá nad Labem, Slavkov u Brna nebo Pohořelice. Z krajských měst je na tom celkově nejlépe Olomouc, ale ani ta se nevejde do první sledované desítky všech měst a obcí s rozšířenou působností. Z krajských měst je na tom dobře také Plzeň a Pardubice.
Z krajských měst je nejdynamičtější Olomouc
V oblasti podnikatelského prostředí, která zahrnuje například počet firem nebo počet živnostníků v přepočtu na obyvatele, zaznamenala největší pokrok Olomouc. Ta je také nejdynamičtější v oblasti pracovního trhu, kde jsou ovšem výsledky srovnávající roky 2011 a 2021 vyrovnané u všech krajských měst, podobně jako v ekonomické oblasti, což ukazuje na stabilitu velkých měst. V oblasti obyvatelstva je na tom nejlépe Plzeň, která má i do budoucna potenciál mládnout.
Jak jsou na tom krajská města v detailu?
V demografické oblasti, konkrétně v indexu stáří zaznamenávajícím poměr mezi lidmi nad 64 let a dětmi do 14 let, omládly za posledních deset let nejvíce Brno, Plzeň a Pardubice. Pokud jde o největší nárůst počtu dětí, ten je nejvýraznější v Plzni, a to více než pětinový. Počet ekonomických subjektů roste nejrychleji v Olomouci, počet právnických osob v Jihlavě. Pokud jde o oblast pracovního trhu, je vývoj celkově dobrý. Nejvýrazněji se to za deset let projevilo v Olomouci, kde se počet uchazečů o práci v přepočtu na počet ekonomických subjektů snížil nejvíce. Zvyšování průměrné mzdy je ve všech krajských městech rovnoměrné, a to v rozmezí 1,5 až 1,6násobku v porovnání s rokem 2011.
Srovnávací výzkum Město pro byznys již patnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí po datové stránce, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v České republice. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku. Vyhlašovatelem výzkumu je týdeník Ekonom, partnerem Stavební skupina EUROVIA CS a Svaz měst a obcí ČR.
Editace textu: Adriana Jarošová