Lidé uctili památku generála Ereta, rodáka z Červeného Hrádku
Uctít památku generála Ereta pohřbeného v obci Dýšina přijeli na západ Čech příslušníci 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci společně s tamními výsadkovými veterány. Právě jindřichohradecký prapor nese už 15 let jméno generála Josefa Ereta. Na pietním aktu v Dýšině nechyběl velitel praporu pplk. Jakub Kábele, předseda Klubu výsadkových veteránů pplk. v. v. Petr Čejka, příbuzní generála Ereta, zástupci čtvrtého plzeňského obvodu, starosta obce Dýšina Jaroslav Egrmajer a zástupce Kyšic.
Zdroj foto: archiv Městského obvodu Plzeň 4
Příběh brigádního generála Josefa Ereta měl být zapomenut, komunisté se ho chystali zatknout a postavit před soud. Generálu Eretovi se naštěstí podařilo i s rodinou emigrovat. Žil ve Spojených státech amerických a tam také v roce 1973 zemřel. Jeho ostatky byly tajně transportovány a uloženy do rodinného hrobu v obci Dýšina. Díky jeho rodině, cenným dokumentům a nejrůznějším badatelům bylo jméno generála Josefa Ereta očištěno a o jeho osudu se dozvěděla nejen široká veřejnost. „Jenom řízením osudu a jeho odvaze opustit významný post ve Vídni ho nepotkalo to, co potkalo mnohé generály. Z dochovaných materiálů je možné udělat si obrázek o tom, jaký byl generál Eret člověk, jaké hodnoty vyznával a jaký odkaz zanechal naší společnosti,“ poznamenal generálův prasynovec Pavel Eret.
O osudu významného odbojáře a jednoho z velitelů Pražského povstání přesto stále mnoho lidí neví. „Generál Eret byl během první světové války příslušníkem československých legií v Itálii, později úzce spolupracoval s T. G. Masarykem, Edvardem Benešem a Emilem Háchou. Za Protektorátu Čechy a Morava se angažoval v protiněmeckém odboji a v odboji pokračoval dál. Během svého života projevil nesmírnou dávku odvahy a hrdinství v boji za naši svobodu a vlast,“ uvedl Tomáš Soukup, starosta čtvrtého plzeňského obvodu, pod nějž spadá také Červený Hrádek – rodiště Josefa Ereta. „Rádi bychom na jeho rodný dům umístili pamětní desku, s jeho rodinou jsme o tom už jednali. Pokud bude současný majitel nemovitosti souhlasit, sejdeme se s příbuznými pana generála a domluvíme se na tom, jak by měla pamětní deska vypadat,“ doplnil místostarosta čtvrtého plzeňského obvodu Zdeněk Mádr.
Josef Eret se narodil 30. října 1892, vystudoval v Plzni učitelský ústav a poté působil na venkovských školách. V roce 1914 byl mobilizován. O čtyři roky později vstoupil do 31. čs. střeleckého pluku italských legií. Od roku 1935 působil ve Vojenské kanceláři prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, roku 1937 byl povýšen na plukovníka Generálního štábu a intenzivně spolupracoval s prezidentem Edvardem Benešem. Později zprostředkovával pomoc rodinám, které byly za německé okupace perzekuovány. Během druhé světové války se podílel na přípravách pražského povstání a v oblasti Praha-západ se stal velitelem pluku Revolučních gard. Roku 1947 byl povýšen na brigádního generála a ustanoven přednostou vojenského oddělení vyslanectví tehdejšího Československa ve Vídni. Tento úřad o rok později opustil, společně s manželkou a poté s celou rodinou emigroval a zakotvil v USA. Zpočátku pracoval jako dělník či zahradník, stal se členem řady exilových a krajanských organizací, zapojil se do činnosti československé politické emigrace. Zemřel ve Washingtonu 15. března 1973, kde byl také pohřben. Jeho přáním však bylo spočinout v rodné zemi v Dýšině. Urna s jeho popelem byla do tehdejší Československa dopravena tajně a do rodinného hrobu uložena za přítomnosti nejbližších rodinných příslušníků.
Editace textu: Hana Josefová