Magdalena Kožená: Porterova hudba nenechá nikoho v klidu
Operní diva Magdalena Kožená vystoupí 22. května v plzeňské Měšťanské besedě. V jejím podání však nezazní operní árie, ale swingové a jazzové hity amerického skladatele Coleho Portera. Zazpívá je spolu s Ondřejem Havelkou a jeho Melody Makers.
Zdroj fotografií: Měšťanská beseda
Jak došlo k uměleckému spojení operní divy a swingového zpěváka?
S Ondřejem Havelkou se známe dlouhá léta, pracovně jsme se mnohokrát sešli při nejrůznějších projektech. Když jsem v roce 2016 dostala od několika koncertních domů v rámci svých tzv. evropských rezidencí volnou ruku a mohla si zvolit umělce, s nimiž budu vystupovat, a vybrat hudbu, kterou publiku nabídneme, vymysleli jsme s Ondřejem porterovský program.
Byla to vaše první umělecká spolupráce a uvažovali jste o ní dlouho? Vždyť Ondřej Havelka o vás natočil dokument do televizního cyklu GEN už v roce 2002…
Jak už jsem říkala, s Ondřejem se známe opravdu velmi dlouho. Kromě GENu o mně natočil v roce 2008 medailon pojmenovaný přímo Magdalena, dále se jako jevištní režisér podílel i na velmi úspěšném programu Souboj Tankreda a Klorindy od Monteverdiho, v němž za doprovodu barokního orchestru La Cetra s uměleckým vedoucím Andreou Marconem zpívám a ztvárňuji hned tři role.
Vzniklo nejprve album s písněmi Coleho Portera a pak teprve koncertní turné?
Ne, bylo to naopak, CD jsme nahrávali o rok později. Vydala jsem ho u svého vlastního labelu Brnofon, což byl trochu risk, ale o CD je dodneška velký zájem i přes neznámou značku, z čehož mám velkou radost. Na CD zní slavné melodie Night And Day, I’ve Got You Under My Skin, Love For Sale, Begin To Beguin nebo hit, který se stal podtitulem i pro koncertní šňůru: Let’s Misbehave! – Pojďme si zařádit!
Ten podtitul sedí – když jsem se dívala na klipy, tak písničky přímo vyzývají k tanci. Je na koncertech v hledištích taková úprava, aby si posluchači mohli zatančit?
To je otázka spíš na pořadatele koncertu. Ale máte pravdu, Porterova hudba nenechá nikoho v klidu i kdyby nebylo možné upravit prostor jako tančírnu. Třeba v pražské Lucerně jsem na bocích sálu viděla několik krásně stylově oblečených párů, které si přišly zatančit pro radost.
Jak náročná byla příprava na turné?
S každým dalším stylem je třeba něco nového se naučit, v případě Coleho Portera například principy swingového frázování, podstatně jemnější zpívání na mikrofon nebo třeba způsob podání textu, který musí vyznít co nejpřirozeněji a nejsrozumitelněji. Proniknout do tohoto pro mne relativně odlišného hudebního světa by se mi v žádném případě nepodařilo bez pomoci, důvěry a trpělivosti nejen Ondřeje Havelky, ale i klavíristy Mirka Lacka, bez morální podpory kapely, která se se mnou do tohoto dobrodružství vrhla přímo po hlavě. Vzdávám hold také kapelníkovi Juraji Bartošovi za nádherné aranže písní.
Plány na loňské koncertní turné s Melody Makers zhatila pandemie nemoci covid-19. Odkládali jste plánované koncerty?
Ano, mnoho koncertů, inscenací i turné bylo odloženo, přesunuto o rok, některé se i rušily. Živé produkce na čas nahradily online projekty, řady z nich jsem se také účastnila. Oceňovala jsem kreativitu a profesionalitu producentů a tvůrců všech přenosů a záznamů, leccos jsem se v tomto směru i přiučila, ale musím přiznat, že pro mě je kontakt s živým publikem zcela nenahraditelný.
Musela jste kvůli turné odložit svá operní představení?
Ne, samozřejmě nemohu kvůli jednomu angažmá zrušit jiné. Všechny aktivity pečlivě a velmi dlouho dopředu plánuji se svou agenturou, s organizátory, s kolegy. Záleží mi na tom, aby byl můj pracovní kalendář dobře skloubený s tím rodinným, což je někdy opravdu náročná logistika, ale když máte jasné priority, není to nemožné. Před turné s Melody Makers mě ještě čeká dost zpívání, třeba písňový recitál ve Vídni se skvělým klavíristou Ohadem Ben-Arim, Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla s Londýnským symfonickým orchestrem nebo evropské turné s Mahlerovou Písní o zemi, ale jsem na střídání stylů zvyklá, takže na ponor do světa jazzových muzikálových melodií z 20. a 30. let minulého století se už zase moc těším.
Editace textu: Hana Josefová