Na náměstí Míru lidé uctili památku bojovníků i obětí válek
foto: R. Muchka
Vzpomínkového setkání u Památníku bojovníků a obětí světových válek, Památníku padlých členů Západočeského aeroklubu ve 2. světové válce a Památníku padlých Plzeňanů v květnovém povstání 1945 se na náměstí Míru odpoledne ve čtvrtek 5. května zúčastnili představitelé města Plzně – primátor Pavel Šindelář a radní města Plzně pro oblast prezentace a marketingu Veronika Jilichová Nová a pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.
Přítomni byli také váleční veteráni 3. americké armády George S. Pattona – Richard Pieper a George Thompson. Dále pak ministr kultury a bývalý plzeňský primátor Martin Baxa, představitelé městských obvodů, Plzeňského kraje, Armády České republiky, Policie ČR a dalších organizací a spolků, například Českého svazu bojovníků za svobodu, a široká veřejnost. Během vzpomínkového setkání hrála Kapela 35. pěšího pluku – FOLIGNO.
„Po každé válce lidé říkají: ‚už nikdy, už nikdy nedopustíme toto zlo.‘ Přesto přicházely nové a nové války včetně dvou světových. Ty se staly nejničivějšími konflikty v celé lidské historii. Šestnáct milionů mrtvých a dvacet jedna milionů zraněných v první světové válce a bezmála šedesát tři milionů obětí ve druhé světové válce, z toho šest milionů židovských obětí holokaustu. Obrovská čísla zmařených životů, čísla, jež se vymykají naší představivosti,“ připomněl mimo jiné ve svém projevu primátor Pavel Šindelář. Dále uvedl, že pro nás všechny byla ještě před několika málo měsíci přítomnost války nepředstavitelná: „Z našeho pohledu nesmyslná a ničivá agrese Ruska vůči Ukrajině se ale, bohužel, stala skutečností.“ Primátor dále zdůraznil, že cítíme hlubokou účast s ukrajinským lidem, který bojuje i za nás – za naši svobodu a demokracii. „Jsem přesvědčen, že je naší povinností Ukrajině pomoci, aby dokázala tuto ruskou agresi odvrátit. Není jiné cesty. Nebylo by větší zneuctění památky všech bojovníků a obětí válek než tuto pomoc dnes tak krutě zkoušenému ukrajinskému lidu neposkytnout,“ zdůraznil primátor Pavel Šindelář.
Náměstí Míru bylo pro umístění památníků obětem fašismu a válek vybráno už v roce 1946. K jeho realizaci však došlo až v roce 1967, a to na základě soutěže z roku 1965, z níž jako vítězný vzešel návrh travertinové plastiky Lidé od sochaře Slavoje Nejdla, symbolizující sevřený šik postav čelících násilí. Horizontální žulový podstavec s nápisem Čest tomu, kdo se brání, za volnost umí život dát (jde o výsek básně Karla Vokáče, učitele ze Zbiroha, kterého popravili nacisté) navrhl architekt Hynek Gloser st. Památník umístěný v čele rozlehlé zpevněné plochy byl před několika lety rekonstruován.
Po zrušení borského vojenského letiště v roce 1996 byl na náměstí Míru, jež si dodnes zachovalo svůj parkový charakter, přemístěn pomník věnovaný československým letcům z druhé světové války. V roce 2016 na toto náměstí ještě přibyl Památníku padlých Plzeňanů v květnovém povstání 1945, jehož autorem je akademický malíř, sochař a restaurátor Jaroslav Šindelář.
Text: Hana Josefová