Od smrti Josefa Kajetána Tyla uplynulo v neděli 165 let
V neděli 11. července uplynulo přesně 165 let od úmrtí Josefa Kajetána Tyla, významného dramatika, režiséra, herce, překladatele, ale i divadelního kritika, spisovatele a novináře. Město Plzeň si tohoto českého velikána, autora slov národní hymny a zakladatele moderního českého divadla připomnělo položením květin k jeho hrobu na Mikulášském hřbitově.
Foto: P. Osvald
Právě v Plzni Josef Kajetán Tyl ve svých 48 letech zemřel. Pobýval zde na sklonku svého života pouhých 21 dnů. U krejčího Václava Heřmana v Říšské ulici (nyní Prešovská) tehdy nemocnému Tylovi narychlo zajistil ubytování doktor filozofie Josef František Smetana. Ještě předtím navštívil Tyl Plzeň dvakrát.
Hrob Josefa Kajetána Tyla na hřbitově u sv. Mikuláše patří mezi čestné hroby. V roce 2010 jej město nechalo kompletně zrestaurovat prostřednictvím Správy veřejného statku města Plzně. Bohužel jej v letech 2016 až 2018 opakovaně poškozovali vandalové, proto celý pomník nechal správce v roce 2019 zakrýt bedněním.
Z životopisu Josefa Kajetána Tyla
Základní školní vzdělání získal Tyl v Kutné Hoře. Od roku 1822 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a později v Hradci Králové, kde bydlel u Václava Klimenta Klicpery. Právě Klicpera v Tylovi probudil lásku k divadlu. Stal se členem Hilmarovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku. Tady pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
V roce 1833 společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem a skupinou literátů z okruhu Květů založil Kajetánské divadlo. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků (Klicpera, Štěpánek atd.).
Dne 21. prosince 1834 uvedla scéna Stavovského divadla jeho Fidlovačku. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj.
Roku 1846 odešel do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem byl pověřen řízením českých představení. V této době se dostal na vrchol kariéry, byly vydány všechny jeho spisy, obdržel cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu.
V roce 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské lípy. Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. Aby uživil početnou rodinu, snažil se úřadům zavděčit oslavnými texty na mocnáře. Nic mu to však nepomohlo a dluhy nadále narůstaly. V této době si udělal spoustu nepřátel a byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl, a nakonec zemřel v Plzni v bídě.
Editace textu: Eva Kriegerová