Plzeň modernizuje bezpečnostní systémy, zprovoznila nový bezpečnostní dispečink městské policie
Moderní bezpečnostní řešení začalo nově sloužit Městské policii Plzeň. Cílem projektu bylo vytvořit systém, který integruje různé bezpečnostní prvky a zdroje dat používané v Plzni a který umí pomocí umělé inteligence upozornit na nejrůznější situace, jež mohou narušit bezpečnost v západočeské metropoli. Kromě dat z kamer pracuje systém například i s čidly detekujícími nárůst hladiny vodních toků, kvalitu ovzduší nebo využívá inovativní technologii pro detekci výstřelů, rozbití skla a křiku. Projekt zaštítila Správa informačních technologií města Plzně.
Nový dispečink (zdroj foto: Městská policie Plzeň)
Podle Daniela Kůse, radního města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání, využívá Plzeň chytrá řešení, u jejichž zrodu město stálo. „Těší mě fakt, že se na projektu podíleli mladí inovátoři z úspěšného startupu JALUD Embedded, jejichž podnikání je od začátku nedílně spojeno s Plzní. Jejich detektory střelby a křiku jsou obrovskou inovací ve světě bezpečnostních technologií. Věřím, že podobných projektů, v nichž se podaří posouvat hranice běžně dostupných řešení, bude přibývat,“ řekl Daniel Kůs.
„Bezpečnost občanů je jedna z našich hlavních priorit, proto se snažíme využívat všechny dostupné možnosti, aby se lidé v Plzni cítili dobře. V tomto konkrétním případě jsme využili moderních technologií, díky kterým můžeme být vždy o krok napřed. Ať už jde o zásah policie, hasičů nebo záchranářů, vždy mohou tyto složky díky moderním technologiím zareagovat rychleji na krizovou událost a zvýšit bezpečnost všech Plzeňanů,“ uvedl radní města Plzně pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Jiří Winkelhöfer.
Podstatou bezpečnostního dispečinku je inteligentní vyhodnocování informací s využitím automatizace a umělé inteligence. Jak přesně technologie funguje, vysvětlil Libor Červený, ředitel Úseku infrastruktury Správy informačních technologií města Plzně: „Vytvořili jsme místo, ve kterém se propojují, zpracovávají a vyhodnocují informace z různých systémů, které ve městě máme, přičemž dokážeme využít umělou inteligenci a předem nastavená pravidla a podmínky tak, aby nám dávaly přesné informace, co a kde se děje a kterou situaci musí vyřešit operátor. Pracovníci městské policie tak mohou rychle reagovat na již konkrétní události. Doposud byly k dispozici pouze monitory s živým obrazem z městského kamerového systému a před nimi obsluha, která sledovala zobrazované situace. Tento nový systém je mnohem propracovanější, strážníci mají k dispozici obrazovkovou stěnu s bezpečnostním dispečinkem jako řídícím centrem a už v podstatě pouze reagují na jednotlivá upozornění.“
Systém dokáže například upozornit na vozidlo, které vjelo do zákazu vjezdu, případně na základě zadání strážníků dohledat určitý typ vozidla. Velmi specifická je pak technologie na detekci střelby a křiku. Za ní stojí inovativní plzeňský startup JALUD Embedded, který s ní boduje v mnoha zahraničních metropolích. „Jednoduše řečeno – přidáváme ke stávajícímu kamerovému systému, tedy zraku, další smysl – sluch. U vážných událostí hrají roli vteřiny, a proto jsme vyvinuli řešení pro detekci zájmových zvuků. Naše zařízení zkracuje nahlášení nebezpečné události ze zhruba sedmi minut na pouhých pět sekund. Hlídáme tak panický křik v ulicích, rozbité výlohy, ale jde také o včasnou detekci střelby, výbuchu a podobně. Díky našemu systému se daří minimalizovat falešné poplachy a dát bezpečnostním sborům možnost pracovat tam, kde je to třeba,“ popsal zaměření firmy její ředitel Lukáš Svoboda.
„Nový bezpečnostní dispečink byl implementován do stávajícího operačního oddělení městské policie. Tyto moderní technologie jsou přínosem pro zefektivnění naší činnosti v praxi. Především jako hlavní pozitivum vnímáme zrychlení doby reakce na vzniklou událost,“ uvedl Tomáš Petřík, jenž je dočasně pověřen velením Městské policie Plzeň.
Kromě záznamů z kamer, které tvoří základ chytrého dispečinku, se přidaly další technologie. Město využívá například čidla, která dokáží detekovat nárůst hladiny vodních toků nebo monitorují znečištění ovzduší. „Momentálně jednáme s krajským úřadem, protože bychom chtěli do systému zapojit i čidla, jež jsou nasazena na tocích v Plzeňském kraji, to by dalo operátorovi možnost vyhodnotit rizikovou situaci zvýšení hladiny toků v západočeské metropoli dříve, než se projeví na čidlech ve městě. Jednáme také s tvůrci aplikace Záchranka o propojení systémů. Celkově se snažíme na systému dál pracovat, aby jeho využití přineslo co největší efekt,“ uzavřel Libor Červený.
Editace textu: Eva Barborková