Plzeňské Drony SIT zažily rekordní počet výjezdů s IZS
Rekordní sezonu zažily plzeňské Drony SIT v roce 2023 co do počtu výjezdů s integrovaným záchranným systémem. Dronařský tým Správy informačních technologií města Plzně dvojnásobně překonal běžný počet zásahů, který se od jednotek dobrovolných hasičů očekává. A takovou speciální jednotkou plzeňští dronaři jsou. Jako členové SDH Plzeň-Litice mají za loňský rok na kontě 113 výjezdů s IZS. Konkrétně vyjeli k 52 dopravním nehodám, osmi požárům a ve 25 případech pátrali po pohřešovaných osobách. Zasahovali u dalších 13 bezpečnostních opatřeních a 15 jiných událostí. Jejich pomoc stále častěji využívá dopravní policie, speciální pořádková jednotka i hasičský záchranný sbor, dronaři pro zefektivnění práce vyvíjejí speciální software a aplikace.
Cvičení na Boleváku (zdroj foto: Drony SIT)
„Rekordní počet výjezdů je důkazem toho, že drony v Plzni už jsou standardní součástí integrovaného záchranného systému. Spolupráce mezi jednotlivými složkami funguje perfektně, navíc se intenzivně pracuje na zdokonalování celého systému. Plzeň je v této oblasti mezi českými městy průkopníkem a naší prioritou je, aby tomu tak bylo i nadále,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.
„Kromě rekordního počtu výjezdů s hasiči a policisty stoupá i počet cvičení, kterých se dronaři účastní. Loni to bylo 23 akcí, z nichž nejvýraznější byly velké cvičení AMOK v Líních, simulace úniku čpavku v pivovaru, noční cvičení zaměřené na hledání osob nebo taktické cvičení v Ejpovickém tunelu. Každý měsíc dronaři cvičí i s plzeňskou zásahovou jednotkou,“ podotkl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.
Zásah na Roudné (zdroj foto: Drony SIT)
Drony SIT jako jednotka sboru dobrovolných hasičů drží pohotovostní služby 24 hodin denně sedm dnů v týdnu. „Při výjezdech s IZS na místo události musíme splnit určité časové limity. Během pracovní doby máme na výjezd 60 minut, 90 minut mimo ni, také během víkendů a svátků. Realita je taková, že v rámci pracovní doby vyjedeme průměrně za šest minut, mimo ni za 24 minut. Mimo pracovní dobu to znamená dojet z domova do našeho zázemí a naložit techniku a vybavení,“ vypočítal ředitel úseku Drony SIT Josef Navrátil.
Kuriozitou je během víkendové služby zažít všechny typy výjezdů – dopravní nehodu, požár a pátrání po pohřešované osobě. To loni zažili dronaři celkem dvakrát. „Počet našich výjezdů rok od roku stoupá, loni už jsme na podzim věděli, že překonáváme číslo z předchozího roku. Těší nás, že můžeme policistům a hasičům nabídnout profesionální služby a dál pracovat na rozvoji našich zkušeností, hardwaru a softwaru. To jsou aplikace, které speciálně vyvíjíme pro jejich potřeby, abychom zefektivnili práci a vytěžili z pořízených dat a snímků maximum informací,“ doplnil Josef Navrátil.
Cvičení na Šumavě (zdroj foto: Drony SIT)
Nejvyužívanějším bezpilotním letounem byl loni dron DJI Matrice 350 vzhledem k tomu, že jej lze osadit různými kamerami s termovizí, několikanásobným zoomem nebo světlometem při špatných světelných podmínkách. Mezi nejvíce používané aplikace patří především IZS Stream nabízející veliteli zásahu pohled v reálném čase z několika kamer současně a Crash Inspektor, který poskytuje velmi přesná data při ohledání místa dopravní nehody a zajištění stop. Profesionalitu a vynikající spolupráci s dronaři si pochvalují plzeňští hasiči i policisté.
Pohled do aplikace IZS Stream (zdroj foto: Drony SIT)
První drony zakoupila Správa informačních technologií města Plzně v roce 2014. „V červenci 2015 jsme získali jako první české město povolení k leteckým pracím od Úřadu pro civilní letectví ČR. Spolupráce s IZS začala o rok později při dohledu nad fotbalovým utkáním. První ostrý zásah přišel v roce 2018, kdy jsme monitorovali leteckou havárii na Nové Hospodě, kde spadl vrtulník do výrobní haly. Pár dnů poté hořela ubytovna na Karlově, k oběma zásahům si nás vyžádaly zasahující složky. Postupně jsme si vytvořili perfektní a profesionální spolupráci. Novým přesahem, kde chceme drony využívat, je vzdělávání mladých lidí. Ke konci loňského roku jsme předali čtyři stroje plzeňské SPŠ dopravní, podpora talentů a vychovávání expertů nám dává v Plzeňském inovačním ekosystému PINE smysl,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně.
Text: Eva Barborková