Před 120 lety se narodil loutkář Ludvík Novák
Loutkář Ludvík Novák, jenž se zasloužil o rozvoj loutkářství v Plzni a byl blízkým spolupracovníkem Josefa Skupy, se narodil před 120 lety.
Na svět přišel 6. června 1901 v Újezdu u Kladna. Byl synem lidového loutkáře Karla Nováka a od dětství s ním putoval po štacích. Rodina Novákových přijela v roce 1914 do Plzně na sérii pohostinských představení. Tato událost se stala jedním ze základních kamenů úspěšného rozvoje plzeňského loutkářství.
Ludvík Novák se brzy zapojil do ochotnického Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Uplatnil se jako loutkoherec, rekvizitář i inspicient. A právě na této scéně se setkal s Josefem Skupou, s nímž si dobře rozuměl – Skupa mluvil za loutky, které Ludvík Novák vodil. Uměl pohybem loutky reagovat na Skupovy improvizace.
Ve spojení rodiny Novákových a Josefa Skupy vznikl i takzvaný Revoluční Kašpárek. Na scéně Loutkového divadla Feriálních osad za něj mluvil Josef Skupa, loutku vodil Ludvík Novák. Revoluční Kašpárek ve svých satirických výstupech už v září 1918 ‚pohřbil‘ na jevišti Rakousko-Uhersko a po celou dobu války ‚posiloval české duše‘. Loutka pocházející z dílny Františka Noska byla později prohlášena národní kulturní památkou.
Vzájemná souhra Josefa Skupy a Ludvíka Nováka se pak projevila i v loutkoherecké interpretaci populárního Spejbla, kterého Ludvík Novák vodil do roku 1927.
Po tomto roce však rodina Novákových odešla z Loutkového divadla Feriálních osad a snažila se opět věnovat putovnímu loutkovému divadlu. To však netrvalo dlouho a rodina se vrátila a hrála v Plzni pod Národní jednotou pošumavskou.
Po smrti otce Karla převzal vedení divadla Ludvík spolu se svým bratrem Karlem. Oba byli v roce 1944 zatčeni gestapem. Po válce se bratři pokusili rodinné divadlo obnovit, po roce 1955 se začlenili do Závodního klubu KVOS pracovníků ve zdravotnictví.
Ludvík Novák zemřel v Plzni 16. srpna 1967. Čestný hrob má na Ústředním hřbitově v Plzni a ‚sedí‘ na něm soška Revolučního Kašpárka.
Expozice divadla Novákových je umístěna v plzeňském Muzeu loutek.
Text: Hana Josefová