Před dvaceti lety byla vyhlášena soutěž na podobu pomníku Díky, Ameriko!

Foto: Z. Kubalová

Dva žulové pylony pomníku Díky, Ameriko!  jsou dnes již stálou součástí centra města a tvoří dominantu vrcholu Americké třídy. Jeho okolí se stalo místem, kde se setkávají Plzeňané před tím, než vyrážejí za zábavou. Každoročně se zde jako jeden z vrcholů Slavností svobody koná pietní akt Díky, Ameriko!. Cesta k odhalení pomníku však byla velmi dlouhá, trvala celých padesát let.

Úvahy o jeho vzniku se objevily hned v době poválečné euforie. První soutěž se uskutečnila v roce 1946. Vítězný návrh se však nedočkal realizace, došlo pouze k položení základního kamene, který sice přežil rok 1948, avšak rok 1968 už nikoliv.  Cestu k neskrývané úctě americkým vojákům za osvobození města v roce 1945 otevřela až listopadová revoluce v roce 1989. Nový základní kámen byl položen v roce 1990 u příležitosti návštěvy tehdejšího prezidenta Václava Havla a americké velvyslankyně Shirley Temple- Black, kterým město tehdy udělilo čestné občanství.

Výtvarnou soutěž na podobu pomníku vyhlásila Plzeň v roce 1993. Sešlo se padesát návrhů, z nichž porota vybrala dílo Vladimíra Preclíka. Jeho návrh však na místo euforické oslavy květnových událostí znázorňoval prapor se zlomenou žerdí padající k zemi. Motiv symbolizující pro tehdejší Československo tragické politické rozhodnutí zastavit postup americké armády na demarkační linii za Plzní však vyvolal veřejnou diskuzi. Výtvarně zdařilé dílo totiž neodpovídalo představám Plzeňanů o tom, jak by takovýto pomník měl vypadat, a tak byl Preclíkův návrh odmítnut.  Na základě následných diskuzí nakonec vznikl návrh dvou monumentálních pylonů. V této podobě byl pomník Díky, Ameriko! odhalen v roce 1995 u příležitosti padesátého výročí osvobození. Preclíkův návrh mohou oproti původním rozměrům vidět v třetinové podobě návštěvníci plzeňské radnice.

Zdroj: Marcel Fišer na www.socharstvi.info