Primátor pogratuloval profesoru Zdeňku Mračkovi k 90. narozeninám
Přijetí profesora Zdeňka Mračka (fotografie: M. Pecuch)
Primátor Martin Baxa přijal ve čtvrtek 16. ledna na radnici významného plzeňského neurochirurga, prvního polistopadového primátora Plzně a čestného občana města profesora Zdeňka Mračka. Poblahopřál mu k 90. narozeninám, které připadly na 6. ledna. Při této příležitosti profesorovi předal stříbrnou pamětní medaili města Plzně.
Jubilanta doprovodila manželka, také lékařka, Eva Mračková. Setkání se uskutečnilo v primátorském salonku, který v době, kdy byl profesor Mraček primátorem, tedy v letech 1990 –1994, sloužil jako jeho pracovna. Zdeněk Mraček ji prý však příliš nevyužíval, raději se pohyboval mezi lidmi. Dnes slouží místnost k přijímání návštěv, primátor má pracovnu v jiných prostorách. Jeho kancelář si profesor Mraček s manželkou také prohlédli, podívat se byli i do obřadní síně, kde se před 50 lety brali. Paní Mračková přiznala s lehkou nostalgií, že zde byla od jejich svatebního dne poprvé.
Profesor Mraček v rozhovoru s primátorem zavzpomínal na počátky svého úřadu. „Primátorem jsem být nechtěl, ale osud mi to tak přichystal. Já jsem se celý život pohyboval v medicíně a zjistil jsem, že o normálním životě vlastně nic nevím. Proto jsem byl vděčný svým tehdejším náměstkům, kteří mi v mé práci pomáhali,“ vzpomínal. Jeho paní se přidala se vzpomínkou: „Já jsem mu tehdy říkala: vždyť ty neumíš řídit ani svoji domácnost a to chceš řídit město? Ale nakonec to zvládl,“ doplnila.
Profesor Mraček se své primátorské funkce úspěšně zhostil, ale v dalším volebním období už na tento post kandidovat nechtěl. Lépe se přece jen cítil v medicíně. „Když mě bývalý prezident Václav Havel přemlouval, abych tu funkci zase vzal, odmítl jsem. A on se k tomu vyjádřil tak kulantně, když řekl: ‚Vás to, pane profesore, asi neoslovilo?‘ a já mu dal za pravdu,“ zavzpomínal s úsměvem.
Jubilant vyprávěl primátorovi o svých životních peripetiích. První střet s komunistickým režimem zažil jako student gymnázia, když v roce 1948 při příležitosti úmrtí prezidenta Edvarda Beneše, položil s dalšími studenty smuteční věnec u pomníku T. G. Masaryka v Plzni. Tento akt byl ale posouzen jako protikomunistický protest, studenti byli zatčeni a uvězněni. Po 14 dnech byl Zdeněk Mraček propuštěn a jeho trestní stíhání bylo zastaveno, byl však vyloučen ze všech škol v republice. Nakonec se mu podařilo maturitu složit, a byl přijat na Lékařskou fakultu v Plzni. Pak přišel další náraz: V roce 1951 mu přišel povolávací rozkaz k Pomocným technickým praporům. Až za dva roky mohl pokračovat ve studiu, lékařskou fakultu absolvoval v roce 1957 a nastoupil na začínající neurochirurgický ordinariát chirurgické kliniky v Plzni, kde s výjimkou let 1964–1966, kdy pracoval v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, působil až do odchodu do penze. Neurochirurgické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni je jeho „dítětem“.
„I když jsem v Praze tehdy pracoval u profesora Zdeňka Kunce, tedy zakladatele československé a světové neurochirurgie, přesto, když přišla nabídka vést neurochirurgii v plzeňské nemocnici, tak jsem s návratem neváhal. To byla nabídka, která se neodmítá,“ řekl. Na své podřízené prý byl přísný a často na ně křičel, ale přesto od něj neodcházeli a vážili si ho. Poté, co z nemocnice odešel do penze, vyučoval deset let na plzeňské lékařské fakultě.
Na dotaz primátora, zda profesora Mračka někdy napadlo emigrovat, odpověděl: „Ne, i když bych asi v roce 1969, kdy jsem byl na stáži ve Švédsku a v Dánsku, tu možnost měl a v té době jsem byl ještě svobodný. Ale představu, že kdybych zůstal v cizině, tak by se mi v mém bytě v Plzni někdo přehraboval v mé obrovské knihovně, jsem nemohl přenést přes srdce. Přece jsem tady ty knihy nemohl nechat!“ S tímto tvrzením souhlasila i jeho manželka a doplnila, že dodneška je její manžel na své knihy pyšný a velmi háklivý na jejich uspořádání.
Manželé Mračkovi spolu vychovali syna a dceru. Syn je rovněž neurochirurgem v plzeňské fakultní nemocnici. O tom, že se jím stane, měl prý jasno už od útlého dětství, protože mu byl jeho otec velkým vzorem.
Za významný vědecký přínos v oblasti neurochirurgie a mimořádné působení ve funkci primátora města Plzně v letech 1990–1994 bylo profesoru Zdeňku Mračkovi dne 27. října 2008 uděleno čestné občanství města Plzně. V roce 2010 byl zapsán do Dvorany slávy Plzeňského kraje.
Text: Marie Fialová