Starosty srbských měst zajímaly zkušenosti Plzně s dotacemi Evropské unie
O systém evropských dotací, a hlavně přímo o zkušenosti Plzně s jejich čerpáním, se dnes na radnici zajímali primátoři a starostové několika srbských měst, jejichž země usiluje o vstup do Evropské unie. Delegaci představitelů lokální srbské samosprávy přijal primátor Plzně Martin Zrzavecký spolu s ekonomickým náměstkem Pavlem Kotasem. Přítomen byl i ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně (ÚKEP) Erich Beneš a také ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Suchánek.
„Je pro nás velkým přínosem potkat se s někým, kdo s tím má zkušenosti,“ řekl Vladan Vasić, který už 12 let stojí jako primátor v čele města Pirot u hranic s Bulharskem. Pirot díky přeshraniční spolupráci právě s Bulharskem, tedy členem EU, realizoval v posledních dvou letech kolem deseti projektů. Za největší problém Vladan Vasić označil zajištění schopných lidí, přípravu projektové dokumentace i povinnost menších obcí projekty spolufinancovat ve výši 15 až 20 procent. „Jde-li o majetkové a právní otázky, stát nám bohužel moc nepomáhá,“ dodal také.
Podle primátora města Plzně Martina Zrzaveckého by dotace měla být impulzem pro to, aby se obec nebo město bylo schopno samo rozvíjet. Jako příklad uvedl, že ještě v roce 2006, tedy před minulým programovacím obdobím EU, měla Plzeň majetek v hodnotě 26 miliard korun, nyní je jeho hodnota 38 miliard korun. Primátor přitom apeloval na jednoduchost. „EU stanovuje základní parametry spolupráce, poté záleží, jak si to aplikujete na národní úrovni. Naše centrální orgány si bohužel v některých momentech situaci komplikují samy,“ uvedl. Upozornil hlavně na to, že od roku 2014 již běží nové programové období EU, dosud ale v ČR nebyly schváleny základní strategické dokumenty, které by obcím umožňovaly začít čerpat podporu.
Erich Beneš delegaci řekl, že Plzni se podařilo před vstupem ČR do EU vyčerpat zhruba 1,5 miliardy korun, a to na obnovu kanalizační sítě, po vstupu se díky ÚKEPu začaly dostávat do západočeské metropole další evropské miliardy. „Na počátku to bylo hlavně z oblasti vodohospodářské infrastruktury, nyní to jsou i školství, vědeckotechnologické parky a další,“ přiblížil.
Tématem setkání, kterého se zúčastnili mj. také zastupitel Bělehradu Dragan Aritonović, primátor města Aleksandrovac Jugoslav Stajkovac, zastupitel Nového Pazaru Emir Elfic, primátor města Paraćin Saša Paunović a další, byl i projekt Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015.