V Plzni připomněli památku generála Píky, jedné z prvních obětí komunistického režimu
Na dvoře věznice v Plzni na Borech byl před 74 lety v brzkých ranních hodinách popraven český vlastenec, legionář a statečný bojovník proti nacistům, generál Heliodor Píka. Stal se jednou z prvních obětí komunistického režimu a tehdejších vykonstruovaných politických procesů. Výročí si v den jeho popravy, tedy 21. června 2023, připomněl primátor Plzně Roman Zarzycký společně s dalšími zástupci města, městských obvodů, památku uctili i členové Československé obce legionářské a další hosté.
Pietní akt (fotografie: M. Pecuch)
„Podobně smutných a tragických příběhů z dob komunistického režimu, především v 50. letech minulého století, jsou stovky, tisíce a je nutné je znát a stále si je připomínat, neboť tyto konkrétní osudy lidí nám odhalují, co se skrývalo za fasádou komunistické ideologie. Ideologie, která slibovala takzvaný ráj na zemi. Přinesla však jen nesvobodu, strach, tisíce zničených a rozvrácených životů, vězení a popravy. S hlubokou úctou a s pokorou vnímám jeho nejvyšší oběť, oběť člověka, který nespáchal nic jiného, než že se zkrátka stal pro tehdejší komunistickou stranu nepohodlnou osobou. Toto naše připomenutí je jen malou splátkou hluboké a nesmyslné nespravedlnosti, které byl vystaven. Život mu tím vrácen nebude, ale v našich myslích bude žít dál,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.
Heliodor Píka se narodil ve Štítině nedaleko Opavy 3. července 1897. V řadách rakousko-uherské armády se dostal na ruskou frontu, kde v červenci 1916 padl do zajetí. Na počátku října 1916 se v zajateckém táboře přihlásil do vznikajících československých legií. S jejich částí následně odešel z Ruska do Francie a již jako poručík se vrátil do nově vzniklého Československa, kde svůj život zasvětil práci pro vlast.
Koncem března 1939 odešel na Balkán a stal se jedním z čelních představitelů československého vojenského odboje za druhé světové války. V roce 1941 byl pověřen vedením československé vojenské mise v Sovětském svazu. Po skončení druhé světové války byl povýšen na divizního generála a ustanoven podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní účely. Měl na starosti styk s vojenskými představiteli jiných států.
Bezprostředně po únoru 1948, kdy se moci chopili komunisté, byl poslán na zdravotní dovolenou, ale již 5. května byl ve vojenské nemocnici zatčen a k 1. červnu přeložen do výslužby. Ve vykonstruovaném soudním procesu byl Státním soudem v Praze 28. ledna 1949 uznán vinným zločinem vojenské zrady a zločinem zneužití služební moci. Pro nový režim byl nepohodlný, věděl příliš mnoho o gulazích – pracovních táborech v Sovětském svazu. Odsouzen byl k trestu smrti provazem. Nejvyšší soud jeho odvolání zamítl. Rozsudek byl vykonán 21. června 1949 v 6:08 hodin ve věznici Plzeň-Bory. Jeho tělo se ztratilo, dodnes se neví, kde je pohřbeno.
Zdroj foto: kanc. radní Bartákové
U příležitosti výročí této události položila květiny u pamětní desky na zdi Věznice Plzeň také radní města Plzně Eliška Bartáková.
Text: Monika Krausová