V Plzni si připomněli 100. výročí úmrtí spisovatele Karla Klostermanna
Pietní akt u hrobu Karla Klostermanna. Foto: Petr Eret
U čestného hrobu na Ústředním hřbitově v Plzni se v neděli 16. července 2023 konal pietní akt, na němž si přítomní připomněli, že přesně před 100 lety zemřel spisovatel Karel Klostermann. Akci pořádal spolek Karel Klostermann – spisovatel Šumavy.
Karel Klostermann je i sto let po své smrti jednou z hlavních osobností české literatury. Svým rozsáhlým dílem, jež je řazeno do proudu venkovské realistické prózy, přiblížil život na západě Čech. Že byl v Plzni velmi ctěn, dokazují filmové záběry z jeho velkolepého pohřbu. Moc děkuji pořádajícímu spolku Karel Klostermann – spisovatel Šumavy, že jeho odkaz udržuje živý,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková, která se vedle dalších hostů pietního aktu zúčastnila.
Přítomen byl také ministr kultury Martin Baxa, radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Libor Picka, Václav Sklenář – předseda spolku Karel Klostermann spisovatel Šumavy, Ossi Heindl – předseda bavorského spolku Karl Klostermann – Dichter des Böhmerwaldes, také zakládající člen této bavorské sekce Willi Steger a další hosté. Během pietního aktu zazněly ukázky z díla Karla Klostermanna v podání Radka Nakládala, moderátora a člena spolku. O hudební doprovod se postaral žesťový Band Kvintet z Plzně.
Karel Klostermann (13. února 1848–16. července 1923) prožil velkou část života v Plzni, kde působil jako pedagog. Byl členem plzeňského obecního zastupitelstva a městské rady.
Narodil se v Horních Rakousích, nedlouho poté se s rodiči přestěhoval do Sušice, později i na další šumavská místa, kde jeho otec působil jako lékař. Gymnázium studoval v Písku a Klatovech. Po maturitě nastoupil na medicínu do Vídně, studium nedokončil. Později získal aprobaci pro výuku němčiny a francouzštiny a působil jako pedagog v Plzni.
K vydávání knih se dostal až okolo čtyřicítky. Už od svých literárních začátků se Karel Klostermann obrací ke kraji, který mu je nejbližší – k Šumavě. Ve svých předmluvách zdůrazňuje, že si příběhy jen málokdy vymýšlí a že jeho cílem je zachytit každodennost. Šumavu vnímal jako společný domov Čechů a Němců, kteří se dokáží semknout proti silám přírody. Je zdůrazňován i ekologický přesah jeho díla, vyzývá k tomu, aby se lidé naučili žít v souladu s přírodou. Asi nejznámějším Klostermannovým románem je Ze světa lesních samot.
Karel Klostermann zemřel ve Štěkni u Strakonic. Město Plzeň mu vypravilo velkolepý pohřeb a na poslední cestu ho doprovodily tisíce lidí. Čestný hrob Karla Klostermanna podle návrhu architekta Hanuše Zápala vytvořil sochař Otakar Waltera.
Text: Hana Josefová