Město Plzeň - bezbariérový web


Přečíst článek nahlas

Výstava Den prvního zvonění připomíná, že před 70 lety Plzeňané vystoupili proti komunistickému režimu a představuje laureáty Ceny 1. června

V mázhauzu plzeňské radnice je do 15. června k vidění výstava s názvem Den prvního zvonění, která připomíná události z 1. června 1953, kdy vystoupení Plzeňanů proti měnové reformě přerostlo v otevřené protesty proti komunistickému režimu. Druhá část výstavy je věnována laureátům Ceny 1. června.

Výstava Den prvního zvonění (fotografie: M. Pecuch)

Výstava Den prvního zvonění (fotografie: M. Pecuch)

„Výstava mapuje zásadní milníky v dějinách města Plzně – 70 let od takzvaného Prvního zvonění a 30 let od prvního udělení Ceny 1. června. Koná se v historických prostorách. Právě tudy prošli 1. června 1953 lidé, kteří se vzbouřili proti tehdejšímu komunistickému režimu,“ řekl mimo jiné na vernisáži ve čtvrtek 1. června 2023 primátor města Plzně Roman Zarzycký. Poděkoval všem, kdo se na přípravě výstavy podíleli.

Výstava Den prvního zvonění (fotografie: M. Pecuch)

Výstavu město Plzeň připravilo ve spolupráci s Pamětí národa Plzeňský kraj. „Plzeňští škodováci se jako první v celém východním bloku otevřeně postavili komunistickému režimu,“ uvedl ředitel paměti národa Plzeňský kraj Jiří Kunc. Připomněl osud Josefa Hájka, jednoho z účastníků plzeňských protestů, který byl za svou účast odsouzen a mnoho let strávil v uranových dolech. „Statečnost protestujících proti komunistické zlovůli musí být připomínána. Vážím si toho, že město Plzeň spolu s Pamětí národa nezapomíná,“ podotkl Jiří Kunc.

Výstava Den prvního zvonění (fotografie: M. Pecuch)

Výstava připomíná také osobnosti, které od roku 1993 obdrželi Cenu 1. června. Je udělována za významný přínos k objasnění a prosazení principu demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod. Jejími laureáty jsou například Pavel Tigrid, Dana Němcová, Petruška Šustrová, Václav Havel, Petra Procházková, Fero Fenič, Michal Kubal, Jan Šibík a mnoho dalších. Letos cenu in memoriam obdržel novinář, diplomat a disident Luboš Dobrovský. Převzal ji jeho syn Jan Dobrovský.

„Tatínek byl všechno možné, ale nebyl mramorovou sochou. Pravdou je, že jeho životním postojem byla nekompromisnost. Nesmířil se s tím, že by se mělo ustupovat jakémukoli druhu zla. K tomu, aby se mohl takto chovat, musel mít odvahu. On ale vůbec nevnímal, že by byl odvážný, pro něj neustupovat zlu byla norma. Nikdo ho nikdy nevystrašil,“ představil letošního laureáta Luboše Dobrovského jeho syn Jan.

Vernisáže se také zúčastnili pamětníci 1. června 1953 – manželé Zajícovi, Karel Soukup a další. Zahrála kapela Spirituál kvartet, pokračovatelka legendárního Spirituál kvintetu.

Text: Hana Josefová

Fotogalerie