Zemřel filozof a disident Ladislav Hejdánek, držitel Ceny 1. června
Zdroj foto: cs.wikipedia.org/Ladislav_Hejdanek
Zemřel filozof a disident Ladislav Hejdánek, držitel Ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň
Ve věku 92 let zemřel v úterý 29. dubna filozof Ladislav Hejdánek. Město Plzeň mu v roce 2017 udělilo Cenu 1. června za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod.
Podle primátora města Plzně Martina Baxy Ladislav Hejdánek celým svým životem a činy obhajoval hodnoty, jako jsou svoboda a demokracie a odkaz jeho prací je hluboce humánní a naplňuje smysl uvedené ceny. Martin Baxa byl v roce 2017 prvním náměstkem plzeňského primátora a Ladislava Hejdánka na cenu navrhl. „Pan Ladislav Hejdánek ve svém životě dokázal několikrát statečnost v boji o prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti. V únoru 1948 byl mezi dvěma stovkami vysokoškolských studentů, kteří se vydali na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. Koncem padesátých let spolu s dalšími podobně smýšlejícími přáteli vytvořil reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů,“ uvedl tehdy Martin Baxa.
Cenu 1. června před třemi lety za Ladislava Hejdánka převzala jeho dcera Martina Kutišová, neboť Ladislavu Hejdánkovi zdravotní stav nedovolil, aby do Plzně přijel. „Je to pro mě pro velká čest, že jste si letos vybrali právě mne,“ vzkázal filozof. Ve své zdravici se zamýšlel nad současnou situací v Evropě i ve světě. „Evropa je v krizi. A je to vlastně celý svět, který je v krizi. Nemylme se: to nejsou a nebudou problémy jen těch druhých, ale budou to problémy naše. Být Evropanem znamená podílet se na odpovědnosti Evropy a Evropanů za celý svět!,“ uvedl v ní mimo jiné.
Ladislav Hejdánek se narodil 10. května 1927 v Praze. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Byl dlouhodobě sledován StB, v roce 1971 byl uvězněn. Po půlroční vazbě byl propuštěn a ve dvou procesech odsouzen k nepodmíněnému trestu devíti měsíců. Významně se podílel na promýšlení formulací a prezentace Charty 77, byl jedním z prvních signatářů a v letech 1977 a 1980 také jejím mluvčím. Nemohl oficiálně publikovat, po čtyři roky psal každý den texty pod souhrnným názvem Dopisy příteli, kde reagoval na aktuální politickou situaci v Čechách a Evropě, zabýval se stavem společnosti, vysvětloval postoje a stanoviska Charty 77. Od roku 1980 vedl pro zájemce o filozofii proslulé pondělní bytové semináře, na něž přijížděli významní zahraniční filozofové a myslitelé. V roce 1990 diplomaticky odmítl žádost prezidenta Václava Havla, aby se stal místopředsedou Čalfovy vlády. V roce 1992 byl jmenován profesorem filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na níž vyučoval až do druhé poloviny 90. let. Ladislav Hejdánek žil do své smrti v Písku.
Seznam publikací Ladislava Hejdánka čítá 15 hustě popsaných stran a zahrnuje 400 článků a studií. V roce 1984 obdržel Cenu Jana Palacha, v roce 1987 čestný doktorát amsterodamské univerzity, v roce 1992 francouzský řád Rytíř umění a písemnictví, v roce 1995 řád T. G. Masaryka III. třídy. V prosinci 2010 obdržel čestný doktorát Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Editace textu: Hana Josefová