Osobnosti města Plzně
Václav II. (1271–1305)
Český král z rodu Přemyslovců, zakladatel města Nová Plzeň (r. 1295).
Václav Koranda (asi 1424–1519)
Radikální husitský kazatel působící několik let v Plzni. V r. 1420 odešel do Tábora.
Jan Žižka (asi 1360–1424)
Po příchodu do Plzně r. 1419 zde začal budovat pevnost (Město slunce). Po obléhání císařskými vojsky a odporu Plzeňanů odešel v r. 1420 z města. Později se pokoušel město znovu dobýt, ale neúspěšně.
Giovanni de Statia (v Plzni 1554–1596)
Renesanční architekt a stavitel, významný představitel první vlny italských přistěhovalců - kameníků a stavitelů. Projektoval a postavil plzeňskou radnici.
Rudolf II. (1552–1612)
Císař římsko-německý, král český. Několikrát pobýval v Plzni, naposled v letech 1599–1600 na útěku před morem v Praze. Po dobu jeho pobytu se stala Plzeň hlavním městem celé říše.
Peter Ernest Mansfeld (1580–1626)
Obléhal Plzeň v čele stavovských vojsk a v listopadu 1618 ji dobyl. Pád Plzně lze tak pokládat za počátek třicetileté války v Evropě.
Albrecht z Valdštejna (1583–1634)
Český šlechtic a vojevůdce, v Plzni bydlel od prosince 1633 do února 1634 před osudným odjezdem do Chebu.
Martin Kopecký (1777–1854)
Purkmistrem města v letech 1828–1850, postaral se o významné stavební reformy ve městě, mimo jiné odstranění hradeb a vybudování sadů na jejich místě. Pomník v Kopeckého sadech a u Lochotínského pavilonu.
Josef Vojtěch Sedláček (1785–1836)
Vlastenec a spisovatel, pamětní deska v ul. Bedřicha Smetany 14.
Josef František Smetana (1801–1861)
Do Plzně přišel v r. 1831. Profesor na filozofickém ústavu, autor první české návodové knihy o astronomii a fyzice. Strýc skladatele Bedřicha Smetany. Pochován na Mikulášském hřbitově. Pomník ve Smetanových sadech.
Josef Kajetán Tyl (1808–1856)
V Plzni poprvé r. 1829 s kočovnou divadelní společností, naposled 1856, kdy zde zemřel. Významný český prozaik, dramatik a novinář. Je pohřben na Mikulášském hřbitově. Pomník v Lochotínském parku a u Velkého divadla DJKT ve Smetanových sadech, pamětní deska v Prešovské 3.
Bedřich Smetana (1824–1884)
Přední český hudební skladatel. Studoval v Plzni na gymnáziu v letech 1840–1843. V Plzni složil i několik skladeb. Socha ve Smetanových sadech, pamětní deska na budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.
Mikoláš Aleš (1852–1913)
Přední český malíř, přítel plzeňského architekta Rudolfa Štecha. Pro některé jeho domy kreslil kartony pro sgrafitovou výzdobu. Část kartonů zachována ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni.
Emil Škoda (1839–1900)
Zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnější zbrojovky Rakousko–Uherska a později nejvýznamnějšího strojírenského podniku Československa. Pohřben na Mikulášském hřbitově. Josef Škoda, jeho strýc a mecenáš, lékař a profesor ve Vídni, má pamětní desku na Vodárenské věži v Pražské ulici.
František Křižík (1847–1941)
Rodák z Plánice na Klatovsku. Vynikající český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel. Své první výzkumy prováděl v Plzni (vynález obloukové lampy). Založil elektrotechnickou továrnu v Doudlevcích (později Škoda - Elektrotechnické závody Doudlevce). Pomník v Křižíkových sadech.
Karel Klostermann (1848–1923)
Významný český spisovatel, v letech 1877–1908 učil na německé reálce v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.
Rudolf Štech (1858–1908)
Architekt a stavitel, autor mnoha veřejných budov v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.
Ladislav Lábek (1882–1970)
Historik, zakladatel Národopisného muzea v Plzni. Pamětní deska na Chotěšovském domě, nám. Republiky 1.
Josef Beran (1888–1969)
Plzeňský rodák, bohoslovecká studia v Římě. Vězněn nacisty, v roce 1946 jmenován pražským arcibiskupem. V letech 1949–1965 znovu internován. V r. 1965 donucen opustit vlast a v Římě jmenován kardinálem.
Josef Skupa (1892–1957)
Významný loutkář, tvůrce postav Spejbla (1919) a Hurvínka (1926). Pohřben na Ústředním hřbitově, pamětní deska v Prokopově 1.
Jiří Trnka (1912–1969)
Rodák z Plzně. Významný český malíř, ilustrátor, loutkář a režisér. Pohřben na Ústředním hřbitově.
Vendelín Budil (1847–1928)
Významný český herec (okolo 1275 rolí), režisér, divadelní historik a principál. V Plzni provozoval úspěšnou Divadelní společnost Vendelína Budila (1888–1900), jejíž činohra se tehdy řadila svými uměleckými výsledky za Národní divadlo v Praze. Od roku 1902 (otevření Velkého divadla) působil do roku 1912 jako ředitel nového Městského divadla v Plzni, na sklonku života zpracovával zdejší divadelní archiv. V roce 1947 se stal in memoriam čestným členem Národního divadla v Praze.
Ladislav Sutnar (1897–1976)
Plzeňský rodák, světoznámý designér, malíř, grafik, významná osobnost užitého umění a průkopník vizuálního stylu. Držitel řady mezinárodních i tuzemských ocenění (in memoriam byl v říjnu 1979 uveden do Síně slávy Art Director‘s Club v New Yorku a v roce 2001 obdržel české státní vyznamenání Za zásluhy v oblasti kultury, v říjnu 2012 se stal in memoriam čestným občanem města Plzně). Od roku 2014 je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.