Pověsti města Plzně
O plzeňských alchymistech
Doba vlády Rudolfa II. proslavila nejen Prahu, ale i mnohá města a panská sídla v Čechách věhlasnými jmény umělců, vědců i šarlatánů. Zlatý věk hledání elixíru života a umělé výroby drahých kovů navštívil také Plzeň.
Za císaře Rudolfa II. rozmohla se v Čechách do neobyčejné míry alchymie a pokusy o vyrábění zlata. Dle tradic, zachovaných v rodině Stehlíků z Čenkova a Treustättů, byl jeden člen rodu toho vynikajícím pěstovatelem astronomie a astrologie a byl prý v pilných stycích se slavným hvězdářem Tychonem de Brahe, který ho také několikráte z Prahy do Plzně navštívil. Stehlík měl, dle téže tradice, svoji hvězdárnu v Saské ulici, kde také ve svém domě zařídil zlatodějnou kuchyni, v níž konal různé pokusy o výrobu zlata, k čemuž prý jej přemluvil jakýs alchymista Škot (snad Alessandro Scotto, jenž přijel 14. srpna 1590 do Prahy?). Nedodělal se ale žádných výsledků a poznal, že byl tímto alchymistou-šejdířem klamán.
Také v Říhovském domě bydlel prý jakýs alchymista. O tajemné alchymistické dílně v Říhovic domě, který stával na rohu dnešní Prešovské ulice a náměstí, vyprávěl školník Beringer, jehož otec, čepičář, byl dlouholetým obyvatelem domu. Totéž líčil i hračkář Kren, který měl svůj krámek ve zmíněném domě.
Před dávnými časy přistěhoval se do Plzně -neznámo odkud jakýs pán, usadil se v městě tom a ubytoval se v Říhovském starobylém domě. Oženil se s bohatou měšťanskou dcerkou, která však mu záhy zemřela.
Nato vedl samotářský a podivínský život. Velký svůj byt obýval jen se starým sluhou a nikoho k sobě nepřipouštěl. Vařil a připravoval pro chudé lidi léky, ale také prý se zabýval děláním zlata pomocí ďábla, jemuž byl zapsán. Jednou přišel sluha na radnici a oznámil, že pán jeho leží ve své dílně uškrcený a má kolem krku rýhu jako od ohně. Úřad vyslal tam lékaře a písaře s drábem a skutečně našli mrtvého, jak sluha udal. V dílně na stole bylo mnoho různých podivných nádob, v nichž jedna skutečně obsahovala ryzí zlato. Ale poklady, o kterých se v městě vypravovalo, nalezeny nebyly.
Služebník byl na radnici vyslýchán a vypravoval, že pán jeho chodil často v noci do sklepa, kam za ním nikdo nesměl, a nosil tam nějaké balíky. Od toho sklepa měl klíče jen on samojediný. Po jeho smrti příbuzní dali kopati ve sklepě a hledali poklad. Přišli ve zdi na výklenek, kde byla zazděna truhla s kusy ryzího zlata. Rozdělili se o ně.
V roce 1995 byla v plzeňském knihkupectví a nakladatelství Veselý vydána kniha "ZLATÁ KNIHA PLZEŇSKÝCH POVĚSTÍ" autora Vladimíra Havlice. Tato kniha vznikla podle Schieblovy sbírky "PLZEŇ V POVĚSTI, LEGENDĚ, TRADICI A ŠKADLIVCE". Publikace byla vydána za finanční podpory České spořitelny a.s., pobočky v Plzni u příležitosti oslav 700. výročí založení města Plzně.