Fotografie: R. Žáková

V období vegetačního klidu procházejí městské parky i aleje v Plzni zimní údržbou. Správci městské zeleně provádějí práce zvyšující bezpečnost lidí, které se v nich pohybují, i pro lepší podmínky růstu stromů. Nyní začaly údržbové práce v památné aleji Kilometrovka. Po odstranění tří staticky nestabilních stromů budou stromolezci prořezávat koruny stromů.

„Kilometrovka je jedinou památnou alejí v Plzni a díky své poloze ji celoročně využívá mnoho pěších i cyklistů. Proto naši dendrologové pravidelně kontrolují stav dřevin kolem této oblíbené cesty, aby byly pro lidi pod nimi bezpečné. Starší stromy tu postupně odumírají zevnitř a ztrácejí tak stabilitu. Proto byla už loni na podzim skácena jedna olše lepkavá ve střední části aleje. Nyní musíme odstranit ještě další tři staticky nestabilní stromy – trnovník akát a dva jasany ztepilé. Na podzim za ně vysázíme stromy nové, které alej doplní,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Kilometrovka prošla v posledních letech několika etapami revitalizace, při kterých byly odstraněny nemocné a poškozené stromy a nahrazeny novými v obdobném druhovém složení. Ochranné pásmo památných stromů sahá do vzdálenosti deseti metrů od jejich paty. Tam bývaly v některých částech Kilometrovky náletové dřeviny, které stromům ubíraly prostor a živiny. Ty byly v minulých letech odstraněny a alej tím získala lepší „životní prostor“. „Letos proběhne ještě prořezání větví, které prosvětlí koruny stromů a odstraní jejich proschlé části, které by se mohly například za silného větru ulomit,“ uvedla vedoucí úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Silvie Kuchtová. Právě Správa veřejného statku města Plzně se o Alej Kilometrovku, nedaleký Lochotínský park i jiné významné městské parky stará.

„V posledních letech se na stromech více projevují dlouhodobé dopady změny klimatu spojené s úbytkem pravidelných srážek a klesáním hladiny spodních vod. Některé stromy to snášejí lépe, jiné jsou na tyto změny citlivější,“ uvedl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.

Stromolezci budou v korunách stromů pracovat do dubna. Správci žádají návštěvníky, aby dbali pokynů prováděcí firmy a nevstupovali do míst, kde se aktuálně pracuje. Tyto lokality budou vždy řádně označeny.

Kilometrovka

Okrašlovací spolek Jednota pro zakládání sadů a okrašlování města Plzně a jeho okolí roku 1892 vyměřil a o rok později vysázel v širokém údolí řeky Mže přes lochotínské louky alej tzv. Kilometrovou o délce cca 1070 metrů směřující od Kalikovského mlýna k Lochotínskému parku. Alej Kilometrovka, která představuje významný krajinotvorný prvek, byla vyhlášena chráněným stromořadím v září roku 1987 i s ochranným pásmem deseti metrů od paty kmene každého stromu. Památná alej je tvořena převahou jasanu ztepilého, lípy srdčité a velkolisté, olše lepkavé a dalšími dřevinami. Na první pohled jsou nejmohutnější exempláře rychle rostoucího topolu černého. V současné době alej obsahuje přes dvě stě stromů (nejstarší jsou více než 150 let staré) a tvoří nejvýznamnější stromořadí na území Plzně.

Text: Eva Barborková

Témata pořadu v týdnu 16. 3. - 22. 3. 2026:

• Plzeň spouští systém sdílených elektrokol (reportáž)
• Květná ulice se promění (reportáž)
• Městský stadion ve Štruncových sadech se zmodernizuje (reportáž)
• Divadlo ALFA zve na příběhy z exotického prostředí (reportáž)
• Jednička zve na setkání k plánovaným úpravám vnitrobloků (reportáž)
• Stavba lávky na Doudlevcích (reportáž)

Reprízy pořadů

Témata pořadu v týdnu 9. 3. - 15. 3. 2026:

• Stovky milionů pro sociální služby (reportáž)
• Plzeň opraví atletický ovál (reportáž)
• Sběr textilu se částečně přesouvá do sběrných dvorů (reportáž)
• Na Vinicích vyroste nový pavilon mateřinky (reportáž)
• DJKT hraje Sestru v akci (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 2. 3. - 8. 3. 2026:

• Doubravka má nový úřad (reportáž)
• Plzeň míří do vesmíru (reportáž)
• Průzkum zjišťuje spokojenost s kulturou (reportáž)
• Město podpoří odstřely divočáků (reportáž)
• Faltusova lávka už slouží pěším i cyklistům (reportáž)
• Centrum robotiky slaví deset let (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 23. 2. - 1. 3. 2026:

• Plzeň chystá stavbu tramvajové tratě na Vinice (reportáž)
• Plzeň přidá tři miliony záchranné stanici (reportáž)
• Břehy Mže propojí technický unikát (reportáž)
• Městské obvody připravují nové projekty (reportáž)
• BLIK BLIK bude letos třídenní (reportáž)
• Plzeň nasazuje chytré drony proti lesním požárům (reportáž)

Témata pořadu v týdnu 16. 2. - 22. 2. 2026:

• Úpravy Jiráskova náměstí začnou letos (reportáž)
• Začínají práce na lávce přes Rokycanskou (reportáž)
• Sběrný dvůr v Úněšovské se kvůli přestavbě uzavře (reportáž)
• Plzeň zve veřejnost na trénink první pomoci (reportáž)
• Sady Pětatřicátníků čeká proměna (reportáž)
• DEPO2015 nabídne výstavu i dobré jídlo (reportáž)
• Nominace na Cenu Hanuše Zápala jsou otevřeny (reportáž)

Farmářské trhy v Plzni (zdroj fotografií: organizátor trhů)

„Jako pravidelný návštěvník se na letošní první Plzeňské farmářské trhy těším. Přinášejí do centra města život a podporují regionální producenty. Jsem rád, že se tato tradice v Plzni úspěšně rozvíjí a lidé mají možnost nakupovat kvalitní potraviny přímo od farmářů. Trhy tak jsou důležitou součástí městského života. První čtyři letošní trhy se konají na tradičním místě – náměstí Republiky, od 11. dubna se pak přesouvají na nové místo – U Zvonu. Věřím, že nový domov trhů přijmou farmáři i návštěvníci a že se jim zalíbí. Má řadu výhod,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Tisková konference (fotografie: M. Pecuch)

„Při hledání nového prostoru jsme s pořadateli Plzeňských farmářských trhů našli společnou řeč a prostor U Zvonu vybrali jako nejvhodnější. Lokalita je velmi dobře dostupná městskou hromadnou dopravou a návštěvníci mohou pohodlně zaparkovat v nedalekém parkovacím domě nebo v okolí. Příjemným bonusem je také dostatek stínu,“ dodal starosta třetího městského obvodu David Procházka.

Pořadatel Plzeňských farmářských trhů Tomáš Popp zdůraznil, že trhy nejsou jen místem nákupu, ale také komunitním setkáním a příležitostí poznat původ potravin: „Naším cílem je tedy vytvářet prostor, kde se mohou lidé setkávat s farmáři a výrobci osobně. O to se snažíme po celou dobu jejich trvání, tedy už sedmnáct let. Těší nás, že jejich obliba setrvale roste a věříme, že to tak zůstane i po změně místa konání. Z počátku si asi budou muset farmáři i návštěvníci zvykat na nové rozložení. Každá změna vyžaduje trpělivost, myslím však, že prostor U Zvonu nabídne prodejcům i návštěvníkům Plzeňských farmářských trhů nové možnosti.“

Farmářské trhy startují v sobotu 14. března a od 8 do 12 hodin se konají ještě na náměstí Republiky v prostoru mezi radnicí a katedrálou sv. Bartoloměje. „Hned na úvod na Plzeňské farmářské trhy dorazí více než pět desítek prodejců,“ informoval Tomáš Popp. Dodal, že zhruba dvě třetiny z nich jsou z plzeňského regionu, ale dorazí také farmáři a výrobci potravin třeba ze severních Čech nebo Moravy: „Lidé si budou moci nakoupit třeba kořenovou zeleninu, hovězí či skopové maso, sýry ovčí i kozí nebo kysané zelí z Křimic, jablka a mošt z Nebílov, přijedou uzenáři se zabijačkovými pochutinami či vinaři z Moravy nebo pochoutky pro psy z Parůžkova. Nakoupit však budou moci například i dětské knížky od prodejce Zastávka Plzeň.“

Plzeňské farmářské trhy jsou i místem setkávání, a tak nebude chybět ani příjemné posezení a možnost dát si pozdní snídani či brzký oběd. V nabídce bude od různých výrobců sladké i slané pečivo, káva nebo sekaná v housce a další pochutiny a nápoje.

Text: Eva Barborková

V pondělí 16. března 2026 začne odborná firma v areálu Arboreta Sofronka v Plzni během pravidelné údržby ochranného pásma vedení velmi vysokého napětí (VVN 110 kV) kácet a prořezávat stromoví. Veškeré práce jsou koordinovány s provozovatelem distribuční soustavy ČEZ Distribuce. Arboretum proto bude až do konce března veřejnosti uzavřené, s jedinou výjimkou – v sobotou 28. března, kdy se otevře účastníkům Jarního pochodu a ostatním zájemcům z řad veřejnosti.

Zdroj foto: SVS MP

Správa veřejného statku města Plzně (SVS MP), pod níž Arboretum Sofronka patří, upozorňuje, že během dvou týdnů, kdy budou probíhat lesnické práce, bude z důvodů bezpečnosti arboretum veřejnosti uzavřeno. Práce mají být ukončeny v úterý 31. března.

„Výjimečně Arboretum Sofronka otevřeme v sobotu 28. března od 11 hodin do 16:30. Areálem povede trasa Jarního pochodu, který startuje na Rybárně u hráze Velkého Boleveckého rybníka, v této době bude také umožněn přístup do spodní části arboreta i ostatním návštěvníkům. Vstup do arboreta bude vedlejším vchodem, který z přístupových cest označíme šipkami,“ informovala vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku SVS MP Martina Kováříková. Dodala, že lesníci o víkendu 28. a 29. března nebudou stromy v ochranném pásmu kácet a plocha, kde se nemohou lidé v arboretu pohybovat bude vyznačena páskami. Tímto se zajistí bezpečnost účastníků pochodu i ostatních návštěvníků arboreta.

Editace textu: Hana Josefová

Stavba PD Atom (fotografie: M. Pecuch)

Zájemci o parkovací místa v dokončovaném parkovacím domě u obchodního centra Atom v Sokolovské ulici se o ně budou moci začít hlásit od 1. dubna. Radní města Plzně schválili pravidla přidělování míst a jejich ceník. Parkovací dům bude mít 173 míst, přičemž celé druhé nadzemní podlaží nabídne parkování zdarma jako náhradu za původní bezplatné parkoviště. Stání v prvním podzemním a prvním nadzemním podlaží bude zpoplatněno, a to formou předplatného. Zarezervovat si své placené místo může kdokoliv od 1. dubna na webu https://www.parkingplzen.cz, kde bude pro tento účel zřízen formulář. K dispozici pro předplatné bude celkem 106 míst.

„Parkovací dům roste na ploše původního parkoviště, a proto zachováváme to, že celé jedno jeho patro zůstane zdarma. Konkrétně se na tomto horním nekrytém podlaží nachází 67 míst včetně deseti míst určených pro tělesně postižené osoby. Na toto podlaží zajistíme samostatný vjezd bez závory,“ přiblížil Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Naopak do dvou spodních krytých podlaží se řidiči dostanou vjezdem opatřeným závorou. Místa na nich budou placená. Cena je nastavena stejně jako v parkovacím domě Rychtářka, který v Plzni funguje v blízkosti centra už od roku 2011. „Předplatné nonstop vyhrazeného stání pro osobní vozidlo činí 2500 Kč za měsíc, tedy v případě ročního předplatného 27 500 korun. Dlouhodobé parkování si budou moci zájemci zajistit nejméně na jeden měsíc. Předplatné zaručuje místo k zaparkování,“ přiblížil Aleš Tolar.

Při návrhu ceny byly zohledněny nabídkové ceny soukromých parkovacích objektů v okolí a také cena za zřizování vyhrazeného parkování na místních komunikacích, kdy je možné získat P-reservé na SPZ za poplatek 21 900 Kč ročně.

V případě převisu poptávky na množstvím nabídnutých míst bude rozhodovat pořadí podané přihlášky, přičemž případní odmítnutí žadatelé se stanou náhradníky pro případ uvolnění místa v budoucnu. Registrační formulář tak bude nastaven na 120 míst, včetně 14 náhradníků. Po registraci budou žadatelé hromadným e-mailem vyzváni k dostavení se a zaplacení požadovaného oprávnění, a to na adresu Denisovo nábřeží 12.

Ceny placeného stání v parkovacím domě Atom s platností od 1. 4. 2026

Text: Eva Barborková

Vizualizace tramvajové trati na Vinice

„Věřím, že se žádostí o dotaci uspějeme, její podmínky splníme a už v roce 2029 tak budeme novou tramvajovou trať o délce 1,5 kilometru mít, a tedy i novou linku číslo 3. Tento projekt zásadně zlepší propojení sídliště Vinice a lokality Sylván, na nichž žije přes 7,5 tisíce obyvatel, s centrem města. S tímto se počítalo už při vzniku sídliště v 80. letech, dosud to ale zrealizováno nebylo. Jsem proto rád, že za našeho vedení projekt dostává zelenou,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Začátek nové trati, jež tak výrazně zlepší dopravní dostupnost do centra, bude v odbočce z tramvajové trati za zastávkou Zoologická zahrada a povede ve středním dělicím pásu ulice Na Chmelnicích až na konečnu za křižovatkou s ulicí Znojemská. Na Vinicích by měly být čtyři tramvajové zastávky. Vedle stavby trati dojde také k úpravě ulice Na Chmelnicích, kde přibydou parkovací místa, zeleň a oboustranně také chodník a cyklostezka. Součástí bude úprava vodovodu a kanalizace částečně jako příprava budoucí výstavby. Linka číslo 3 bude končit v zastávce U Synagogy (Sady Pětatřicátníků), ale do budoucna je s touto linkou počítáno pro proložení linky číslo 4 na Bory.

V současné době spojení Vinic a Sylvánu s centrem zajišťují autobusy, což není kvůli dopravně vytíženým silnicím 1. třídy Karlovarské či navazující Klatovské ideální a ani ekologické. „Vzhledem k chystanému rozvoji lokality Vinice, kde se plánuje výstavba bytových a rodinných domů, obchodů a prostor služeb pro odhadem až 3,7 tisíce nových obyvatel, je řešení pomocí autobusů neudržitelné. Dá se předpokládat i nárůst počtu vozidel, takže realizace alternativního nízkoemisního spojení přispěje k tomu, že počet aut bude méně výrazný,“ doplnil Roman Zarzycký.

Vedle toho se zvýší komfort pro cestující a přepravní kapacita, která bude potřebná i v návaznosti na plánovaný rozvoj území Vinice, Sylvánu i rozvojové zóny Rondel Karlovarská. Oblast se nachází v blízkosti západní části městského komunikačního okruhu, čímž bude možné kapacitní tramvajové spojení využít i pro systém P+R pro příjezdy od severozápadu, což by mělo vést k dalšímu snížení počtu automobilů v centru města.

Pokud záměru dají zelenou zastupitelé, bude žádost o dotaci podána do 39. výzvy určené pro ITI v Programu Doprava 2021–2027 Infrastruktura městské drážní dopravy (novostavby a modernizace), specifický cíl Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství. Město počítá s předfinancováním projektu ve výši 100 procent.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: Měšťanská beseda

Hudební fanoušci si v březnu přijdou na své napříč žánry. Milovníky country a folku potěší spojení Věry Martinové s Malina Brothers (15. 3.), vystoupí také multižánrový Epoque Quartet (22. 3.), který propojuje klasiku s popem i rockem. Pro ty, kteří hledají něco netradičního, je připravena show Ester Kočičkové & Moody Cat Band (27. 3.) – večer plný humoru a nečekaných coververzí od Rammstein až po Amy Winehouse.

Divadelní scéna nabídne interaktivní inscenaci Všechny báječné věci (19. 3.) s Danielem Krejčíkem, která s nadhledem hledá důvody, proč stojí za to žít. O zábavu se postará osvědčená dvojice Miroslav Vladyka a Filip Blažek v bláznivé francouzské komedii Chlap na zabití (21. 3.).

Březnové plátno kina Beseda nabídne dvě velké události. Přímý přenos oslavy devadesátin Zdeňka Svěráka (28. 3.), nejoblíbenějšího českého autora z Žižkovského divadla Járy Cimrmana a předpremiéru nové komedie Martina Horského Někdo to rád v Plzni (30. 3. další projekce se konají v týdnu od 2. 4.).

Kompletní program je na www.mestanskabeseda.cz.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: M. Pecuch

Gymnázium Františka Křižíka a základní škola mají tři nové učebny. Díky nim nabídnou svým studentům a žákům moderní zázemí pro výuku. Třídy vznikly díky nástavbě na budově Sokolovská 54. Objekt vlastní město Plzeň, které projekt spolu se školou připravilo. Náklady na výstavbu činí téměř 23 milionů korun a z velké části byly uhrazeny díky dotacím z evropských fondů. Projekt i žádost o dotace připravilo ve spolupráci se školou město Plzeň. Nové učebny byly slavnostně uvedeny do provozu ve středu 11. března 2026.

„Kvalitní vzdělání nejmladších generací je důležité pro budoucnost našeho města. Proto jsme se rádi podíleli na přípravě a realizaci projektu, díky němuž budou mít studenti a žáci moderní podmínky pro výuku. Věřím, že je učení v nových prostorách bude bavit i inspirovat,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Radní města Plzně pro oblast bytovou včetně dostupného a sociálního bydlení Světlana Budková připomněla, že město Plzeň prostřednictvím městské organizace Obytná zóna Sylván, která spravuje městské nemovitosti, získalo na stavební úpravy výrazné dotace: „Projekt byl podpořen z dotačního programu IROP 2021-27, v němž je jednou z priorit také zlepšování infrastruktury v oblasti vzdělávání.“ Prostředky z IROP pro část projektu vázaného na základní školu jsou poskytnuty ve výši 80 procent (1 učebna) a pro část gymnázia (2 učebny) ve výši 90 procent. „Vybudovány byly tři speciální učebny a jejich společný kabinet. Každá z nich má kapacitu 30 míst a jedno místo pro tělesně postiženého studenta nebo žáka. Celý objekt je bezbariérový. Rozšířena byla i stávající učebna ve třetím nadzemním podlaží,“ informoval radní Světlana Budková, do jejíž gesce spadá také Obytná zóna Sylván.

Rozsáhlé stavební práce začaly loni v létě a dokončeny byly už v prosinci. Podle ředitelky Gymnázia Františka Křižíka a základní školy Lucie Kočandrlové stavební práce plynulý chod školy nenarušily, práce probíhaly mimo hlavní školní prostor, studenti se mohli bez vyrušení věnovat výuce. „Naše škola přispěla částkou ve výši tří milionů korun, což je přibližně patnáct procent celkové částky. Tyto prostředky byly použity na vybavení učeben a vytvoření kvalitního zázemí pro výuku. Chtěli jsme, aby učebny byly opravdu moderní, vybavené multimediálními tabulemi, akustickými prvky či stínicí technikou. Jsou navrženy tak, aby podporovaly soustředění, týmovou práci a nové výukové metody a byly místem i pro praktické experimenty,“ řekla Lucie Kočandrlová. Dodala, že díky nástavbě studenti gymnázia získali moderní prostor pro výuku chemie a fyziky. Základní škola zase novou učebnu pro environmentální výchovu a témata ochrany přírody, pro něž škola dosud měla nedostatek místa.

Předpokládané náklady byly vyčísleny na téměř 30 milionů korun, výsledná cena včetně vyhotovení projektové dokumentace, technických dozorů a nákladů vzniklých v průběhu realizace činí 22,8 milionu korun. Stavbu provedla společnost SILBA-Elstav, s. r. o.

Text: Hana Josefová

Foto: A. Huclová

„Otakar Batlička dokázal ve svém díle nabídnout svět plný napětí, exotiky a dobrodružství a zároveň předávat jasné morální hodnoty – čest, odvahu a přátelství. A sám je naplnil i ve svém životě. V době, kdy hledáme skutečné vzory, je připomenutí takové osobnosti velmi důležité. Oceňuji, že Divadlo ALFA přináší současnému publiku příběh, který spojuje dobrodružství s historickou pamětí a osobní statečností,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Zdroj foto: Divadlo ALFA

Otakar Batlička byl současník Jaroslava Foglara. Potkali se v redakci Mladého hlasatele a Batlička byl zřejmě pro Foglara také inspiračním zdrojem (minimálně nadávka „plantážníci“ pochází prý právě od Batličky). Batličkovy krátké dobrodružné příběhy jsou však na rozdíl od Foglarových zasazované do exotických prostředí. Jako velmi mladý muž procestoval na počátku 20. století několik kontinentů. Údajně se živil jako pomocník v cirkuse, plavčík nebo řidič metra v New Yorku; uměl střílet, jezdit na koni a mluvil anglicky, německy a španělsky. Projížděl se na slonech, plavil po oceánech, procházel pouště i ledové pustiny, hledal diamanty a bojoval se zločinci.

Pro divadlo Otakara Batličku objevila dramaturgyně Alfy Petra Kosová: „Autory námětu jsou lidé, kteří před lety odpověděli na moji facebookovou anketu: které knihy je v dětství nejvíc oslovily. Z ankety vyplynulo mnoho zajímavých titulů a autorů, ale nejvíc mě zaujal často citovaný – a tehdy mně neznámý – Otakar Batlička. A to jsem milovala verneovky, mayovky a další dobrodružnou literaturu, ale Batličku jsem neznala.“

Batlička zaujal i režiséra Tomsu Legierski, který se jeho dílem začal zabývat a nadchl se pro inscenování jeho povídek: „Je to zapomenutý český hrdina, který žil, pracoval a zažíval dobrodružství v Americe, v Africe nebo v Austrálii a po návratu domů svoje nebo odposlechnuté příběhy zprostředkoval dětem a dospívajícím. Během druhé světové války nemohl jako jeden z prvních českých radioamatérů, a také vzhledem ke svým morálním zásadám, zůstat stranou, takže se zapojil do odboje a zaplatil za to životem.“

Foto: A. Huclová

Dramaturgyní představení je Eliška Houserová, autorem výpravy Karel Czech. Herce a autora hudby Petra Vydareného si režisér Legierski přizval jako asistenta. „Pracujeme různými animačními prostředky s live cinema, tedy herci natáčí a ozvučují animace objektů a figurek, a to se živě přenáší na plátno. A také pracujeme ve velké míře se zvukem, takže zkoušení bylo náročné,“ vysvětlil Tomsa Legierski.

V inscenaci, která je určená divákům od 9 let, hrají kromě Petra Vydareného i Andrea Ballayová, Kristýna Franková, Radka Mašková, Dan Horečný, Josef Jelínek a Robert Kroupar.

Představení Legenda Batlička: Na vlnách dobrodružství je na dopoledním programu Divadla ALFY tento týden od 9. do 13. března. V pátek večer se koná slavnostní premiéra.

Na vlnách dobrodružství se v Alfě ponese i letošní Noc divadel v sobotu 28. března. V 15 hodin bude uvedena tato novinka a na ni poté naváže program ve foyer a v klubu, ve zkušebně, trémovně nebo přímo na jevišti divadla. „Letošním tématem Noci divadel je Pravda, odvaha, absurdita. A k tomu se hodí příběh zapomenutého dobrodruha a spisovatele, který na počátku 20. století procestoval svět, zaznamenal často velmi absurdní a neuvěřitelné příběhy a během druhé světové války se odvážně zapojil do odboje,“ vysvětlila Petra Kosová. Divadlo připravuje také speciální oživené prohlídky zázemí, které nechají návštěvníky nahlédnout do obvykle nepřístupných míst a také je seznámí s prací herců a tvůrčího týmu v procesu zkoušení. Ve foyer pak budou tematická tvořivá stanoviště.

Editace textu: Hana Josefová

Pilsen Bike (fotografie: M. Pecuch)

„Sdílená kola jsou přirozeným doplněním hromadné dopravy a dávají lidem další možnost, jak se po Plzni rychle, pohodlně a ekologicky pohybovat. Kola budou rozmístěna na 156 stanovištích po celém městě, a to nejen v centru, ale i v okrajových částech včetně všech konečných zastávek MHD. Půjčení kola je velmi jednoduché – buď přiložením bankovní karty přímo na kolo, nebo prostřednictvím aplikace Virtuální Plzeňská karta. Věřím, že právě jednoduchost systému, dostupná cena a propojení s předplatným na veřejnou dopravu přispějí k tomu, že si služba rychle najde své uživatele a stane se běžnou součástí městské dopravy,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu. Kola jsou určena pro uživatele starší 15 let a mohou si je vypůjčit dvěma způsoby. Buď přes bezkontaktní platební systém, tzv. Tap&Ride, nebo aplikaci Virtuální Plzeňská karta. Při využití první možnosti klient přiloží bankovní kartu k terminálu na kole. Jakmile se rozsvítí zadní světlo červeně, je výpůjčka zahájena. Částka se strhne automaticky při jejím ukončení. V mobilní aplikaci uživatel otevře záložku Bikesharing, naskenuje QR kód na kole nebo si kolo vybere v mapě a zahájí jízdu. Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu www.pmdp.cz/bike.

Vizuál Pilsen Bike

„Cena výpůjčky je jedna koruna za minutu. Předplatitelé veřejné dopravy, tedy PMDP i IDPK, s alespoň měsíčním kupónem mohou využít patnáct minut zdarma až dvakrát denně,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.

„Sdílená elektrokola jsou vybavena pěti stupni přípomoci a jejich dojezd může dosáhnout až 100 kilometrů. Naši technici budou průběžně měnit baterie za plně nabité, takže si uživatelé vždy vypůjčí kolo s dostatečnou kapacitou. Aktuální dojezd s elektrickou přípomocí navíc uvidí přímo v aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také na displeji samotného kola. Maximální rychlost elektrokol je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 km/h. Tyto parametry společně zajišťují, že elektrokola představují rychlý, pohodlný a spolehlivý způsob dopravy po městě,“ popsal technický ředitel PMDP Tomáš Holubář.

Letáky s důležitými informacemi o službě budou dostupné v zákaznických centrech PMDP a infocentrech města Plzně. Jízda na sdílených bicyklech podléhá zákonu o provozu na pozemních komunikacích, tedy cyklista mladší 18 let musí mít helmu, uživatelé nesmí jezdit po chodníku ani přes přechod pro chodce, pokud nesesednou a nejdou pěšky.

„Plzeň je přirozeným dopravním centrem celého regionu a denně sem dojíždějí tisíce lidí z okolních obcí. Sdílená kola proto nevnímáme jen jako městskou službu, ale jako další článek navazující na veřejnou dopravu v kraji. Chceme lidem usnadnit poslední část jejich cesty – od vlaku nebo autobusu do práce, školy či za službami,“ sdělil náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy Pavel Čížek.

Partnerem služby sdílených elektrokol v Plzni je technologická společnost Mastercard. Platební funkce Tap&Ride je součástí technologického řešení dodávaného společností Freebike (dodavatel elektrokol), přičemž Mastercard poskytuje podporu v oblasti platebních standardů, certifikace a uvedení řešení do praxe. Díky tomu mohou uživatelé službu využívat bez registrace či stahování aplikace – elektrokolo lze odemknout přiložením bezkontaktní karty, mobilu nebo chytrých hodinek. Do českého prostředí tak přichází model, který je již ověřený v zahraničí a staví na jednoduchém, bezpečném a okamžitě použitelném způsobu platby.

„Moderní technologie dávají smysl jen tehdy, když lidem skutečně usnadňují každodenní život. Řešení Tap&Ride přináší jednoduchý princip, který odstraňuje zbytečné bariéry a zpřístupňuje moderní služby opravdu každému. Ukazuje, že inovace nemusí být složitá – důležité je, aby byla intuitivní, bezpečná a okamžitě použitelná. Těší mě, že Plzeň se zařadila mezi evropská města, která inovace využívají prakticky a ve prospěch svých obyvatel i návštěvníků,“ řekla generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová.

Před jízdou musí každý uživatel zkontrolovat technický stav kola. Světla jsou automatická, zapnou se při začátku výpůjčky a po ukončení zhasnou. Jediné, co si může cyklista nastavit, je výška sedadla, případně úroveň přípomoci elektromotoru v mobilní aplikaci. Automaticky je vždy nastavena na nejvyšší úroveň. Výměna baterií bude probíhat v terénu a budou ji zajišťovat zaměstnanci PMDP, stejně jako servis, opravy, údržbu, svoz a rozvoz kol po městě.

Veškerá poškození, nehody, špatně zaparkovaná kola apod. mohou lidé hlásit v aplikaci, na infolince PMDP, přes formulář na webu www.pmdp.cz/bike nebo na e-mailu bike@pmdp.cz.

Smlouva mezi městem Plzní a PMDP je uzavřena do roku 2029. Město Plzeň za kompletní tříletý provoz systému zaplatí PMDP 25 milionů korun včetně DPH, projekt bude spolufinancován Plzeňským krajem částkou 5 milionů korun.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: M. Pecuch

Modernizace zajistí, aby stadion i do budoucna splňoval nejpřísnější kritéria pro pořádání mezinárodních fotbalových utkání, ať už v rámci evropských pohárových soutěží UEFA nebo mezistátních zápasů České reprezentace.

„Neustále se snažíme zlepšovat a rozšiřovat městská sportoviště. Fotbalový stadion ve Štruncových sadech je už řadu let dějištěm desítek mezinárodních utkáních, a proto je třeba zajistit adekvátní prostory pro jejich konání. Po zlepšení požární bezpečnosti a opravě střechy nad hlavní tribunou tedy nyní rozšiřujeme i samotné prostory městského stadionu, který je nejnavštěvovanějším sportovištěm v našem městě,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Viktoria Plzeň hraje šestnáct let nepřetržitě prestižní duely evropských pohárů a dělá svému městu i celému regionu tu nejlepší reklamu nejen doma, ale i v zahraničí. Aby mohl Městský stadion ve Štruncových sadech hostit právě tato prestižní utkání, mezi které bezesporu patří i zápasy české fotbalové reprezentace, musí kontinuálně splňovat zvyšující se nároky a kritéria vyplývající z předpisů pro mezinárodní soutěže (nejvyšší kategorie IV). Ta přinášejí nové požadavky právě i na stadionovou infrastrukturu.

Vizualizace úprav (pohled jižní)

Úpravy si z městského rozpočtu vyžádají investici ve výši cca.140 milionů korun.

Konkrétně dojde k rozšíření a nástavbě prostor objektu Brány borců. Využívaná mobilní a provizorní zázemí nově nahradí přístavba, která bude přímo propojena se stávajícími prostory diváckých tribun díky nové spojovací chodbě a dvěma vstupy do sektorů S a T fotbalového stadionu. Rozšířeny budou i prostory technického zázemí, skladu a zhotoví se i přístupový a únikový koridor se schodištěm. Celý objekt navíc bude osazen extenzivní střechou.

Vizualizace úprav (pohled od hlavní tribuny)

„Město Plzeň patří dlouhodobě k naším klíčovým partnerům. Vzájemnou spolupráci považuji za velmi úspěšnou a máme před sebou další výzvy a cíle, které se týkají i rozvoje stadionu a jeho infrastruktury. Nyní společně děláme důležité kroky k tomu, aby stadion stále splňoval ta nejpřísnější kritéria a mohl hostit zápasy na nejvyšší evropské úrovni,“ uvedl Adolf Šádek, předseda představenstva a generální ředitel klubu.

Realizace je plánována na třináct měsíců a měla by být dokončena do léta 2027. Investorem je Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně.

Vizualizace ke stažení ZDE.

Editace textu: Eva Barborková

Čtenáři v nich najdou například rozhovor s generálním ředitelem společnosti Wikov TurboGear Radovanem Rašplem. Je nejen o převodovkách, které firma projektuje, konstruuje a vyrábí pro klienty z celého světa, ale také o tom, že strojařina je velmi kreativní profese.

Přinášejí také rozhovor s krajinářskou architektkou Klárou Zahradníčkovou, která navrhla osazení stromů na náměstí Republiky, na jaře začne revitalizace jeho západní strany.

Radniční listy v seriálu o lidech, kteří pracují pro město Plzeň nebo jeho příspěvkové organizace tentokrát představují Milana Sekáče, vedoucího oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně. Pokračují také seriály o historii Knihovny města Plzně či o panovnických návštěvách v Plzni.

Jsou v nich také informace o březnovém festivalu světla BLIK BLIK i o dalších kulturních událostech a mnoho dalšího.

Editace textu: Hana Josefová

Lokalita pro umístění lávky

„Nová trasa zajistí komfortní a bezbariérové propojení obou břehů, které v této lokalitě dosud chybělo. Stavba je součástí sítě sportovně-rekreačních tras podél vodních toků, takzvaných plzeňských greenways. Díky tomu nabídneme Plzeňanům komfortnější přístup k oblíbenému sportovišti a další moderní úsek pro pěší i cyklodopravu,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Nákres lávky

Řeku Radbuzu překlene ocelová lávka s obloukovou konstrukcí a železobetonovou spodní stavbou. Kromě samotného přemostění projekt zahrnuje také výstavbu půlkilometrové stezky pro chodce a cyklisty do Škoda sport parku, instalaci nového veřejného osvětlení a zpevnění břehů koryta řeky.

Budoucí podoba lávky vytvořená pomocí AI dle nákresu z projektu

Realizace stavby lávky začala koncem února nezbytným kácením dřevin na obou březích. Samotné stavební práce, které provádí společnost MI Roads a.s., jsou naplánovány na 8 měsíců a náklady činí 44 milionů korun. První chodci a cyklisté by lávku mohli využít koncem letošního roku.

Zákres lávky a stezky v mapě

Na novou lávku navíc naváže další letošní klíčová investice. „Zahájíme výstavbu stezky pro pěší a cyklisty ve Zborovské ulici, která se napojí na lávku přes Radbuzu. Vznikne tak souvislé a bezpečné spojení mezi dvěma nejoblíbenějšími volnočasovými areály – Škodalandem u borské přehrady a Škoda sport parkem v Doudlevcích,“ doplnil náměstek Aleš Tolar.

Text: Monika Krausová

Ve čtvrtek 12. března uvede Moving Station představení ME-SA: Second Practice. Sólový autorský projekt se dotýká touhy ženy, tanečnice a matky tří malých dětí ponořit se hluboko do sebe skrze praxi, která se v záplavě chaosu, únavy a neustálým rozptýlením každodenními povinnostmi stala druhořadou. Představení Martiny Hajdyla Lacové neotvírá jen osobní příběh, ale i širší obraz toho, co současné společnosti chybí, co potřebuje nebo co sama zpochybňuje.

Zdroj fotografií: archiv Moving Station

Ve středu 18. března se v České republice poprvé představí Human Wave – hybrid performance. Slovenští umělci v něm spojují prvky činoherního divadla, současného tance, koncertního vystoupení a vizuálního umění.

Na závěr měsíce ve čtvrtek 26. března odehraje Divadla Continuo svou novinku Cracks. Snové vize, grotesknost a šílenství klenou oblouk existenciálního rámce lidského života, osudovosti a ztracenosti jedince v současné společnosti. Mezinárodní tvůrčí tým se inspiroval pozorováním vlastní každodennosti a vybranými verši z díla Antonina Artauda, Sylvie Plath, Vladimíry Čerepkové či T. S. Eliota.

Od pondělí 9. března je v Moving Station k vidění výstava Úsměv na tváři, když kreslím komiks tvůrce nastupující výtvarné generace Šimona Škrabala. Expozice potrvá až do 10. dubna.

Milovníci slam poetry si přijdou na své 10. března, kdy se koná exhibice se špičkou české scény i s novými tvářemi.

Nedělní pohádkový expres přiveze 15. března Neposlušná kůzlátka. Klasická pohádka v autorské loutkové úpravě je určena dětem od 4 let a po představení na malé diváky čeká divadelní a výtvarná dílna.

Kompletní program a bližší informace najdete na www.movingstation.eu, vstupenky na GoOut.net.

Editace textu: Monika Krausová

Připomínka narození T. G. Masaryka (fotografie: R. Muchka)

Proslovy a položením květin u Památníku národního osvobození na náměstí T. G. Masaryka si 7. března 2026 Plzeňané připomněli výjimečnou osobnost československých dějin, politika, státníka, pedagoga a filozofa Tomáše G. Masaryka. Pietního aktu se zúčastnili zástupci města Plzně, Plzeňského kraje, zástupci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Západočeské univerzity v Plzni, Policie ČR, Hasičského záchranné sboru Plzeňského kraje, Krajského vojenského velitelství Plzeň, Městské policie Plzeň a další hosté.

„Tomáš Garrigue Masaryk často zdůrazňoval, že demokracie není samozřejmost. Říkal, že demokracie je diskuse. Tím připomínal, že svobodná společnost stojí na otevřeném dialogu, vzájemném respektu a na ochotě naslouchat druhým. Demokracii nevnímal jen jako politický systém, ale jako způsob života, který vyžaduje odpovědnost každého z nás. Jeho odkaz je aktuální i dnes. Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Jde o slova, jejichž obsah musíme stále naplňovat. Každý svým jednáním přispívá k tomu, v jaké společnosti budeme žít,“ uvedla mimo jiné ve svém proslovu Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Byl československým státníkem, filozofem, sociologem a pedagogem. Stal se prvním prezidentem Československé republiky, ve funkci byl od roku 1918 do roku 1935. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Plzeň za svého života navštívil vícekrát. Ve městě jej připomíná nejen náměstí po něm pojmenované, ale také například Masarykova ulice na Doubravce nebo Masarykova základní škola na Slovanech.

Text: Barbora Hájková

Masarykova ulice (fotografie: M. Pecuch)

„Snažíme se kultivovat všechny části našeho města a mám radost, že začínají přípravné práce na další z nic. Masarykova ulice je přirozeným srdcem Doubravky, centrem služeb a také adresou několika architektonicky významných staveb. Pevně věřím, že její navržená proměna bude slušet a bude krokem nejen ku prospěchu obvodu, ale celého města,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Zahájení samotné revitalizace Masarykovy ulice je plánováno po dokončení úprav Rolnického náměstí. Rekonstrukce zahrnuje kompletní opravu inženýrských sítí, konkrétně vodovodních a kanalizačních řadů, veřejného osvětlení, trakčních kabelů a signalizačních vodičů. Po dokončení prací na sítích bude opravena vozovka včetně zálivů, chodníků a cyklostezek. Lokalitu rovněž čeká modernizace světelného signalizačního zařízení,“ popsal náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Aleš Tolar doplnil, že součástí projektu jsou vegetační úpravy, při nichž budou během března odstraněné nevhodné dřeviny, a to na základě dendrologického posudku. Počítá se rovněž s výsadbou nových stromů.

„Masaryčka je pro Doubravku důležitá a těší mě, že se po letech příprav konečně posouváme k realizaci. Od začátku jsme chtěli slyšet názor místních lidí, proto jsme sbírali jejich podněty a řadu z nich se podařilo do projektu zapracovat. Cílem je, aby ulice byla bezpečnější, přehlednější a příjemnější pro každodenní život – pro řidiče, chodce i cyklisty. Počítáme také s úpravou prostoru u Centra a kultivací zázemí tržnice, aby celé místo působilo upraveně a důstojně. Jsem přesvědčený, že změny obyvatelé ocení a Masarykova bude místem, kde se lidé budou cítit dobře,“ sdělil starosta Městského obvodu Plzeň 4 Tomáš Soukup.

Práce v úseku od Rokycanské ulice k Těšínské se uskuteční za úplného vyloučení dopravy. O přesném termínu zahájení rekonstrukce i dopravních omezeních bude město Plzeň informovat v předstihu. Aktuálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele, předpokládaná hodnota zakázky je 115 milionů korun bez DPH.

Text: Barbora Hájková

Fotografie: I. Štěrbová

„Plzeňská činohra přivádí na jeviště inscenaci s tématem zneužívání moci, manipulace a kolektivního mlčení. Divadelní adaptace Dogville nenabízí útěchu ani jednoduchý soud. Nutí diváka podívat se na sebe sama a položit si nepříjemnou otázku, jak daleko by byl ochoten zajít ve jménu pořádku, bezpečí či vlastního klidu. Největší dramata se často neodehrávají v extrémech, ale v drobných každodenních rozhodnutích, která společně utvářejí podobu našeho světa. Věřím, že divák ocení inscenaci s takto aktuální společenskou atmosférou,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Dogville vypráví příběh ženy na útěku, která se ukryje v odlehlém horském městečku. Ochota místních jí pomoci se však postupně mění v řetězec podmínek a požadavků, až se z původní vstřícnosti stane tvrdá zkouška lidského charakteru. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. „Trier s chirurgickou přesností odhaluje, jak se z dobra stává nástroj moci a jak snadno lze morálku přizpůsobit vlastnímu prospěchu. Sledujeme, jak se pomoc nenápadně přelije ve vydírání, ponížení a násilí,“ vysvětlila dramaturgyně Marie Špalová.

V dalších rolích se představí mimo jiné Jaroslav Matějka, Monika Švábová, Zdeněk Hruška, Klára Kuchinková či Matyáš Darnady. Inscenace tak nabízí výrazné herecké příležitosti napříč generacemi souboru.

Režisérka Natália Deáková čte hru jako archetypální sázku mezi dobrem a zlem. „Zajímá mě otázka, jestli je člověk skutečně schopen dobrého činu i ve chvíli, kdy mu z toho neplyne žádný prospěch. Dogville je experiment – sledujeme, jak se z drobných ústupků a racionálních zdůvodnění rodí systém, který už nikdo nezpochybní,“ říká Natália Deáková. Podle ní nejde o příběh „špatných lidí“, ale o mechanismus, který může vzniknout kdekoli.

Tvůrci inscenace posouvají děj původně zasazený do 30. let vizuálně do současnosti. Kostýmy jsou podle výtvarnice Jany Smetanové „smutným mixem“ dnešní doby s prvky 90. let, scénu navrhl Matěj Sýkora, který s DJKT spolupracuje poprvé. Groteskní nadhled a divadelní hravost inscenace podpoří hudební složka – kapelu tvoří samotní členové hereckého souboru, hudba Jakuba Kudláče se tak stává přímou součástí jevištní akce a komentářem k ní.

Film Dogville s Nicole Kidman v hlavní roli měl premiéru v roce 2003 a okamžitě vzbudil pozornost neobvyklým zpracováním. Městečko bez stěn, domy vyznačené jen čarami na podlaze a otevřeně přiznaná stylizace vytvořily silný a zneklidňující obraz lidské společnosti. Na divadelní jeviště jej později převedl dánský dramatik Christian Lollike, který filmový scénář upravil tak, aby mohl vzniknout svébytný divadelní tvar, nikoli pouhá nápodoba známé předlohy.

Inscenace je určená pro diváky od 16 let.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje DJKT (Smetanovy sady 16, Plzeň), on-line na webu www.djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Editace textu: Monika Krausová

V nabídce letošní 36. Mezinárodní letní jazykové školy jsou kurzy portugalštiny, němčiny, angličtiny, italštiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny, arabštiny, češtiny pro cizince a nově také kurzy japonštiny a korejštiny. Novinkou letošního ročníku jsou také kurzy němčiny pro seniory od 60 let.

Ilustrační fotografie (zdroj: ZČU v Plzni)

Tři červencové týdny budou na Sutnarce opět patřit letním kurzům pro veřejnost. Mezinárodní letní škola umění ArtCamp letos slaví 20 let. Každoročně ji absolvuje přes 400 příznivců umění starších 15 let. Nejoblíbenější je tradičně animace, figurální kresba, ilustrace nebo digitální tvorba. Přihlášky fakulta přijímá do 31. května 2026.

Popatnácté se žáci základních škol a nižších stupňů gymnázií mohou přihlásit na letní školu Homo economicus Fakulty ekonomické, kterou pořádá od 13. do 17. července 2026 jak v plzeňském kampusu na Borech, tak v Karlovarském kraji v Chebu. Letošní ročník nese podtitul Logistika v pohybu: když ekonomika jede a ukáže dětem, že ekonomie nejsou jen počty, ale že je hlavně o chytrém rozhodování, spolupráci a pohybu.

Fakulta elektrotechnická připravuje na závěr srpna další ročník programu JuniorFEL. Pětidenní letní škola je určena žákům druhého stupně základních škol a studentům primy až kvarty víceletých gymnázií, kteří mají zájem o techniku a moderní technologie.

Letní škola SingleCell určená pro studující doktorského studia a jeho absolventy se zaměří na všechny klíčové kroky zpracování imunitních buněk, přípravu vzorků a analýzu dat.

Řadu letních škol pořádá také Fakulta aplikovaných věd. Například kybernetické soustředění Campo Arduino, dále GeoCamp, letní školu určenou pro žáky druhého stupně základních škol a středních škol nebo letní školu informatiky na Katedře informatiky a výpočetní techniky FAV ZČU. V neposlední řadě si Fakulta aplikovaných věd letos znovu připravila také letní školu stavařiny pod názvem STAV FAV Camp.

Proniknout do světa CNC technologií, naučit se programovat špičkové výrobní stroje a získat zkušenosti, které jim otevřou dveře do dalšího studia i praxe – to všechno nabídne studentům a studentkám, 3. a 4. ročníku středních škol a gymnázií Letní škola eNCéčko.

Letní škola 3D Print Camp je určená studentům středních škol i gymnázií. Na své si přijdou všichni středoškoláci, kteří jsou kreativní a rádi tvoří.

Letní škola letecké archeologie se letos uskuteční na letišti Sazená. Na studenty vysokoškolské archeologie čeká praktická výuka s pomocí dronů či křídel. Praktická výuka je určená i pro zájemce z jiných univerzit z ČR i zahraničí.

Zbrusu nová Letní škola umělé inteligence na Fakultě filozofické bude určená pro studující středních škol v Plzni a okolí a bude mít podobu příměstského tábora. Cílem bude seznámit studující s problematikou AI z filosofické perspektivy, rozvíjet schopnost práce s pojmy, argumentací a kritickým myšlením a také ukázat rozdíl mezi technickým popisem AI a její etickou a společenskou reflexí. Podrobnosti zveřejní organizátoři v květnu či červnu.

Fakulta filozofická také připravuje letní školu pro studenty středních škol, ve které se seznámí se současnou britskou a americkou společností, literaturou, anglofonní populární kulturou a interpretací odborného textu. Vyučujícím jazykem je angličtina. Otevření letní školy závisí na získání dotace od Plzeňského kraje. Další podrobnosti zveřejní fakulta v květnu.

Výzkumné centrum Nové technologie (NTC) letos již potřetí otevírá své laboratoře středoškolákům. Program Léto s vědou jim nabízí unikátní příležitost zapojit se do špičkového výzkumu v oblastech kvantových technologií, energetických úložišť nebo bioinspirovaných materiálů, a to formou placené stáže. Letošní ročník se navíc rozšiřuje o úzkou spolupráci s dalšími fakultami Západočeské univerzity v Plzni.

I posluchači Univerzity třetího věku ZČU budou mít letos opět možnost strávit čas ve společnosti vrstevníků a zažít aktivity vedené pedagogy, které potkávají během akademického roku za katedrou. Absolvovat mohou exkurze po Plzeňském kraji, fotografický workshop, komentovanou vycházku po plzeňské historii, cvičební dopoledne, archeologický výzkum nebo výtvarný kurz přímo v terénu. Konkrétní nabídku s informacemi o možnostech zápisu zveřejní Univerzita třetího věku v květnu.

Editace textu: Monika Krausová

Vnitroblok Rabštejnská (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Setkání v Rabštejnské ulici (u domů č. 1–27) se uskuteční ve středu 25. března od 16:30 hodin. Prostor si zájemci se zástupci obvodu projdou a dozvědí se, jaké jsou možnosti, co by zde mohlo vzniknout a co naopak ne. Smyslem všech revitalizací je zvelebení prostoru jak po stránce pobytové, tak relaxační.

V Rabštejnské ulici se chystá obnova prostranství velkého jeden hektar. Charakterově jde o typický sídlištní vnitroblok, většinu prostoru tvoří travnaté plochy, nachází se zde hřiště pro děti, lavičky a další mobiliář.

Vnitroblok Sokolovská (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Podobný ráz mají i tři na sebe navazující vnitrobloky v Sokolovské ulici (mezi domy č. 31–75), kde je veřejné projednání naplánované na středu 8. dubna od 17 hodin. Každý ze tří vnitrobloků obsahuje již z doby výstavby sídliště asfaltovou plochu sloužící jako sportovní hřiště a nachází se zde zastaralý mobiliář, jako jsou lavičky, sušáky, pískoviště apod. Obvod by se zde rád zaměřil zejména na revitalizaci ploch zeleně, které zabírají vždy zhruba polovinu prostoru mezi domy. Tyto plochy jsou zahrnuty do systému tzv. Generelu zeleně, zbývající část tvoří komunikace a parkovací plochy, které součástí regenerace nebudou.

Vnitroblok Sedlecká (zdroj foto: ÚMO Plzeň 1)

Úprava prostranství je v plánu také na Vinicích, konkrétně v části prostoru mezi domy v Sedlecké ul. č. 6 a Bzenecké ul. č. 6–10. I zde se uskuteční veřejné projednání, a to v úterý 14. dubna od 17 hodin. Pozemek je mírně svažitý, nachází se na něm zbytky oplocení bývalého sportoviště, jehož povrch je dnes již zarostlý. Pod ním se nachází funkční dětské pískoviště s betonovými lavičkami. Cílem je plochu revitalizovat, aby byla maximálně využita a sloužila zejména obyvatelům přilehlých domů.

Pokud vše půjde podle plánu, v září budou veřejnosti představeny architektonické studie všech tří projektů. Setkání budou opět veřejná. Projekt pro Rabštejnskou ulici by byl představen 16. září, pro Sokolovskou 23. září a pro Sedleckou 30. září, vždy v 17 hodin. Poté bude následovat projektová příprava a k samotné realizaci by bylo možné přistoupit v letech 2029 a 2030.

Kdy a kde?

25. 3. | od 16:30

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku u domů v Rabštejnské ul. č. 1–27

• přímo ve vnitrobloku

8. 4. | od 17:00

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku mezi domy v Sokolovské ul. č. 31–75

• na sportovišti v prostředním vnitrobloku (za domem č. 59)

14. 4. | od 17:00

Veřejné projednání úprav prostor vnitrobloku mezi domy v Sedlecké ul. č. 6 a Bzenecké č. 6–10

• přímo ve vnitrobloku

Editace textu: Monika Krausová

„Je to další krok, kterým se snažíme oslovit co nejvíce čtenářů a zpřístupnit obsah našeho čtvrtletníku i těm, pro které je psaný text hůře dostupný či nabízet možnost sdílení informací i osobám se sluchovým postižením,“ uvedl Jiří Šrámek, radní města Plzně pro oblast sociální a aktivní život seniorů.

Zdroj foto: Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně

„Reagujeme na poptávku, osob se sluchovým postižením, ale také pracovníků, kteří se věnují této cílové skupině. Chceme, aby i tito občané měli snadný přístup k informacím o dění ve městě a o všem, co by je mohlo zajímat,“ doplnila Lucie Hovorková z Odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně.

Do projektu překladů jsou postupně zapojovány všechny organizace působící na území města, které pracují s cílovou skupinou osob se sluchovým postižením, tedy Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., Spolek neslyšících Plzeň, p.s., Plzeňská unie neslyšících, z.ú. a Tichý svět, o.p.s.

Pro vydání čtvrtletníku PILSEN 1/2026 byla městem vybrána Plzeňská unie neslyšících, která zajistila překlady vybraných článků do českého znakového jazyka. „Vážíme si důvěry, kterou nám město Plzeň svěřilo při realizaci překladů pro toto vydání čtvrtletníku. Spolupráci vnímáme jako potvrzení dlouhodobé odborné práce naší organizace v oblasti podpory osob se sluchovým postižením. Zpřístupňování informací v českém znakovém jazyce je důležitým krokem k tomu, aby i osoby se sluchovým postižením měly plnohodnotný přístup k informacím o dění ve městě. Jsme rádi, že se můžeme podílet na projektu, který přispívá k lepší informovanosti a aktivnímu zapojení neslyšících obyvatel do života ve městě,“ sdělila Jaroslava Říhová, ředitelka Plzeňské unie neslyšících.

Město Plzeň tak systematicky rozšiřuje dostupnost informací a podporuje principy rovného přístupu.

PILSEN je k dispozici zdarma na distribučních místech po celém městě. Nové číslo vychází na začátku března 2026.

Text: Barbora Hájková

Květná ulice (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň, zastoupené Správou veřejného statku, připravuje rekonstrukci Květné ulice na Slovanech. Oprava začne letos v květnu, předcházet jí bude kácení dřevin, které potrvá do konce března a dotkne se pouze stromů ve špatném stavu nebo kolidujících s plánovanými úpravami. Hotovo by mělo být do konce listopadu.

„Květná ulice je dlouhodobě ve špatném technickém stavu, proto jsme se rozhodli pro komplexní rekonstrukci úseku od Liliové po Olšovou včetně navazujících křižovatek s ulicemi Liliová, Jetelová, Motýlí, Olšová a Kaštanová a ulice Na Skalce. Cílem je zvýšit bezpečnost a komfort pro řidiče i chodce, upravit parkování a celkově zkvalitnit veřejný prostor v této části města. Vodárna Plzeň tu současně provede opravu kanalizačního řadu, abychom do budoucna předešli dalším zásahům do nově opravené komunikace. Práce budou probíhat po etapách tak, aby byla v maximální možné míře zachována dopravní obslužnost lokality,“ uvedl náměstek primátora města Plzně Aleš Tolar.

V Květné ulici se tak opraví vozovka, chodníky a pásy zeleně a doplněna budou parkovací stání pro osobní automobily. Provedeno bude rovněž odvodnění ploch do nových odvodňovacích prvků, přeložka plynovodu a obnoveno veřejné osvětlení. Po dokončení stavebních prací zde bude vysazeno celkem 69 nových alejových stromů, konkrétně třešní, jasanů a jeřábů.

Zhotovitelem stavby je firma VIDA GROUP s.r.o. Celkové náklady činí 39.794.930,-Kč s DPH, z toho 3.700.794,-Kč zaplatí Vodárna Plzeň.

Text: Barbora Hájková

Ilustrační foto

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Byl československým státníkem, filozofem, sociologem a pedagogem. Ve funkci prezidenta byl od roku 1918 do roku 1935. Zemřel 14. září 1937 v Lánech.

Text: Monika Krausová

Zdroj ilustrace: Bell Hat Games

„Od testování prvního prototypu až po uvedení hry na mobilní platformy pomáhaly studentům naše organizace Správa informačních technologií města Plzně a Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň. Zajistily studentům odborné konzultace a právní služby, otestovaly prototyp, umožnily růst začínající firmě díky podpoře v inkubaci,“ uvedl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Jarní kolo 2024 inkubačního programu, kterým startup Bell Hat Games prošel, financoval Plzeňský kraj. „Smyslem krajské podpory inkubačních programů je dát šanci dobrým nápadům vznikat a růst právě u nás. Chceme, aby mladí lidé nemuseli za realizací svých projektů odcházet jinam a aby z regionu vycházely produkty s mezinárodním přesahem. Příběh startupu Bell Hat Games ukazuje, že když se propojí vzdělávání, odborné vedení a finanční podpora, může ze studentského projektu vzniknout skutečný produkt,“ řekl Martin Rybár, náměstek hejtmana pro oblast IT a evropských záležitostí.

I nadále město pomáhá v rozvoji inovativního plzeňského startupu. „Po absolvování inkubace studenti dál využívají služeb BIC Plzeň, které významně přispívají k dalšímu rozvoji jejich startupu. Věnovali se jim také naši lidé v SIT Portu, hru jsme otestovali sami na sobě a informaci o ní předali vedení plzeňských škol a rodičům, jejichž děti navštěvují Centrum robotiky,“ řekl Luděk Šantora, ředitel SITMP a jednatel BIC Plzeň.

Hra Star Focus se odehrává v klidném světě nočního oceánu. Děti v ní prostřednictvím jednoduchých herních aktivit trénují soustředění, práci s dechem a vnímání. Hra nestaví na soutěžení ani tlaku na výkon, ale na krátkých, klidných herních seancích, které přirozeně rozvíjejí schopnost řízené pozornosti. Na vývoji spolupracovali i odborní konzultanti a psychologové, vznikla také její verze využitelná v terapeutickém prostředí.

Zdroj foto: Bell Hat Games

„Už během studií jsme hledali způsob, jak využít herní médium jinak než jen k zábavě. Chtěli jsme vytvořit nástroj, který bude skutečně použitelný v praxi. Díky podpoře PINE jsme mohli projekt posunout z univerzitního prototypu do profesionální podoby. Dotace nám pomohla dosáhnout na právnickou pomoc, vytvořit základy značky a přípravu marketingové kampaně pro produkt samotný. Odborné konzultace v rámci inkubace nám pomohly překonat překážky a dívat se na projekt z širší perspektivy,“ uvedl Jan Purkart, zakladatel studia Bell Hat Games.

Bell Hat Games tvoří pět mladých vývojářů, z nichž někteří studují na Západočeské univerzitě v Plzni nebo na pražské FAMU. Z původního univerzitního nápadu vyrostl projekt s ambicí oslovit děti, rodiče i terapeuty nejen v Česku, ale i v zahraničí. Hra je dostupná také v anglické verzi. Příběh startupu potvrzuje, že z regionálního inovačního ekosystému mohou vyrůstat projekty s mezinárodním potenciálem a skutečným společenským dopadem.

Více informací o PINE nabízí www.plzeninovativni.eu.

Editace textu: Monika Krausová

Obytná zóna Sylván a.s. má ve své gesci správu domů, bytů a nebytových prostor vlastněných městem Plzeň, je také správcem a nájemcem budovy Nového divadla, vykonává i realitní služby v oblasti pronájmů bytů ve vlastnictví Statutárního města Plzeň a další.

Text: Eva Barborková

Pietní akt (foto: M. Pecuch)

„Osobnost Bedřicha Smetany je pevně spjata s naším městem. Do Plzně přijel, aby zde dostudoval gymnázium, ale podnikl zde i své první skladatelské kroky. Tehdy ho měl v našem městě na starosti jeho bratranec Josef František Smetana, plzeňský premonstrát, pedagog, přírodopisec a také národní buditel. Plzeň na počest obou Smetanů pořádá multioborový festival Smetanovské dny. Má dlouhou tradici, letos se koná už po šestačtyřicáté a jeho pořadatelem je Plzeňská filharmonie,“ uvedla radní Eliška Bartáková.

Zahájení festivalu (fotografie: J. Růžička)

Smetanovské dny začaly už ve středu 26. února zcela vyprodaným večerem v Měšťanské besedě. Koncertovala Plzeňská filharmonie pod vedením dirigenta Jana Schultze. V podání slavné operní divy Mariny Viotti, držitelky ceny Grammy za vystoupení na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Paříži, zazněl výběr z nejlepších operních scén Gioacchina Rossiniho. Pěvkyně v České republice vystoupila poprvé.

Smetanovské dny potrvají do 9. dubna a nabídnou koncerty celé řady českých i světových hudebních osobností. Připraven je mimo jiné výjimečný koncert Weber 200 – zrození a cesta romantika k příležitosti výročí úmrtí Carla Marii von Webera (1786–1826). Představení se koná ve spolupráci s Divadlem Josefa Kajetána Tyla. K dalším programovým bodům festivalu patří například literárně-hudební večer Když hudba umlkne uvedený 10. března v Domě hudby. Zazní díla pražských literátů a skladatelů, jejichž tvorbu přetrhl nástup nacismu. Hudební převyprávění Andersenovy pohádky Císařův slavík Trnkovým dvorním skladatelem Václavem Trojanem je v podání Trojanova tria a vypravěčky Dominiky Prokopové na programu v neděli 22. března opět v Domě hudby. Večer komorní hudby a varhanního umění přinese posluchačům ve středu 25. března v katedrále sv. Bartoloměje pestrou paletu skladeb od baroka až po současnost. Na varhany zahraje Michaela Káčerková, na lesní roh Ondřej Vrabec.

Text: Hana Josefová

Patnáct profesí a lidí, kteří je vykonávají jako zaměstnanci města Plzně nebo jeho příspěvkových organizací, představovala do konce ledna výstava v Kopeckého sadech. Jmenovala se Pracujeme pro Plzeň. Ukazovala fotografie i příběhy těch, kteří často zůstávají v pozadí, přesto je jejich práce pro každodenní chod Plzně nepostradatelná. Jsou mezi nimi například údržbářka a řidička, koordinátor staveb, strážník, řidič popelářského vozu, mistrová krejčovské dílny či ošetřovatel hadů. Ty, kteří se nebáli na fotografiích Kristýny Edmons Hessové předstoupit před veřejnost, představujeme také v seriálu Radničních listů a na webu města Plzně. Iva Jedličková pracuje jako referentka oddělení kartotéky a pohřební služby pro Správu hřbitovů a krematoria. Říká o sobě, že už je hřbitovní inventář.

Iva Jedličková (fotografie: K. E. Hessová)

Pro Ivu Jedličkovou byla práce na hřbitově přirozenou volbou – navázala na rodinnou tradici, protože zde působil už její otec, a dnes tu pracuje i sestra. Poprvé tam přišla jako patnáctiletá brigádnice, i když tehdy měla jiné plány. Chtěla být učitelkou, a tak vystudovala pedagogickou fakultu. „Práce na hřbitově byl ale osud,“ podotkla s úsměvem.

Začínala jako referentka, spravovala hrobová místa, vybírala poplatky a zajišťovala administrativu. Postupně prošla různými pozicemi a získala přehled o chodu celého areálu. Součástí práce je i tzv. kolečko, při kterém si každý zaměstnanec vyzkouší práci na jiném oddělení, díky čemuž lépe chápe fungování celého hřbitova a dokáže zaskočit za kolegy, když je třeba.

Dnes se Iva Jedličková stará nejen o administrativu, ale také o kontakt s pozůstalými či o organizaci obřadů samotných. Právě ty považuje za klíčové, protože pomáhají pozůstalým rozloučit se po svém a najít klid. „Obřad není formalita, ale okamžik, kdy se člověk může zastavit a nadechnout, aby mohl jít dál,“ zdůraznila. Hřbitovy se postupně proměňují a přicházejí i nové formy pohřbívání, od přírodních pohřbů až po lesní hřbitovy, kde se popel ukládá ke kořenům stromů. Iva Jedličková tyto změny vítá, protože rozšiřují možnosti, jak se rozloučit důstojně a osobně.

Protože je práce s lidmi v těžkých životních situacích náročná, zaměstnanci pravidelně absolvují kurzy psychohygieny, které pomáhají udržet potřebný odstup i rovnováhu mezi empatií a profesionalitou. „Práce na hřbitově je normální práce s výjimečnými okamžiky. Je o organizaci, o lidech a o empatii,“ vyznala, proč má svou práci ráda.

Editace textu: Hana Josefová

Zrekonstruovaná zbrojnice (zdroj fotografií: ÚMO Plzeň 2-Slovany)

Jednotka dosud využívala náhradní objekt místo původní nevyhovující zbrojnice na Koterovské návsi, jejíž rekonstrukce byla vzhledem k umístění ve vesnické památkové zóně dlouhodobě neefektivní. Nový objekt, přestože je od centra Koterova vzdálenější, splňuje požadavky na dojezdovou vzdálenost pro zásahy.

Rekonstrukce zahrnovala kompletní obnovu sociálního zázemí a zásadní úpravy garáže včetně nové podlahové konstrukce pro vyšší zatížení požárními vozidly. Objekt byl rozšířen o přístavbu s kanceláří velitele a školící místností a doplněn o novou věž na sušení hadic. Plochá střecha nad zázemím i přístavbou je řešena jako zelená se schopností zadržovat dešťovou vodu, ostatní srážky jsou zasakovány v okolí budovy.

Celkové náklady rekonstrukce, kterou prováděla společnost STAVBY NIROS s.r.o., činily 13,3 mil. Kč. Na realizaci stavby získal Městský obvod Plzeň 2 – Slovany dotaci z MV – Generálního ředitelství HZS ČR ve výši 4,6 mil. Kč a z Plzeňského kraje ve výši 3 mil Kč. Zbytek městský obvod uhradil ze svého rozpočtu.

Městský obvod Plzeň 2 – Slovany bude v investicích do zázemí jednotek SDH pokračovat. Již na jaře letošního roku bude zahájena rekonstrukce a dostavba hasičské zbrojnice SDH Hradiště v ulici Na Rychtě, která bude plně hrazena z rozpočtu obvodu.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Biskupství plzeňské

Plzeňský kraj ve spolupráci s Biskupstvím plzeňským představuje podobu krajinné studie lokality U sv. Jiří v Lobzích. Studie, zpracovaná Klárou Salzmann, vznikla za podpory Plzeňské teplárenské v rámci projektu Zdravá krajina. Její součástí jsou konkrétní návrhy úprav území s možností jejich realizace. Na krajinnou studii plánují v navazujících částech území dále navázat také první a čtvrtý plzeňský městský obvod.

Autorky vizualizací: K. Salzmann, K. Sádková, D. Tomsová

Lokalita kolem kostela sv. Jiří je historicky i přírodně významným místem. Podle legendy se zde zastavil sv. Vojtěch, archeologické nálezy pak dokládají přítomnost lidí před více než 6 000 lety. Území je rovněž součástí regionálního biocentra územního systému ekologické stability.

Projekt navazuje na Územní studii Park sv. Jiří z roku 2010, kterou zpracovala stejná autorka, a dále ji rozvíjí návrhem opatření zohledňujících historický kontext, přírodní hodnoty i současné kulturní potřeby území.

Mezi úpravy patří například zpřístupnění cest, vyznačení stezek, vybudování obřadního místa, odpočinková místa či další drobné zásahy, které z místa učiní atraktivní prostor pro návštěvníky. Záměr byl předem projednán a konzultován se všemi dotčenými subjekty, zejména s ÚMO Plzeň 4, Povodím Vltavy (v souvislosti s vodním tokem), Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Odborem životního prostředí Magistrátu města Plzně a Národním památkovým ústavem

Iniciativu k vytvoření studie přineslo Biskupství plzeňské, vznik studie podpořila Plzeňská teplárenská a projekt Zdravá krajina garantuje, že navržená opatření budou připravena k realizaci v souladu s dlouhodobou koncepcí péče o krajinu.

Editace textu: Barbora Hájková

„Navazujeme na předcházející dva ročníky, které se setkaly až s nečekaným úspěchem. Na své si tady přijdou rybáři, kuchaři či milovníci outdoorových, loveckých, taktických i sběratelských nožů. Ruční i sériovou výrobu nožů doplní také samurajské meče, vycházkové hole s dýkou, kopí či sekery nebo ručně vyráběná pera. Mnozí návštěvníci ocení možnost zakoupení materiálů pro vlastní výrobu, jako je ocel, brousky nebo stabilizované dřevo, kůže a další doplňky,“ řekl organizátor Karel Otruba. Také letos dostanou příležitost začínající nožíři pochlubit se svými výrobky. Mohou se přihlašovat pořadatelům až do dne zahájení výstavy.

Zdroj foto: archiv ÚMO Plzeň 8-Černice

„Věřím, že i letos vzbudí výstava velký zájem veřejnosti. V rámci doprovodného programu bude mít náš obvod na Selské návsi stánek, kde si budou moci návštěvníci zakoupit předměty s logem Černic, jako jsou například tašky, sklenice, mince, kšiltovky, publikaci o Černicích a jiné,“ doplnil starosta Černic Vladislav Sloup.

Program výstavy tradičně doprovodí římští vojáci Castro Romana se svým táborem, kde může návštěvník okusit antickou kuchyni nebo si vyrazit svoji minci. Letošní novinkou bude krytý ozvučený prostor na návsi pro tematická vystoupení. Během dne tu například předvedou boj a obranu proti noži frekventanti školy Comitatus. O hudbu se postará středověká kapela Havran. Připraven je i dětský koutek. Na Selské návsi najdou návštěvníci stánky s tradičními řemesly i stánek místních dobrovolných hasičů. Moderovat akci bude Matěj Havránek.

Parkování je po dobu konání akce zdarma v areálu restaurace U Matasů a na parkovišti Purkmistra. Občerstvení bude zajištěno jak v restauraci, tak i v prodejních stáncích.

Vstupné na výstavu je 100 korun, pro děti do 15 let a seniory nad 70 let je vstup zdarma.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: I. Štěrbová

Ti, kdo přijdou za divadlem na Novou scénu, si mohou vychutnat i výtvarné umění. Velkorysé výstavní prostory, které nabízí její třípatrové foyer, patří Kamenům Mirky Nové a Obrazům a sochám Petra Hartmana. Jejich společná výstava potrvá do poloviny dubna a je zdarma přístupná hodinu před představením.

„Vystavují dvě osobnosti, které dokazují, že umění nevzniká z povrchnosti, ale z vytrvalosti, pokory a skutečné životní zkušenosti,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková, která nad výstavou převzala záštitu. Dodala: „Miroslava Nová, držitelka Umělecké ceny města Plzně za celoživotní dílo, pracuje s kamenem a její díla jsou důkazem, že i kámen může mluvit jemně. Možná je to i připomínka pro nás ostatní – že to, co působí tvrdě, v sobě často skrývá citlivé jádro. A že trpělivost dokáže odhalit krásu i tam, kde bychom ji na první pohled nehledali.“ Představila také Petra Hartmana: „Je lékař a výtvarník. Musím říci, že spojení medicíny a umění mi připadá vlastně velmi logické. Lékař pracuje s tělem, umělec s duší – a oba se snaží porozumět člověku. Jen s tím rozdílem, že zatímco v ordinaci dostanete diagnózu, tady v galerii si ji musíte najít sami. A věřím, že tentokrát to bude diagnóza velmi příjemná.“

Třípatrové foyer Nové scény je už několik let výstavním prostorem především pro velkoformátová díla. V posledních měsících minulého roku bylo představeno dílo Alexandra Sádla, který po komunistickém puči v roce 1948 žil a tvořil v zahraničí, na začátku letošního roku tam dostali prostor regionální umělci na Plzeňském salonu. Díla Mirky Nové a Petra Hartmana v druhé polovině dubna vystřídají díla Václava Maliny.

Editace textu: Hana Josefová

Fotografie: M. Root a I. Štěrbová

„Na plzeňská divadelní prkna přichází úspěšný muzikál Sestra v akci. Věřím, že příběh plný humoru, napětí a hudby přivede do Plzně široké publikum nejen z regionu, ale i celé České republiky. Jsem přesvědčena, že pod režijním vedením Lumíra Olšovského a s výjimečným hereckým obsazením, včetně držitelky Umělecké ceny města Plzně Charlotte Režné v hlavní roli, se představení stane výjimečným zážitkem pro všechny generace diváků,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Dílo sleduje příběh ženy, která v nečekaném prostředí nachází nejen útočiště, ale i nové poslání – její energie vdechne nový život klášternímu sboru a promění jej v překvapivé lákadlo širokého okolí. „Sestra v akci je sice energií nabitou komedií, zároveň ale nabízí silný a dojemný příběh o vzájemné podpoře a odvaze. Přeji si, aby naše inscenace divákům připomněla, jak mocná může být síla přátelství a lásky,“ řekl režisér Lumír Olšovský.

Muzikál Sestra v akci z roku 2006 vychází ze stejnojmenného filmu s Whoopi Goldbergovou, pyšní se však původními songy osminásobného držitele Oscara Alana Menkena (Kráska a zvíře, Aladin, Na vlásku a další) a jeho spolupracovníka, textaře Glenna Slatera. „Diváci sice neuslyší skladby z filmu, přesto se mají na co těšit,“ slíbil dirigent Pavel Režný a dodal: „Menkenova hudba nabízí rozmanitou škálu různých stylů – klasičtěji laděné muzikálové písně, strhující sborová čísla i songy v duchu diska, popu a soulu konce 70. let.“

V České republice byl muzikál poprvé uveden v roce 2017 na jevišti Hudebního divadla Karlín s Lucií Bílou v titulní roli, do Plzně však míří s novým českým překladem Pavla Bára a Lumíra Olšovského. Diváci se mohou těšit na velkolepá sborová čísla v choreografii Denisy Komarov Kubášové. Podle návrhů výtvarnice Andrey Pavlovičové bylo ušito zhruba 230 kostýmů, na závěrečnou scénu klášterního sboru padlo přes 200 metrů flitrované látky. Efektní scénu Ondřeje Brýny s mnoha světelnými prvky propojuje téměř tři čtvrtě kilometru elektrických kabelů.

Vedle Charlotte Režné a Evy Staškovičové, které alternují titulní roli, se v inscenaci představí také Stanislava Topinková Fořtová, Soňa Hanzlíčková, Ivana Andrlová, Andrea Holá či Viktorie Tandlerová. Policistu Eddieho alternují Pavel Klimenda a Josef Fečo, gangsterského bosse Curtise ztvární hostující držitel Ceny Thálie Marek Holý nebo plzeňský rodák a úspěšný muzikálový herec Přemysl Pálek. Režisér Lumír Olšovský vyzdvihuje také účast legendy plzeňské opery Lilky Ročákové, která se v roli sestry Marie Terezy představí vůbec poprvé i v muzikálu.

O představení muzikálu Sestra v akci je mimořádný divácký zájem. DJKT bude mít inscenaci na programu nejen do konce letošní sezóny, ale i po celou sezónu 2026/2027.

Editace textu: Hana Josefová

„Dlouhodobě čelíme desítkám stížností obyvatel na nepořádek v okolí kontejnerů. Ty jsou společně s nádobami na elektroodpad nejčastějším terčem poškozování a vykrádání. Zajišťování neustálého úklidu v okolí těchto nádob nás stojí značné úsilí a mnoho financí,“ upozornila vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová.

Podle aktuálních dat se do charit či second handů dostane přibližně pět procent odevzdaného textilu, velká část materiálu pak končí v halách nebo se využívá jako alternativní palivo v cementárnách. „Plzeň odmítá podporovat proces, který není smysluplnou recyklací, proto jsme se rozhodli zasáhnout do současné situace na trhu se sběrným textilem. Nechceme hradit náklady na úklid za situace, kdy není zajištěno transparentní a ekologicky přínosné využití materiálu. Doufáme, že stát brzy podpoří nastartování funkčního zpracovatelského řetězce textilu a že se za vhodných podmínek bude možné k rozšíření počtu nádob vrátit,“ doplnila Dagmar Svobodová Kaiferová.

Občané budou moci textil odevzdat v areálech sběrných dvorů na území města, tedy v Jateční ulici, v ulici Na Bořích a Edvarda Beneše. Nádoby provozované městem zůstanou pak také v Radobyčicích, Červeném Hrádku, Křimicích, Radčicích, Malesicích, Lhotě, Valše a Liticích.

Město proto žádá občany o pochopení a trpělivost a zároveň upozorňuje, aby po odstranění nádob neodkládali textil na původní místa, čímž by docházelo k vytváření černých skládek. Tento krok je důležitý k zajištění čistějšího veřejného prostoru. K rozšíření sítě kontejnerů je Plzeň připravena se vrátit ve chvíli, kdy stát podpoří funkční zpracovatelský řetězec textilu.

Na území města kontejnery aktuálně provozují organizace TextilEco a Dimatex, v menším rozsahu pak Kloktex a Červený kříž.

Text: Monika Krausová

„Každý ročník Ceny Hanuše Zápala nám připomíná, jak výrazně se Plzeň mění. Nové stavby ovlivňují každodenní život nás všech, a proto je důležité ocenit tu, která městu skutečně prospívá,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Ilustrační foto: bytový dům Otýlie Beníškové, vítěz Ceny Hanuše Zápala 2018–2021, Ing. arch. Jiří Zábran

Do letošního ročníku lze přihlásit stavby dokončené v období let 2022 až 2025. Nominaci může podat kdokoli, kdo má souhlas autora i vlastníka stavby. Přihlášení probíhá prostřednictvím jednoduchého on-line formuláře dostupného na webových stránkách Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, případně formou písemné přihlášky. Podání nominace je bezplatné. „Chceme, aby se do soutěže mohli zapojit nejen odborníci, ale i široká veřejnost. Každý, kdo v Plzni vnímá kvalitní architekturu, má možnost upozornit na stavby, které stojí za pozornost,“ řekla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Přihlášené stavby posoudí nezávislá odborná porota složená z architektů působících mimo Plzeň, která zajišťuje nestranné hodnocení. Na základě jejího doporučení udělí primátor města cenu. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční 16. června 2026 v prostorách Západočeského muzea. „Každý ročník soutěže ukazuje, jak výrazně se Plzeň v posledních letech proměňuje. Je inspirativní sledovat, jak nové stavby obohacují město nejen esteticky, ale i funkčně,“ dodala Irena Vostracká.

Letošní porotu tvoří Ing. arch. Ludvík Grym, Ing. arch. Eva Kováříková, prof. Ing. arch. Ján Stempel, doc. Ing. arch. Jaroslav Wertig a Ing. arch. Adam Halíř. Porota bude hodnotit architektonickou kvalitu, urbanistické souvislosti i přínos staveb pro život města.

V minulém ročníku za období 2018–2021 získal Cenu Hanuše Zápala Ing. arch. Jiří Zábran za Bytový dům Otýlie Beníškové. „Minulý ročník ukázal, že v Plzni vznikají stavby, které mají ambici obstát i v celostátním měřítku. Věříme, že letošní nominace budou stejně silné,“ doplnila Irena Vostracká.

Cena nese jméno Hanuše Zápala, významného plzeňského architekta první poloviny 20. století, který se jako městský architekt zásadně podílel na formování moderní podoby Plzně. Jeho tvorba se vyznačuje funkcionalistickým přístupem, důrazem na kvalitní urbanistické řešení a progresivními technickými postupy. Soutěž tak připomíná osobnost, jejíž práce významně ovlivnila rozvoj plzeňského prostředí, a zároveň motivuje současné architekty i investory k tvorbě kvalitních staveb.

Editace textu: Eva Barborková

Autor vizualizací: projectstudio8

„Rozšíření kapacity mateřské školy na Vinicích je nezbytné. Lokalita se dlouhodobě rozvíjí a víme, že v nadcházejících letech zde vlivem výstavby přibyde počet obyvatel, což pochopitelně zvýší poptávku po místech ve zdejších předškolních zařízeních, a ta je již nyní vysoká. Nový pavilon tedy výrazně pomůže místním rodinám,“ uvedla starostka prvního plzeňského obvodu Ivana Bubeníčková s tím, že pavilon bude organizačně spadat pod 81. mateřskou školu.

Stavební povolení již nabylo právní moci a v současné době se pracuje na projektové dokumentaci pro provádění stavby, poté přijde na řadu výběr zhotovitele. „Pokud vše půjde podle plánu, samotná výstavba by mohla začít ještě do konce letošního roku. Předpokládáme, že náklady by mohly být kolem 50 milionů korun,“ upřesnil první místostarosta Jedničky Miroslav Šuma, do jehož gesce spadá oblast investic.

Co se týče samotné stavby, v projektu je kladen důraz na kvalitní architektonické řešení. „Hlavní myšlenkou návrhu je objekt racionální a zároveň hravý. Nový pavilon je koncipován jako kubus navazující na stávající školu, doplněný výraznou ‚stuhou‘ schodišťového systému, která propojuje podlaží a umožňuje přístup na pobytovou střechu,“ popisuje architekt Ondřej Janout z plzeňského projectstudia8.

Podle jeho kolegyně Věry Fišerové stavba minimalizuje zábor zeleně, třídy jsou orientovány do klidové jižní části s návazností na venkovní hřiště. „Zelená fasáda přispěje ke stínění i příjemnému vzhledu objektu,“ doplnila Fišerová.

Editace textu: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: SITMP

„Často se setkáváme s nápady na různé aplikace, letos jsme se ale dočkali i představení deskové hry vzdělávající v otázkách politiky. Osobně mě velmi těší, že se mladí lidé o politiku zajímají a že se projekt probojoval až do finále před velkou porotu. Sice letošní Startupuj kluci nevyhráli, ale jejich deskovka Vladiště by mohla mít na trhu úspěch,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Pátého ročníku Startupuj se zúčastnili žáci VOŠ a SPŠE, SPŠ dopravní, Střední školy informatiky a finančních služeb (INFIS), Gymnázia Františka Křižíka a Církevního gymnázia Plzeň. „Žáci prvních až třetích ročníků představili projekty zaměřené například na podporu psychického zdraví, efektivní učení nebo orientaci při výběru budoucí střední školy. Témata dlouhodobě odrážejí to, co mladé lidi zajímá – zdravý životní styl, sport a stravování, odpovědné chování vůči seniorům i životnímu prostředí nebo každodenní problémy, s nimiž se ve škole setkávají,“ popsala Kateřina Šperlová ze SIT Portu, úseku Správy informačních technologií města Plzně (SITMP), který program Startupuj organizuje.

„Startupuj 2026 vyhrál tým Pulzifi s nápadem, který vymyslel žák třetího ročníku VOŠ a SPŠE Plzeň. Ten přišel s řešením pro bezdrátové měření tepu s důrazem na jednoduché využití v běžném životě. Porota hodnotila především originalitu nápadu, jeho realizovatelnost a míru dotažení projektu. Důležitou roli hrála také schopnost týmu svůj projekt srozumitelně a přesvědčivě prezentovat,“ uvedl Tomáš Cholinský, ředitel SIT Portu. Dodal, že vítězové i všechny týmy ve finále získali finanční ceny od partnerů akce, společností BestTalk a Aprone.

„Letošní ročník byl výjimečný díky propojení s mezinárodním projektem SPARROW, ve kterém se s Plan4all podílíme na vývoji a testování nouzového komunikačního systému v případech blackoutu či digitálního breakdownu. Chtěli jsme využít potenciál mladých a znát jejich nápady na řešení takových situací. Studenti se proto zaměřili na zmapování krizových míst, nejohroženějších skupin obyvatel, praktické scénáře nebo připravenost firem a domácností. Letošní Startupuj tak bylo skvělým příkladem toho, jak mohou studentské projekty reagovat na reálné výzvy,“ zdůraznil Luděk Šantora, ředitel SITMP.

Na realizaci Startupuj se letos podílelo 23 mentorů z oblasti podnikání, práva, marketingu, technologií i vzdělávání. Žáci každé třídy absolvovali 16 výukových bloků v délce 90 minut, během nichž pracovali s nově upravenými pracovními listy, které kombinují prvky učebnice a pracovního sešitu. Vzdělávací program má své pevné místo v Plzeňském inovačním ekosystému PINE, jenž propojuje vzdělávání, inovativní podnikání a výzkum ve prospěch celého regionu. A přesně do regionu míří i Startupuj, již druhým rokem vyučuje SIT Port podnikatelské dovednosti na Gymnáziu a SOŠ v Plasích.

„Podpora podnikavosti a kreativity mladých lidí je pro Plzeňský kraj dlouhodobou prioritou. Pokud chceme, aby region obstál v konkurenci ostatních, musíme začínat už na středních školách a dávat žákům prostor zkoušet si vlastní nápady, učit je spolupracovat a nebát se vystoupit před odbornou porotou. Právě propojení vzdělávání s praxí a inovacemi, které program Startupuj nabízí, je cestou, jak systematicky rozvíjet talenty v našem kraji,“ řekl náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc.

O výuku podnikatelských dovedností je mezi vedením škol velký zájem. Kromě půlročního programu zařazeného do výuky v jednom pololetí realizuje SIT Port i zkrácenou jednodenní verzi Startup Sprint. Tu si letos v městském technologickém parku TechTower vyzkoušelo na 300 středoškoláků.

Více informací o Startupuj nabízí web SIT Portu. Video z letošního ročníku je k vidění na YouTube profilu PINE.

Editace textu: Hana Josefová

Zrekonstruovaný objekt bývalé školy (fotografie: M. Pecuch)

Historická budova bývalé školy v Masarykově ulici v Plzni na Doubravce je kompletně zrekonstruovaná. Objekt z roku 1902 se proměnil v nové moderní sídlo úřadu čtvrtého plzeňského obvodu. Na financování projektu za 153 milionů korun bez DPH se částkou 26 milionů podílel samotný obvod. Stavební práce, které realizovala společnost GEOSAN GROUP a.s., začaly v březnu 2024.

„Tento projekt je důkazem, že Plzeň umí efektivně investovat do svého majetku a vracet život významným budovám. Mám radost, že se nám podařilo zrekonstruovat objekt bývalé školy, který na svou záchranu čekal desítky let. Zároveň jsme vytvořili funkční a moderní zázemí pro výkon veřejné správy,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Z technického hlediska šlo o stavebně mimořádně náročnou rekonstrukci. „Aby bylo možné historickou část bezpečně propojit s novou přístavbou, museli stavaři využít speciální metodu prohloubení základů. Budova by totiž jinak byla staticky nestabilní. Z důvodu napadení krovu dřevokaznou houbou se navíc musely vyměnit všechny dřevěné konstrukce krovu i střecha,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Bosák, pod nějž spadá odbor investic, který měl stavbu na starosti.

Náměstek doplnil, že v objektu jsou nové veškeré instalace, podlahy, příčky i omítky. „Na místě původních šaten vznikla moderní přístavba, která s budovou vytváří vnitřní otevřené atrium. Podařilo se zachovat původní štukové prvky a na fasádu vrátit repliky čtyř soch múz – vědy, orby, průmyslu a umění. K restaurované bustě Jana Amose Komenského přibyly busty Františka Palackého a Josefa Jungmanna. Pamětní desky věnované letcům RAF a obětem náletu za druhé světové války se přesunou na čestné místo do vstupní haly,“ doplnil Pavel Bosák. Součástí projektu je také nové parkoviště, úprava veřejného prostranství a výsadba zeleně.

Nové sídlo nahradí dosavadní nevyhovující či odloučená pracoviště úřadu. V historické části najde zázemí vedení obvodu, kanceláře, zasedací a oddávací místnost či sál zastupitelů. Nová přístavba nabízí další kanceláře a zázemí pro zaměstnance i veřejnost. Orientaci v budově usnadní barevné rozlišení jednotlivých podlaží. Aktuálně se interiéry dovybavují nábytkem.

„Mám upřímnou radost, že historická budova opět ožije. Pro mnoho obyvatel je to místo spojené se vzpomínkami na školní léta a má pro ně osobní význam. Dnes je citlivě a kvalitně opravená a bude dál sloužit místním lidem – tentokrát jako moderní a otevřený úřad,“ řekl starosta čtvrtého městského obvodu Tomáš Soukup.

Původní novorenesanční budova byla dokončena v roce 1902. V době svého vzniku měla 11 učeben a kapacitu přibližně 500 žáků. Objekt byl rozdělen na dívčí a chlapeckou část se samostatnými vstupy. V 90. letech 20. století proběhla rekonstrukce a přístavba šaten. Budova následně sloužila do roku 2014 jako sídlo konzervatoře, poté ji využívala 64. mateřská škola jako tělocvičnu.

Text: Monika Krausová

Petr Kupka a Václav Walach (zdroj fotografií: FF ZČU)

V Norsku, Česku, Turecku, Nigérii, Indii a Kolumbii budou výzkumníci sledovat životní příběhy lidí odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V každé zemi povedou opakované rozhovory s padesáti vězněnými osobami a také dotazníkové šetření s více než 1 000 vězni a vězenkyněmi. „Zajímá nás, jak se životní příběhy odsouzených mužů a žen liší napříč různými kontexty a co mají společného,“ vysvětlil kriminolog Václav Walach z FF ZČU a dodal: „Zaměříme se na to, jak odsouzení vyprávějí o událostech a rozhodnutích, kvůli kterým se dostali do vězení, a do jaké míry lze tyto zkušenosti vztáhnout na širší vězeňskou populaci.“

Výsledky výzkumu mohou mít přímý dopad na to, jak státy přistupují k prevenci kriminality a k práci s odsouzenými. „Plánujeme publikovat doporučení pro tvůrce trestní politiky a aktéry, kteří ji implementují v praxi. Týká se to hlavně zaměstnanců Vězeňské služby a Probační a mediační služby, kterým naše zjištění pomohou lépe nastavit programy zacházení a práci s odsouzenými,“ dodala kriminoložka Martina Novopacká.

Hlavní ambicí výzkumu je pochopit, jak se kriminální dráha člověka proměňuje v závislosti na společnosti, ve které žije. Projekt je jedinečný tím, že vůbec poprvé vytvoří opravdu globální poznatky o faktorech, které vedou ke zločinu. „Rodina vypadá nějak v Kolumbii, jinak v Indii. Podoba českého státu ovlivňuje rodinu určitými způsoby, podoba tureckého státu zase jinými. Instituce vězení samozřejmě existuje jak v Norsku, tak v Česku, ale její konkrétní charakter je to, co má dopad na to, jací lidé z vězení vyjdou,“ doplnil Václav Walach. „Nejde nám o hledání výmluv, chceme se podílet na vytváření trestní politiky, která skutečně funguje,“ uzavřel.

Projekt s názvem CRIMLIFE vedou odborníci z norské Univerzity v Oslu, kteří se svými zahraničními kolegy uspěli v silné mezinárodní konkurenci grantové soutěže Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podporuje výzkum s významným společenským přesahem. Výsledkem výzkumu bude i digitální platforma s dokumenty, které budou k dispozici odborníkům z celého světa.

Editace textu: Barbora Hájková

Fotografie: H. Josefová

Radní Eliška Bartáková zdůraznila, že Jakub Zindulka se významně už několik desetiletí zapisuje do plzeňského kulturního dění, a to nejen jako umělec, ale také jako organizátor – šéfuje Divadlu Dialog, což je scéna, v níž se propojuje profesionální i amatérské divadlo.

„České amatérské divadlo dosáhlo nedávno významného uznání – je zapsáno na prestižním Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Dlouhou historii i silné zastoupení má i v našem městě. Řada amatérských souborů je sdružena právě v Divadle Dialog,“ uvedla Eliška Bartáková.

Jakub Zindulka připomněl, že v současné době Divadlo Dialog sdružuje 13 souborů: „Je to živý organismus, někdy soubory zanikají, další vznikají, také se prolínají. Zakládáme si především na tom, že na naší scéně se potkávají amatéři s profesionály, mohou od sebe navzájem něco odkoukat.“ Součástí Divadla Dialog je i soubor Propadlo, jeden z nejstarších v Plzni, funguje od roku 1910.

Jakub Zindulka připomněl, že historie Divadla Dialog se začala psát v roce 2008, avšak navazuje na Plzeňskou neprofesionální scénu, která vznikla koncem 90. let minulého století sloučením šesti původně samostatných souborů: „Za minulého režimu ochotnické spolky nejčastěji fungovaly pod různými výrobními podniky. Po změně režimu byly bezprizorní, a tak vznikl nápad dát jim možnost mít společný prostor pro zkoušení a hraní a fungovat pod jednou organizací. Je to výhodnější i z hlediska grantů. Všechny tyto záměry se pak završily vznikem Divadla Dialog ve Smetanových sadech. Vybudováno bylo na místě bývalé truhlárny.“

Divadlo Dialog funguje i díky tomu, že jeho činnost je financována pomocí čtyřletých kulturních grantům města Plzně. „Souborům se postaráme o veškeré úřednické, organizační i účetní záležitosti včetně vyřizování autorských práv a zajištění zkušebny. Na nich je vybrat hru, nastudovat ji, postavit kulisy, odehrát představení a sklidit kulisy,“ poznamenal Jakub Zindulka. V Divadle Dialog je 76 míst v hledišti, měsíčně se v něm odehraje i více než dvě desítky představení a většinou jsou vyprodaná.

Během setkání s radní Eliškou Bartákovou Jakub Zindulka prozradil také mnohé z rodinné historie – jeho tatínkem byl herec Stanislav Zindulka.

Jakub Zindulka se narodil 17. února 1966 v Hradci Králové, vyrostl v Brně, kde vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování nastoupil na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. V roce 1988 se stal členem Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde měl angažmá do roku 2016. Od roku 2008 je ředitelem Divadla Dialog. Je také uměleckým šéfem spolku SPODINA (SPOlečnost DIvadelních NAdšenců), kde působí také jako herec a režisér. Je autorem řady divadelních her, například Manželský čtyřúhelník, Tchýně na zabití, Duchem proti své vůli, Sexem ke štěstí, Play Macbeth…. Jako autor, dramaturg, režisér a herec spolupracuje s agenturou Fanny.

Text: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová uvedla, že město akci financuje už několik let a jedná se o preventivní vzdělávání s cílem naučit žáky čelit nástrahám sociálních sítí a internetu, rozpoznat dezinformace a zjistit, jak se chránit v kyberprostoru. „Díky projektu děti rovněž zjistí, jak vypadá práce moderátora, kameramana nebo zvukaře v praxi, navštíví totiž studia České televize, televize ZAK nebo CNN Prima News,“ popsala Lucie Kantorová.

Workshop je určený pro žáky sedmých tříd základních škol zřizovaných městem Plzní a zúčastní se ho 1. ZŠ, 2. ZŠ, 10. ZŠ, Masarykova základní škola, 13. ZŠ, Bolevecká základní škola, 20. ZŠ, 21. ZŠ, 22. ZŠ, 25. ZŠ, 26. ZŠ, 31. ZŠ a 33. ZŠ.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: Filmový klub Plzeň

Do Filmového klubu Plzeň může přijít každý, i když není členem. Členství pak vyjde na 100 korun ročně, jeho výhodou je o 30 korun levnější vstupenka na každou projekci, a to nejen plzeňského klubu, ale i kteréhokoliv dalšího sdruženého pod Asociací českých filmových klubů.

V prvním březnovém týdnu Filmový klub Plzeň připomene čtyři roky od začátku ruského vpádu na Ukrajinu hned dvojicí tematických snímků. Jako první promítne 3. března od 17 hodin dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi, nominovaný na Oscara. V půl osmé bude následovat Čaroděj z Kremlu, mapující vzestup Vladimira Putina k moci. Mezi oběma filmy proběhne tematická beseda s hostem.

Zlatou palmou z Cannes ověnčenou Drobnou nehodu lze vidět 10. března od 17 hodin i od 19:30. Íránský režisér Džafar Panahí předkládá příběh bývalého politického vězně, který se rozhodne pomstít svému trýzniteli. Na osm Oscarů nominovaného Hamneta, který líčí dramatické životní okolnosti, lze zhlédnout 17. března od 17 a 19:30 hodin.

Editace textu: Barbora Hájková

Slavnostní otevření Faltusovy lávky (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň pěším a cyklistům oficiálně zpřístupnilo Faltusovu lávku. Technická památka z roku 1931, která dříve sloužila v areálu Škodových závodů, nyní překlenuje silnici I/20 a propojuje oblíbené rekreační trasy mezi Plzní a Chotíkovem. Most nově také doplňují informační tabule. Práce na přesunu konstrukce začaly v březnu 2025, lávka byla na místo uložena v září téhož roku. Celkové náklady činí téměř 65 milionů korun včetně DPH a z toho 16 milionů pokryje evropská dotace. Slavnostního otevření se v pátek 20. února 2026 účastnili zástupci města Plzně i rodina projektanta Františka Faltuse.

„Mám radost, že se podařilo zachránit tento technický unikát, který je neodmyslitelně spjat s průmyslovou historií našeho města a zároveň zvýšit bezpečnost a komfort Plzeňanů při jejich volnočasových aktivitách. Lávka tak nyní slouží pěším a cyklistům, kteří míří třeba na Krkavec, do Radčic či Malesic,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar doplnil, že se zároveň vyřešilo kritické místo na výjezdu z Plzně. „Tam výletníci museli překonávat frekventovanou hlavní silnici. Nyní je tam díky Faltusově lávce bezpečný koridor,“ poznamenal Aleš Tolar.

Most původně sloužil Škodovákům k překonání železniční trati, která vede areálem plzeňské Škodovky. „Ve své době šlo o největší most svého druhu na světě. Na svém původním místě sloužil do roku 2019, pak jej odkoupilo město za cenu šrotu, tedy přibližně za 3,5 milionu korun. Tím se zabránilo jeho demolici,“ řekl Aleš Tolar.

Lávka o délce téměř 50 metrů a hmotnosti 184 tun byla na nové opěry usazena v září loňského roku. „Od té doby probíhala betonáž spřažené mostovky, instalovalo se osvětlení a upravovaly navazující cesty. Most se dočkal antracitového nátěru a doplnili jsme na něj infotabule, které veřejnost seznamují s historií této památky a významem Františka Faltuse pro obor mostního stavitelství,“ doplnil mostní specialista Václav Šašek ze Správy veřejného statku města Plzně.

Lávka je rovněž součástí stezky Industry Open, kterou v Plzni a celém regionu koordinuje městská organizace Plzeň – TURISMUS. Stezka mapuje technické památky, industriální zajímavosti i moderní provozy, které se otevírají veřejnosti.

Most nese jméno profesora Františka Faltuse (1901–1989), který po studiu techniky ve Vídni a práci v tamní mostárně Waagner-Biro nastoupil v březnu 1926 v Plzni do Škodových závodů. Stal se průkopníkem nové technologie svařování mostních konstrukcí. Most vyrobily Škodovy závody v roce 1931. Podle Jany Bukovské z Národního památkového ústavu v Plzni šlo o první použití ocelové konstrukce plně svařované elektrickým obloukem u silničního mostu na území tehdejšího Československa.

(další snímky Faltusovy lávky najdete v sekci Fotogalerie)

„Na dědečka jsem velmi hrdý a stále na něj s láskou vzpomínám. Byl to hodný a spravedlivý člověk. Za pár let oslaví tato konstrukce sto let. Je proto hezké, že bude díky přesunu sloužit dál. Pro naši rodinu je to připomínka jeho odkazu i práce,“ řekl při slavnostním otevření lávky vnuk Františka Faltuse Jiří Zlesák.

Projektantem byla společnost SUDOP Praha a.s. Zhotovitelem společnost Metrostav TBR a.s., pro kterou měl projekt i osobní rozměr. Právě Metrostav totiž původní ocelovou konstrukci v minulosti demontoval z jejího původního umístění v areálu plzeňské Škodovky, a mohl se tak nyní podílet i na její kompletní rekonstrukci a novém využití. Pro realizační tým tak šlo o výjimečnou příležitost navázat na práci, kterou zde před lety zahájil.

Faltusův most - vyjmutí z původního místa ve Škodovce

„Byl jsem součástí projektového týmu, který zajišťoval vyjmutí konstrukce z původního místa. O to silnější pro nás bylo, že jsme ji nyní mohli po rekonstrukci vrátit zpět do provozu. Pro celý tým to byla nejen technická výzva, ale i srdeční záležitost,“ uvedl stavbyvedoucí Jan Kubr ze společnosti Metrostav TBR a.s.

Faltusův most - usazení přes silnici I/20

Projekt Lávka v Chotíkově – Faltusův most měla za město Plzeň na starost Správa veřejného statku. Podpořen je z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP). „Program IROP dlouhodobě pomáhá městům realizovat projekty, které mají přímý dopad na kvalitu života obyvatel. Nová Faltusova lávka v Plzni je přesně takovou investicí – propojuje oblíbené trasy, zajišťuje bezpečnost výletníků a vrací život významné technické památce,“ řekla Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj pro Plzeňský kraj.

Text: Monika Krausová

Narodil se v Japonsku a chtěl být dinosaurem, avšak už více než pět let je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. Chuhei Iwasaki loni na podzim převzal za své umělecké působení v západočeské metropoli Pečeť města Plzně. Právě připravuje dramaturgii orchestru na další sezónu a zve na 46. ročník festivalu Smetanovské dny, který se v Plzni koná od 26. února do 9. dubna a Plzeňská filharmonie je jeho organizátorem. Přinášíme rozhovor z únorových Radničních listů.

Chuhei Iwasaki (zdroj foto: archiv Plzeňské filharmonie)

Na webu Plzeňské filharmonie je uvedeno, že jste český dirigent pocházející z Japonska…

Narodil jsem se v Japonsku, ale veškeré dirigentské vychování a vzdělání mám z České republiky. Beru to tak, že když muzikant získá hudební edukaci v nějaké zemi, tak ať je jeho národnost jakákoli, hudebně patří do země, kde získal vzdělání. Mně se dostalo hudebního vzdělání také v Japonsku, dirigentského ale jen v Česku.

Začínal jste v Japonsku jako dítě hrou na housle, v roce 2006 jste přišel studovat do České republiky…

Bylo mi osmnáct let a přijel jsem do Prahy studovat hru na housle a skladbu, kterou jsem měl v Japonsku jako druhý obor. Nejprve jsem studoval na Pražské konzervatoři, poté na Akademii múzických umění.

Znal jste už z Japonska českou hudbu?

Už jako dítě jsem v Japonsku sbíral cédéčka a měl jsem velmi rád české orchestry, a to nejen Českou filharmonii, ale také Orchestr hl. města Prahy FOK, který má úžasné nahrávky s dirigentem Václavem Smetáčkem. Jsou to vlastně už staré nahrávky, ale pořád skvělé. Hodně se v Japonsku mezi studenty hudby třeba debatovalo o tom, zda se nám více líbí nahrávky České filharmonie s dirigentem Karlem Ančerlem nebo s Václavem Neumannem…

Proč u vás nakonec zvítězilo dirigentství?

Když jsem v Praze studoval tři obory najednou – tedy housle, skladbu a dirigentství – tak jsem si řekl, že si musím jeden obor vybrat a dělat ho naplno. Pokud bych si nechal všechny tři, tak bych je mohl dělat třeba jen na šedesát procent. Uměl bych sice hodně věcí, ale vlastně nic pořádně. Dlouho jsem přemýšlel, kterou cestou mám jít, a tehdy jsem pocítil, že já jako houslista jsem horší než dirigent. Byl to tehdy subjektivní dojem, a jestli jsem se mýlil nebo nemýlil, mohou ukázat jen výsledky mé práce.

Rozhovor spolu vedeme česky. Když jste přebíral Pečeť města Plzně, říkal jste, že je pro vás důležité mluvit řečí země, v níž žijete a pracujete, že česky mluvíte i se zahraničními členy Plzeňské filharmonie…

Snažíme se mluvit česky a má to mnoho důvodů. Tím nejdůležitějším pro nás muzikanty je, že jazyk a hudba mají velkou spojitost. Každá hudba jakékoli kultury pochází z písní a tance. Jazyk má vliv na to, kam v muzice dávat důraz. Chci být součástí české kultury, jazyk je její základ, bez jazyka kultura nevzniká.

Kdy začala vaše spolupráce s Plzeňskou filharmonií?

V roce 2018. Tehdy byl jejím šéfdirigentem Tomáš Brauner a dostal velkou šanci – zaskakovat na Pražském jaru za amerického dirigenta Leonarda Slatkina, a já zaskočil v Plzni za Tomáše Braunera. Od té doby jsem začal do Plzně jezdit pravidelně.

Jaký je plzeňský orchestr?

Je pro mě těžké ho hodnotit. Je to moje dítě a pro každého rodiče je jeho dítě nejlepší, nejúžasnější, nejtalentovanější, nejkrásnější... Mojí prací je, aby plzeňský orchestr byl naprosto špičkový, a to z celosvětového hlediska.

A jaké je jeho publikum?

Doufám, že nás má rádo, jsme tady pro obyvatele Plzně a Plzeňského kraje. Myslím, že máme základnu věrných posluchačů a daří se nám lákat i posluchače mladé. Když jsme dělali odpolední silvestrovský koncert, přišla velká řada rodin s dětmi. To je přesně to, co chceme, aby se generace v hledišti míchaly.

Přispívá k popularitě Plzeňské filharmonie třeba i to, že v rámci různých akcí a festivalů vystupuje s lehčím repertoárem pod širým nebem? Třeba v rámci Festivalu na ulici jste vždy měli zaplněné náměstí Republiky.

Doufejme. Já věřím tomu, že když si krásně zahrajeme, tak se to určitě někomu líbit bude. Jako šéfdirigent připravuji dramaturgii jednotlivých sezón. Mám vnitřní pravidlo, že co si nezamiluji, to dělat nebudu. Vím, že rozhodnout o tom, co je krásné, je subjektivní, a nejsem jediný, kdo o dramaturgii rozhoduje – máme dramaturgickou radu, ale snažím se přepečlivě vybírat a nabídnout to nejlepší a poskládat to tak, aby zazněly věci známé, třeba jako je Dvořákova Novosvětská, a propašovat tam i třeba hudbu soudobých autorů.

Co se Plzeňské filharmonii v poslední době hodně podařilo?

Mně se teď moc líbí, jakou máme intonaci dřev (pozn. red.: dřevěné dechové nástroje) v rámci celého orchestru a hodně teď pracujeme na barvách žesťů. A z hlediska koncertů, zájezdů, nahrávek… Když hrajeme jakýkoli koncert, tak reprezentujeme Plzeň, a to je velká věc, chceme pro Plzeň dobré jméno. Měli jsme a máme teď spoustu zájezdů do Německa a věřím, že se tam líbíme a budeme líbit. Loni v září jsme koncertovali na celosvětové výstavě EXPO v Japonsku. A také jsme nahráli Prokofjevův Koncert pro violoncello a orchestr i jeho některé suity. Teď čekáme na výsledek, demonahrávka mi přišla velmi fajn, jak dopadne finální verze ještě nevím, ale těším se na ni. Asi je občas důležité ohlédnout se do minulosti, ale já to moc nedělám, vždycky budu přemýšlet nad tím, co je třeba udělat dál. Upřímně mohu ale říci, že jsem hrdý na každý koncert. Nikdy se nestalo, že bychom se za některý měli stydět.

Blíží se 46. ročník festivalu Smetanovské dny...

Jeho dramaturgii připravila ředitelka Plzeňské filharmonie i ředitelka tohoto festivalu Lenka Kavalová. Já mám na starosti jen naše orchestrální koncerty a ty budou tři. Myslím, že budou hezké. Zahajovací koncert 26. února bude s naším hlavním hostujícím dirigentem Janem Šulcem a světovou mezzosopranistkou Marinou Viotti. Zazní výběr z Rossiniho hudby. Podobný koncert jsme ještě nedělali. Rossini potřebuje lehkost a virtuositu. Jsem zvědavý, jak se bude publiku líbit. Závěrečný koncert diriguji já a bude to Carmina Burana. Třetím koncertem Plzeňské filharmonie v rámci Smetanovských dnů jsou 19. března melodie z japonských anime.

Jak celkově vnímáte festival Smetanovské dny?

Plzeňská filharmonie jako pořádající organizace na ně dává velký důraz, a to je vidět na atmosféře v kancelářích. Já osobně jsem moc rád, že jsou do něj zařazeny Muzikantské naděje. Se studenty ZUŠek a konzervatoře vytvoříme orchestr. Pro mě je to srdcovka. Mohu dětem ukázat a předat, co mám rád. Třeba se nakonec rozhodnou, že v orchestru nechtějí hrát, a to je taky v pořádku. Pro dítě je těžké vybrat, jakou cestou se vydá. Každý má nějaký sen, nejdřív třeba nereálný – já jsem chtěl být dinosaurem, pak mi došlo, že to nejde, tak jsem chtěl být pilot, ale taky to nešlo, protože mi nejde matematika. Hudba však s sebou přináší něco, co je důležité pro každého člověka – učí ho soustředit se a disciplína je nutná pro cokoli, ať je to studium, nebo vaření.

Text: Hana Josefová

Princip je jednoduchý: Stačí se registrovat jako jednotlivkyně, jednotlivec nebo tým o 2-5 lidech a uhradit účastnický poplatek. V průběhu měsíce května se pak přepravovat co nejvíce udržitelně a své cesty si zaznamenávat do systému. Ve výzvě nejde o počet překonaných kilometrů, ale o pravidelnost. Týmy, které ve výzvě dosáhnou 66,6 % a vyšší pravidelnosti (⅔ jejich květnových cest z práce a do práce se odehrají bezmotorově), budou po skončení výzvy zařazeny do slosování o ceny od partnerů.

Vizuál akce (zdroj: dopracenakole.cz)

Květnovou výzvu během 15 let jejího fungování přijalo více než 110 000 individuálních účastníků a účastnic, řada z nich se zapojila opakovaně. V roce 2025 se výzvy v celém Česku účastnilo 23 000 lidí. V Plzni to bylo 1362 lidí, což znamená třetí nejvyšší účast – první a druhou příčku obsadily Praha a Brno.

Editace textu: Barbora Hájková

„Dotace je určená žadatelům, kteří zorganizují pobyt pro zahraniční umělce na území Plzně. Program se zaměřuje na široké spektrum disciplín – od literatury a výtvarného umění přes hudbu, divadlo a tanec či design. Jeho cílem je propojit plzeňskou kulturní scénu s umělci z celého světa a oživit tak veřejný prostor,“ popsala radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Minimální částka, kterou mohou tvůrci na rezidenční pobyt získat je 30 tisíc korun, maximální 60 tisíc. Žádosti je možné podávat elektronicky přes aplikaci eDotace od 23. března do 22. dubna 2026.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Částku ve výši 539 tisíc korun rozdělí město Plzeň prostřednictvím svého Odboru školství, mládeže a tělovýchovy mezi 17 základních škol, které ji využijí na projekt Etiketa v letošním školním roce. Poskytnutí peněz schválila Rada města Plzně.

„Jde o projektové dny pro žáky třetích ročníků, ve kterých se v rámci společenské výchovy seznámí se základy etikety, přičemž v každé třídě se v jejich rámci odučí čtyři hodiny. Školy si mohou akci realizovat s vlastními pedagogy nebo si výuku objednat,“ popsala náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová s tím, že témata kurzu musí být minimálně z oblasti správného zdravení, chování, oblékání a stravování. Město Plzeň projekt realizuje již čtvrtý školní rok.

Text: Barbora Hájková

„Z rozpočtu Odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování bude pro dotační program Aktivity v oblasti sociálního začleňování 2027 vyčleněno minimálně osm milionů korun,“ uvedla radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková. Zdůraznila, že žádosti o dotace bude možné podávat od 7. do 17. dubna letošního roku.

„Program je široce zaměřen. O finanční podporu mohou žádat organizace, které v příštím roce budou pracovat s lidmi, jimž hrozí sociální vyloučení a pomáhat jim začlenit se do společnosti,“ upřesnila radní Světlana Budková a vysvětlila, že podpořeny mohou být například organizace, které se zaměřují na pomoc těm, jimž hrozí ztráta bydlení, těm, kdo se snaží získat či udržet zaměstnání, či organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo se zaměřují na integraci uprchlíků před válkou na Ukrajině. „Žádat mohou i organizace, které se zabývají pomocí lidem bez domova, například pro ně zajišťují stravování, noclehy v zimním období nebo zdravotní péči,“ informovala radní. Obdobný dotační titul je v Plzni vyhlašován od roku 2022. Pro letošní rok v něm bylo rozděleno téměř 7,1 milionu korun. Veškeré informace a žádosti budou zveřejněny na portálu eDotace a jeho prostřednictvím bude možné žádost ve stanoveném termínu podat.

Text: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Více než čtyři stovky stromů dostanou od města Plzně občané, kteří o ně zažádali v programu Výsadba stromů na území města Plzně 2025. Jejich poskytnutí schválila Rada města Plzně. Cílem projektu je zlepšení klimatu ve městě a vylepšení estetické složky zastavěného území.

Město Plzeň podporovalo výsadbu už i v minulých letech, nyní se zaměřilo na ovocné stromy. Ty podle náměstka primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleše Tolara ze zahrad mizí a bývají nahrazovány nepůvodními okrasnými dřevinami, často jehličnany. „Podpora jejich výsadby je součástí systematického přístupu k adaptaci na změnu klimatu a ke zvyšování kvality městského prostředí. Ovocné stromy nejsou jen připomínkou tradičních zahrad, kromě produkční funkce přinášejí i užitek, stín a přirozenou biodiverzitu,“ sdělil Aleš Tolar.

V nabídce byly dvě desítky odrůd, tedy několik odrůd jabloní, hrušní, švestek, broskvoní, třešní, višní, jeřábů i jedna odrůda ořešáku. Úspěšným žadatelům budou předány v březnu v areálu Lesní školky Čtyrák v Bolevci.

Text: Barbora Hájková

„Chceme pokračovat v loveckém tlaku v místech, kde se divočáci vyskytují ve vyšších počtech, tedy zejména v Liticích, na Valše, v Radobyčicích, ale i v Červeném Hrádku a Božkově,“ sdělil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s tím, že severní část města, Lochotín a Roudná je oproti předchozímu roku zvěří minimálně navštěvována. „Situaci tam výrazně zlepšilo odstranění vegetačních krytů, které bylo nařízené vlastníkům orné půdy,“ doplnil.

Podmínkou poskytnutí dotace je, že v příslušné honitbě v období od 1. listopadu 2025 do 31. října 2026 odloví více než 50 procent prasat ulovených v roce 2024. Po dosažení tohoto limitu se dotace poskytuje za každý kus divočáka odloveného nad rámec tohoto čísla. Podat žádost o dotaci pro rok 2026 lze elektronicky prostřednictvím dotačního portálu města Plzně https://dotace.plzen.eu.

Text: Barbora Hájková

Už čtvrt století existuje nezisková organizace Zdravotní klaun, která se za tu dobu stala nedílnou součástí nemocnic a přináší smích, radost a naději zejména dětským pacientům. V Plzni má svou zástupkyni – Sabinu Vojtas Fránovou, jež je zdravotní klaunkou už osmnáct let. V rozhovoru, který vyšel v únorových Radničních listech, mluvila o klaunství i provázení umíráním.

Sabina Vojtas Fránová (fotografie: T. Vojtas)

Jak jste se stala zdravotní klaunkou?

Přišlo to samo. V té době jsem hrála s jedním divadélkem a jezdila s představeními za dětmi do školek i škol. A jednou jsem si koupila tištěné noviny a byl v nich inzerát na konkurz zdravotních klaunů. Mně se to zalíbilo, zjistila jsem si o tom více, vyrazila do Prahy na konkurz a zdravotním klaunem se stala. Od té doby je to moje životní láska. A protože jsem i sběratelem všeho možného, tak ten výstřižek z novin mám na památku schovaný dodnes.

A směřovala jste ke klaunství už od dětství?

Určitě. Od mala jsem byla živé, veselé dítě, hodně kreativní a tvořivé. Ráda jsem se předváděla a přehrávala různé komické scénky. Také jsem zpívala, tančila, malovala a to vše vlastně dělám dodnes a využívám ve své profesi.

Co po vás tehdy na konkurzu chtěli?

Výběrová řízení jsou celkem náročná. Musíte prokázat herecký i pohybový talent, schopnost improvizovat a zároveň je nutná i dávka empatie a citlivost k okolí. Vše vyjmenované musí do sebe zapadat. Než jsem se zdravotním klaunem stala, musela jsem projít třemi workshopovými koly. Poté musí klaun – čekatel – chodit na náhledy vystoupení svých zkušenějších kolegů, později se k nim připojuje jako třetí klaun a teprve až pak se stane samostatným zdravotním klaunem. A vzděláváme se stále. Je na to kladen velký důraz. Jezdíme na workshopy, učíme se novým klaunským dovednostem, máme společná setkávání i on-line přednášky.

Do kterých nemocnic na vystoupení jezdíte vy?

Patřím do devítičlenného týmu, který má v rámci organizace Zdravotní klaun na starosti nemocnice Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Jezdíme například na dětská oddělení do nemocnic v Karlových Varech, Chebu, Sokolově, Plzni, Rokycanech, Domažlicích, Českých Budějovicích, Táboře a Opařanech. Jak často v jednotlivých nemocnicích vystupujete? V těch menších to bývá většinou jen jednou za měsíc, Ale třeba ve Fakultní nemocnici Plzeň na Lochotíně jsme čtyřikrát v týdnu. V nemocnici strávíme většinou tři hodiny a během té doby zvládneme obejít dětské pokoje i na několika odděleních. Mnoho času nám zabere i samotné dojíždění. Na cestách jsme stále.

Vystupujete sama nebo s kolegy?

Záleží na tom, o jaký jde program. Máme několik projektů. Tím nejběžnějším je klauniáda ve dvojicích na dětských nemocničních odděleních. Za dětmi na pokoj přicházíme jako lékař a sestřička nebo třeba jako primář s dalším lékařem. Naše návštěvy jsou uzpůsobeny potřebám konkrétního pacienta. Máme však také projekt NOS neboli Na Operační Sál, kdy jen jeden klaun provází děti během operace. Třeba tento týden, kdy rozhovor vzniká, jdu v rámci tohoto projektu do Fakultní nemocnice Plzeň hned na dvě celá dopoledne k plánovaným operacím. A jsem s dětmi od začátku až do konce celého operačního procesu.

Jaké vtipy se dětem nejvíce líbí?

Děti milují humor, pomocí něj se lépe vyrovnávají se strachem a stresem během léčby a my se vždy snažíme odhadnout, jaký typ humoru má kdo rád. Obecně ale platí, že pokud se nám něco nepovede, třeba při vstupu do pokoje zakopnu, nabourám do kolegy nebo že mi tužka opakovaně padá na zem, funguje vždy. Jinak ale vycházíme z toho, co umíme. Z našich klaunských dovedností. Tedy využíváme našich klaunských charakterů, improvizujeme, používáme hudbu, kouzla, žonglování, akrobacii… To vše jako celek přináší dětem radost, zlepšuje psychiku i kvalitu pobytu ve zdravotnických zařízeních.

Jaké je vaše alter ego?

V nemocnicích jsem jako sestřička Jarmilka Prkenná, která miluje oranžovou barvu, bubliny z bublifuku, fotografování a také tajně kolegu Komárka. Kdyby nebyla sestřičkou, chtěla by být baletkou, modelkou nebo letuškou. A nemá ráda kabelky a lečo.

Z vašeho povídání vyplývá, že musí být úzká spolupráce mezi nemocnicemi a organizací Zdravotní klaun.

Spolupráce funguje skvěle. Lékaři a sestřičky už většinou komunikují přímo s naším týmem, který do nemoc jezdí. Máme za ta léta moc hezké vztahy. V nemocnicích už máme jasné „jízdní řády“, kdy jsou dány dny i časy našich návštěv na jednotlivých dětských odděleních. Musíme dodržovat nejen termíny, ale i hygienická pravidla, etický kodex a zásady ochrany dětí. Mezi námi a personálem nemocnic panuje důvěra.

Bylo to tak od začátku?

Když jsem před osmnácti lety začínala já, tak už to nějak fungovalo. První, kdo si musel získat opravdu důvěru, byl zakladatel zdravotního klaunství u nás Gary Alven Edwards. On sám po českých nemocnicích jezdil, oslovoval je i vystupoval jako klaun a postupně okolo sebe budoval tým zdravotních klaunů.

Kolik je dnes v České republice zdravotních klaunů?

V této chvíli je nás 94 klaunů.

Není profese zdravotního klauna občas psychicky náročná? Vždyť vy vystupujete i na dětských onkologických odděleních…

Ano, na onkologii chodíme také pravidelně. Ročně klauni z naší organizace zvládnou v České republice více než pět tisíc návštěv v nemocnicích, domovech pro seniory, ambulancích, psychiatriích, jednotkách intenzivní péče či v hospicu. A chodíme také za těžce nebo dlouhodobě nemocnými dětmi do jejich domácího prostředí – máme pro ně program s názvem Přezůvky máme. Psychicky bychom jako profesionálové měli být odolní, učíme se, jak pracovat s emocemi a zvládat stres, míváme supervize. Sdílíme své pocity s kolegy. Sebehygiena je důležitá.

Když jste mluvila o programu Přezůvky máme ...

Jsme zde proto, aby se dětem, ale i ostatním členům rodiny ulevilo, abychom se společně pobavili, něco hezkého zažili. Zkrátka i v takové situaci lze prožít radostné chvíle. Rodiče si mohou naši návštěvu domluvit prostřednictvím organizace Zdravotní klaun i prostřednictvím nemocnice, která má jejich dítě v péči. Když někdo o naši pomoc a podporu v těchto těžkých chvílích stojí, rádi za ním přijedeme. Paliativní péče je moje velké téma, které otvírám …

Můžete to blíže vysvětlit?

Jsem už pár let dobrovolník v Hospici sv. Lazara jako doprovázející v domácí paliativní péči. Jde to ruku v ruce s tím, jak můj život přináší změny i nové výzvy. Tím, jak v organizaci Zdravotní klaun vznikl program Přezůvky máme, jsem si řekla, že by bylo dobré, abych se i já sama o smrti něco dozvěděla, přiblížila se jí a věděla, s kým mám tu čest. Začala jsem se o tuto problematiku více zajímat, číst si o ní. Absolvovala jsem kurzy vědomého umírání i paliativní péče. A pak jsem se jako dobrovolník přihlásila do hospicu. Je to součást mého vnitřního vývoje.

Existuje klišé, že klaun je vlastně smutný člověk. Možná na tom něco je. Vy vyvažujte legraci, kterou rozdáváte, tímto vážným tématem, jež mnoho lidí obchází, vyhýbá se mu…

Ano, říká se to, ale já si to nemyslím. Já se stále považuji za veselého člověka a humor miluji. V mém případě to vidím tak, že jsem toho měla možnost zažít více, a tím si uvědomit své hranice, kam až mohu zajít. A ukázalo se, že mám sílu vstupovat i do takovýchto těžkých situací, kterým se jiní vyhýbají. Přála bych si to dělat ještě více. Klaunství miluji, ale zároveň bych se chtěla více věnovat právě i provázení těžkým obdobím. Dává mi to smysl. Chci říci, že si nesmírně vážím svého života a toho, co mám. Pokora a vděčnost mají v mém životě důležité místo. Když má člověk zdraví, rodinu a vše funguje, jak má, tak má vše, co potřebuje, a najde i sílu pomáhat jiným.

Jak na vás rodiny umírajících reagují?

Jsou za pomoc rády. Jako dobrovolník jsem součástí týmu domácího hospicu. Téma se postupně otevírá a lidé se teprve učí, že si do té své tíživé situace, která je u nich doma, mohou pozvat někoho dalšího. To se týká pozvání nejen dobrovolníka, ale i klauna. Je to vystoupení z komfortní zóny, ale ten, kdo přijde z venku, může v té těžké situaci hodně pomoci a odlehčit ji. Stává se, že se lidé později ozvou a říkají, že to byl jeden z posledních hezkých momentů, kdy se třeba ještě naposledy společně zasmáli. Musíme se jako společnost naučit smrt přijímat, nebát se jí a mluvit o ní a také nemít strach požádat o pomoc.

Musí to být náročné pro vás i rodinu...

Naučila jsem se dělat své očistné rituály, cvičím, medituji. Bydlíme u lesa, takže do něj chodím na procházky. Chodím, dokud ze mne všechno nespadne, a domů se vracím s čistou hlavou. Mám dvě dcery, jedna je starší, druhá je ještě malá, takže starost o ni i dělání ‚blbinek‘ s ní mě naplňují. Moc ráda cestuji, kočovný život to je moje. Mám i vlastní dlouhodobý projekt – vystupuji na různých akcích i oslavách jako Klaunka Pepina a i zde vymýšlím a realizuji nové projekty. Miluji být s dětmi. Takže z práce většinou nechodím unavená, ale nabitá. Nasměju se s dětmi i s kolegy. Uvědomuji si, že to vše, co mám, je velký dar a štěstí, a často si to připomínám.

Text: Hana Josefová

Tisková konference (zdroj foto: archiv soutěže Stavba roku Plzeňského kraje)

„Plzeň je dynamicky rostoucí město, ve kterém vzniká velká řada nových staveb. Těší mě, že je stále více kladen důraz na kvalitní architekturu a že veřejné i soukromé stavby vedle sebe vznikají v symbióze. Jako město jsme v loňském roce zahájili i dokončili několik staveb, ze kterých mám radost a u kterých vidím velkou šanci na úspěch. Samozřejmě sem patří i památkově chráněné objekty a staré domy, kde díky obnově vzniká řada městských bytů. A zapomínat nesmíme ani na dopravní stavby. Město Plzeň patří mezi vzory, jak se má komunikovat s developery a vytvářet podmínky pro novou výstavbu, zároveň máme dobře nastaveny kontribuce, tedy příspěvky developerů do veřejné infrastruktury. Děláme vše proto, aby tomu tak bylo i nadále,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Ilustrační foto (zdroj: stavbarokupk.cz)

Až do 10. dubna se mohou do soutěže přihlašovat novostavby, rekonstrukce, stavby určené pro bydlení, dopravní, inženýrské i průmyslové stavby a veřejná prostranství. Přihlášku mohou podat vlastníci, projektanti, investoři nebo zhotovitelé, kteří svá stavební díla realizovali v celém Plzeňském kraji včetně krajského města.

Podrobnosti jsou zveřejněny na webu https://stavbarokupk.cz. Tam budou také prezentovány všechny stavby přihlášené do soutěže. Posuzovat je bude odborná porota, složená z architektů, projektantů a stavebních inženýrů. Po prohlídce všech soutěžních staveb udělí nominace, tedy vybere z nich ty, které se budou ucházet o titul Stavba roku Plzeňského kraje a další ceny.

Logo soutěže Stavba roku Plzeňského kraje

„Soutěž Stavba roku Plzeňského kraje je pro nás každoročně příležitostí ukázat, jak se náš region proměňuje a také to, že kvalitní architektura nevzniká jen ve velkých městech. Velmi si vážím toho, že o podobu svého okolí se starají i obce. Pečují o historické objekty a zároveň dávají prostor novostavbám. Příkladem je v loňském ročníku oceněná moderní, architektonicky zajímavá budova školy v Postřekově. Dobrou cestou jdou také krajské organizace. Mikulášské gymnázium získalo cenu poroty za novou přístavbu jídelny. Dům sociální péče v Kralovicích díky přístavbě a novým prostorám získal moderní architektonické pojetí a zároveň si zachoval lidský rozměr stavby, což je u sociálních služeb obzvlášť důležité. I díky práci odborné poroty složené z architektů a dalších specialistů má soutěž vysokou úroveň a je pro investory i projektanty skutečným oceněním jejich práce,“ uvedl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční 14. září 2026, kdy si svá ocenění převezmou vítězové i všichni nominovaní. Všechny soutěžní stavby dostanou poté svůj prostor na online výstavě Stavby roku Plzeňského kraje.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj fotografií a videa: SITMP

„Centrum robotiky vychovává budoucí generace technicky zdatných lidí v Plzni. Za deset let se z něj stalo klíčové vzdělávací zařízení, které má reálný dopad na školy, pedagogy i rodiny. Naší jasnou prioritou jsou kroužky přímo v základních školách. Tento model dává smysl všem – dětem, rodičům i školám – a chceme ho postupně rozšířit ideálně na všechny základní školy v Plzni,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Kroužky přímo ve školách začalo městské zařízení pilotně provozovat v roce 2024. Tento model se v praxi ukázal jako velice funkční – děti se účastní aktivit přímo v místě výuky bez nutnosti přejíždění na kroužek. V letošním školním roce je realizováno 11 kroužků na osmi plzeňských základních školách.

„Centrum robotiky je pevným bodem technického vzdělávání v Plzni, který ale využívají také žáci a pedagogové z celého kraje. Naším cílem je proto postupně přenášet aktivity do regionu a nabídnout je i v bývalých okresních městech. Zároveň už dnes přemýšlíme v delším horizontu – a já osobně se těším, že se společně dožijeme i plnoletosti našeho CRka,“ dodal Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, pod kterou Centrum robotiky patří.

„Když jsme v roce 2014 otevírali Dům digitálních dovedností v Dominikánské ulici, netušili jsme, kam se s přibývajícími roky dostaneme. Už po dvou letech byl zájem o kroužky tak velký, že vzniklo Centrum robotiky v Cukrovarské ulici. V něm jsme odvedli více než 300 kroužků a 80 příměstských táborů. Každoročně vzděláváme zhruba 1 500 dětí a 900 učitelů, oslovujeme stovky lidí na akcích pro veřejnost. Ročně odvedeme na 50 seminářů a webinářů, 30 exkurzí pro školy přímo na míru. Pořádáme konference, soutěže a další vzdělávací akce pro širokou veřejnost všech věkových generací,“ vypočítal Vojtěch Škarda, ředitel Centra robotiky, který stál i u zrodu Domu digitálních dovedností.

Centrum robotiky je moderní volnočasové a vzdělávací zařízení zaměřené na technické a digitální vzdělávání dětí, pedagogů i veřejnosti. Nabízí kroužky pro děti od 6 do 15 let, pořádá příměstské tábory, workshopy a tematické akce. Učitelům poskytuje akreditované semináře, workshopy, metodickou podporu s výukovými materiály, pořádá pro ně odborná setkání a konference. Díky práci s dětmi už od předškolního věku stojí na počátku Plzeňského inovačního ekosystému PINE, který propojuje vzdělávání, inovativní podnikání a výzkum ve prospěch regionu.

Editace textu: Monika Krausová

Dopravní situace - objízdná trasa

Ve směru do Malesic bude linka z Americké ulice odkloněna na Klatovskou třídu, sady Pětatřicátníků a přes Palackého náměstí zpět do Kalikovy ulice na stávající trasu.

Ve směru do centra bude linka ze stávající trasy odkloněna z Kalikovy ulice do Přemyslovy a Skvrňanské až na křižovatku u III. brány. Zde línka odbočí do Tylovy ulice a povede do zastávky CAN Tylova, poté bude pokračovat po pravidelné trase.

Objízdná trasa pro individuální automobilovou dopravu bude ve směru do Radčic vedena Přemyslovou ulicí, přes Palackého, sady Pětatřicátníků a kolem Nového divadla. Ve směru z Radčic bude vedena Skvrňanskou ulicí kolem III. brány do Tylovy ulice.

Rekonstrukce dvojkolejné tramvajové trati Skvrňanská, jež je jednou z nejvytíženějších v Plzni, začala v říjnu loňského roku, její součástí je také úprava trakčního vedení, kabelových rozvodů a souvisejících inženýrských sítí – kanalizací, vodovodů a veřejného osvětlení, modernizace nástupních ostrůvků, komunikací a světelné signalizace. Akce je nutná, stav trati byl nevyhovující.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv DEPO2015

Festival BLIK BLIK patří k nejvýraznějším kulturním událostem současného light artu v České republice a každoročně proměňuje městskou krajinu pomocí světelných instalací, projekcí a digitálního umění od českých i zahraničních tvůrců. Tématem letošního ročníku je symbióza – vztah člověka, města a přírody. Festival zve k zamyšlení nad křehkou rovnováhou mezi světlem a tmou, městským komfortem a přirozeným prostředím, lidskou aktivitou a životem ostatních druhů.

Festivalová trasa, která po tři dny propojí oblast mezi Roudnou a areálem DEPO2015, bude mít dvě hlavní epicentra. Náměstí Republiky se promění v obří světelný sochařský park s ocelovými plastikami Čestmíra Sušky, zatímco vnitroblok plzeňské radnice připraví emotivní imerzivní zážitek založený na projekcích a práci se světlem. Druhé epicentrum vznikne v areálu DEPO2015, kde návštěvníky přivítá monumentální interaktivní instalace Flux v Autobusové hale, škola videomappingu na nově opravené fasádě DEPO2015 i tematický videomapping vytvořený na míru Zoo Plzeň, která v roce 2026 slaví 100 let od svého založení.

Součástí festivalu bude také šest pečlivě vybraných interiérových instalací, které návštěvníkům umožní zažít intenzivní světelný zážitek v unikátních prostorách napříč Plzní. Na všechny platí jedna společná vstupenka.

Festival světla BLIK BLIK letos přichází s novinkou v podobě dvou typů vstupenek na interiérové instalace. Vstupenka Standard zahrnuje vstup na šest placených interiérových instalací a platí na jeden libovolně zvolený festivalový den. Pro návštěvníky, kteří si chtějí festival užít bez čekání, je připraven třídenní Express Pass, umožňující prioritní vstup po všechny tři festivalové dny.

Z kapacitních důvodů je však jejich počet omezen.

Vstupenky lze zakoupit v síti https://GoOut.net. Venkovní instalace ve veřejném prostoru zůstávají volně přístupné. Kompletní program, doprovodné akce i tzv. ozvěny festivalu jsou postupně zveřejňovány na www.blikblik.cz.

Editace textu: Monika Krausová

Zdroj fotografií: pořadatel festivalu

Akcii zahájí v pondělí 16. února v 19 hodin autorská divadelní inscenace Bečva. Brněnské divadlo Kam jdeš? se v ní vrací k jedné nedávné, a přesto zapomenuté ekologické katastrofě, při které uhynulo 40 tun ryb.

Od úterý do pátku vždy od 18 hodin budou v Moving Station probíhat příjemnou formou kinokavárny večerní projekce dokumentárních filmů, vstup je zdarma. V úterý 17. 2. se diváci mohou těšit na snímky Budoucnost na vodě a Korálové město. Ve středu 18. 2. bude uveden dokument Had a kosatka, držitel hlavní ceny Grand Prix festivalu EKOFILM, který sleduje osud řeky i celého ekosystému poznamenaného lidskou činností. Ve čtvrtek 19. 2. nabídne festival film Fantastické plasty a v pátek 20. 2. pásmo Biošortky – Regenerační tričky a snímek Džungle placht.

Neděle 22. února bude patřit rodinám. Od 13 hodin je připraveno oblíbené Recyklo hraní a v 15 hodin festival zakončí Karneval zvířat. Hravé představení pro děti od 5 do 11 let propojuje pohyb, hudbu a vizuální projekce. Na představení navazuje tvořivá dílna.

Součástí Ozvěn EKOFILMu v Plzni jsou tradičně také dopolední pásma projekcí pro školy.

Projekt Plzeňské Ozvěny EKOFILMu je realizován za finanční podpory Nadačního fondu Zelený poklad.

Vstupenky na představení Bečva (true crime) a Karneval zvířat je možné zakoupit prostřednictvím sítě GoOut.net nebo na místě před akcí. Vstup na všechny filmové projekce a Recyklo hraní je zdarma.

Editace textu: Barbora Hájková

„Chceme získat aktuální zpětnou vazbu především od Plzeňanů, ale i od těch, kteří do západočeské metropole přijíždějí. V dotazníku se ptáme na to, jak jsou lidé spokojeni s kulturní nabídkou či jaká je podle nich informovanost o kulturním dění ve městě. Zajímá nás také, jaké jsou z jejich pohledu silné i slabé stránky plzeňské nabídky. Respondenti mohou hodnotit také dostupnost kulturních akcí či infrastrukturu kulturních zařízení nebo mezinárodní rozměr plzeňské kultury. Chceme se také dozvědět, jaké kulturní akce lidé preferují,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková. Informovala, že elektronický dotazník je k dispozici na webové stránce https://kultura.plzen.eu/dotaznik a lze ho vyplňovat až do konce letošního května. Zároveň bude od března probíhat také terénní sběr dat v ulicích Plzně prostřednictvím tazatelů.

Poslední podobný průzkum se konal v Plzni před čtyřmi roky. Výsledky toho současného budou po finálním zpracování a po porovnání s daty z roku 2022 prezentovány letos na podzim na webu Kulturní Plzeň (https://kultura.plzen.eu) a poslouží jako důležitý podklad pro další směřování kulturního rozvoje města.

Editace textu: Hana Josefová

Ilustrační fotografie (zdroj: Správa informačních technologií města Plzně)

„Lesní požáry dnes nejsou jen otázkou zásahu, ale především rychlosti a informací. Projekt CTRL-F ukazuje, jak mohou chytré technologie změnit pravidla hry – místo čekání na hlášení dostanou hasiči data v řádu minut. To je přesně ten typ inovace, který dává smysl nejen pro Plzeň, ale pro celý region,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

„Spojujeme ochranu přírody, bezpečnost a moderní technologie. Drony v boxech chceme postupně nasazovat i v jiných situacích, například při pátrání po pohřešovaných osobách nebo v rámci projektů zaměřených na zvýšení bezpečnosti v kraji. Po skončení projektu CTRL-F je chceme využít pro ochranu městských lesů,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně (SITMP).

Technologické řešení kombinuje síť senzorů schopných detekovat plyny vznikající při hoření a drony vybavené termokamerami a optickými kamerami. Ty budou startovat z dokovacích stanic, tzv. boxů, strategicky umístěných přímo v terénu. V počáteční fázi projektu budou létat poloautomaticky. Po zakotvení legislativy na české i německé straně se počítá s plně automatizovanými lety za hranici viditelnosti.

„Jakmile senzory zaznamenají podezřelou situaci, dron vyrazí na místo a poskytne okamžitý obraz o skutečném stavu. Přes naši aplikaci IZS Stream se přenos dostane přímo na operační středisko hasičů, kteří tak mohou přesně rozhodnout o dalším postupu. Jednoznačně tím můžeme snížit počet falešných poplachů a menší zátěž pro hasičské jednotky. Plánujeme nasadit i technologii Dronetag, díky které máme přehled o dalším provozu ve vzdušném prostoru,“ popsal Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.

Projekt s oficiálním názvem Cross-border Technologies for Rapid Localisation of Fire (CTRL-F) a identifikátorem BYCZ08-246 – CTRL-F bude realizován od ledna 2026 do prosince 2028. Vedoucím partnerem je univerzita v Ansbachu, dalšími aktéry kromě SITMP jsou společnosti NeuralDrones UG a KI64 UG. Obě se specializují na výrobu autonomních dronů, bezpečnost a využití umělé inteligence. Asociovanými partnery jsou Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje a Hasičský inspektorát okresu Cham.

Rozpočet SITMP v tomto projektu činí 6,8 milionu korun včetně DPH. Financován je z programu INTERREG Bavorsko – Česko, který v letech 2021–2027 cílí na přeshraniční partnerskou spolupráci, odbourávání bariér a zvyšování kvality života obyvatel v příhraničních oblastech.

Editace textu: Eva Barborková

Foto křižovatky Chrástecké a Jateční ulice: A. Tolar

Křižovatka Chrástecké a Jateční ulice v Plzni je bezpečnější a provoz na ní plynulejší. Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) v místě spustila novou světelnou signalizaci, která se zaměřuje na preferenci vozů MHD a bezpečnost chodců a cyklistů. Stavbu za téměř sedm milionů korun, která je spolufinancována Evropskou unií, realizovala firma SUPTel.

Instalace nových semaforů ve zmíněné křižovatce má zlepšit plynulost provozu. Ten na Jateční v posledních letech zhoustl a vozidla městské hromadné dopravy se hlavně v dopravních špičkách zpožďovala. Nová světelná signalizace, která umožní jejich preferenci, pomůže rychlejšímu průjezdu křižovatkou bez zbytečného zpoždění.

V místě se také vybudovaly bezbariérové přechody pro chodce a přejezdy pro cyklisty přes Jateční, Chrásteckou a vjezd k benzinové čerpací stanici. Ostrůvek ve směru od Rokycanské je upravený pro bezpečnější přecházení a přejíždění cyklistů přes Jateční ulici. Během stavby se položilo přibližně 1,23 kilometru kabelů. Nainstaloval se řadič, který křižovatku řídí.

Náklady na veškeré vybavení křižovatky k řízené světelné signalizaci a její instalaci činí 4,67 milionu korun včetně DPH, související náklady na stavební úpravy chodníků, cyklostezek, obrubníků a ostrůvku pak 2,25 milionu korun. Celkem zaplatí SVSMP 6,922 milionu korun včetně DPH. Evropská unie přispěje částkou 3,28 milionu korun.

Akce je součástí dotačního projektu Rozvoj C-ITS v Plzni, který má za cíl snížení nehodovosti a zajištění úspor času pro účastníky silničního provozu implementací prvků a zařízení umožňující ovlivňování a řízení městského silničního systému kooperativními systémy ITS na území města Plzně.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Den dětské onkologie šíří povědomí o problematice onkologických onemocnění u dětí a mladých lidí, představuje pokroky v léčbě nádorových onemocnění s důrazem na personalizovanou léčbu a vzdává hold dětským pacientům a jejich rodinám.

Událost se každoročně koná po celé republice, kromě radnice bude nasvícena také Nová scéna Divadla Josefa Kajetána Tyla. V Plzni akci organizuje dobrovolný spolek Haima Plzeň, jenž si za cíl klade zkvalitnit život vážně nemocných dětí po celou dobu léčby doma, v nemocnici i v rekonvalescenci a pomoci k návratu do normálního života nejen pacientům, ale i jejich rodinám.

Text: Barbora Hájková

„Plzeň má velkou šanci stát se třetí pobočkou programu European Space Agency. Naše město je ze strany národních i evropských partnerů vnímáno jako perspektivní lokalita. Chceme být u toho, a proto jsme připravili projekt, díky němuž můžeme do programu ESA BIC vstoupit. Tím dáme velkou šanci inovativním firmám, vývojářům či startupům nejen v Plzni, ale v celém regionu. Město Plzeň na zapojení do vesmírného inkubačního programu uvolní šest milionů korun, jejich čerpání bude rozloženo do šestiletého cyklu,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs připomněl, že v České republice zatím fungují jen dvě pobočky tohoto programu – v Praze a Brně. „Současný běh programu ESA BIC Czech Republic končí, připravuje se nový, jehož součástí má být právě i rozšíření o třetí pobočku. Získání pobočky ESA BIC by znamenalo značnou výhodu pro plzeňské firmy a startupy. Vesmírný inkubační program ESA BIC Czech Republic jim totiž nabízí možnost využívat kosmické technologie nebo kosmická data, a to prostřednictvím finanční podpory, odborného mentoringu a také zázemí a napojení na evropský kosmický ekosystém,“ vysvětlil Daniel Kůs.

Do programu mohou svými dovednostmi, znalostmi, výzkumy i výrobky přispět také firmy a další organizace z plzeňského regionu a získat tak nové zakázky i zkušenosti.

„Plzeň a celý náš region má velký potenciál. Vždyť například Západočeská univerzita se svým projektem Pilsen Cube má první českou univerzitní družici či pozemní stanici VZLUSAT. Firma STREICHER už přímo pro projekt ESA dodává vakuové komory a společnost ATC Space zase dodává díly a sestavy z hliníkových slitin pro evropské nosné rakety,“ uvedl některé z příkladů Daniel Kůs.

„Začlenění pobočky ESA BIC do systému PINE a její fyzické i provozní ukotvení v infrastruktuře Plzně a její návaznost nejen na plzeňské podnikatelské a inovační centrum BIC, ale také na městský technologický park TechTower umožní propojit kosmické aktivity s již existujícími oblastmi, jako jsou například bezpilotní systémy, digitální technologie i průmyslové inovace. Vstupem Plzně do programu ESA BIC tak nepůjde o izolovanou podporu úzkého segmentu kosmických projektů, ale o strategické rozšíření inovačního ekosystému našeho města a výrazné posílení schopnosti vytvářet nová, kvalitní a dobře placená pracovní místa pro Plzeňany,“ vysvětlil ředitel Správy informačních technologií Města Plzně a jednatel BIC Plzeň Luděk Šantora.

Text: Hana Josefová

Divadlo Alfa míří do Tokia. Fotografie: archiv Divadla Alfa

Mezinárodní loutkový festival v tokijské čtvrti Shimokitazawa (Shimokitazawa International Puppet Festival – SIPF) je prestižní platformou pro současné loutkové umění, která se zaměřuje na umělecký a společenský potenciál tohoto žánru. Ročník 2026 se koná od 17. do 23. února a jeho srdcem je divadlo The Suzunari. Festival propojuje profesionální soubory z celého světa (např. z Francie, ČR, Argentiny, Belgie či Slovinska) s cílem objevovat nové formy vizuálního vyjádření a překonávat společenskou izolaci skrze společný tvůrčí zážitek.

Vzhledem k tomu, že festival je zaměřen na odnože loutkového divadla, které se objevily na jevištích po roce 2000, přiváží česká scéna zajímavý průřez vývojem loutkového divadla ve střední Evropě.

Plzeňská adaptace her lidových loutkářů v podání Divadla Alfa staví na surrealistickém pojetí, kdy scénu a loutky tvoří nejrůznější části dílen, nářadí či strojů. V tomto stylu inscenace evokuje filmový přístup Jana Švankmajera.

„Divadlo Alfa spolupracuje s japonskými pořadateli v posledních letech poměrně intenzivně. Od roku 2017 jsme nejen realizovali tři velká turné našich představení po Japonsku a povedenou koprodukci Časlavská – Tokio – 1964 ve spolupráci s divadly PUK a Drak, ale jako divadlo se snažíme otevírat dveře v Japonsku i našim českým kolegům z oboru. Za poslední čtyři roky jsme tak zajistili pozvání do Japonska pro soubory Damúza a Fekete Seretlek, Petra Nikla a další,“ řekl ředitel Divadla Alfa Jakub Hora a připomněl: „Alfa zůstává v Japonsku stále velmi populární. To potvrzuje i fakt, že první vyprodané představení na festivalu SIPF je právě náš kousek o Donu Juanovi a Faustovi.“

Česká republika bude mít v Japonsku na festivalu díky Divadlu ALFA i další zástupce. Divadla Drak uvede inscenaci Bílý tesák inspirovanou románem Jacka Londona. Skupina Fekete Seretlek a Studio Damúza přivezou do Japonska současné moderní objektové divadlo – inscenaci Exit.

Editace textu: Hana Josefová

Důvodem zrušení je to, že investor nepotvrdil garance, které po něm v souvislosti s projektem město Plzeň požadovalo. Garance se týkaly zejména parkovacích míst a dalších kontribucí. Proto je město Plzeň nuceno proces projednávání celé záležitosti pozastavit.

Ubezpečujeme veřejnost, že ji budeme o dalším vývoji informovat. Do té doby, než obě strany naleznou shodu, nebude město Plzeň činit žádné návazné kroky k uskutečnění záměru investora.

Text: Eva Barborková

Záchranná stanice živočichů. Fotografie: M. Pecuch, archiv DES OP

„Toto léčebné zařízení pro živočichy je po rekonstrukci už plně funkční a patří mezi nejkvalitnější zařízení svého druhu v České republice. Od začátku fungování má za sebou spolek tisíce výjezdů, nyní získal důstojné, kvalitní, a hlavně moderní zázemí pro léčení zvířat. Na rekonstrukci jsme už dříve poskytli z rozpočtu města šest milionů korun, vzhledem k tomu, že se cena finálního díla včetně nezbytného vybavení oproti původním odhadům vyšplhala místo 24 na 30 milionů korun, rozhodli jsme o poskytnutí dalších tří milionů korun. Chybějící finance spolek sám o sobě není schopen dát dohromady,“ uvedl primátor Roman Zarzycký.

Zbylé tři chybějící miliony dle dohody přislíbil Plzeňský kraj, Záchranná stanice živočichů totiž pokrývá nejen oblast Plzně, ale i část regionu.

Na modernizaci stanice získal DES OP, jenž má 60 členů a zhruba 200 dobrovolníků, desetimilionovou dotaci z evropského Operačního programu Životní prostředí 2021–2027, už dříve šest milionů poskytla Plzeň, čtyři miliony kraj, část dal spolek z vlastních zdrojů a částkou 1,6 milionu korun přispěli lidé ve veřejné sbírce. Pozemek v Zábělské ulici, na němž záchranná stanice stojí od samého začátku, v minulosti darovalo město Plzeň. Příprava nové stavby, tedy vypracování projektu, získání stavebního povolení, podání žádosti o dotaci trvaly tři roky, samotná stavba rok a půl.

Záchranná stanice živočichů byla zkolaudována v roce 1995. Původně sloužila jen pro ptactvo. Po vzniku národní sítě záchranných stanic kolem roku 2000, byla přetransformována v záchrannou stanici pro všechny volně žijící druhy. Stanice je léčebným areálem, poraněným zvířatům poskytne péči, klid a po vyléčení je vrací do přírody. „Odstraňujeme pouze škody napáchané na zvířatech civilizačními faktory – tedy nárazy do skla, poranění o dráty, srážky s autem, pády do bazénů, komínů a šachet, otravy chemikáliemi a podobně. Vše, co se na přírodu tlačí ze strany lidí,“ uvedl Karel Makoň, předseda DES OP.

Text: Eva Barborková

Čtenáři v nich najdou například rozhovor se zdravotní klaunkou Sabinou Vojtas Fránovou o její práci i dobrovolnictví v hospici sv. Lazara. A také povídání s šéfdirigentem Plzeňské filharmonie Chuheim Iwasaki o jeho práci i vztahu k češtině a také o letošním ročníku festivalu Smetanovské dny.

Radniční listy pokračují v seriálech o lidech, kteří pracují pro město Plzeň nebo jeho příspěvkové organizace, a o historii Knihovny města Plzně, která letos slaví 150 let od svého založení, či o panovnických návštěvách v Plzni.

Jsou v nich také informace o letošních změnách v nakládání s bioodpadem, o pokračující rekonstrukci tramvajové trati do Skvrňan či zajímavé kulturní tipy a mnoho dalších informací.

Editace textu: Hana Josefová

Zájemci už mohou posílat přihlášky na Environmentální inženýrství a technologie, které otevírá Fakulta strojní ZČU (FST). Ta tak reaguje na rostoucí tlak na snižování dopadů průmyslové výroby na životní prostředí a na nedostatek odborníků v této oblasti.

Ilustrační foto. Zdroj: archiv ZČU

Klíčovým rysem studia bude úzká spolupráce s průmyslovými partnery a povinný roční praktický projekt, který nahrazuje bakalářskou práci a může vznikat přímo ve firmách. V prvním roce univerzita počítá s 30–40 studenty, do budoucna až se stovkou. Pro absolventy FST chystá nový navazující magisterský program Energetické stroje a zařízení pro jadernou a udržitelnou energetiku, který budoucí inženýry připraví na návrh moderních, účinných, bezpečných a ekologicky šetrných energetických technologií.

Fakulta zdravotnických studií ZČU (FZS) požádala o akreditaci nového a poptávaného navazujícího magisterského studijního programu v oboru Fyzioterapie. Studující už mohou na ZČU absolvovat tříletý bakalářský program, o který je každoročně na FZS největší zájem. Doplnění studijní nabídky o možnost získat v Plzni také magisterský titul při studiu Aplikované fyzioterapie tak rozšíří možnosti odborného i profesního růstu absolventů.

Fakulta pedagogická ZČU (FPE) plánuje ještě letos na jaře podat žádost o akreditaci bakalářského studijního programu Psychologie. To bude vycházet z evropských standardů pro certifikaci psychologů. Absolvent tříletého studia sice nebude moci vykonávat profesi psychologa, uplatní se ale například v sociálních službách, školství, státní správě i v soukromém sektoru. „Snažíme se reagovat na skutečně kritickou situaci v Plzeňském kraji, kdy na jeden úvazek školního psychologa připadá přes 6 300 žáků. Je to bohužel zdaleka nejvíce v celé České republice,“ uvedl děkan Pavel Mentlík. V nejbližší době začne fakulta připravovat také navazující magisterské studium. Právě absolventi kompletního pětiletého programu pak budou moci působit v oblasti poradenství, diagnostiky a psychologických intervencí.

Druhou plánovanou novinkou na FPE je doktorské studium Didaktika přírodních věd. Program má propojit výuku biologie, informatiky, geografie, fyziky a matematiky a posílit přípravu odborníků, kteří se budou věnovat výzkumu i rozvoji výuky těchto oborů.

Editace textu: Monika Krausová

Budoucí podoba transbordéru v Malesicích. Zdroj vizualizací: P. Tej, B. Kraus

Stavba transbordéru je klíčovým bodem v propojení již hotových úseků cyklostezky z Malesic do Křimic a dále z Malesic na Město Touškov. „Nyní musejí výletníci na západním okraji Malesic sjíždět na frekventovanou silnici. Díky gondolovému mostu se budou moci pohybovat plynule příjemným prostředím kolem řeky a vyhnou se automobilům. Most bude také zajímavou technickou atrakcí,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar, který projekt dlouhodobě podporuje také z pozice starosty devátého městského obvodu.

V Česku se jedná o raritu – dosud jediný funkční transbordér se nachází v Chrastavě na Liberecku. Plzeňské zařízení bude tvořeno železnou gondolou zavěšenou na betonovou konstrukci, která nepůsobí rušivě pro okolní krajinu. Konstrukce mostu bude navržena tak, aby odolala povodním a měla minimální životnost 50 let. Cestující se přes řeku přepraví vlastní silou pomocí popotahování lana. Nosnost umožní přepravu jízdního kola a dvou lidí starších 12 let.

Vybudování tohoto způsobu přemostění vyjde město mnohem levněji než výstavba klasické lávky. „Za konstrukci samotného gondolového mostu zaplatíme zhruba šest milionů korun bez DPH, což představuje přibližně čtvrtinu nákladů oproti standardní pevné lávce,“ poznamenal Aleš Tolar s tím, že celková investice pak zahrnuje také projektovou dokumentaci, výstavbu chybějících úseků cyklostezek a roční ověřovací provoz.

Město zvolilo metodu realizace Design&Build, tedy navrhni a postav. Jedná se o postup, kdy zhotovitel transbordér včetně propojovacích úseků cyklostezek vyprojektuje, postaví a zajistí i zkušební provoz. Stavbu bude realizovat konsorcium Transbordér Malesice – Silnice Group a.s. a KŠ Prefa s.r.o. s odbornou garancí Kloknerova ústavu při ČVUT Praha. Autorem návrhu je architekt a mostní stavitel Petr Tej, tvůrce mnoha oceněných staveb včetně Štvanické lávky v Praze.

Text: Monika Krausová

Vizualizace. Zdroj: archiv ÚMO 3

Nová mateřská školka na Valše vznikne jako moderní jednopodlažní dřevostavba se třemi třídami, vlastním zázemím i kuchyní a kapacitou pro dvaasedmdesát dětí. Architektonicky je navržena s důrazem na přirozené prostředí. Má tvar kruhového atria se zelenou střechou, která podpoří příjemné klima a zapadne do okolní zástavby.

„Výstavbu této mateřské školy řeším již třetí volební období a jsem velmi rád, že se za pomoci města Plzně letos konečně skutečně začne,“ uvedl starosta Městského obvodu Plzeň 3 David Procházka.

Stavbě budou muset ustoupit některé stromy a trnkové keře, v lokalitě se ale následně počítá s výsadbou nových dřevin. „Celkem bude vysazeno 38 nových stromů, za každý poražený tedy jeden, z toho devět přímo v areálu mateřské školy. Pro zbývající stromy se aktuálně hledají vhodná místa v rámci obvodu,“ vysvětlil 1. místostarosta Pavel Šrámek. Dalších pět stromů vysadí obvod za pokácené keře.

Kácet se začne se v týdnu od 16. února. Výstavba samotná pak bude zahájená podle výsledků probíhající veřejné zakázky na zhotovitele.

Editace textu: Barbora Hájková

Vizualizace lávky (autor: SUDOP Praha – pobočka Plzeň)

„Chceme, aby se lidé v Plzni mohli pohybovat bezpečně, pohodlně a bez bariér. Nová lávka výrazně zlepší propojení z jedné strany Rokycanské na druhou v úseku od řeky k Pietasu. Na nahrazení nevyhovujícího podchodu moderní lávkou místní občané čekali dlouhá léta, proto mám radost, že se tento slib za naší koalice konečně stane realitou,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Pro Plzeň je to významná investice, protože pro chodce a cyklisty není v současné době komfortní v tomto místě Rokycanskou přejít. Podchod pod komunikací není totiž přívětivý a bezbariérový. Počáteční přípravné práce, jako je nutná úprava zeleně, jsou klíčové pro hladký průběh výstavby. Stavět se začne v březnu a během realizace zůstane provoz na komunikaci zachovaný,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s tím, že lávku vytvoří ocelová konstrukce s bezbariérovými rampami, které navážou na přilehlé zastávky městské hromadné dopravy.

Bude dlouhá 116 metrů a 3,5 metru široká, přičemž samotná mostovka, která překoná ve výšce více než šest metrů čtyři jízdní pruhy včetně středního dělícího pásu, bude mít délku 77 metrů.

Zákres nové lávky v mapě

Za město Plzeň má projekt na starost Správa veřejného statku. Zhotovitelem je sdružení společností FIRESTA-VHS-Rokycanská. Celkové náklady s DPH činí 107,878 milionu korun. Projekt je částkou 21,25 milionu korun podpořen z fondů EU z programu Integrovaný regionální operační program 2021-2027 (IROP).

Text: Barbora Hájková

Rozhodnutí představenstva, které Radovana Škarbana vedením vodárny pověřilo, podpořil také primátor Plzně Roman Zarzycký. „Chtěl bych poděkovat vedení Vodárny Plzeň za rychlé, profesionální a zodpovědné vyřešení situace. Pro město Plzeň jako stoprocentního akcionáře je stabilní fungování a další rozvoj vodárenské společnosti naprosto zásadní, protože jde o klíčovou infrastrukturu, na níž se každodenně spoléhají obyvatelé našeho města,“ uvedl Roman Zarzycký.

„Vodárenství je tradiční, ale zároveň dynamicky se proměňující obor, který v posledních letech čelí novým technickým, bezpečnostním i personálním výzvám. Mou prioritou je zajistit stabilní a bezpečný provoz, pokračování plánovaných investic a otevřenou spolupráci s městem tak, aby vodárna dlouhodobě spolehlivě sloužila obyvatelům města,“ řekl Radovan Škarban.

Radovan Škarban vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Je členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků v oboru Městské inženýrství. V letech 2015 –2017 působil na Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně. Od ledna 2018 je profesně spojen právě s plzeňskou vodárnou, nejprve jako vedoucí investičního oddělení, od února 2022 působil ve funkci technického ředitele společnosti.

„Jiří Kozohorský dal Vodárně Plzeň jako obchodní společnosti plně vlastněné městem Plzeň pevné základy. Předtím deset let řídil Technický úřad plzeňského magistrátu a pro město vykonal mnoho odborně provedené práce. Nadále zůstává součástí odborného týmu vodárny jako poradce pro strategický rozvoj,“ doplnil předseda představenstva Petr Náhlík.

Editace textu: Monika Krausová

Fotografie: V. Křivka

Figura a portrét dominují v tvorbě plzeňské umělkyně Květy Monhartové. O tom se mohou přesvědčit návštěvníci plzeňské radnice. V jejím mázhauzu je k vidění právě soubor portrétů, které vytvořila. Výstava, jejímž kurátorem je Václav Malina, je přístupná do 26. února 2026.

„Plzeňská výtvarnice Květa Monhartová je zcela právem označována první dámou plzeňské malby. Portrét a figura dominují v její tvorbě již od konce 50. let minulého století. Výstava portrétů nazvaná Nastavené tváře nabízí osobitý pohled na tvář jako nositele vnitřních příběhů a výrazů. V každém portrétu se setkává pohled autorky, zobrazovaného i diváka, čímž vzniká prostor pro otázky identity i pomíjivosti našeho bytí. Každý výraz, každá linka a každá hloubka odstínu nám otevírají možnost k přemýšlení o tom, co je v nás pevné a co je jen dočasným okamžikem. Přeji vám zajímavý a inspirativní zážitek z této výstavy,“ uvedla během vernisáže, jež se konala ve středu 4. února, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková, která nad výstavou převzala záštitu.

Květa Monhartová (1938) po realistických začátcích nabrala ve své tvorbě osobitý výraz a navzdory obtížím normalizačních let se po roce 1989 stala výraznou osobností české výtvarné scény. Je prezidentkou skupiny P 89, členkou Unie výtvarných umělců Plzeň a kmenovou autorkou Galerie města Plzně. Veřejnost ji zná jako malířku, kreslířku, portrétistku i básnířku. Její práce se vyznačuje psychologickou hloubkou, odvahou k nadsázce a zájmem o lidské příběhy.

Editace textu: Hana Josefová

Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni - vizualizace (autor: architektonický ateliér re:architekti)

„O rekonstrukci Jiráskova náměstí a Klášterní zahrady se v Plzni mluví už od 90. let minulého století. Jde o velice náročnou akci. V řadách našich předchůdců se o ní ale jen diskutovalo, chyběly politická odvaha i finanční prostředky. Za nás nyní dostává projekt palec nahoru, ještě letos chceme začít s realizací,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký. Díky úpravě se nevzhledné náměstí s rozbitými povrchy chodníků promění v ucelený prostor pro odpočinek, setkávání a vyžití všech generací.

Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni - vizualizace (autor: architektonický ateliér re:architekti)

„Projekt je pro letošní rok zařazen na seznam akcí odboru investic, jenž mám ve své gesci. Takže s ním skutečně počítáme. Do tří let od zahájení by mělo být hotovo. Dojde ke kompletní revitalizaci včetně rekonstrukce inženýrských sítí, obnovy zeleně, zlepšení pobytové funkce a organizace dopravy. Projekt nejenže zlepší pobytové podmínky místních, ale také zvýší bezpečnost dětí z blízké školy,“ přiblížil technický náměstek primátora Pavel Bosák.

Výstavba Jiráskova náměstí začala v 10. letech 20. století spolu s výstavbou kostela Panny Marie Růžencové – dominantou lokality, dominikánského kláštera a klášterní zahrady. Později byl prostor před klášterem upraven jako park. Aktuální návrh revitalizace náměstí vzešel v roce 2017 z architektonické soutěže a pochází z dílny architektonického ateliéru re:architekti. Návrh počítá se sjednocením prostoru před kostelem, zúžením silnic a rozšířením chodníků, celkovou obnovou povrchů a podobně.

Ilustrační letecký snímek lokality (zdroj: gis.plzen.eu)

„Nedílnou součástí bude zavedení systému hospodaření s dešťovou vodou a podstatnou součástí je obnova zeleně. Zůstane zachována část stávajících stromů, tedy hlavně kaštanů. Těch nejhodnotnějších je téměř 70, v klášterní zahradě pak zůstanou téměř všechny. Co se týká dopravy, ta bude přehlednější a uspořádanější. Střed náměstí bude patřit hlavně pobytu, pěším a cyklistům, automobilová doprava a parkovací stání jsou vymezena po obvodu náměstí. Ve většině prostoru bude jednosměrný provoz zpomalovaný přednostmi zprava, pohyb cyklistů bude obousměrný. Celé náměstí bude z dopravního režimu řešeno jako Zóna 30,“ přiblížil Aleš Tolar, náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí.

Realizace projektu je podpořena Nadací Karel Komárek Family Foundation, finančně se na ní podílí také Městský obvod Plzeň 2 – Slovany. 

Text: Eva Barborková

Sady Pětatřicátníků - současný stav (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň v březnu 2026 zahájí kompletní revitalizaci jižní části sadů Pětatřicátníků. Odstraní se billboardy, původní kiosky nahradí moderní objekty se zelenými střechami, více prostoru dostane zeleň. Projekt v hodnotě téměř 25 milionů korun promění dosud nevzhledné prostranství v přívětivou městskou zónu. Dokončení prací se plánuje na srpen letošního roku.

Sady Pětatřicátníků - vizualizace (zdroj: projectstudio8)

„Sady Pětatřicátníků patří k nejfrekventovanějším místům v užším centru Plzně, ale rozhodně ne k těm nejhezčím. Proto jsme se rozhodli pro jejich výraznou proměnu. Díky regulaci vizuálního smogu z místa postupně zmizí reklamní poutače a mobiliář, staré stánky nahradí nové a velkou obměnou projde také zeleň. Pevně věřím, že Plzeňané změnu ocení,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Revitalizace se týká prostoru vymezeného ulicemi sady Pětatřicátníků, Palackého a Palackého náměstím. Náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar uvedl, že cílem úpravy je prostor oživit. „Vysázíme zde deset nových platanů, vzniknou bohaté trvalkové a keřové záhony s automatickou závlahou,“ popsal Aleš Tolar.

Zmizí rovněž nevzhledné reklamní plochy a místo původních kiosků vyrostou dva nové moderní stánky – trafika s občerstvením. Nový přístřešek získá i zastávka MHD. „Všechny tyto objekty budou mít zelené střechy. Zajímavostí je, že konstrukcí stánku s občerstvením bude prorůstat strom,“ doplnil náměstek s tím, že obměnou projde i mobiliář včetně hodin a parkovací místa pro invalidy se přesunou blíže k zastávce.

Povrchy pokryje žulová dlažba. Ta bude navržena tak, aby dešťová voda neodtékala do kanalizace, ale vsakovala se přímo ke kořenům rostlin. Výraznou proměnou projde památník 35. pěšího pluku. Stávající deska se nově zapustí do úrovně dlažby.

Letos v březnu, v období vegetačního klidu, zahájí správce kácení poškozených stromů a následovat budou přeložky inženýrských sítí. „Harmonogram jsme zároveň nastavili tak, aby nenarušoval program květnových Slavností svobody. Vlastní stavební práce se proto rozjedou po 11. květnu a dokončení plánujeme v srpnu,“ doplnil Aleš Tolar.

Projekt má na starosti Správa veřejného statku města Plzně a náklady činí 24 674 320 korun včetně DPH.

Text: Monika Krausová

Oceňována byla za svou vědeckou i literární práci. Několikrát získala cenu Literární Šumavy. Je držitelkou Ceny Bohumila Polana. V roce 2012 převzala ocenění Významná česká žena ve světě, které uděluje Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů.

Marie Korandová

Pracovala v Ústavu pro jazyk český někdejší Československé akademie věd. Po odchodu na Slovensko přednášela na vysokých školách v Nitře a Bratislavě.

Překládala z polštiny, lužické srbštiny a slovenštiny. Byla autorkou řady literárních děl i knih pro děti. Právě její literární práce byla pevně spjata s plzeňským a chodským regionem, neboť její předci pocházeli právě z Chodska. Literární díla vydávala pod svým dívčím jménem.

„Žila jsem do svých 20 let v ulici U Světovaru, a pak jsme se přestěhovali o kousek vedle. Pamatuji si, když ještě v těchto místech končila zástavba a pak pokračovaly jen pole a třešňové aleje,“ zavzpomínala v roce 2010 Marie Korandová při plzeňském křtu své knihy Petřín mého mládí aneb U Světovaru č. 3. Jiná její kniha – Sága rodiny Škodů – je zase věnována průmyslnickému rodu, který je pevně spjat s historií Plzně. Jejím posledním vydaným dílem, v plzeňském vydavatelství Artkrist, byla kniha z roku 2018 věnující se osobnosti, jež se také zapsala do dějin Plzně, – jmenuje se Západočeská dramata J. K. Tyla.

Mezi její literární práce věnované Chodsku patří například Dřevěný chlebíček z roku 1984, jenž je její literární prvotinou a přibližuje vzpomínky jejího dědečka na dřívější život v České Kubici.

Pro děti Marie Korandová například zpracovala podbrdské pohádky v publikaci O ztracené princezně nebo také Pověsti a legendy západních Čech.

Další výběr z díla Marie Korandové: Zahrada pod kulatou věží, Plzeňské předjaří, Stráž. Nejmenší privilegovaná ves domažlických Chodů, Pročpohádky, Chodské pověsti a legendy, Chodové v pověstech, Volba profesora Klostermanna, Všerubský doktor se vrací, Evropan z Domažlic…

Editace textu: Hana Josefová

I v letošním roce bude jednomu ze studentů nebo studentek škol v Plzeňském kraji uděleno Čestné stipendium generála George S. Pattona. Přihlásit se mohou ti, kteří jsou v předposledním nebo maturitním ročníku či v závěrečném ročníku učebního oboru a rozhodují se nebo už se rozhodli pro službu v armádě, v oblasti bezpečnostních složek či pro veřejně prospěšné činnosti (např. policie, požární ochrana, záchranná služba, zdravotnictví, výuka, sociální služby, humanitární práce, církevní služby a jiné veřejné služby atd.). Škola žadatele vybere a vyplní přihlášku na webu stipendia.

Přihlášku je nutné poslat nejpozději do 28. února. Žadatel pak samostatně zpracuje a odešle stanovené přílohy, a to nejpozději do 16. března 2026. Vedle školního prospěchu jsou důležitým předpokladem pro udělení stipendia i hodnoty jako nesobecké odevzdání se druhým, snaha udělat svět lepším místem k životu, obětování se, ochota naplno se věnovat dobré věci a čest. I proto se požaduje, aby byla jako příloha přihlášky poslána také úvaha.

V úvaze (ne delší než 750 slov) se může žadatel zabývat těmito tématy:

• Které z výše zmíněných hodnot vás vystihují a proč?
• Proč je pro vás služba společnosti důležitá?
• Věnovali jste se nějaké činnosti, máte zkušenost nebo zažili jste určitou událost, která se vztahuje k těmto hodnotám?
• Jaká jsou vaše přání a plány do budoucna ve vztahu k výše zmíněným hodnotám?

Finanční odměna je letos navýšena na 2 tisíce dolarů, v minulých letech činila tisíc dolarů. Slavnostní vyhlášení už 15. ročníku stipendia proběhne v rámci Slavností svobody Plzeň mezi 1. až 6. květnem 2026.

Editace textu: Barbora Hájková

Ilustrační fotografie (zdroj: pořadatel Hudebních cen Žebřík)

Předávání cen se letos uskuteční na atraktivních místech zejména v Plzeňském kraji, odkud anketa historicky pochází. Záštitu nad akcí převzal primátor města Plzně Roman Zarzycký. Organizátorem Žebříku je magazín iREPORT. Spoluorganizátory jsou město Plzeň a Plzeňský kraj.

V prvním kole ankety bodovali také Divokej Bill, Dymytry, Chinaski, Marpo, Michal Prokop s Framus Five, Roman Holý, Hentai Corporation, November 2nd, David Koller, Honza Křížek, Tomáš Klus, Václav Noid Bárta, Anna K, Eva Burešová, Ewa Farna, Kateřina Marie Tichá a Lenny.

Objev roku vyplyne z pětice Doctor Victor, Marcell & fiedlerski, Mother‘s Angels, Renne Dang a Šimon Opp. O titul Akce roku 2025 se utkají festivaly Hrady CZ a Rock for People, koncert Imodium ve Spirále, turné Lucie 40 let a Zpátky tour Marka Ztraceného.

K vyhlášení „Žebříku číslo 34" dojde formou individuálního předávání cen na významných místech Plzeňského kraje, odkud anketa historicky pochází. V průběhu jara tak budou postupně oceněny největší osobnosti či skupiny a jejich počiny za uplynulý rok. Vítězní umělci převezmou bronzové sošky, jejichž autorem je renomovaný sochař Václav Česák.

Slavnostní akt, rozhovory s hvězdami Žebříku a představení atraktivních míst konání bude moderovat herečka Jitka Ježková. Nedílnou součástí jednotlivých dílů „Žebříku na cestách“ budou exkluzivní vystoupení. Udílení cen bude zaznamenáno renomovaným štábem a postupně odvysíláno v televizních a dalších médiích. TV sérii „Žebřík na cestách“ bude možné sledovat během dubna a května.

Editace textu: Barbora Hájková

Sběrný dvůr v Uněšovské ulici (fotografie: M. Pecuch)

Město Plzeň v březnu zahájí výstavbu nového, kapacitnějšího a lépe vybaveného sběrného dvora v Úněšovské ulici u Globusu. Kvůli stavebním pracím se stávající sběrné místo uzavře již v polovině února.

Odpad budou moci občané naposledy na místě odevzdat v neděli 15. února. Od pondělí pak zůstane areál pro veřejnost uzavřen. Samotná stavba pak bude zahájena 2. března a dokončení se předpokládá na konci roku 2026.

Po dobu uzavírky mohou obyvatelé využívat ostatní sběrné dvory v Plzni, které provozuje společnost Čistá Plzeň. Nejbližší se pro obyvatele Lochotína nachází v Jateční ulici na Doubravce.

Nový dvůr v Úněšovské pak nabídne obyvatelům výrazně vyšší kapacitu a lepší komfort pro odkládání odpadu.

Text: Monika Krausová

Fotografie ze setkání (zdroj: FC Viktoria Plzeň)

„Velmi mě potěšily změny, které se v posledních měsících ve Viktorii Plzeň udály. Viktorka je plzeňský fotbalový klenot, který má nyní zaručeny ty nejlepší podmínky k dalšímu růstu, stabilitě a úspěchům. Jsme hrdí, že tak úspěšný a perspektivní klub v Plzni máme, a jako město jsme připraveni k další spolupráci,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Pouto našeho klubu a města Plzně je velmi silné a považujeme jej za klíčové. Dlouhodobé úspěšné spolupráce si velmi vážíme. Zároveň bych chtěl deklarovat, že i s novým majitelem ji hodláme i nadále budovat a posilňovat. Našim společným cílem je, aby Viktorka i nadále dělala našemu městu jen tu nejlepší reklamu jak v tuzemsku, tak i ve fotbalové Evropě, kde máme velmi silné jméno,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel klubu Adolf Šádek.

Během slavnostního oběda došlo i na debatu nad fotbalovým stadionem ve Štruncových sadech. „Společně chceme všechny Plzeňany ubezpečit, že městský stadion i s ohledem na majetkové změny zůstane i nadále městským. Samozřejmě se ale v souvislosti s úspěchy Viktorky a nároky evropských soutěží budeme bavit o dalších potřebách a jeho rozvoji,“ vysvětlil Roman Zarzycký.

Jedním z důležitých diskutovaných témat byl i rozvoj mládežnické akademie, což patří mezi základní pilíře budoucího směřování Viktorie Plzeň. „Společně se nám daří rozvíjet infrastrukturu i zázemí klubové akademie. Máme i další vize, na kterých nyní společně s městem a klubem pracujeme. Největší radost nám pak dělají naši odchovanci, kteří se dokáží prosadit na té nejvyšší úrovni právě díky tomu, že prošli kvalitní akademií,“ řekl Petr Žitek, předseda spolku Viktoria Plzeň – fotbal, z.s., který má v gesci celý úsek mládeže.

Text: Eva Barborková

Ilustrační foto lokality (zdroj: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně)

V lokalitě se dnes nachází hypermarket a rozsáhlé parkoviště, které dlouhodobě slouží nejen zákazníkům, ale i obyvatelům okolních domů. Právě budoucnost parkovacích míst a obchodních ploch se stala hlavním zdrojem obav. Podle dosavadních podkladů investora však návrh počítá s navýšením parkovacích kapacit i zachováním komerčních funkcí.

„Rozumím tomu, že lidé mají obavy z toho, jak se jejich okolí může změnit. Z dosud předložených materiálů ale vyplývá, že investor navrhuje více parkovacích míst, než je současný stav, a zároveň zachování obchodních ploch. Je proto důležité, aby veřejnost slyšela informace přímo od těch, kteří projekt připravují, a měla možnost se na vše zeptat,“ uvedl první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

„Chceme, aby se lidé mohli seznámit s návrhem od investora. Jen otevřená komunikace může předejít nedorozuměním a zbytečným obavám,“ doplnila ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Veřejné představení studie se uskuteční 12. února 2026 od 16:00 ve školní jídelně 4. základní školy v Plzni, Kralovická 12. Studii představí investor a jeho architektonický tým. Na setkání dorazí také zástupci města Plzně a městského obvodu Plzeň 1.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: Správa veřejného statku města Plzně

„Kácení se snažíme provádět v zimě, kdy se v lesích pohybuje nejméně lidí. Pokud mrzne jako v těchto dnech, minimalizujeme tím i poškození lesních cest. Kromě probírek v porostech a těžby odstraňujeme také suché a poškozené stromy v blízkosti cest. Je pro nás důležité, aby cesty zůstaly bezpečné,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.

Práce zahrnují i probírky v mladých a středně starých lesních porostech pomocí malých šetrných harvestorů. „Probírka napodobuje přirozené procesy, které by jinak v lese probíhaly pomaleji nebo chaoticky. Do porostu po probírce proniká více světla, což umožňuje mimo jiné růst semenáčků, ale i keřů a bylin. Tím podporujeme nejen odolnost lesa, ale i jeho druhovou biodiverzitu. Dubům, bukům i borovicím, které hůře snášejí klimatickou změnu, tím dodáme více světla i vláhy,“ vysvětlil vedoucí Oddělení městských lesů Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.

Zatímco mladší lesní porosty procházejí probírkou (např. porost nad Rybárnou u břehu Velkého boleveckého rybníka), u starších a prosychajících stromů, například nedaleko Ostende, dochází k odtěžení, aby uvolnily místo novému, přirozeně odolnějšímu lesu.

„Průběžně provádíme také zdravotní výběr stromů napadených jmelím nebo dřevokaznými houbami. Během zimy tyto potenciálně nebezpečné stromy odstraňujeme, a tím zlepšujeme zdravotní stav lesa a přispíváme ke zkvalitnění jeho rekreační funkce,“ vysvětlil Marek Bartůněk, revírník městských lesů v rekreační oblasti Boleveckých rybníků.

V době kácení, které probíhá kolem Šídlovského a Kamenného rybníka již od počátku února, budou některé cesty z důvodu bezpečnosti lokálně uzavřeny. Pracovníci Správy veřejného statku města Plzně žádají občany, aby se řídili pokyny a v zájmu své bezpečnosti v době kácení neporušovali zákaz vstupu do lokality. Ve většině případů budou cesty uzavřeny jen v řádu hodin. Tyto práce mohou probíhat i mimo dobu vegetačního klidu, ale správci lesů se snaží práce zvládnout do jara, než začne tlačit míza a ptáci si začnou stavět hnízda.

Prosvětlování lesních porostů probíhá postupně, lesníci v něm budou pokračovat i v dalších letech. Je součástí péče o lesy, která podporuje přírodě blízkým způsobem vznik odolnějšího dvougeneračního smíšeného lesa. Kácení v městských lesích budou provádět pracovníci Správy veřejného statku města Plzně zajišťující správu a údržbu městských lesů a firma S&V corporation s.r.o.

Mapa oblasti ke stažení zde.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

„Projekt VR Rescue se v Plzni osvědčil už během podzimních měsíců a jsem rád, že naše město nabízí tuto jedinečnou možnost zdarma všem, kteří chtějí získat jistotu a odvahu pomoci druhým. Zvu obyvatele i návštěvníky města, aby si VR Rescue přišli osobně vyzkoušet,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

VR Rescue v sobě propojuje nejmodernější techniku, virtuální realitu a umělou inteligenci, přičemž jsou v něm otisknuty znalosti lékařských kapacit. Nový přístup k poskytování laické první pomoci byl podle odborníků více než potřeba. Data totiž ukazují, že první pomoc jsou ochotny a schopny kvalitně poskytnout pouze jednotky procent populace.

Petr Triner, ředitel magistrátního Úřadu správních agend, který zázemí pro VR Point zajistil, sdělil, že město Plzeň využívá moderní technologie jako doplněk k povinným školením BOZP (Bezpečnost a Ochrana Zdraví při Práci). „Zaměstnanci Magistrátu města Plzně VR Rescue aktivně využívají a zpětná vazba je velmi pozitivní. Oceňují především praktičnost, srozumitelnost a realistické zpracování situací, se kterými se mohou v běžném životě setkat,“ řekl.

VR Rescue funguje na základě virtuální reality a umělé inteligence. Po nasazení virtuálních brýlí uživatel dostává jednoduché a jasné instrukce, které jsou přizpůsobené jeho věku, úkony si zkouší na figuríně. Zároveň funguje jako osobní trenér, protože umělá inteligence reaguje na každého člověka individuálně, hodnotí jeho dovednosti a instruuje ho, jak má první pomoc poskytovat.

„Technologie, kterou ve VR Rescue používáme, nám umožňuje simulovat stres a časový tlak podobný reálné situaci, ale zároveň udržet celé prostředí bezpečné. Umělá inteligence funguje jako osobní trenér – vyhodnocuje chyby, upozorňuje na ně a vede uživatele krok za krokem tak, aby si správné postupy nejen zapamatoval, ale skutečně je dokázal použít,“ popsal Marek Bárdy, ředitel VR Rescue.

Termín je nutné objednat prostřednictvím online formuláře, který je dostupný na https://vrrescue.cz. Rezervaci lze provést kdykoliv během pracovního týdne, nejméně jednu hodinu před plánovanou návštěvou. Otevírací doba je od pondělí do pátku, od 8 do 18 hodin.

Text: Barbora Hájková

Zdroj fotografií: SO MOA

Primátoři a další zástupci českých metropolitních oblastí a aglomerací se dne 27. ledna sešli v Praze na prvním zasedání Valné hromady Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací České republiky (SO MOA). Zasedání formálně zahájilo činnost nové společné platformy čtrnácti statutárních měst, jejímž cílem je mimo jiné jednotné zastupování území metropolitních oblastí a aglomerací a posílení jejich společného hlasu při vyjednávání s národními i evropskými partnery, zejména v souvislosti s budoucí podobou politiky soudržnosti EU po roce 2027. Za město Plzeň byl přítomen radní Vlastimil Gola.

Vznikem svazku získávají metropolitní oblasti a aglomerace stabilní a profesionální platformu, která umožní dlouhodobě a koordinovaně hájit jejich zájmy a posilovat konkurenceschopnost i udržitelný rozvoj ekonomicky nejvýznamnějších území České republiky. Členy svazku jsou Praha, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Mladá Boleslav a České Budějovice.

Svazek vznikl v reakci na zásadní změny, které Evropská unie i Česká republika připravují pro programové období 2028–2034. Nový rámec financování a zejména Národní a regionální partnerský plán (NRPP) výrazně mění dosavadní systém financování z operačních programů. Města proto usilují o to být na tyto změny připravena a vystupovat jako rovnocenný partner při nastavování NRPP tak, aby tento rámec odpovídajícím způsobem reflektoval územní dimenzi a specifika metropolitních oblastí a aglomerací.

Metropolitní oblasti a aglomerace fungují jako póly růstu, soustřeďují většinu ekonomické aktivity, inovací a pracovních příležitostí v ČR. Zároveň jsou důležitými aktéry v oblastech dopravy, bydlení, energetiky, digitalizace či adaptace na změnu klimatu. Bez koordinovaného postupu hrozí oslabení územní dimenze v novém programovém období a rozmělnění investic do projektů s nižší přidanou hodnotou či dopadem. Valná hromada MOA se proto shodla, že nástroj integrovaných teritoriálních investic (ITI) zůstává osvědčeným a efektivním prostředkem pro rozvoj velkých měst a jejich zázemí a musí být zachován i po roce 2027. Primátorky a primátoři zároveň usilují o posílení společného hlasu a zajištění respektované vyjednávací pozice, tak aby mohli být rovnocenným partnerem při řešení strategických témat, jež se týkají urbánní problematiky. Součástí této strategie je prosazení dostatečných financí pro realizaci komplexních projektů.

V následujících měsících bude SO MOA pokračovat v intenzivních jednáních s vládou, ministerstvy a dalšími územními partnery o podobě NRPP a roli metropolitních oblastí a aglomerací v něm. Platforma zároveň připraví společné pozice k evropské i české legislativě a hodlá se aktivně zapojit také do debat o nových fondech a finančních nástrojích po roce 2027 a politice, jež má vliv na územní dimenzi a rozvoj měst.

Editace textu: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv Moving Station

První únorový týden zahájí hned v pondělí Debata s Respektem na téma Jak české zbraně pomáhají Ukrajině bojovat dál. V úterý 3. února sehraje soubor Teátr Vaštar představení Quijote, Quijote, Quijote! Ve čtvrtek 5. února se roztančí Clouds, inscenace o každodenních tématech, se kterými se běžně setkávají děti a mladiství.

Úterý 10. února bude patřit kolážové sérii tančených a mluvených básní Slovakia, What’s the Story, Mum? Představení je uměleckým zpracováním osobní cesty německé performerky za příběhem své matky, která v roce 1968 uprchla z Československa. Ve čtvrtek 12. února se odehraje inscenace Madamme M, inspirovaná skutečným osudem vězenkyně koncentračního tábora v Holýšově s Jitkou Doubravovou v režii Romana Černíka.

V týdnu od 16. do 22. února opanují kulturní zónu Ozvěny Ekofilmu v Plzni. Festival odstartuje inscenace brněnského divadla Kam jdeš? BEČVA (true crime) o nedávné ekologické katastrofě. Od úterý do pátku vždy od 18 hodin Moving Station zdarma promítne Budoucnost na vodě a Korálové město (17. 2.), Had a kosatka (18. 2.), Fantastické plasty (19. 2.) a Biošortky – Regenerační tríčky a Džungle Placht (20. 2.). V neděli 22. února si rodiny s dětmi užijí Recyklo hraní a představení Karneval zvířat.

A studio Rubín přiveze 24. února představení Na konci století ryb režisérky Lucie Ferencové. Inscenace je inspirovaná Rozhovory s přáteli Sally Rooneyové i každodenními rozhovory s přáteli.

Závěr února bude patřit dokumentární inscenaci Každý má v sobě dva vlky, která vznikla během roční spolupráce autorky Hany Kokšalové se zástupci druhé generace Vietnamců žijících v České republice. Thang, Tam a Týna hledají u večeře společnou řeč o zkušenostech ze života na průsečíku vietnamské a české společnosti.

Do 13. února je v kavárně a Malém sále Moving Station k vidění výstava Občas se vracím plzeňské výtvarnice Zuzany Lomičkové.

Kompletní program a bližší informace jsou na www.movingstation.eu. Předprodej vstupenek probíhá tradičně na GoOut.

Editace textu: Monika Krausová

Lokalita pro stavbu haly a parkoviště

„TALENT Plzeň zajišťuje sportovní činnosti dětí a mládeže, organizuje špičkový házenkářský tým dospělých, pořádá sportovní akce na národní i mezinárodní úrovni. Tyto jejich dlouhodobé zkušenosti jsou skvělým předpokladem pro to, že kvalitně zajistí využití a provoz nové haly. Budoucím provozováním se zabýváme už nyní, aby měl spolek dostatečný prostor se připravit,“ přiblížil primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Architektonicko stavební řešení - pohled západní (zdroj: Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně)

Víceúčelová sportovní hala pro míčové sporty vyroste v lokalitě Bory. Projektová dokumentace pro ni byla zpracována v letech 2023 až 2025 a v září 2025 na její výstavbu alokovali zastupitelé 700 milionů korun. „Momentálně připravujeme vyhlášení výběrového řízení. Zahájení samotné výstavby by mohlo začít ve třetím čtvrtletí letošního roku, doba realizace je 30 měsíců,“ doplnil Roman Zarzycký.

Situační výkres (zdroj: Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně)

Nová hala vyroste v těsném sousedství objektu Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Pozemek je vymezený tramvajovou tratí č. 4 (na severu a severozápadě), alejí Kaplířova (na jihu), areálem ZČU (na východě) a konečnou zastávkou tramvajové trati a točnou autobusu (na západě). V dostupné vzdálenosti je i dálnice D5. „Hala disponuje zázemím, jehož součástí jsou šatny pro sportovce, sociální zařízení, občerstvení pro návštěvníky, posilovna, rozcvičovna, prostory pro ubytování sportovců nebo tiskové středisko pro novináře. Pro sportovce i návštěvníky haly bude k dispozici vlastní parkoviště. Hala bude mít hlediště s kapacitou cca 2500 diváků. Podle dosavadních předpokladů by měla být hala domovským stánkem pro oddíly házené a futsalu,“ doplnila Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, který má projekt na starost. V nové hale na herní ploše o rozměrech 20 x 40 metrů bude možné provozovat na nejvyšší národní i mezinárodní úrovni, díky výšce stropu 12 metrů, a tím splněné kategorii 2 dle Evropské volejbalové konfederace, i volejbal a dále například florbal, aerobik apod.

Situační výkres - širší vztahy (zdroj: Odbor správy infrastruktury Magistrátu města Plzně)

Město Plzeň je mimo jiné vlastníkem 14 sportovních zařízení, která jsou svěřena do správy Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně. V současné době odbor spravuje 10 sportovišť, která jsou v pronájmu a 4 sportoviště ve výpůjčce. Tato sportoviště v majetku města jsou využívána ke sportovní činnosti vrcholovými sportovními kluby i širokou veřejností, která si jednotlivé sportovní plochy může pronajmout od provozovatelů městských sportovišť.

Text: Eva Barborková

„Pomoc druhým není samozřejmost, proto si vážím všech, kteří se rozhodnou věnovat svůj čas potřebným. Dny dobrovolnictví jsou nejen skvělou akcí, která pomáhá, ale také symbolizují, že se jako společnost umíme spojit a táhnout za jeden provaz. Velké poděkování patří Regionálnímu dobrovolnickému centru Plzeňského kraje, které akci v našem regionu a v Plzni organizuje,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Zdroj foto: archiv organizátorů Dnů dobrovolnictví

Loni lidé v rámci Dnů dobrovolnictví v Plzeňském kraji odvedli více než 4 800 hodin a pomohli tak nejen při úklidu svého okolí, ale také v mnoha zařízeních, při volnočasových aktivitách seniorů i hendikepovaných spoluobčanů, podpořili zvířecí útulky, sázeli stromy, vzdělávali v IT dovednostech a v mnoha dalších oblastech.

„Dny dobrovolnictví si kladou nemalý cíl – ukázat, jak obohacující může být pomoc druhým. Dobrovolnictví, jeho rozvoji a podpoře se věnuji mnoho let a nepřestává mě udivovat, jakou energii a pocit uspokojení může přinášet do života lidí, kteří se mu věnují. Proto opět vyzýváme školy, obce, města, neziskové organizace i firmy, aby do toho šly s námi. Aby vymyslely DOBROakci, přihlásily ji do konce února a staly se součástí největšího dobrovolnického happeningu,“ pozvala ředitelka Regionálního dobrovolnického centra Plzeňského kraje, které akci v regionu organizuje, Vlastimila Faiferlíková, čerstvá držitelka celostátního ocenění Grand Prix ceny Ď udělované dobrodincům a mecenášům.

Vizuál Dnů dobrovolnictví

„Dobrovolnictví je jedním z nejpřirozenějších projevů soudržnosti společnosti. Dny dobrovolnictví ukazují, že i zdánlivě malá pomoc – třeba jen hodina času – může mít pro druhé obrovský význam. Velmi si vážím všech, kteří jsou ochotni svůj čas a energii věnovat ostatním, a těší mě, že se do této iniciativy každoročně zapojuje tolik lidí, škol, obcí, organizací i firem. I letos bych je rád vyzval, aby se nebáli přijít s vlastní DOBROakcí a stali se součástí této výjimečné události,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.

Ti, kdo vymyslí DOBROakci se mohou do konce února přihlásit na https://bit.ly/DDPK26. „Při registraci by měli uvést, kolik uvítají dobrovolníků a my se pokusíme je právě za nimi nasměrovat,“ upřesnila Vlastimila Faiferlíková a dodala, že pomohou i s propagací akce.

V případě, že organizátoři potřebují pomoci s registrací i v pozdějším termínu či „dotažením“ akce, mohou se obrátit právě na Vlastimilu Faiferlíkovou: tel.: 736 489 755, e-mail: faiferlikova@totemplzen.cz.

Editace textu: Hana Josefová

Zdroj fotografií: Měšťanská beseda

Plzeňská Měšťanská beseda připravila na únor nabitý program. Na jejích podiích se vystřídají legendy jako například K.T.O. či Jiří Zmožek, ale také Honza Nedvěd ml. nebo oblíbený vypravěč Miroslav Donutil. Divadelní fanoušci se mohou těšit na břitkou komedii Lavička z produkce pražského Divadla Ungelt, ve které excelují Miroslav Hanuš a Petr Stach.

Programovou nabídku doplňuje oblíbená one man show Caveman nebo Čechovův Racek. Chybět nebude pestrá škála cestovatelských přednášek. Beseda připravila rovněž akce pro seniory i zábavu pro nejmenší. Také plesová sezóna je v plném proudu.

V Kině Beseda v únoru odstartuje filmová přehlídka Best of 2025, která představí nejoceňovanější snímky loňského roku. Prvním z nich bude český dokument Raději zešílet v divočině. Chybět nebudou ani nové filmy, jako jsou Hamnet nebo Milost Paola Sorrentina.

Text: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: archiv ZČU

Dárci mohou po celý únor přinášet nové knihy nebo tituly v dobrém stavu vydané po roce 2010 na pobočky Univerzitní knihovny ZČU. Knihy poslouží nejen klientům domova Senevida Nepomuk, kde se starají o osoby s Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demence, ale také jejich rodinám a personálu

Ideální jsou knihy, po kterých by sami dárci sáhli, kdyby si chtěli zkrátit dlouhou chvíli. Knihovna v zařízení však uvítá i knížky pro děti.

Knihovníci budou knihy přebírat od 2. do 27. února na pobočkách Univerzitní knihovny ZČU v kampusu na Borských polích, ve Filozofické a právnické knihovně v sadech Pětatřicátníků 16 a v Pedagogické a zdravotnické knihovně na Klatovské 51 v Plzni.

Sbírka se koná u příležitosti Mezinárodního dne darování knihy, který připadá na 14. února. Univerzitní knihovna ZČU se k němu letos připojí už podeváté. V minulých letech putovaly knihy například do Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, k lidem bez domova v projektu Blízký soused nebo do borské věznice. Rekordní ročník byl předloni, kdy dárci přinesli téměř 3 200 knih pro Domov sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni.

Editace textu: Monika Krausová

Ilustrační fotografie: M. Root

„Premiéra opery Tamerlán je nejen návratem výjimečného díla na česká jeviště, ale také symbolickým splácením dluhu jednomu z nejúspěšnějších českých skladatelů, jehož hudba po více než dvou stoletích znovu promlouvá k dnešnímu publiku,“ okomentovala připravovanou inscenaci radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Josef Mysliveček (1737–1781) byl ve své době jedním z nejúspěšnějších evropských operních skladatelů. Jeho hudba, obdivovaná současníky i mladým Wolfgangem Amadeem Mozartem, se vyznačuje mimořádnou melodickou invencí, dramatickou naléhavostí a náročnou vokální virtuozitou. Opera Tamerlán (Il gran Tamerlano), uvedená poprvé v roce 1771 v Miláně, se stala jedním z největších Myslivečkových triumfů – po premiéře během jediné karnevalové sezóny zaznamenala neuvěřitelných 47 repríz.

Pro plzeňské uvedení vznikl nový hudební materiál. „Vycházeli jsme z fotokopie původní partitury, ale bylo potřeba sjednotit artikulaci, doplnit dynamické či tempové údaje, dešifrovat provedení ozdob, odstranit písařské omyly a podobně. Jsem DJKT vděčný za to, že tuto revizi iniciovalo. Stejně tak jsem vděčný kolegovi violoncellistovi Liboru Maškovi, že tuhle práci s mravenčí trpělivostí dovedl do konce,“ vysvětlil přední český dirigent Vojtěch Spurný.

Příběh opery, inspirovaný historickými událostmi kolem bitvy u Ankary v roce 1402, sleduje střet moci, cti a vášně mezi vítězným vojevůdcem Tamerlánem a poraženým osmanským sultánem Bajazídem. V typickém duchu opery seria však nejde o rekonstrukci děje, ale o lidské drama, v němž se rozhoduje mezi láskou, obětí, pýchou a odpuštěním.

Režisér Rocc akcentuje nadčasovost příběhu o moci, vášni a lidské odpovědnosti. „Tamerlán je dílo, které do jisté míry vychází ze skutečných historických událostí a má až shakespearovské divadelní rysy. My ho, podobně jako v baroku, samozřejmě neinscenujeme ‚dobově‘, ale přenášíme příběh do nadčasové roviny. Je to hra mocenská, filozofická, hra o emocích a vztazích a vůbec o smyslu lidského konání a bytí,“ řekl režisér a scénograf Rocc. Kostýmy jsou prací Belindy Radulović.

V titulní roli Tamerlána, původně psané pro kastráta, se představí kontratenorista Vojtěch Pelka. „Andronica, kterého taktéž původně zpíval kastrát, jsme svěřili mezzosopranistkám Anně Moriové a Barboře de Nunes-Cambraia jako kalhotkovou roli. Role Idaspeho je oproti originálu svěřena barytonu v podání Andrije Charlamova a Šimona Vanžury,“ vysvětluje dramaturg opery Vojtěch Frank a doplňuje, že opera zazní v italském originále. V dalších rolích se představí Eva Benett, Pavla Radostová, Josef Kovačič, Jiří Sulženko, Bree Nichols, Marie Šimůnková, Andrij Charlamov nebo Šimon Vanžura.

„V květnu 2026 představíme Tamerlána na prestižním festivalu Musica Bayreuth, v Markraběcím operním domě – jednom z nejkrásnějších dochovaných barokních divadel v Evropě, kde se každoročně odehraje pouze jedna inscenace a po zbytek roku slouží jako muzeum,“ dodal ředitel DJKT Martin Otava.

Reprízy jsou naplánovány na 5. a 25. února, další na 20. března.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje DJKT (Smetanovy sady 16, Plzeň), on-line na webu www.djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Editace textu: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

„Dosud bylo měsíčně 36 vývozů velkoobjemových kontejnerů, nově jich bude minimálně 54,“ zdůraznil první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák, do jehož gesce spadá mimo jiné také odpadové hospodaření. Doplnil, že dle dat bylo v Plzni loni právě prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů svezeno 8 milionů 822 tisíc litrů bioodpadu, letos to má být až 14 milionů 850 tisíc litrů.

Společnost Čistá Plzeň, která je zřizovaná městem Plzní a stará se o odpadové hospodaření v západočeské metropoli, navýší počet míst, kde jsou velkoobjemové kontejnery na bioodpad umístěny. Operativnější bude i jejich vyvážení po zaplnění. Dosud byly přistavovány v určitý den na 36 místech, a to vždy po dvou týdnech. Každý sudý týden tedy bylo 18 kontejnerů v určený den přivezeno na 18 míst a každý lichý týden na jiných 18 míst.

„Letos budeme nově přistavovat velkoobjemové kontejnery v tomto režimu například do Cihlářské ulice v Liticích, na křížení ulic Lednová a Zářijová na Výsluní nebo do Zábělé. A na mnoha místech změníme frekvenci přistavení a vývozu ze dvou týdnů na jeden. Občané jsou na službu zvyklí, využívají ji a takto získaný bioodpad je dle našich zkušeností z minulých let čistý a může být bez problémů zpracován na kompostárně, proto tuto službu rozšiřujeme,“ informoval dále náměstek Pavel Bosák a doplnil: „Každý týden pak nově budou moci lidé odkládat bioodpad například na Valše v ulici U Hájovny, nebo hned na třech místech na Výsluní a v mnoha dalších lokalitách.“

Kontejnery budou přistavené ve svozový den ve vegetačním období, tedy cca od 10. do 40. týdne, a to vždy od 10 hodin. V březnu, dubnu, květnu, říjnu a listopadu je do nich možné bioodpad odkládat do 18 hodin, od června do září až do 20 hodin. Kontejnery jsou umisťovány tam, kde vzniká nejvíce bioodpadu, tedy především v lokalitách, kde jsou rodinné domy se zahradami nebo zahrádkářské kolonie. Na každém kontejneru bude uvedeno telefonní číslo, a pokud bude zaplněn dříve než v ohlášenou hodinu odvozu, mohou lidé zavolat a Čistá Plzeň zajistí rychlé vyvezení, aby byl kontejner vyprázdněn a lidé mohli odkládat bioodpad po celou provozní dobu.

Další způsob, jak se Plzeňané mohou zbavit bioodpadu, je jeho individuální svoz. Lidé si mohou objednat přivezení 240litrové nádoby na bioodpad a po jejím zaplnění zajistí Čistá Plzeň odvoz. Služba je výrazně dotovaná městem. Cena svozu je 288 korun, Plzeňané však zaplatí za jeden vývoz jen 109 korun (obě ceny jsou uvedeny s DPH), pronájem nádoby je zdarma.

Město Plzeň zároveň umožňuje jednotlivým SVJ na sídlištích, aby si tyto ‚biopopelnice‘ ke svým domům objednala, musí je mít ovšem zabezpečené a mít tak přehled nad tím, co je do nich odkládáno.

„Při individuálním svozu máme nad bioodpadem kontrolu a může přímo na místě při odvozu s objednavatelem řešit případné nedostatky a upozornit ho na špatné třídění,“ technický náměstek společnosti Čistá Plzeň Jan Šneberk.

Město Plzeň se rozhodlo pro podporu těchto dvou způsobů likvidace bioodpadu právě proto, že má nad jeho kvalitou kontrolu.

Město a Čistá Plzeň zároveň přistupují k tomu, že z ulic odklidí hnědé 240litrové nádoby. Bioodpad v nich bývá znehodnocen, třeba igelitovými taškami, sklem aj., protože často slouží k odkládání běžného domovního odpadu. V takovémto případě není možné nádobu vyvézt do kompostárny, ale musí se s jejím obsahem nakládat jako s komunálním odpadem. „Přestože mnoho lidí třídilo poctivě, ale stačilo pár nezodpovědných jedinců a celá snaha přišla vniveč,“ vysvětlil Jan Šneberk.

Další možností, jak naložit s bioodpadem, je podle vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodové Kaiferové využít ho na zahradě: „Bioodpad je to nejlepší, co mohou lidé své zahradě nabídnout. Vrací do půdy živiny, zlepšuje její strukturu a schopnost zadržovat vodu, podporuje život půdních mikroorganismů a biodiverzitu.“

Text: Hana Josefová

Ilustrační fotografie (zdroj: Správa informačních technologií města Plzně)

Potřetí v řadě překonala plzeňská profesionální jednotka Drony SIT meziroční počet ostrých zásahů se složkami integrovaného záchranného systému (IZS). K vážným dopravním nehodám, k pátráním po pohřešovaných osobách, asistencím u požárů nebo k dalším vážným událostem vyjeli dronaři v roce 2025 celkem 140krát. O dvanáct zásahů tak překročili dosavadní rekord z předcházejícího roku. Dronaři jsou ve vzduchu kdykoli, když na zemi rozhoduje každá vteřina. Chrání životy a majetek obyvatel celého Plzeňského kraje. Loni západočeskou metropoli reprezentovali i v zahraničí, představili se na EXPO v japonské Ósace nebo Smart City Expo World Congress v Barceloně. Své zkušenosti předávají dalším generacím a vychovávají v Plzni mladé dronaře.

„Naši dronaři pomáhají tam, kde záleží na rychlosti, přesnosti, bezpečí. A přesně takové musí být pátrací akce po pohřešovaných lidech. V loňském roce vyjeli k takovým zásahům 39krát, což je více než rok předtím. Ukazuje se, že prohlídka otevřených ploch pomocí dronu a termovize je mnohonásobně rychlejší než rojnice. Svou profesionalitu předvedli i tím, že při pátrání létali s menším strojem přímo skrze les mezi stromy, což není úplně jednoduché,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Kromě ostrých zásahů s policisty a hasiči posouvají dronaři využití technologií každý den dál. „Loni jsme představili využití transportních dronů při přenosu zdravotnického materiálu, technických prostředků a dalšího vybavení pro zdravotníky a hasiče. Doprava takového vybavení do špatně přístupného terénu je rychlejší než pozemní transport, ale leckdy i jedinou cestou, jak pomoc na místo události dopravit. Na bezpečnost cílí i nasazení technologií Dronetag pro monitoring vzdušného prostoru. V loni zahájeném projektu pokračujeme i letos a pracujeme na tom, abychom pro Plzeň zajistili bezpečné nebe,“ uvedl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně, pod kterou Drony SIT patří.

„Vzdušný prostor nad Plzní jsme poprvé monitorovali vloni při Slavnostech svobody v rámci bezpečnostního opatření složek IZS. Naším úkolem bylo především sledovat ploché střechy vytipovaných budov a prostor kolem vybraných objektů. Při průjezdu konvoje historických vozidel jsme odhalili dva drony ve vyhlášené zakázané zóně. Podobná událost se vyskytla i při přemisťování tanku M4 Sherman do nově vznikajícího muzea osvobození na Klatovské třídě,“ popsal Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.

Poprvé se složkami IZS zasahovali plzeňští dronaři v roce 2018, od roku 2020 jsou oficiální součástí systému záchranných složek. Po dvou letech od spolupráce takového rozsahu začal počet jejich zásahů rapidně stoupat. Za rok 2022 evidují 73 zásahů, o rok později 113, v roce 2024 padl další rekord v počtu 128 výjezdů, v roce 2025 se dostali na číslo 140. „Vloni jsme ze 140 zásahů vyjeli 127krát pro PČR, což je nějakých 91 %. Nejvíce z toho jsme monitorovali vážné dopravní nehody (47krát), pátrali po pohřešovaných osobách (39krát) nebo monitorovali rizikové fotbalové zápasy v Plzni (9krát),“ vypočítal Josef Navrátil.

Kromě spolupráce se složkami IZS, vývoje vlastního hardwaru a softwaru, 3D tisku nebo účasti na odborných tuzemských a zahraničních konferencí Drony SIT vykonávají mentorskou činnost. V rámci Plzeňského inovačního ekosystému PINE předávají své znalosti a zkušenosti středoškolákům. Zapojují praktikanty do chodu úseku, vyučují odborné předměty na středních školách v Plzni, vedou zájmové kroužky nebo příměstské tábory. Vloni vedli skupinu žáků z VOŠ a SPŠE Plzeň, kteří pod jejich vedením sestavili funkční model ponorky. Výukové materiály vzniklé v projektu nyní mohou využívat v rámci spolupráce s Plzeňským krajem všechny střední školy v regionu.

Plzeň a Plzeňský kraj dronaři reprezentovali i v zahraničí. V červenci se představili na EXPO 2025 v japonské Ósace, kde několikahodinovým programem se třemi živými vstupy z TechToweru zahájili Týden autonomních technologií v Českém národním pavilonu. O svých aktivitách v oblasti bezpilotních technologií hovořili v listopadu na prestižním světovém veletrhu Smart City Expo World Congress v Barceloně. „Účasti v zahraničí na takto důležitých akcích jsou pro nás vždy velkým závazkem, protože chceme Plzeň a kraj co nejlépe reprezentovat,“ doplnil Luděk Šantora.

Plzeň se rozvoji bezpilotních technologií věnuje od roku 2014, kdy město zakoupilo první stroje. Profesionální jednotka Drony SIT má od té doby na kontě více jak 5 200 letů, přes 1 100 letových hodin, téměř 500 výjezdů se složkami IZS a provedla přes 65 inspekcí budov, mostů nebo technické infrastruktury.

Editace textu: Barbora Hájková

Předání darovaného oblečení (fotografie: M. Pecuch)

První část darovaného zimního oblečení a zdravotnického materiálu plzeňské diecézní charitě předala radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková. Jedná se o věci, které darovali zaměstnanci plzeňského magistrátu v rámci sbírky pro potřebné. Tu organizuje Odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování ve spolupráci s Odborem vnitřní správy.

„Solidarita mě velmi těší. I jedna darovaná bunda nebo pár teplých ponožek může pro člověka bez přístřeší znamenat zásadní pomoc při zvládání mrazivých nocí. Děkuji všem, kteří se do sbírek zapojují a pomohou nám zajistit důstojnější podmínky pro ty, kteří se ocitli v těžké životní situaci,“ uvedla radní Světlana Budková.

Zaměstnanci darovali především zimní bundy, teplé oblečení, ponožky a obvazový materiál. Ve sbírce budou pokračovat až do konce února.

Město Plzeň se tak připojilo rovněž k iniciativě Pomoc, která zahřeje. Letos se koná čtvrtý ročník této iniciativy a veřejnost může rovněž do konce února nosit teplé oblečení či zdravotnický materiál na stanoviště v centru Plzně, a to do Univerzitní kavárny Družba (Sedláčkova 19), Diecézní charity Plzeň (Cukrovarská 16) a na Kontaktní místo pro bydlení (Jagellonská 8).

Vybrané věci z obou sbírek jsou průběžně předávány organizacím Diecézní charita Plzeň a Český červený kříž, které zajistí jejich další distribuci.

Text: Monika Krausová

Fotografie: M. Gregar

Tři nová mola začnou od léta sloužit Plzeňanům na Ostende u Velkého boleveckého rybníka v Plzni. Největší z nich bude určeno hlavně pro plavce, dvě menší pak pro milovníky vodních sportů. Staré molo, jež dosud plavcům v Boleváku sloužilo, správci během zimy demontovali. Práce za téměř 20 milionů korun zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně. Začnou v nejbližších týdnech a potrvají čtyři měsíce. Zhotovitelem je firma BK-INVESTIS, spol. s r.o.

Vizualizace (autor: atelier POINT)

„Bolevecká rybniční soustava patří mezi vyhledávaná místa k relaxaci, i proto se zde město snaží pobyt Plzeňanů neustále zpříjemňovat. V minulosti jsme zde zmodernizovali osvětlení, vybudovali nový kiosek s občerstvením a v této sezóně na pláži Ostende vzniknou nová mola, která poslouží nejen k opalování a odpočinku, ale třeba i ke skokům do vody. Věřím, že se budou všem návštěvníkům líbit,“ řekl primátor Plzně Roman Zarzycký.

„Ostende je už přes sto let nejnavštěvovanější částí Boleváku. V době největších veder bývalo staré molo plné lidí. Tři nová plovoucí mola s plošinami, která zde město vybuduje, umožní slunění i vodní hrátky většímu počtu zájemců. Na každém mole bude na konci plošina. Centrální molo s největší plošinou bude určeno těm, co se rádi sluní, dvě mola s menšími plošinami na konci pak pro ty, kteří na vodě jezdí třeba na paddleboardu či na matraci. Uspokojí tak mnohem víc lidí a rozšíří kapacitu zdejšího místa s oblíbenou pláží,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

„S přípravou jsme začali už během zimy, kdy jsme staré molo rozdělili a jeho části umístili do kempu Bolevák u břehu Velkého boleveckého rybníka a k Jachetnímu klubu Plzeň naproti Ostende. Část starého mola si město ponechá,“ řekl vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar.

Stavba bude probíhat od konce ledna celkem 120 dní. Během ní firma zbuduje tři nová mola vzdálená od sebe 80 a 60 metrů. Všechna budou opět plovoucí s pevnou betonovou kotvou. Jejich povrch pokryjí prkna z odolného exotického dřeva garapa s dlouhou životností a elegantním vzhledem. Po stranách budou vstupní části mol opatřeny zábradlím. Na plošině centrálního mola o rozměrech 12 krát 18 metrů budou část plochy tvořit jednoduchá vestavěná lehátka. Další dvě 27 metrů dlouhá mola po obou stranách od toho centrálního budou zakončena menšími plošinami s vodorovným povrchem. Během stavby bude na Ostende pro veřejnost omezen pohyb po pláži u břehu rybníka i v prostoru kolem restaurace Point.

„Většinu vylepšení u Boleváku se snažíme dělat mimo sezónu. Během loňské zimy jsme třeba doplnili písek na pláže a otevřeli stánek mezi Malým a Velkým boleveckým rybníkem. Nová mola bychom chtěli mít hotová do letošní koupací sezóny,“ dodal Aleš Tolar. Správa veřejného statku města Plzně za výrobu i instalaci všech tří mol a terasy podle projektu Ateliéru Point zaplatí firmě BK-INVESTIS, spol. s r.o., dle smlouvy 19 804 705 korun vč. DPH.

Text: Eva Barborková

Fotografie z návštěvy velvyslance USA v Plzni: Z. Vaiz

Velvyslance Spojených států amerických Nicholase Merricka přijal v úterý 27. ledna 2026 na plzeňské radnici primátor města Plzně Roman Zarzycký. Jednalo se o první oficiální návštěvu tohoto amerického diplomata v západočeské metropoli, Nicholas Merrick se stal velvyslancem USA v České republice vloni v říjnu. Tématem setkání byly nejen blížící se Slavnosti svobody, tedy oslavy osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945, ale také například historické i současné vazby obou zemí či prosperita firem a stav českého byznysu.

„Jsem velmi rád, že jste do Plzně přijel i se svým týmem a dovolte mi, abych Vám nejprve poblahopřál k uvedení do funkce. Můžeme probrat nejen Slavnosti svobody, ale vzhledem k Vašemu navazujícímu dnešnímu programu v Plzni i další témata,“ řekl v úvodu primátor Roman Zarzycký. Ten zmínil, že v exekutivě města je již sedm let, tři roky stojí v čele Plzně jako primátor.

„Je mi velkou ctí navštívit Plzeň poprvé jako velvyslanec USA. Jsem vděčný za vřelé přijetí ve městě, které si každoročně prostřednictvím Slavností svobody připomíná naši společnou historii a osvobození Spojenými státy během druhé světové války,“ uvedl Nicholas Merrick, který poděkoval za pozvání na květnovou událost.

Tématem setkání byla také ekonomika. Amerického diplomata zajímalo, jak se daří českému byznysu i samotné Plzni a firmám v ní působícím. „Jako primátor nemám náměstka pro ekonomiku, ale rozpočet řeším sám. Proto je pro mě snazší prosazovat některé věci. Hospodaříme se zhruba 13 miliardami. Už dva roky po sobě máme vysoce proinvestiční rozpočet, realizujeme desítky významných velkých i menších projektů, v Plzni probíhá významná developerská výstavba, podporujeme řadu startupů, vytváříme mnoho příležitostí. Jsme univerzitním městem, máme vlastní vývojové inovativní centrum pod naší Správou informačních technologií, kde testují drony, pomáhají startupovým firmám, máme vlastní program PINE, jsme v tomto špičkou v ČR,“ uvedl primátor Roman Zarzycký. Ten zmínil i několik firem, jež v Plzni působí a daří se jim významně expandovat.

Na závěr setkání se Nicholas Merrick podepsal do pamětní knihy města Plzně.

Kromě plzeňské radnice navštívil Nicholas Merrick také například 21. základní školu Plzeň, jež má téměř čtyřicetiletou tradici ve výuce jazyků a vzdělávací program pojmenovala Brána jazyků otevřená. Na 21. základní škole ve Slovanské aleji jej společně se zástupci školy přivítala Lucie Kantorová, náměstkyně primátora města Plzně pro oblast školství a cestovního ruchu. Žáci delegaci provedli po školní budově a poté následovala beseda dětí s velvyslancem. „Debata byla pro žáky velmi přínosná. V angličtině s ním diskutovali o škole, četbě, filmech i vzdělávání v USA. Jako náměstkyně i učitelka oceňuji právě taková setkání, která podporují motivaci dětí k učení cizích jazyků a dodávají jim odvahu řeč použít,“ sdělila náměstkyně.

Text: Eva Barborková, Barbora Hájková

Knihovna města Plzně (foto: M. Pecuch)

Od prvních knih v jedné skříni po moderní kulturní a vzdělávací instituci. Taková je cesta Knihovny města Plzně, od jejíhož založení letos uplyne už 150 let. Přinášíme seriál o historii Knihovny města Plzně, který vychází v Radničních listech.

Zastavení první: Jak to všechno začalo.

Počátky Knihovny města Plzně sahají do druhé poloviny 19. století, do doby, kdy myšlenka na přístupné vzdělávání a otevřené sdílení literatury teprve dozrávala.

Poprvé se o zřízení obecní knihovny začalo jednat už v roce 1874, tehdy ale šlo spíše o proklamaci než skutečný krok k realizaci. K významnému posunu došlo až o dva roky později díky iniciativě profesora reálného gymnázia Tomáše Cimrhanzla, několika dalších pedagogů a aktivních občanů města.

Dne 25. ledna 1876 se plzeňské obecní zastupitelstvo usneslo na zřízení veřejné knihovny. V srpnu bylo ustanoveno tzv. kuratorium, které připravilo zřizovací listinu, provozní řád a výzvu občanům k podpoře nového městského ústavu. Ta byla zveřejněna v neděli 3. září 1876 v Plzeňských listech a mimo jiné uváděla: „Nížepsané kuratorium jsouc přesvědčeno, že každý intelligentní občan zařízení obecní knihovny – ústavu tak velice důležitého – s radostí uvítá, dovoluje sobě vyzývati ctěné spolky a korporace, jakož i každého uvědomělého občana, aby darováním kněh českých, německých i jinojazyčných nebo peněz přispěli k rychlejšímu vzrůstu tohoto blahodárného a vzdělávacího ústavu.“

Tak se koncem roku 1876 Obecná knihovna města Plzně skutečně otevřela – zpočátku velmi skromně. Své místo našla v budově vyššího reálného gymnázia (dnes Fakulta pedagogická ZČU ve Veleslavínově ulici), kde jí byla vyhrazena jedna skříň na knihy. Prvním knihovníkem se stal již zmíněný profesor Cimrhanzl, který knihovnu vedl čtvrt století. Dozor nad jejím chodem měla městská rada, běžnou správu vykonávalo kuratorium.

První knihovní řád čítal osm jednoduchých, ale zásadních bodů. Stanovil například, že knihy si mohou půjčovat pouze obyvatelé Plzně, že každá výpůjčka je podmíněna složením peněžité záruky, a že výpůjční doba je „na nejvýš 4 týdny“. Nechyběla ani ochrana cenných titulů – například v bodě osm se píše: „Knihy památní a jiné, jež mají zvláštní cenu starožitnosti atd., nepůjčují se, a lze do nich nahlédnouti jen v přítomnosti knihovníka anebo se zvláštním svolením kuratoria.“

Knihovna po prvním roce fungování vlastnila 3 877 knih a zaznamenala 8 000 výpůjček. Zájem o knihovnu postupně rostl. Plzeňské listy z února 1895 uvádějí: „Archivář městské knihovny pan prof. Cimrhanzl oznamuje, že knihovna ta ku konci roku 1 895 měla 4 217 spisů v 4 278 svazcích. Z těch je českých knih vědeckých 913, belletristických 2 384, německých 920. Za první půlletí předešlého roku přečetlo se 4 752 knih českých a 2 592 německých, v druhém půlletí dohromady 4 038 knih.“

Od počátku byla důležitým bodem kulturní mapy města. Přidala se k tehdy novému evropskému trendu zakládání veřejných knihoven a stala se symbolem otevřenosti, vzdělanosti a společenské odpovědnosti.

Editace textu: Hana Josefová

Ilustrační fotografie: M. Pecuch

Útulek a další organizace působící v Plzni kočky v maximální možné míře kastrují, v některých případech však nelze provést zákrok ihned, třeba když si noví majitelé vezmou kotě nebo pokud má zvíře zdravotní problémy. Majitele chce proto město finančně podpořit tak, aby se zabránilo nekontrolovatelnému množení, a tím se zároveň snížily počty opuštěných koček.

Stejně jako v předchozích letech bude město Plzeň v rámci tohoto programu také řešit problematiku toulavých koček – kočky jsou v případě potřeby v rámci spolupráce s útulky a spolky odchyceny, následně kastrovány a vraceny zpět do původní lokality. Tento systém pomáhá dlouhodobě omezovat množení toulavých koček humánním způsobem. Cílem je regulace populace toulavých koček a prevence jejich utrpení.

Podrobné informace o výši příspěvků, způsobu podávání žádostí a termínech budou zveřejněny na webových stránkách Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně a dotace je možné čerpat od 1. ledna 2026.

Text: Barbora Hájková

Náměstí Míru v Plzni

Město Plzeň spustilo architektonickou soutěž, která má rozhodnout o tom, jak bude v budoucnu vypadat náměstí Míru. Obyvatelé se dlouhodobě shodují na tom, že chtějí více stínu, vodu, místo na posezení a prostor, kde se dá opravdu trávit čas, nejen rychle projít.

„Náměstí Míru dnes zná většina lidí hlavně jako přestupní uzel. Tramvaj, autobus, rychlá cesta do práce nebo domů. A přitom je to místo s obrovským potenciálem. Vzniklo jako botanická zahrada a dodnes na něm rostou krásné staré stromy. Jenže atmosféra zmizela a prostor přestal sloužit lidem. Jsem proto rád, že nyní přichází čas to změnit,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.

Plzeň vyhlásila architektonickou soutěž a dává architektům jasné zadání. Je třeba navrhnout náměstí, kde bude možné posedět, dát si kávu, pustit děti na hřiště, potkat se s kamarády nebo si jen tak na chvíli odpočinout. Proměnit náměstí tak, aby fungovalo denně pro lidi jako prostor pro trávení volného času.

Náměty obyvatel byly jedním z podkladů pro soutěžní zadání. „Lidé nám jasně řekli, co jim chybí. A proto je samozřejmé, že se jejich přání promítla do soutěžních podmínek a budou tak součástí návrhů možných podob náměstí. Chceme, aby se sem lidé znovu rádi vraceli. Aby náměstí Míru získalo zpět svůj klid a příjemnou atmosféru, kterou tu dříve mělo,“ doplnil první náměstek primátora města Plzně Pavel Bosák.

Nyní mají architekti několik týdnů na to, aby zaslali své návrhy. Výsledky soutěže budou známé v průběhu letošního května, detaily jsou publikovány na: Architektonická soutěž – NÁMĚSTÍ MÍRU V PLZNI.

„Podněty od lidí pro nás byly jedním z podkladů pro soutěž a pomohly nám lépe pochopit, co tu lidé postrádají a jak dnes prostor vnímají,“ uvedla ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Všechny návrhy budou později veřejně představeny, aby si každý mohl udělat obrázek o tom, jak by se náměstí mohlo změnit.

Text: Eva Barborková

Zdroj fotografií: archiv DEPO2015

„Festival KUK patří k projektům, které mají v Plzni své pevné místo. Nabízí dětem první citlivý kontakt s uměním a rodičům vzácnou možnost být se svými dětmi plně přítomní, hrát si, objevovat a sdílet společné chvíle. Jsem ráda, že se tento výjimečný projekt opět vrací do DEPO2015,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Kromě oblíbené obří herny nabídne festival také pestrý doprovodný program pro nejmenší návštěvníky. Studio Damúza přiveze dvě autorská představení – pohádkovou ukolébavku Batosnění a Balalanc, jemné vyprávění o hledání rovnováhy, odvaze růst a objevovat. Interaktivní hudební inscenaci sNěžné tóny uvede projekt Hudba batolatům, který přináší originální a tvůrčí pojetí hudby pro nejmenší publikum.

Malí dobrodruzi se vydají na Ostrov objevů, kde je na jejich cestě za poznáním provede maňásek Kryštůfek. Tento unikátní český program prostřednictvím pestrých multismyslových aktivit podporuje správný vývoj mozku a během lekce postupně zapojuje všechny dětské smysly.

Pro zvídavé bude připravena smyslová dílna Senzorium, v níž mohou zkoumat různé materiály, textury i vůně a nenásilnou formou rozvíjet jemnou motoriku, soustředění a kreativitu. Senzorium podporuje přirozenou zvídavost, učení hrou a svobodné objevování.

Festival KUK pamatuje i na rodiče. Letos do DEPO2015 zavítá populární dětský lékař Cyril Matějka alias Cyril Děckař, známý svým srozumitelným a lidským přístupem, díky kterému si získává důvěru rodičů i dětí. Součástí programu bude také workshop baby masáží, který rodičům představí základní techniky podporující zdravý vývoj dítěte.

Kapacita herny i jednotlivých programů je z důvodu maximálního komfortu rodin s malými dětmi omezená. Vstupenky jsou k dispozici v předprodeji na GOOUT.cz, přičemž vstupné je nutné pořídit vždy pro dítě i jeho dospělý doprovod. Na místě bude dostupný pouze omezený počet vstupenek do vyčerpání kapacity herny. V průběhu celého festivalu bude přímo u herny každý den otevřena kavárna se sortimentem přizpůsobeným dětským návštěvníkům.

Editace textu: Monika Krausová

„Finance budou rozděleny mezi vlastníky kulturních památek, které se nacházejí na území Plzně, a to na stavební, umělecko-řemeslné či restaurátorské práce. Jednoletý dotační program je určený k záchraně památek a postupnému zlepšování jejich stavu,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Žádosti bude možné podávat od 23. února do 25. března 2026 prostřednictvím aplikace eDotace na webu https://dotace.plzen.eu.

V posuzování žádosti, zda bude dotace přidělena, posuzovatelé mimo jiné hodnotí technický stav památky, i to, zda má k její opravě majitel koncepční přístup a pravidelně se stará o její údržbu. K dalším hodnotícím kritériím patří její architektonická a historická hodnota, například její jedinečnost daná autorem objektu či jejím zajímavým konstrukční řešením. K dalším hodnotícím bodům patří, jak je umístěna ve veřejném prostoru či, zda je zpřístupněna veřejnosti.

Text: Monika Krausová

Zdroj fotografií: archiv BIC Plzeň

„Inkubační program je klíčovým nástrojem, jak v našem regionu udržet talentované lidi a pomoci ambiciózním nápadům. Chceme, aby se Plzeň profilovala jako město, které nejen ctí svou průmyslovou tradici, ale aktivně vytváří moderní zázemí pro technologické firmy budoucnosti. Právě jarní kolo programu pro rok 2026 otevírá dveře další vlně kreativních nápadů, kterým nabízíme nejen finance, ale i know how špičkových expertů,“ řekl radní města Plzně pro oblast podpory podnikání a Smart Cities Daniel Kůs.

Příjem přihlášek do programu bude probíhat od 1. do 9. února 2026 do 12:00 hodin. Žádosti je možné podávat výhradně elektronicky prostřednictvím systému eDotace Plzeňského kraje. Inkubace je otevřena firmám se sídlem nebo provozovnou v Plzeňském kraji a je určena jak pro nově vznikající podniky, tak pro firmy, které již mají první zákazníky a chtějí růst či expandovat.

„Plzeňský kraj tento inkubační program dlouhodobě podporuje proto, že dává šanci začínajícím firmám a startupům vyrůst přímo v regionu. Nejde o podporu velkých zavedených hráčů, ale o pomoc projektům v rané fázi, které mají dobrý nápad a potenciál uspět, ale potřebují správné vedení. Inkubace pro ně není jen o penězích – klíčové je odborné zázemí a práce se zkušenými mentory, díky nimž startupy získávají praktické zkušenosti a učí se dělat správná rozhodnutí hned od začátku,“ řekl Martin Rybár, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast IT a evropských záležitostí.

Součástí programu je nejen finanční dotace, ale především intenzivní odborná podpora. Účastníci získají až 100 hodin konzultací se senior konzultanty BIC Plzeň, zpětnou vazbu k podnikatelskému záměru, pomoc s tvorbou podnikatelského plánu a možnost využít externí odborné služby – například v oblasti marketingu, práva, vývoje produktu, tvorby webu nebo financování. Velkou přidanou hodnotou je také přístup k síti kontaktů z řad investorů, mentorů a odborníků z různých oborů.

„Firmy oceňují nejen podporu zkušených konzultantů, ale zejména konkrétní výsledky, které jim program přináší – ať už jde o marketingovou strategii, právní poradenství, účast na veletrzích nebo navázání cenných kontaktů. Více než třetina dotazovaných firem vnímá přínos programu jako zásadní, což se projevuje jejich zájmem pokračovat ve spolupráci s BIC Plzeň i po jeho absolvování,“ doplnil Luděk Šantora, jednatel BIC Plzeň.

Inkubační program je realizován Podnikatelským a inovačním centrem BIC Plzeň ve spolupráci s městem Plzeň a Plzeňským krajem a je financován z dotačního programu INKUBACE FIREM (2026). Na jeho realizaci jsou vyčleněny 3 miliony korun z rozpočtu Plzeňského kraje. Cílem programu je dlouhodobě podporovat vznik a rozvoj mladých inovativních firem a posilovat podnikatelské a inovační prostředí v regionu.

Od roku 2021 proběhlo již osm kol inkubačního programu, do kterých se zapojilo 47 firem. Účastníkům bylo poskytnuto více než 6 440 hodin odborných konzultací. Firmy zapojené do programu často pokračují v dalším rozvoji, rozšiřují své aktivity, vstupují na nové trhy – včetně zahraničních – a posilují své týmy i produktové portfolio.

Mezi úspěšné absolventy inkubačního programu patří například Veriteus Technology s.r.o., která vyvíjí nástroj pro odhalování lži prostřednictvím specializované webové aplikace, PROMOTON s.r.o. se zdravotní pomůckou Tugi nebo InstaCover s.r.o., která přináší inovace do oblasti pojišťovnictví s využitím umělé inteligence. Tyto projekty ukazují šíři zaměření programu i jeho praktický dopad na rozvoj inovativního podnikání v regionu.

Zájemci o účast v inkubačním programu se mohou obracet na konzultanty BIC Plzeň, kteří jsou připraveni poskytnout nezávaznou konzultaci a pomoci s přípravou přihlášky.

Editace textu: Monika Krausová

Západočeská univerzita v Plzni

V Plzni, v Chebu a Karlových Varech otevře Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) v posledním lednovém týdnu své fakulty zájemcům o studium. Uchazeči si budou moci vybrat z téměř tří set studijních programů na devíti fakultách. Loni dorazilo na ZČU víc než 17 tisíc přihlášek, nejčastěji měli uchazeči zájem o učitelství, právo, ekonomii a zdravotnické obory.

Největší část programu Dne otevřených dveří ZČU čeká na návštěvníky v úterý 27. ledna v Plzni. Od 8 do 15 hodin se otevřou všechny fakulty ZČU a středoškoláci si budou moci projít učebny, laboratoře i studentské zázemí. Součástí programu budou také přednáškové bloky k přijímacím zkouškám a podání přihlášek. Výjimkou je Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, kde se organizovaný program pro uchazeče konal už v listopadu. Návštěvníci si tam přesto mohou prohlédnout výstavu klauzurních prací studentů.

Uchazeči si tak mohou vybírat z nabídky osmi fakult ZČU – Fakulty aplikovaných věd, ekonomické, elektrotechnické, filozofické, pedagogické, právnické, strojní a Fakulty zdravotnických studií. Podrobný program jednotlivých fakult je k dispozici na webu Dne otevřených dveří ZČU. Kromě nabídky studia univerzita představí také studentské spolky, možnosti výjezdů na zahraniční pobyty nebo sportovního vyžití na univerzitě a podporu sportovců.

ZČU loni navštívilo víc než šest tisíc lidí a podobný zájem univerzita očekává i letos. Plzeňské městské dopravní podniky proto po celý den posílí provoz tramvajové linky číslo 4. Řidičům univerzita doporučuje využít parkoviště P+R na Borech.

O den dříve, v pondělí 26. ledna, otevře dveře i chebská pobočka ZČU, kde sídlí Fakulta ekonomická a Fakulta pedagogická. Uchazeči se tam mohou hlásit na Podnikovou ekonomiku a management, mezinárodní program v angličtině Management and Digital Technology nebo Učitelství pro 1. stupeň základní školy. V Karlových Varech se budou moci ve středu 28. ledna přijít podívat do učeben Kinantropologie zájemci o lázeňství a balneologii.

Západočeská univerzita v Plzni má v aktuálním akademickém roce téměř 13 000 studentek a studentů. Tvoří ji devět fakult a jeden vysokoškolský ústav. Na 64 katedrách nabízí tři stovky studijních programů. Největší zájem měli loni uchazeči o studium ekonomie, učitelství, zdravotnických oborů nebo práv.

Editace textu: Barbora Hájková

Fotografie: H. Josefová

Výstava byla připravena ve spolupráci se spolkem Dárce života. Tato organizace chce změnit pohled veřejnosti na dárce a ukázat je jako skutečné hrdiny. Oni totiž zcela dobrovolně, bez jakéhokoliv nároku na odměnu dávají druhým část sama sebe – svou krev. Cílem spolku je zvýšit počet dobrovolných dárců krve a počet odběrů.

Lidé si mohou v mázhauzu obrazy prohlédnout a poté je na webu www.darcezivota.cz vydražit, a to právě ve prospěch projektu Dárce života.

Záštitu nad výstavou převzali také hejtman plzeňského kraje Kamal Farhan, prezident Českého Červeného kříže Marek Jukl a předseda Společnosti pro transfúzní lékařství Petr Turek.

Text: Hana Josefová

Zdroj fotografií: Správa informačních technologií města Plzně

„Autonomní mobilita a inteligentní řízení dopravy jsou pro Plzeň velká témata. Chytré technologie jsme před dvěma lety osadili na sedmi křižovatkách na Borech, nyní je dále rozvíjíme o nové kamery a senzory. Nasadili jsme příslušný software a jsme připraveni na vytvoření chytrých křižovatek po celém městě. Plzeň tak posiluje svou pozici lídra chytré mobility v Česku,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.

Nově nasazené technologie na Borech přispívají k ještě efektivnějšímu dynamickému řízení dopravy s přihlédnutím k bezpečnosti. „Zajímavý je třeba varovný prvek přechodu pro chodce v zastávce Bory, což je LED pásek zafrézovaný do vozovky, který když detekuje blížící se tramvaj, začne červeně blikat. Je zaměřený na chodce dívající se do mobilu, tedy na mobilní zombie. Aby se technologie aktivovala, musí být křižovatka vybavena RSU jednotkou a tramvaj OBU jednotkou,“ vysvětlil Luděk Šantora, ředitel SITMP.

„V zastávce Univerzita, což je konečná tramvajová stanice linky č. 4 na Borech, jsme nově umístili detekční set, tedy kameru a měřící LiDAR, který dokáže rozpoznat všechny objekty v prostoru, tj. chodce, tramvaje, autobusy, vozidla s OBU jednotkami. Na příjezdu do této zastávky je dále nový set tří senzorů obsahující termokameru, detekční kameru a zvukový senzor. Termokamera slouží především k odhalení přehřátí či zkratu ve vozech, stejně tak zvukový senzor detekuje nestandardní zvuky z podvozků a jiných technických částí vozidel. Všechny technologie přispívají k vyšší bezpečnosti a autonomní mobilitě tak, aby se například tramvaje samy v konečné zastávce posunovaly a řidič mohl plně využít přestávku v práci,“ popsal Tomáš Benedikt, ředitel úseku Rozvoj SITMP.

Kromě popsaných instalovaných kamer a senzorů aktualizovala SITMP i software, tedy prostředí tzv. centrálního prvku, který rozšiřuje současnou dopravní ústřednu o komunikaci mezi vozidly a křižovatkami. Centrální prvek byl napojen na Národní C-ITS prvek provozovaný Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a může přebírat celonárodní informace třeba o dopravních zácpách, hromadných nehodách či kalamitách. Současně tento prvek obsahuje databázi všech křižovatek v Plzni a je připraven na nasazení chytrých technologií do všech těchto lokalit.

Město Plzeň vidí v chytré mobilitě budoucí směr, proto prostřednictvím svých organizací komplexně pracuje na jejím rozvoji. Skrze Správu veřejného statku města Plzně dochází k vybavování všech plzeňských křižovatek chytrými RSU (RoadSide Unit) jednotkami a plynulému řízení dopravy s prioritou pro vozidla IZS a MHD po celém městě. Plzeňské městské dopravní podniky zase nasazují stovky OBU (On-Board Unit) jednotek do svých vozů a aktuálně testují také antikolizní systém na tramvajových vozech typu 40T.

Město Plzeň tak usilovně pracuje na tom, aby bylo i nadále průkopníkem v oblasti autonomní mobility. Využívá k tomu technologie pracující na připojení k síti 5G, která zajišťuje rychlé stahování a odesílání dat, má nízkou odezvu a vysokou bezpečnost přenosu. Plzeň je díky zapojení do programu 5G pro 5 měst pokryta touto nejrychlejší 5G sítí.

SITMP dopravní polygon na Borech dále rozvíjela v rámci projektu „Rozšíření dopravní senzoriky využívající 5G sítě“. Ten trval od října 2024 do prosince 2025. Výdaje činily 19,3 milionu korun bez DPH a hrazeny byly díky finanční dotaci z prostředků Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy.

Editace textu: Eva Barborková