Den s myslivci přilákal na Sofronku téměř 300 lidí, většinou rodiny s dětmi
Fotografie: R. Žáková
Na sobotu 27. záři připravili myslivci ve spolupráci s oddělením pro práci s veřejností a lesní pedagogiku a oddělením městských lesů Správy veřejného statku města Plzně v Arboretu Sofronka setkání myslivců s veřejností s podtitulem Naší klubovnou je příroda. Tato akce je celorepubliková a v Plzni se konala poprvé. Návštěvníky v arboretu přivítali hudbou Prácheňští trubači, akci zahájil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar a předseda Oblastního mysliveckého spolku Petr Brandl.
„Zatlouci hřebík do dubového špalku, uříznout polínko pilou břichatkou nebo zatroubit na lesní roh vypadá na první pohled jednoduše, ale mnohé děti zjistily, že tak jednoduché to není, stejně jako poznat z jakého stromu je kus dřeva. Asi největší atrakcí celé akce bylo vystoupení sokolníka Václava Šporera, které v jednu chvíli sledovalo více než osmdesát lidí. Není divu, protože k vidění bylo celkem deset ptáků, mezi nimi i náš největší dravec orel mořský, káně Harrisova, ale i chytrý krkavec. Mnohé děti viděly dravce a sovy takto zblízka poprvé, já jsem si půjčil na ruku orla a byl majestátní,“ uvedl náměstek Aleš Tolar.
Návštěvníky na Sofronku do arboreta přilákala i další nabídka pestrého programu, např. komentované krmení daňků v místní obůrce, ukázka lovecké kynologie, povídání včelaře o včelách a včelaření, odborné informace o arboretu s ukázkou zajímavých borových šišek, laserová střelnice, ukázka práce s drony, kterými dobrovolníci a myslivci hledají srnčata před kosením luk a polí, apod. „Lidem se také líbila dvoukilometrová trasa připravené stezky, kde na ně čekala spousta her, zajímavých informací o přírodě, praktických zkoušek šikovnosti i prověřování jejich znalostí o lese a životě v něm. V cíli je pak čekala malá odměna,“ řekla vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Martina Kováříková, která se na přípravě programu podílela.
„Jsme rádi, že nám město Plzeň i naši dobrovolníci z řad myslivců vyšli vstříc při pořádání této celorepublikové akce a doufáme, že naše setkání s Plzeňáky na Sofronce nebylo poslední. Těšíme se na příště, abychom opět v Plzni mohli přiblížit myslivost a naši činnost v lese velkému množství návštěvníků,“ doplnil předseda Oblastního mysliveckého spolku Plzeň Petr Brandl.
Arboretum Sofronka
Od založení do současnosti bylo na Sofronce na ploše přibližně 22 hektarů vysázeno celkem 61 druhů borovic z celého světa. Tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se tam úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují, tedy obnovují pod mateřským porostem. Dalších 24 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích, ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě nebo během několika let. Jedinečnost arboreta ovšem nespočívá jen v samotném počtu druhů, které zde rostou, ale v několika desítkách až stovkách zeměpisných odchylek a variant (tzv. proveniencích) některých druhů. Díky tomu lze dobře studovat proměnlivost borovic v rámci jednoho druhu vlivem různých stanovišť v odlišných zeměpisných oblastech. Arboretum mimo jiné spolupracovalo na zachování genofondu borovice lesní, modřínu opadavého, lípy srdčité či jeřábu břeku. Podílelo se také na řešení ekologické katastrofy v Krušných horách a problematice lesa v imisních oblastech.
Text: Barbora Hájková
