Dezolátní objekt v Rokycanské ulici zmizí, zastupitelé schválili dohodu
Soubor staveb tvořících areál Carimex Renault (zdroj: prezentace pro jednání Zastupitelstva města Plzně)
Zastupitelé města Plzně schválili uzavření pětistranné dohody o narovnání a spolupráci, díky níž by měla mimo jiné zmizet nepovolená stavba bývalého autosalonu Carimex v Rokycanské ulici. Nedostavěný sedmipatrový objekt přezdívaný Plzeňany jako skleněné peklo, jenž je už řadu let v dezolátním stavu, by měl nahradit komplex budov s kancelářemi, byty i obchody. Partnery dohody jsou město Plzeň, Vodárna Plzeň a. s., a společnosti InterCora, spol. s. r. o., RP Letná a. s. a MS Letná a. s. Dohoda byla podepsána 9. května po schválení v zastupitelstvu. Bourat by se mohlo už příští rok, výstavba by pak mohla začít v roce 2024.
Celkový pohled na řešený areál Carimex Renault - Doubravka (zdroj: prezentace pro jednání Zastupitelstva města Plzně)
„Carimex je ostudou Plzně. Je jedním z prvních objektů, kolem nichž musí projet každý, kdo přijíždí do našeho města od Prahy. Ta lokalita si zaslouží, aby to torzo zmizelo a jsem proto rád, že máme nyní na stole dohodu, díky níž bychom se konečně mohli posunout,“ uvedl primátor města Plzně Pavel Šindelář.
Dohoda obsahuje řadu bodů a vyjasňuje kroky a vztahy mezi jednotlivými stranami. Město je dle ní připraveno prodat developerům pozemky v lokalitě ve chvíli, kdy zbourají torzo bývalého autosalonu, zmizet by mělo do dvou let od uzavření dohody. Město by v této lhůtě také mělo změnit územní plán tak, aby v lokalitě bylo možné postavit byty. Hlavními investory jsou společnosti InterCora a BC Real.
Návrh vizualizace možné budoucí zástavby (zdroj: prezentace pro jednání Zastupitelstva města Plzně)
Areál Carimex začal stavět plzeňský podnikatel v roce 1997, tehdy bylo vydáno stavební povolení na dostavbu areálu spočívající v přízemní přístavbě stávajícího autosalonu. V říjnu 1998 bylo vydáno stavební povolení pro II. etapu dostavby areálu spočívající ve vybudování druhého nadzemního podlaží objektu, které mělo být využívané pro administrativu. Následně bylo zjištěno, že stavebník zahájil rozšíření stavby a výstavbu třetího a čtvrtého nadzemního podlaží. Toto navýšení mu bylo dodatečně povoleno v únoru 2006. Stavebník bez povolení zahájil výstavbu dalších 3 nadzemních podlaží. Na tuto nepovolenou výstavbu požádal v roce 2007 opět o vydání dodatečného povolení. Toto řízení následně probíhalo až do roku 2019, kdy byla žádost o dodatečné povolení stavby zamítnuta. Soudně se řešilo také vlastnictví pozemků. Nedostavěný objekt přitom chátral.
Text: Eva Barborková
