Dnes by se dožil 95 let Luboš Hruška. Výročí si připomnělo i město Plzeň
Zástupci města Plzně položili ve středu 20. července 2022 květiny u hrobu Luboše Hrušky v Doudlevcích. Město Plzeň si tak připomnělo, že se tento voják, odbojář, politický vězeň a tvůrce meditační zahrady narodil v Plzni právě před 95 lety.
Luboš Hruška s Václavem Havlem (ilustrační foto)
Luboš Hruška přišel na svět 20. července 1927. Jeho středoškolská studia přerušila druhá světová válka. Jako šestnáctiletý byl nasazen k Luftschutzpolizei, což byla ponáletová služba k vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování. V roce 1946 maturoval a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Únorový převrat roku 1948 a následné čistky v armádě přivedly Luboše Hrušku k rozhodnutí založit odbojovou skupinu, ta však již nestihla provést žádnou akci. Když začali mizet ve vyšetřovnách StB a vazebních věznicích Hruškovi přátelé, rozhodl se odejít za hranice. Útěk se mu ale nezdařil a roku 1949 byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. Postupně prošel věznicemi v Plzni-Borech, kde byl krutě týrán, dále v Opavě, Leopoldově i pracovním táborem Bytíz. Z vězení se pokoušel prostřednictvím svého otce organizovat protikomunistickou skupinu, také otec však skončil v kriminále. Na svobodu byl Luboš Hruška propuštěn na amnestii roku 1960, živil se pak v dělnických profesích.
Květiny u hrobu Luboše Hrušky
Už ve vězení se zrodil jeho plán na vybudování meditační zahrady – Památník obětem zla. Luboš Hruška šel do vězení jako ateista, někteří jeho spoluvězni ho však přivedli k víře. Ve vězení byl tajně pokřtěn. Slíbil, že jestli přežije a vrátí se domů, přebuduje rodinný, původně ovocný, sad v Plzni-Doudlevcích na Památník obětem zla.
S realizací svého slibu začal hned po propuštění. Postupně vykácel ovocné stromy, začal pěstovat stovky okrasných jehličnanů a dalších vzácných dřevin, čímž vznikla ojedinělá zahradní architektura ve stylu anglického parku se dvěma okrasnými jezírky. Součástí Památníku je rovněž Křížová cesta, která byla vytvořena v letech 1986 až 1991 akademickým sochařem Romanem Podrázským. Toto mimořádné dílo je vytesané z hořického pískovce a zahrnuje čtrnáct zastavení ve dvanácti skulpturách v životní velikosti.
Meditační zahrada - Památník obětem zla (zdroj: facebook Meditační zahrada)
Památník byl otevřen veřejnosti po třiceti letech náročné práce v roce 1990. Jako poslední byla v letech 1993 až 1995 postavena kaple, která je zasvěcena sv. Maxmiliánu Kolbe, polskému knězi – františkánu, který byl v koncentračním táboře v Osvětimi popraven, když nabídl svůj život výměnou za život svého spoluvězně, otce několika dětí.
V roce 1995 předal Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zaručilo, že Meditační zahrada bude vždy sloužit myšlence, pro kterou ji vytvořil a bude přístupna komukoliv – zdravému, nemocnému, mladému, starému, věřícímu i nevěřícímu.
Luboš Hruška zemřel v Plzni 30. června 2007, je pohřben nedaleko své meditační zahrady na hřbitově v Doudlevcích.
Luboš Hruška měl vojenskou hodnost plukovník a za své celoživotní dílo byl vyznamenán řadou cen. Je např. nositelem Historické pečetě města Plzně (1992), Ceny města Plzně (1994), Řádu T. G. Masaryka uděleného prezidentem České republiky v roce 1997, Velkokříže rytířského Řádu svatého papeže Silvestra uděleného papežem Janem Pavlem II. v r. 2002, Medaile Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) či Čestného občanství města Plzně (2006). Po Luboši Hruškovi byla také v r. 1999 pojmenována planetka (18841) Hruška objevená astronomy Janou Tichou a Milošem Tichým z observatoře Kleť. V den pohřbu, 9. července 2007, mu byl in memoriam udělen zlatý Záslužný kříž ministra obrany.
Hruškovu zahradu lidé navštěvují stále. Je to krásné, tiché místo v rušném městě i prostor s duchovním poselstvím.
Editace textu: Hana Josefová
