Jakub Zindulka: Divadlo je vždy o dialogu
Divadlo Dialog je kulturní stánek ukrytý uvnitř bloku domů mezi ulicí Klatovskou a Smetanovými sady. Divadelním fanouškům je však velmi dobře znám, má tradici trvající několik desetiletí a pravidelný program, vždyť sdružuje několik plzeňských divadelních souborů a nabízí až dvě desítky představení měsíčně. Už devatenáct let stojí v jeho čele herec a režisér Jakub Zindulka.
Zdroj foto: archiv Divadla Dialog
Jaké je postavení Divadla Dialog v rámci plzeňského kulturního dění?
Velmi specifické. Naše scéna je nejen divadlem ve smyslu nabídky inscenací pro plzeňské publikum, ale zároveň je otevřeným prostorem pro tvůrčí ambice těch, kteří cítí potřebu vyjadřovat se divadlem. I proto působí v Divadle Dialog více souborů, které mají naprostou tvůrčí autonomii. Dá se říci, že jsme dramaturgicky i organizačně rozkročeni mezi repertoárovým divadlem a stagionou. Nemáme tedy jednotnou dramaturgickou linku, spíše se dá mluvit o stylu jednotlivých souborů. Další specifikum spočívá v prostoru. Jde o vskutku komorní scénu s kapacitou sálu 66 míst, kde je hlediště a jeviště ve velmi intimním kontaktu.
Dialog v názvu znamená to, že mezi sebou vedou rozhovor diváci a divadelní tvůrci? Komunikace však asi musí být i uvnitř této divadelní scény, vždyť sdružuje několik divadelních souborů, to představuje desítky tvůrců. Je pro vás jako ředitele náročné tohle všechno koordinovat?
Divadlo je vždy o dialogu mezi diváky a tvůrci. Nebo by alespoň mělo být. V našem případě jde samozřejmě i o dialog mezi jednotlivými soubory. Občas je tento dialog relativně dramatický, ale v takových chvílích si vždycky říkám, že v zásadě bezproblémové soužití takového množství souborů a individualit v jednom prostoru se blíží zázraku. Z hlediska provozního je to poněkud obtížné, ale naše vnitřní mechanizmy se s tím už naučily vypořádat. A má to i své výhody. Mám na mysli spolupráci mezi soubory na konkrétních projektech, vzájemnou inspiraci a do jisté míry i soutěživost.
Kolik souborů vlastně Divadlo Dialog sdružuje? A mění se během let jejich sestava?
V tuto chvíli třináct. A sestava se v čase mění. Některé soubory zanikají, jindy se z jednoho souboru „naklonuje“ soubor nový. Z tohoto hlediska se jedná o velmi živý organizmus. I aktivita jednotlivých souborů se proměňuje v čase. Po období zvýšené aktivity přichází někdy dočasný útlum a naopak. Pak jsou tu soubory s dlouhou tradicí a stabilní produkcí. Například ze sedmi zakládajících členů dodnes působí na naší scéně čtyři soubory.
A jsou soubory, které Divadlo Dialog sdružuje, nějak profilované?
Samozřejmě. Z hlediska dramaturgického, z hlediska stylu i z hlediska divadelních zkušeností. Naše divadlo poskytuje prostor zkušeným souborům, profesionálům i těm, kteří začínají a svůj výraz někdy ještě hledají. Proto také uvádíme v propagačních materiálech názvy souborů, aby se publikum lépe orientovalo v jednotlivých „značkách“.
Je pro vás těžké být ředitelem Divadla Dialog a zároveň šéfem souboru SPODINA, jenž je jedním ze členů Dialogu?
To bych neřekl. Jak jsem uvedl výše, soubory mají tvůrčí autonomii, není tedy na řediteli, aby zasahoval do činnosti ostatních jinak než po organizační stránce. Poskytujeme i jakousi „odbornou“ podporu, dramaturgickou i inscenační, ale pouze na vyžádání.
Jaká je vaše dramaturgie pro rok 2023? Na co se diváci mohou těšit?
V roce 2023 máme naplánováno celkem osmnáct premiér, z toho osm textů jsou autorská díla našich členů a jeden našeho bývalého člena. Diváci se mohou těšit na novou autorskou pohádku v podání Divadla Propadlo. Divadlo JakoHost už mělo na začátku března premiéru hry Morell Jana Sojky a chystá divadelní adaptaci Svatební cesty do Jiljí. Soubor Théta připravuje komedii Úterní klub Andreji Řeháčkové. Premiéra autorské komedie Oldřišky Ciprové Artur a Amélie (Divadlo Maebh) byla připravena už na začátek února. Diváci si budou moci užít i klasiku – Kupce benátského souboru Ragueneau a Vějíř lady Windermerové v podání souboru Zrcadlo. Soubor Žumbera připravuje Commedii finitu Viktorie Hradské, Chlupatej kaktus ZmraŽeny M. Vašákové. ORÁKULUM chystá celkem tři premiéry, z toho dvě autorské a jednu od začínající české autorky. Další minimálně dvě premiéry vzejdou ještě z dílny souboru Ragueneau (R. Kunesch: Jak na Hronov, V. Franceschi: Usměv Dafné). A SPOlečnost DIvadelních NAdšenců připraví čtyři premiéry. První dvě jsou plánovány ještě do konce této sezóny a další dvě na podzim. Tituly si zatím nechám pro sebe.
A bývá často dopředu vyprodáno?
V období před pandemií to byl celkem častý jev. A zdá se, že po určitém útlumu se diváci opět začínají vracet. Takže některé tituly už bývají opět vyprodány. Jedná se především o komedie. U vážnějších titulů je zatím zájem trochu menší. Lidé se zřejmě chtějí v divadle především odreagovat.
Jaká je spolupráce Divadla Dialog a města Plzně?
Zavedení čtyřletého dotačního programu v oblasti kultury byl od města velmi šťastný a vstřícný krok, který nám zajistil jistou stabilitu. Pravdou je, že před začátkem nového období jsme vždy poněkud napjati, jak budeme v příštích čtyřech letech finančně zajištěni, ale to už patří k věci. Naším bezprostředním partnerem v komunikaci s městem je odbor kultury a dovoluji si říct, že si nedovedu představit lepšího, profesionálnějšího a vstřícnějšího partnera. I spolupráce s městským obvodem Plzeň 3 je přínosná a doufám, že se v příštím období ještě prohloubí.
Editace textu: Hana Josefová
