Kameny zmizelých připomínají oběti holokaustu. V Plzni jsou právě instalovány další
Bylo jí jedenáct let, když byla zavražděna v Osvětimi. Zůstalo po ní jen pár obrázků. Nyní osud Margit Koretzové připomene Stolperstein zasazený před dům na plzeňské adrese Skrétova 16. V něm dívka se svými rodiči a bratrem žila před transportem židovských obyvatel Plzně do Terezína v lednu roku 1942. Město ve středu a čtvrtek 7. a 8. září osazuje do ulic na tři desítky Stolpersteine neboli kamenů zmizelých. Mosazné kostky jsou vkládány do chodníků a mají přimět kolemjdoucí k zastavení či jen k myšlence na oběti nacistického režimu. Letošní pokládání kamenů zmizelých se koná v roce, kdy je připomínáno 80. výročí deportace plzeňských Židů do terezínského ghetta.
Pokládání Stolpersteine ve Veleslavínově ul. 23 (fotografie: M. Pecuch)
Slavnostní zahájení se konalo dopoledne ve středu 7. září 2022 před domem ve Veleslavínově 23, kde žila rodina Goldscheiderů. Zúčastnil se ho také Alexander Goldscheider, potomek této rodiny, skladatel, hudební producent, publicista a spisovatel, který do Plzně přijel z Anglie, kde žije.
„Kameny zmizelých budou letos položeny v deseti lokalitách na území města Plzně, a to na základě návrhů nejen pozůstalých, ale široké veřejnosti. Tento fakt je pro mě důkazem, že na osudy ‚zmizelých‘ Plzeňanů nezapomínáme. Dnes a zítra se skláníme k uctění památky třech desítek obětí šoa. V našem městě tak již bude celkem položeno 107 těchto pamětních kamenů,“ uvedl při slavnostním zahájení pokládání Stolpersteine primátor města Plzně Pavel Šindelář.
„Za léta, během nichž se projektu Stolpersteine věnuji a setkávám se s příbuznými a potomky obětí, si uvědomuji, že pamětní kámen umístěný před místo bydliště ‚zmizelých‘ Plzeňanů je často jedinou hmatatelnou vzpomínkou na ně. Aby osudy obětí holocaustu nebyly pro dnešní mladé již jen kapitolou ze školního dějepisu, je nutné si konkrétní příběhy odsunutých Plzeňanů připomínat. A s tím mohou pomoci jejich potomci, kteří nám osudy svých rodin vyprávějí. Jsem tedy moc ráda, že zde mohu přivítat Alexandra Goldscheidera, jehož tatínek František byl synem Oskara a Serafiny Goldscheiderových, na něž a jejich syna Karla, tedy Františkova bratra, dnes právě tady vzpomínáme,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.
Alexander Goldscheider podal návrh na položení kamenů zmizelých před dům ve Veleslavínově ulici, kde žila rodina jeho tatínka Františka. Alexanderův děda Oskar (tatínek Františka) a strýc Karel (bratr Františka) byli gestapem zatčeni už v roce 1940, patřili ke skupině židovských skautů. Oba zahynuli v koncentračním táboře v Mauthausenu, podle poválečné zprávy Červeného kříže se společně vrhli do drátů elektrického oplocení. František byl v necelých osmnácti letech spolu s maminkou Serafinou Goldscheiderovou transportován v lednu roku 1942 do Terezína. Jeho maminka byla zavražděna v roce 1945 v německém Bergen-Belsenu. František přežil Terezín, Osvětim i pochod smrti.
Alexander Goldscheider ve své řeči mimo jiné řekl, že je nesmírně dojatý, jak se město Plzeň stará o své zahynuvší i žijící. „V tomto domě žili před téměř sty lety moje babička Serafina, dědeček Oskar, strýčkové Karel a Hanuš a můj táta František. Nijak se nevymykali jiným Plzeňánům. Žili se všemi v harmonii, přesto byli povoláni do transportu. Beru aktivitu dnešní Plzně jako přesně tu chvályhodnou snahu o to, aby si lidé uvědomili, jak je důležitá jejich soudržnost, jak musíme bránit jeden druhého, i kdyby se nás to zdánlivě netýkalo. Stolpersteine – pamětní kostky – sledují podobný účel. Nejsou jen připomenutím, že v tomto domě žil ten či onen a strašným způsobem byl zavražděn, ale apelují na nás, aby se to už nikdy neopakovalo,“ zdůraznil Alexander Goldscheider, který osudy své rodiny popsal v knize Cílené náhody.
Ve středu 7. září pak pokládání kamenů zmizelých pokračovalo v Rooseveltově 2, kde byli připomenuti Marie a Maxmilián Polákovi, v Šafaříkových sadech 3 jako vzpomínka na manžele Rudolfa a Selmu Adlerovy, na Klatovské 70, kde kámen připomíná Hedu Adlerovou, v Prešovské 10, jako připomenutí osudu Jindřicha Černého, a v ulici B. Smetany 10, kde bylo položeno šest kamenů zmizelých jako vzpomínka na členy rodiny Justicových a Kopplových.
Ve čtvrtek 8. září v 9 hodin budou čtyři Stolpersteine položeny před dům Skrétova 16, kde žila rodina Koretzová. Do ní patřila i Margit narozená v roce 1933. V lednu roku 1942 byla spolu s rodiči a bratrem deportována do Terezína, celá rodina byla roku 1944 zavražděna v Osvětimi. Margit se v terezínském ghettu účastnila hodin kreslení organizovaných malířkou a pedagožkou Friedl Dicker-Brandeis. Margitiny obrázky jsou uloženy v Židovském muzeu v Praze. Tři kameny zmizelých pak budou ve čtvrtek vloženy do chodníku před dům Plachého 6, jako vzpomínka na rodinu bankovního ředitele Hugo Bauma, dále pak budou tři Stolpersteine položeny v Pobřežní ulici v místě, kde stával dnes už neexistující dům, v němž žila rodina Gärtnerova zavražděná v koncentračním táboře v Izbici. A pokládání kamenů zmizelých se letos uzavře 8. září ve 13 hodin na Habrmannově náměstí 4, kde pět pamětních kamenů připomene členy rodiny Trepešových a Hahnových. „Z rodiny Trepešových pochází moje maminka Zdeňka Keplová, rozená Kuralová, které je už 85 let. O tragickém konci členů své rodiny se dozvěděla až díky digitalizaci dokumentů Památníku Terezín. Vzhledem k tomu, že nemají hrob, se tak bude moci s nimi nad jejich kameny rozloučit,“ uvedla Václava Mašková, která navrhla položení kamenů pro tyto ‚zmizelé‘ z Habrmannova náměstí.
Autorem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig, který první kámen umístil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od ledna 2015 pokládání kamenů zmizelých zajišťuje nadace Die Stiftung – Spuren – Gunter Demnig. Kameny ručně zhotovuje berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender v souladu s přesnými pravidly uvedené nadace. Už bylo realizováno téměř 100 tisíc Stolpersteine ve více než 26 evropských zemí, od roku 2008 je projekt realizován také v České republice. V Plzni jsou Stolpersteine pokládány od roku 2012. Projekt realizuje Odbor kultury Magistrátu města Plzně ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně a Archivem města Plzně.
Text: Hana Josefová
Fotogalerie
