Kdo vyšíval, nehřešil. Liturgické oděvy od českých šlechtičen představuje Západočeské muzeum
Zdroj fotografií: Západočeské muzeum v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni a Národní památkový ústav připravily unikátní výstavu liturgických oděvů, které vyšívaly české šlechtičny včetně několika generací panovnické rodiny Habsburků. Jde o první podobnou expozici v České republice, která se připravovala tři roky. Návštěvníci si výstavu Kdo vyšíval, nehřešil mohou prohlédnout v Západočeském muzeu – výstavním sálu 2 v Kopeckého sadech až do 27. února 2022. Otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Výstava se koná pod záštitou Tomáše Holuba, biskupa plzeňského.
Muzeum pro zájemce připravilo po celou dobu konání výstavy komentované prohlídky. Konají se v úterý 16. listopadu, ve středu 8. prosince, v úterý 11. ledna a v úterý 15. února, vždy od 17 hodin.
„Jedná se o první výstavu v České republice zaměřující se na vlastní rukodělné práce českých šlechtičen. Vystaveno je celkem 36 kasulí, dva pluviály, jedna dalmatika a dvoje šatičky na sošku Panny Marie Svatohorské. Nejstarší exponát je z počátku 17. století (modrá kasule z kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi). Nejmladší datovaný exponát je letos sto let starý – kasule ze zámku Rájec-Jestřebí vyšitá Idou Mendsdorff, rozenou Paar,“ přiblížila výstavu Romana Němečková, tisková mluvčí Západočeského muzea.
„Díla pochází nejen z rukou českých šlechtičen, ale i od několika generací panovnické rodiny Habsburků – od matky Marie Terezie Habsburské – Alžběty Kristiny – až po Marii Terezii Charlottu de Angouléme – vnučku Marie Terezie. Výrok připisovaný Marii Terezii: Kdo vyšívá, nehřeší, dal název výstavě, který je jeho transformací se zněním: Kdo vyšíval, nehřešil,“ doplnila Romana Němečková.
Zapůjčené exponáty, které jsou k vidění na výstavě, pochází z hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu, hradu v držení původního šlechtického rodu, soukromé sbírky, diecézních kostelů, Arcibiskupského paláce v Praze, Metropolitní kapituly u sv. Víta, Václava a Vojtěcha a od Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů) ze Svaté Hory.
Exponáty na výstavu byly vybírány s ohledem na doloženou dataci a autorství šlechtičen, s ohledem na četnost zastoupení různých vyšívačských technik a alespoň zčásti na zastoupení jednotlivých časových období. Největší počet exponátů je z 19. století (případně z tzv. Dlouhého 19. století), a to pro maximální množství dochovaných signatur a datací přímo na liturgických oděvech. Na výstavě jsou vystavena i čtyři roucha, která byla restaurována v různých časových obdobích s užitím různých restaurátorských přístupů (Rudná u Prahy 1973, Červená Lhota 70./80. léta 20. stol., Konopiště 2018 a Lázně Bohdaneč 2021).
Kromě rouch ve vitrínách a informačních panelů budou na výstavě náznakem instalovány zámecký salon a zámecká kaple. Výstavu bude doprovázet krátká filmová ukázka přibližující divákovi zhotovování výšivek a používání vyšitých liturgických textilií.
Editace textu: Adriana Jarošová
