Legendárního sochaře Kurta Gebauera přijal primátor Martin Baxa, tématem byl veřejný prostor
Legendárního sochaře a vysokoškolského pedagoga Kurta Gebauera přijal ve čtvrtek 23. září u příležitosti výtvarníkova letošního životního jubilea primátor města Plzně Martin Baxa. Přítomen setkání na radnici byl i výtvarník a chartista Vladimír Líbal, Kurta Gebauera doprovodily jeho kolegyně z plzeňské pedagogické fakulty, kde sochař také vyučuje. Hovořilo se o „zamrzlém“ přístupu Čechů k veřejnému prostoru, kontroverzních dílech současného umění, ale například také o akci nazvané Malostranské dvorky, jež se uskutečnila v květnu 1981 a patřila mezi klíčové události neformální české výtvarné scény 80. let.
Přijetí na plzeňské radnici (foto: M. Pecuch)
„Dovoluji si vám připít nejen k významnému životnímu jubileu, ale také na další léta strávená v Plzni. Jsem velmi rád, že jste spojil své jméno s pedagogickou fakultou naší Západočeské univerzity, děkuji za to,“ popřál v úvodu primátor Martin Baxa.
Tématem setkání byl zejména veřejný prostor. „Jsme v tomto trochu zanedbaný, zamrzlý národ, moc se nestaráme o daná místa okolo sebe,“ řekl Kurt Gebauer. Osobně se prý setkává s cizinci, kteří se diví, že v České republice nejsou častěji sochy ve veřejném prostoru. „Přitom je to nejlevnější produkt radosti pro obyvatele,“ dodal sochař. Podle Vladimíra Líbala se veřejný prostor v rámci nastoupivšího individualismu hodně odsunul. „Přestali jsme ho vnímat. A on přitom kultivuje a je velmi důležitý,“ reagoval Vladimír Líbal. „Ano, jdeme z extrému do extrému. Zatímco počet děl ve veřejném prostoru v Praze za totality byl obrovský a navzdory marasmu se podařily hezké věci, nyní se dá počítat v jednotkách,“ dodal Kurt Gebauer s tím, že kultura, a to ve všech svých podobách, pomáhá kompenzovat agresivitu a je příkladem smysluplného využití energie.
Podle primátora Martina Baxy se nyní snahy o oživení a kultivování míst kolem nás pomocí výtvarných děl rozbíhají, i Plzeň má před sebou tento úkol. Jako příklad zmínil primátor sochu nohou trčících nad hladinu v Mlýnské strouze v centru Plzně, které jsou právě dílem Kurta Gebauera, a jejichž instalace vyvolala zpočátku diskuzi. Snaha vyvolat diskuzi je podle výtvarníka jedním ze záměrů instalování výtvarných děl ve veřejném prostoru. Jako příklad uvedl jedno ze svých nejznámějších děl, Housenku raného kapitalismu, která se nyní tyčí na Vítězném náměstí v Praze, kdy čtvrt století od vzniku původní myšlenky stanula v místě, pro které ji autor tehdy navrhl. Housenka je instalována do prostoru, odkud byla před třiceti lety odstraněna socha V. I. Lenina. Kurt Gebauer ji tam navrhl již v roce 1997 v reakci na „blbou náladu“ tehdejší doby a má symbolizovat čas zakuklení a čekání, zda se z ní vylíhne krásný motýl nebo požere vše kolem.
Kurt Gebauer pozval přítomné i na svou aktuální výstavu, která se koná k jeho 80. narozeninám v pražské Beseder Gallery v Lihovarské ulici 12 s názvem Kurt Gebauer jak ho (asi) neznáte. Potrvá do 2. listopadu.
Text: Eva Barborková
Fotogalerie
