Louis Gihoul: Plzeňané nás zasáhli hluboko v srdcích
Součástí online programu Slavností svobody, který začne ve čtvrtek 6. a potrvá do neděle 9. května, budou i rozhovory s válečnými veterány, kteří osvobodili Plzeň a Slavností svobody se pravidelně účastnili. Na webových stránkách města plzen.eu jsme již přinesli rozhovor s americkým veteránem Earlem Ingramem. Tentokrát Plzeňany zdraví Belgičan Louis Gihoul.
Louis Gihoul (17. prapor belgických střelců) z belgického města Seraing odmítl v roce 1942 odejít na práci do Německa a zapojil se do odboje. Po osvobození Belgie americkou armádou vstoupil jako dobrovolník do 17. praporu belgických střelců, který byl přidělen k americké armádě. V květnu 1945 došel až do západních Čech, mimo jiné do Holýšova a Plzně. Po válce dostudoval techniku. Pracoval v Belgickém Kongu, v 60. letech minulého století se přestěhoval do Kanady. Od roku 1992 žije opět v Belgii.
Stýská se vám po Plzni a jejích Slavnostech svobody? Od kterého roku jste jejich pravidelným návštěvníkem?
Nesmírně!!! Znovu se zúčastnit Slavností svobody je pro mě v 97 letech jedním z největších přání. Poprvé jsem na ně přijel v roce 1991.
Prosím, podělil byste se s našimi čtenáři o nějakou vzpomínku na květen roku 1945?
Nejhorší vzpomínkou zůstává příchod do koncentračního tábora Buchenwaldu. A tou nejkrásnější jsou krásné české dívky podávající nám šeříky.
Jaké to pro vás bylo, když jste se poprvé v Plzni zúčastnil Slavností svobody?
Bylo to neuvěřitelně emotivní. Radostí jsme se smáli i plakali, prožívali jsme opravdu velmi silné emoce. Město nás přivítalo jako krále! Plzeňané nás svým nadšením a vděčností zasáhli hluboko v srdcích.
Louis Gihoul (fotografie: M. Pecuch)
Slavnosti Svobody se ve své tradiční podobě naposledy konaly v roce 2019, loni byly kvůli celosvětové koronavirové krizi pouze on-line a ze stejného důvodu budou takové i letos. Na co jste během těch dvou let v souvislosti s Plzní a Slavnostmi svobody rád vzpomínal?
V roce 2019 jsem poznal, jak rychle nás ubývá. Během Slavností svobody jsem si plně uvědomil, kolik amerických a belgických veteránů už nikdy nebude moci do Plzně přijet, a to mě velmi zasáhlo. Přijetí ale bylo stále stejně vřelé. Od té chvíle nepřestávám doufat, že znovu prožiji ty vzácné okamžiky setkání s vámi všemi, našimi přáteli z Plzně a z Holýšova, z nichž jsem s některými pravidelně v kontaktu.
Jak jste prožil onen čas, kdy svět ohrožuje onemocnění covid-19? A hledíte do budoucna s nadějí a optimismem?
Poslední dva roky s covidem-19 jsou pro mě peklem. Z celého srdce doufám a všechny své síly upínám k tomu, abych se mohl v roce 2022 osobně zúčastnit Slavností svobody. Nepřestávám doufat, že Vás uvidím alespoň v létě. Moje děti i vnoučata jsou optimističtí a já sám svému snu CHCI VĚŘIT!!!
Editace textu: Hana Josefová
