Masky a maškary symbolicky vyhnaly zimu z plzeňské kotliny
Fotografie: D. Švarc / E. Kriegerová
Masopustní veselí a tradiční zabijačkové pochoutky si užili Plzeňané o uplynulém víkendu. Masky a maškary společně se stovkami diváků symbolicky skoncovaly s vládou zimy a přivítaly jaro. Tradiční plzeňský masopustní průvod pod názvem Masopust, masopust, jen mne holka nevopusť prošel v sobotu odpoledne centrem města, od Branky před radnici až k řece Radbuze, kde masky vhodily slaměného Bakchuse do řeky. Symbolický klíč od města Plzně jim předala radní pro oblast prezentace a marketingu Veronika Jilichová Nová.
„Z pozice radní města vám dávám svolení k masopustnímu veselí. Předávám vám klíč k městským branám a prosím vás, spravujte naši Plzeň dobře a užijte si masopustní radovánky. Dnes k vám všem v průvodu mám ještě jednu velkou prosbu, hlídejte v našem městě svobodu a myslete na Ukrajinu,“ řekla Veronika Jilichová Nová před radnicí.
Masopust v centru města připravil Plzeňský lidový soubor Mladina, který ho organizuje od roku 2005. „Odhadujeme, že se letošního ročníku zúčastnilo několik set diváků. Přípravy masek a organizační záležitosti zabraly několik týdnů, jsme rádi, že se Plzeňané přišli do centra na průvod podívat,“ uvedl za organizátory Hynek Macák. Tradiční maškary prošly městem za doprovodu muziky Plzeňského lidového souboru Mladina a Malé dechovky Plzeňské konzervatoře.
Kromě centra města se masopustní veselí nebo zabijačkové hody konaly například v Bolevci v selském dvoře U Matoušů, v Černicích, Křimicích nebo Radčicích. V neděli 27. února přivítali jaro také účastníci průvodu Vyhánění zimy, který uspořádala Zoologická a botanická zahrada města Plzně.
Masopust není jen průvod masek s muzikou, v širším pojetí je to období mezi dvěma půsty, tím adventním a velikonočním. Bývalo to období zabijaček, veselí a také svateb. Poslední dny před počátkem půstu veškerá zábava vrcholila a často se těmto dnům říkalo „bláznovy dny“. V průvodu masek se musel objevit laufr, medvěd s medvědářem, slamák nebo třeba žid či holič. Zástup masek doplňuje řada nadpřirozených bytostí jako čerti, víly, čarodějnice nebo vodník, ale i obyčejní obyvatelé vsi – stará bába, řezník, četník, myslivec a další.
„Po masopustu následuje doba postní, šest týdnů před Velikonocemi. Je to období přemýšlení, hodnocení, úklidu příbytků, ale i našich myslí, taková doba sebereflexe a zastavení se. Současná doba k přemýšlení a bilancování přímo vybízí,“ dodala k masopustní tradici Veronika Jilichová Nová.
Text: Eva Kriegerová
Fotogalerie
