Město Plzeň jednalo s delegací z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Na plzeňské radnici se ve středu 2. října 2024 uskutečnilo setkání s vedením Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v ČR. Hlavním smyslem setkání bylo prodiskutovat, jaké jsou nejpalčivější výzvy při začleňování cizinců do většinové společnosti v Plzni a Plzeňském kraji, jaká jsou specifika daná strukturou nově příchozích a místních podmínek, jak funguje začleňování na pracovní trh, přístup ke službám, vzdělávání a zdravotní péči, v čem spatřujeme v Plzni největší rizika a co se naopak v integraci daří.
Fotografie: M. Pecuch
Jednání se za město Plzeň účastnili radní Světlana Budková a Jiří Šrámek, vedoucí magistrátních odborů Lukáš Mařan za Odbor sociálních služeb a Lenka Walterová za Odbor dostupného bydlení a sociálního začleňování, další pracovníci úřadu a také sociální pracovnice z Centra na podporu integrace cizinců pro Plzeňský kraj Lucie Kůsová.
„Žijeme ve velice citlivé době. V souvislosti s válkou na Ukrajině zažíváme velkou migrační vlnu cizinců. Jejich integrace do společnosti je velice potřebná, zároveň ale složitá. V Plzni žije kolem 40 tisíc cizinců, představují zhruba pětinu z celkového počtu obyvatel města. Z těchto údajů je zřejmé, že bezproblémová integrace je zásadním tématem. Naše město v této problematice úzce spolupracuje s různými organizacemi. Aktivity na podporu integrace cizinců jsou velmi důležité a jsem rád, že máme možnost se o další spolupráci pobavit se zástupci UNHCR,“ řekl radní pro oblast sociální a aktivní život seniorů Jiří Šrámek.
Slova se poté ujal Ajmal Khybari, vedoucí kanceláře vysokého komisaře UNHCR v ČR. Uvedl, že v České republice působí organizace už třicet let. Za celou dobu se podle jeho slov těší skvělým pracovním vztahům s českou vládou. „Můžeme být hrdí na to, jak se Česká republika dobře vypořádala s uprchlickou krizí. Celou dobu rovněž pečlivě sleduji, co dělá Plzeň pro integraci uprchlíků a cizinců. Situace vypovídá o dlouhodobé podpoře a solidaritě,“ uvedl Ajmal Khybari.
Lukáš Mařan představil hlavní činnosti města Plzně v oblasti začleňování cizinců do většinové společnosti. „Město Plzeň zpracovává již mnoho let Projekt integrace cizinců na lokální úrovni, jehož realizace je financována z dotace Ministerstva vnitra ČR za finanční spoluúčasti UNHCR. Mezi hlavní aktivity projektu patří pořádání jazykových kurzů, protože znalost českého jazyka považujeme za klíčovou pro úspěšné začleňování do majoritní společnosti. V rámci projektu je také poskytováno právní poradenství, nejčastěji z oblasti rodinného a pracovního práva. Další podporovanou aktivitou jsou rukodělné kurzy, které pro nás realizuje Knihovna města Plzně, která funguje jako přirozené komunitní centrum pro setkávání cizinců. Spolupracujeme také s Diecézní charitou, která organizuje integrační setkání, kde se mohou cizinci setkat s majoritní společností, navzájem se poznat a strávit příjemně čas. Tato setkání jsou věnována především dětem, pro které je připraveno mnoho zábavných aktivit a soutěží. Do budoucna plánujeme zvyšovat informovanost, zintenzivnit psychosociální pomoc, rozvoj terénních sociálních služeb tak, aby město Plzeň bylo i nadále přívětivým místem pro cizince,“ přiblížil Lukáš Mařan.
Připomněl také, že město mimo jiné úzce spolupracuje s Centrem pro podporu integrace cizinců (CPIC). „Centrum cizincům poskytuje své služby zdarma, nejčastěji pomáháme osobám s udělenou dočasnou ochranou, ale naší cílovou skupinou jsou všichni cizinci. Poskytujeme adaptačně-integrační kurzy, dále sociální, právní, psychosociální poradenství, nebo tlumočení. Mapujeme situace na ubytovnách. Pracovníci centra pomáhají klientům třeba i při komunikaci na úřadech,“ popsala vedoucí sociální pracovnice CPIC Lucie Kůsová.
Ajmal Khybari poděkoval za detailní popis činností. Plzeň se dle něj ubírá správným směrem. Uvedl, že je určitě potřeba věnovat se ještě více sociální soudržnosti komunity cizinců, lepšímu šíření informací. Důležité je také pracovat s mládeží. Khybari se domnívá, že pokud se s mladými správně pracuje, mohou být přínosem. Pokud se jim nevěnuje pozornost, mohou být problematičtí pro svou rodinu, pro svou komunitu. Proto se podle jeho slov snaží přijít na to, jak mládež podpořit. V České republice například zavádí program pro mladé, v rámci něj se koná zhruba 12 tisíc kurzů určených držitelům dočasné ochrany, kteří se na ně mohou přihlásit a rozvíjet své schopnosti. V tomto projektu by chtěl také navázat partnerství s městem Plzní a sociálními koordinátory.
Závěrem radní pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková připomněla, že město vyčlenilo v souvislosti s uprchlickou krizí dvacet bytů, kde žijí lidé ukrajinské národnosti. „Jedná se o nájemníky z řad válečných uprchlíků, kteří se integrovali, v bytech zůstali, postavili se na vlastní nohy. Díky veřejným sbírkám jsme od počátku válečného konfliktu na Ukrajině pomohli desítkám cizinců v získání bydlení,“ uvedla radní Budková.
Úřad OSN pro uprchlíky vznikl po 2. světové válce, aby pomohl evropským uprchlíkům, které ozbrojený konflikt vyhnal z jejich domovů. Nové organizaci byl původně svěřen tříletý mandát, aby dokončila svou práci. Problém uprchlictví však nevymizel. V prosinci roku 2003 Valné shromáždění OSN zrušilo požadavek, podle něhož muselo UNHCR vždy po několika letech obnovovat svůj mandát. V roce 2010 oslavil úřad 60. výročí s vědomím, že jeho existence není o nic méně potřebnější než v dobách jeho vzniku.
Text: Monika Krausová
