Město Plzeň uctilo památku bojovníků a obětí válek
Plzeň si v pondělí 5. května 2025 připomněla památku padlých vojáků, kteří osvobodili západní Čechy a také Plzeňany, kteří zahynuli při květnovém povstání v roce 1945. Vzpomínkového aktu se za město Plzeň na náměstí Míru zúčastnili radní Eliška Bartáková, Vlastimil Gola, Daniel Kůs, Jiří Šrámek a Tomáš Kotora.
Pietní akt. Fotografie: M. Pecuch
„S pokorou a vděčností jsme u památníku bojovníků a obětí světových válek uctili památku všech, kteří položili své životy ve válečných konfliktech, abychom mohli žít ve svobodě a míru. Dnes se nacházíme ve svobodné Plzni, městě, které se v minulosti stalo svědkem těžkých chvil. Každý rok si proto na začátku května připomínáme události velkých válečných konfliktů. Připomínáme si, že svoboda a demokracie není samozřejmostí. Nejmenší, co můžeme udělat, je věnovat obětem odboje a padlým tichou vzpomínku,“ uvedla během pietního aktu radní Eliška Bartáková.
Náměstí Míru bylo pro umístění památníků obětem fašismu a válek vybráno už v roce 1946. K jeho realizaci však došlo až v roce 1967, a to na základě soutěže z roku 1965, z níž jako vítězný vzešel návrh travertinové plastiky Lidé od sochaře Slavoje Nejdla, symbolizující sevřený šik postav čelících násilí. Horizontální žulový podstavec s nápisem Čest tomu, kdo se brání, za volnost umí život dát (jde o výsek básně Karla Vokáče, učitele ze Zbiroha, kterého popravili nacisté) navrhl architekt Hynek Gloser st. Památník umístěný v čele rozlehlé zpevněné plochy byl před několika lety rekonstruován.
Po zrušení borského vojenského letiště v roce 1996 byl na náměstí Míru přemístěn pomník věnovaný československým letcům z druhé světové války. V roce 2016 na toto náměstí ještě přibyl Památníku padlých Plzeňanů v květnovém povstání 1945, jehož autorem je akademický malíř, sochař a restaurátor Jaroslav Šindelář.
Text: Monika Krausová
Fotogalerie
