Město si připomnělo události 21. srpna 1968
Vzpomínkové setkání v budově rozhlasu (fotografie: M. Pecuch)
Plzeň si připomněla v neděli 21. srpna na náměstí Republiky u bronzové pamětní desky události roku 1968. Již v pátek 19. srpna vzpomněl primátor města Plzně Pavel Šindelář společně s ředitelem Českého rozhlasu Plzeň Zdeňkem Levým na zaměstnance plzeňského studia pod vedením tehdejšího ředitele Vladimíra Semráda a na všechny dobrovolné obránce rozhlasové budovy ve dnech okupace Československé republiky vojsky Varšavské smlouvy u pamětní desky umístěné v přízemí rozhlasu na náměstí Míru. Město zároveň položilo květinu k desce věnované okupaci republiky v roce 1968 na budově Českého svazu bojovníků za svobodu na náměstí T. G. Masaryka, která zde byla umístěna u příležitosti 50. výročí událostí srpna 1968.
V nedělním podvečeru se sešli u pamětní desky ministr kultury Martin Baxa, radní města Plzně Veronika Jilichová Nová, zastupitelé města, zástupci městských obvodů, zástupci Plzeňského kraje, rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Holeček, zástupci spolků a klubů a občané.
Květina na budově Českého svazu bojovníků za svobodu (foto: J. Švábková)
„Touto dobou před 54 lety 21. srpna 1968 byla již zjevně drcena naděje obyvatel Československa na svobodnější život. Občané, budící se hlukem tanků i ti, kteří zprávu o vpádu vojsk vyslechli z rozhlasu nebo televize, nemilosrdné realitě ráno nechtěli uvěřit. Večer už ale tušili, že se v zemi odehrává tragédie s dlouhodobými následky. Zavládl smutek, vztek a bezmoc. Nadějné Pražské jaro se zlomilo v hořký konec nejen léta. Tanky a vojáci zaplnili ulice měst, obsadili významné budovy. Obsadili rozhlas a televizi. Sovětský svaz nechtěl dopustit, aby se Československo vydalo cestou ke svobodě. Nechtěl ztratit vliv a kontrolu nad naší zemí. Vyslal armády zemí Varšavské smlouvy na pomoc ohroženému komunistickému režimu Československa. Ta sovětská zůstala 23 let! 23 let naše země nedobrovolně hostila a financovala statisíce sovětských vojáků a jejich rodin. Pro mocichtivost a rozpínavost Sovětského svazu. Obětmi byli všichni, kteří padli, v přímém důsledku vpádu, pod pásy tanků, pod sutinami domů, pod palbou střel. Všichni, kteří byli mučeni a vězněni proto, že kladli odpor. Přes 130 mrtvých a přes 500 zraněných. Celá země, která nemohla jít svobodnou cestou,“ řekla ve svém projevu za město Plzeň radní Veronika Jilichová Nová a dodala: „24. února 2022 jen několik set kilometrů od nás východ. Stejná armáda, obdobný motiv.“
Vzpomínkové setkání na náměstí Republiky (fotografie: R. Muchka)
Ministr kultury a bývalý primátor Plzně Martin Baxa ve svém projevu připomněl, že město Plzeň před dvěma lety nainstalovalo památník na náměstí Republiky jako trvalou připomínku událostí roku 1968. „Jeho vznik iniciovala veřejnost a navrhnul ji chartista Vladimír Líbal. Pravidelným hostem setkání k 21. srpnu byl také bývalý primátor Plzně a neurochirurg profesor Zdeněk Mraček, který nás bohužel ve středu 17. srpna opustil. Proto bych dnešní den rád věnoval vzpomínce na Zdeňka Mračka, kterému vděčíme za rozvoj města Plzně,“ připomněl ministr Martin Baxa.
„21. srpna 1968 byla vojsky Varšavské smlouvy rozdrcena naděje na svobodu.“ Tento text nese bronzová pamětní deska připomínající události 21. srpna 1968. Město Plzeň ji instalovalo v roce 2020 na náměstí Republiky v části před vchodem do katedrály sv. Bartoloměje. Deska s motivem stopy tankového pásu je osazena do úrovně dlažby náměstí Republiky, kde nejlépe evokuje násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí na území Československa. Jedním z iniciátorů jejího vzniku byl plk. v. v. Jan Kabát. Autorem návrhu desky je výtvarník Vladimír Líbal.
Před Plzní se sovětské jednotky objevily 21. srpna 1968 v 5:20 hodin na linii Třemošná, Kozolupy a Zbůch, kde se zastavily. První obrněnce do města vjely okolo půl osmé ráno a už do 12 hodin byly obsazeny všechny klíčové instituce včetně sídel Komunistické strany Československa. Přestože situace v Plzni nebyla ani zdaleka tak vyhrocená jako v Praze a dalších městech, vyhlásil sovětský vojenský velitel Plzně zákaz vycházení po 21. hodině.
Text: Adriana Jarošová