Městský archiv přibližuje čtenářům Radničních listů historii městských obvodů
Od ledna 2020 přibližuje Archiv města Plzně historii vybraných plzeňských ulic jednotlivých městských obvodů a zajímavostí, které se jich týkají. Deset letošních čísel Radničních listů představí všechny plzeňské obvody. V lednu se čtenáři Radničních listů seznámí s historií Na Zavadilce – s ulicemi Bohuslava Martinů, Fibichova, Jakuba Jana Ryby, Janáčkova a Mozartova. Lednové číslo vychází 17. ledna. V únorovém čísle se mohou čtenáři těšit na historii Petrohradu na Slovanech.
Mapa oblasti z roku 1947
Plzeňská Zavadilka
Na Zavadilce se nachází celkem devět ulic, jejichž názvy byly odvozeny od jmen významných hudebních skladatelů. Některé z nich obsahují celé skladatelovo jméno (Jaroslava Ježka, Franze Liszta, Jakuba Jana Ryby, Viléma Blodka, Bohuslava Martinů), jiné pouze jeho příjmení (Janáčkova, Fibichova, Kubátova a Mozartova). Pro tři ulice bylo jejich pojmenování vybráno hned zpočátku, a to pro ulici Viléma Blodka (1977), Jaroslava Ježka (1992) a pro ulici Kubátovu (1996). Také u ulice Franze Liszta můžeme říci, že se jedná o její první název. Vznikla v roce 1947 pravděpodobně oddělením z původní velké ulice, jež vedla po obou stranách dnešní Lidické. U ostatních ulic byl vývoj jejich pojmenování poněkud komplikovanější, ale všechny svůj první název získaly ještě za první republiky.
Bohuslava Martinů
Poprvé byla pojmenována v roce 1934 po plzeňském hudebním skladateli Stanislavu Sudovi (1865–1931). Po vzniku protektorátu byla pravděpodobně přejmenována na ulici 15. března. Krátce po válce (1947) získala název odkazující na českého sociálnědemokratického politika Jaromíra Nečase (1888–1945). To se změnilo v roce 1951, kdy byla pojmenována na počest bojů u polského města Jaslo (tj. Jaselská). Dnešní název nese až od roku 1991.
Fibichova
Poprvé byla pojmenována v roce 1934. Tehdy se nazývala Fügnerova, a to po jednom ze zakladatelů Sokola. Za protektorátu byla pravděpodobně přejmenována na Mozartovu a vedla po obou stranách dnešní Lidické. Jméno po Zdeňku Fibichovi (1850–1900) nese již od roku 1947.
Jakuba Jana Ryby
Poprvé byla pojmenována v roce 1934 po poslanci Václavu Freslovi (1868–1915). Pravděpodobně za protektorátu dostala jiný název, který je užíván v domovních listech, tj. Brahmsova. Ovšem další oficiální název pochází až z roku 1947, kdy byla pojmenována po politikovi Václavu Klofáčovi (1868–1942). V roce 1949 dostala název po Štěpánce Kašparové (1907–1944), jež byla popravena nacisty za ukrývání člena ilegální skupiny. Dnešní název nese ulice až od roku 1991.
Janáčkova
Byla také poprvé pojmenována v roce 1934, a to po slovenském politiku Milanu Rastislavu Štefánikovi (1880–1919). V roce 1941 byla přejmenována na ulici M. Jahna, což byl zakladatel německého tělocvičného hnutí Deutscher Turnverband. Ovšem v domovních listech je tužkou uveden i název Johann Strauss. Další oficiální název pochází z roku 1947, kdy byla pojmenována po politiku Bohumíru Šmeralovi (1880–1941). Stejně jako předchozí ulice i tato nese svůj dnešní název až od roku 1991.
Mozartova
V roce 1934 byla pojmenována po legionáři Josefu Jiřím Švecovi (1883–1918). Roku 1941 byla přejmenována podle své polohy na hranicích katastru jako Hraniční. Krátce po válce (1947) jí byl navrácen původní název, který se však již roku 1951 změnil. Tehdy byla pojmenována na počest sovětského politika Michaila Vasiljeviče Frunzeho (1885–1925). Dnešní název pochází až z roku 1991.
Kateřina Fantová, Archiv města Plzně
