Michal Kern: Zkouškami se musím prostydět
Jakub Zindulka, Michal Kern, Olga Ženíšková (foto: M. Pecuch)
Michal Kern, držitel Českého lva, se 30. dubna představí v premiéře hry Klasik v pornoshopu, kterou uvede plzeňské Divadlo Dialog. „S Michalem jsem už jednou spolupracoval a nemohl si to vynachválit. A pro roli v Klasikovi je prostě ideální. A je to pracovitý, milý člověk, se kterým je i legrace. Takže taková je i nálada při zkoušení: pracovitá, milá a plná legrace,“ uvedl Jakub Zindulka, který inscenaci režíruje.
Co rozhodlo, že z filmových a televizních studií a pražských scén jezdíte zkoušet do Plzně?
To, že mě Jakub Zindulka oslovil. Už jsem s ním před lety spolupracoval na inscenaci Tattoo. Jakub je poctivý činoherní režisér, takže jsem na to v podstatě hned kývl. Navíc se známe i s Olgou Ženíškovou, s níž hru pod Jakubovým vedením zkoušíme. Olga v Tattoo také hrála. Takže je to takový malý návrat do Plzně. Jsem herec, který nerad zůstává nečinně doma, a navíc je fajn, že taky na chvíli vypadnu z Prahy. A cestování mi nevadí, naopak, mám víc času na učení textu.
Je pro vás Turriniho hra Klasik v pornoshopu herecky náročná? Celé představení musíte utáhnout jen se svou hereckou partnerkou, již zmíněnou Olgou Ženíškovou. Hrajete o sexu i nastřádané agresi….
Pro mě je náročná každá nová role. Mám pocit, že vždycky začínám od začátku. Pokaždé se musím tou rolí v průběhu zkoušek „prostydět“. A vzhledem k tématu této hry to bude asi ještě horší.
Aktuálně hrajete osm postav ve Váňovi v Divadle v Řeznické, jezdíte po republice s představením Zkyslá smetánka, hrajete v Národním divadle v Praze, filmujete, jdete z jednoho seriálu do druhého. Nestane se vám občas na jevišti, že ‚nahodíte‘ jinou postavu?
To se mi nestává, vlastně to nikdy ani neřeším. Každé představení má svou auru, jiné kolegy, vlastní atmosféru. Chodím do divadla hodinu před představením a ten čas věnuji tomu, abych se na dané představení naladil. Ono se to děje tak nějak automaticky.
Jste držitelem Českého lva za roli velmi rozporuplné postavy Jiřího Arvéda Smíchovského. Je to něco, za čím se ohlížíte, co vnímáte jako vrchol kariéry?
Jako vrchol kariéry to nevnímám, to by byl začátek konce. Každé ocenění je, myslím, příjemné. Český lev má svou prestiž, ale je to jen chvilkové opojení, které rychle pomine. Já měl už asi za týden dojem, že se to všechno odehrálo v minulém životě. Přineslo mi to velkou mediální pozornost a větší respekt ze strany producentů, ale to je asi tak všechno. Mnohem důležitější je naučit se ocenit a pochválit se sám. To pořád nějak neumím. Každopádně můžu říct, že pocit z dobře odevzdané práce u téhle role mám. Ty přípravy a práce byly velmi intenzivní a poctivé.
Kterou ze svých rolí, ať již divadelních, filmových, seriálových máte hodně rád a proč? Budete mít rád i plzeňského prodavače z pornoshopu?
Teď je moje velká srdcovka již zmíněný Váňa, kde ztvárňuji osm postav a odehraji celého Čechovova Strýčka Váňu v podstatě jen skze své tělo a hlas, bez pomocí rekvizit či jiných pomůcek. Je to takový návrat ke kořenům divadla, k tomu podstatnému, k čisté herecké práci. A plzeňský prodavač z pornoshopu? Mám rád všechny role v inscenacích, které si můžu obhájit a kde nemusím dělat vyloženě nesmysly, kterým sám nerozumím. Navíc jsem dlouho nedělal komediální žánr, takže je to hodně osvěžující.
Text: Hana Josefová
