Místo, kde se potkávají vizionáři i ti, kdo vize realizují. Taková má být Západočeská univerzita v Plzni
Miroslav Lávička (foto: M. Chaloupka)
Dnes, 1. března 2023, stanul v čele Západočeské univerzity v Plzni nový rektor – profesor Miroslav Lávička. Radniční listy s ním v únorovém vydání přinesly exkluzivní rozhovor.
Miroslav Lávička má za sebou dlouholetou vědeckou a akademickou kariéru. Loni v prosinci ho 59členný Akademický senát ZČU většinou 35 hlasů z 56 přítomných zvolil v prvním kole druhé volby kandidátem na rektora. Miroslav Lávička ve svém volebním programu mimo jiné uvedl, že ZČU musí být otevřenou univerzitou kladoucí důraz na mezinárodnost svého výukového a vědeckého prostředí. „Jakožto multioborová univerzita bychom měli více využívat různorodosti svých fakult, a to jak pro studijní programy, tak ve vědecko-výzkumné činnosti. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci je pro nás zásadní získat nové finanční zdroje, a to národní, mezinárodní i soukromé, zároveň je potřeba dosáhnout úspor v provozu univerzity. Čeká nás doba, která bude vyžadovat operativní rozhodování a hledání rychlých, avšak zodpovědných řešení. Ve svém volebním programu jsem uváděl, že snížení byrokracie, zjednodušení administrativy, přehledná a srozumitelná legislativa a vyšší míra digitalizace vybraných procesů jsou pro to nutnou, nikoliv však postačující podmínkou,“ prozradil Miroslav Lávička některé z úkolů, které před sebe postavil.
Je mezi vašimi plány i navýšení počtu studentů? V roce 2009 jich ZČU měla zhruba 20 tisíc, nyní je to 11 tisíc.
Navýšení počtu studentek a studentů včetně zahraničních je speciální a velice citlivou otázkou. Aktuální počet studujících je opravdu cca 11 tisíc, ačkoliv univerzita je stále nastavena na počet mnohem vyšší. To s sebou nese řadu rozpočtových obtíží. Nicméně v současném modelu financování vysokých škol neznamená navýšení počtu přijatých studentek a studentů automaticky i zvýšení přísunu finančních prostředků od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na strategické rozhodnutí o navýšení počtu studentů tedy musíme najít zdroje ve vnitřních rezervách, případně za pomoci finančních zdrojů od partnerů, např. firem zaměstnávajících naše absolventy. Mojí představou je opravdu výhledové zvýšení počtu studujících. Chci ale zdůraznit, že musíme vždy poskytovat kvalitní vzdělání, a to je rozhodně nadřazeno požadavku na vyšší počet studujících.
Stačí čtyři roky na to, abyste stihl to, co jste si předsevzal?
Čekají nás náročné roky a s velkou pravděpodobností některé výzvy, kterým budeme muset čelit, nedokážeme nyní vůbec pojmenovat. Proto chceme s celým týmem zahájit naplánované změny co nejdříve. Uvědomuji si, že všechno se během nadcházejících čtyř let opravdu nestihne. Proto jsme také při přípravě plánů zmiňovali horizont pro nastavené změny někde okolo deseti let. Nicméně pevně věřím, že čtyřleté funkční období se dá plně využít pro provedení významných strategických kroků, které nasměrují ZČU k tomu, aby byla moderní vzdělávací institucí, jež je u nás i v zahraničí uznávána jako nositelka hodnot, patří k nejlepším univerzitám v České republice, je místem, kde se potkávají jak vizionáři, tak ti, kteří vize realizují, a kde pojmy jako inovace a udržitelnost zásadně a ve všech směrech ovlivňují univerzitní činnosti.
Jste absolvent ZČU a Univerzity Karlovy. Můžete je porovnat?
S oblibou říkám, že Západočeská univerzita v Plzni má v genech jak odkaz nejstarší středoevropské univerzity, neboť Fakulta pedagogická vznikla jako pobočka Univerzity Karlovy, tak nejstarší české techniky, jelikož Vysoká škola strojní a elektrotechnická byla původně součástí ČVUT. A to významně určuje charakter ZČU dodnes, neboť zde najdeme jak součásti a obory čistě technické a inženýrské, tak přírodovědné, humanitní a společenské, ale dnes i umělecké a zdravotnické. Jsme společenstvím devíti různorodých fakult a dvou vysokoškolských ústavů, disponujeme čtyřmi výzkumnými centry, zasahujeme do dvaceti dvou oblastí vzdělávání. To vše je jedinečná symbióza, kterou je nutné správně a efektivně využívat. Co se týče hodnocení výzkumu a vývoje, pak mezi českými multioborovými univerzitami si stojíme velmi dobře. Navíc si myslím, že v dohledné době máme reálnou šanci se dokonce posunout i do vyšší kategorie. Naší ambicí však rozhodně musí být objevovat se v respektovaných mezinárodních žebříčcích.
Má ZČU něco jako výkladní skříň?
Má-li se zmínit ve zkratce nějaká činnost, která představuje, jak říkáte, výkladní skříň instituce, je to vždy ošidné, neboť tím dojde k zamlčení mnoha dalších důležitých úspěchů. Pokud mám však jmenovat jednu oblast, kterou by bylo dobré, aby si v souvislosti se ZČU lidé vybavili, pak za to, čím se může univerzita našeho typu a naší velikosti rozhodně chlubit, považuji, že se zde v nedávné minulosti podařilo vybudovat a že i v současných složitých podmínkách financování vědy a výzkumu fungují čtyři výzkumná centra. Je to jednak univerzitní výzkumné centrum NTC a další tři výzkumná centra, která organizačně spadají pod fakulty, konkrétně NTIS, RICE a RTI. Věřím, že řada lidí z Plzně či okolí již navštívila některé z těchto výzkumných pracovišť, např. během dnů otevřených dveří ZČU. Rozhodně tím však neříkám, že by se kvalitní tvůrčí činnost neprodukovala i mimo výzkumná centra, i ostatní pracoviště mají vynikající výsledky. Plně si uvědomujeme, že síla ZČU je dána silou všech jejích fakult a dalších součástí a že kdybychom měli jen tu zmiňovanou „výkladní skříň“, bylo by to málo a nefungovalo by to.
Jste vystudovaný pedagog s aprobací matematika. To je předmět, na nějž si děti asi nejvíce stěžují. Máte nějaký návod, jak z ní udělat předmět oblíbený?
Toto téma je nutné nahlížet ze dvou stran. Jednak je tady zmiňovaná častá neoblíbenost uvedeného předmětu. A pak nelze rovněž opomenout dlouhodobý nedostatek pedagogů přírodovědných a technických předmětů na základních a středních školách, hovoří se o tzv. deficitních aprobacích. MŠMT se v rámci Fondu vzdělávací politiky na podporu přípravy učitelů s deficitními aprobacemi cíleně zaměřilo. Tato podpora by měla být znatelně vyšší, ale buďme rádi alespoň za tuto první vlaštovku. Přidělení podpory je podmíněno závazky, které se týkají navýšení počtů studentů a následně absolventů, zvyšování kvality výuky, zkvalitňování didaktických praktik a personálního zabezpečení apod. Ke zlepšení výuky matematiky a přírodovědných předmětů na základních a středních školách jednoznačně můžeme přispět tím, že budeme vychovávat budoucí učitele, kteří jsou osobnostmi a pro své žáky budou představovat vzory a příklady. Další samostatnou otázkou může být diskuze o možnosti zřízení univerzitní střední školy. Nepochybuji o tom, že se nám tyto iniciativy pak vrátí v tom, že např. na naše technické a přírodovědně orientované studijní programy, ale nejen na ně budou nastupovat dobře připravení a motivovaní uchazeči.
Funguje podle vás symbióza ZČU a města Plzně?
Využiji glosy jednoho významného profesora naší univerzity, který se v jednom ze svých vystoupení věnoval tomu, v čem spočívá rozdíl mezi „univerzitním městem“ a „městem s univerzitou“. Věřím, že společným a oboustranně výhodným zájmem vedení univerzity i vedení města je, aby Plzeň byla jednoznačně a nezpochybnitelně univerzitním městem. Je mým přáním, aby nás Plzeňané vnímali jako klenot regionu, na který jsou hrdí. A přestože každá univerzita už ze své podstaty meze svého regionu přesahuje, vždy by měla svůj primární otisk zanechávat právě v okolí svého sídelního města. Tento rok slavíme tři čtvrtě století od položení základů vysokého školství v Plzni. Bylo by skvělé, kdyby se při této příležitosti podařilo zorganizovat společnou debatu reprezentace města a univerzity o tom, jak spolupráci ještě více zintenzivnit a jak město a univerzitu ještě lépe propojit. Bylo by vhodné jasně formulovat plány a vize a zpracovat strategický dokument s cílením na dobu, kdy si budou naši následovníci připomínat sté výročí.
Osobně by se mi velmi líbilo, kdyby se nám např. podařilo rozvinout iniciativu známou ze zahraničí, kdy univerzitní města fungují jako jakési veřejné inovační laboratoře, v nichž dochází ke koncepčnímu prolínání městské společnosti a univerzitní tvůrčí činnosti. K tomu bude důležité získat podporu autorit města Plzně a také významně využít široké sítě našich absolventů.
Prof. RNDr. Miroslav Lávička, Ph.D., (*1971) vystudoval učitelství matematiky a chemie pro střední školy na Fakultě pedagogické ZČU a poté pokračoval ve studiu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
- V roce 2011 se habilitoval v oboru Aplikovaná matematika a v témže oboru byl v roce 2020 jmenován profesorem. Je autorem či spoluautorem více než 100 odborných prací. Od roku 2002 pracuje na katedře matematiky Fakulty aplikovaných věd ZČU, předtím působil na Fakultě pedagogické.
- V letech 2012–14 byl proděkanem pro tvůrčí činnost a vnější vztahy, 2014–17 zastával funkci děkana a 2017–2020 pracoval jako proděkan pro strategii a legislativu FAV. Do svého zvolení působil ve funkci vedoucího oddělení Matematické modelování výzkumného centra NTIS.
- Jeho odborná specializace spadá do oblasti aplikované geometrie a geometrického modelování, kromě toho aktivně působí i v oblasti vyučování matematiky. Je předsedou České společnosti pro geometrii a grafiku, členem stálé komise pro metodiku hodnocení NAÚ pro oblast vzdělávání matematika a aktuálně zastupuje ZČU v Předsednictvu Rady vysokých škol. Za svoji pedagogickou činnost obdržel v roce 2018 pamětní medaili hejtmana Plzeňského kraje.
Editace textu: Hana Josefová
