Odborníci prořežou dřeviny v parku na Homolce. Město žádá návštěvníky o obezřetnost
Správci městské zeleně využijí vegetačního klidu a zaměří se na úpravu hojně navštěvovaného parku a lesoparku Homolka v Plzni na Slovanech. Lesní porost tu prosychá a je zapotřebí ho prořezat nejen pro to, aby byla zajištěna bezpečnost lidí na cestách a mimo ně, ale také pro to, aby stromy získaly lepší podmínky k růstu. Návštěvníci Homolky by měli dbát pokynů správců parku.
Fotografie: R. Žáková
„Odstraňování suchých a poškozených dřevin probíhá v zimě, v době vegetačního klidu, kdy dřeviny ´spí´ a ptáci nehnízdí. Prořezání skupin stromů má pozitivní vliv na podrost, kde mají semenáčky více světla a tím získají lepší podmínky k růstu. Díky tomu jsou odolnější než nově vysazené stromy. V případě lesoparku Homolka jde zejména o původní malé duby a buky, ale i tisy. Hlavním důvodem je zajištění dlouhodobé provozní bezpečnosti významné a hojně navštěvované rekreační oblasti, kde jsou i dětská hřiště a cvičební prvky, a kde se lidé pohybují i mimo vyznačené cesty,“ uvedl náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
„V posledních letech jsme na mnoha místech ČR svědky plošného usychání porostů stromů. Jde zejména o důsledek sucha v předchozích letech, často nerovnoměrnou distribuci srážek v průběhu roku a pokles hladiny podzemní vody. Sucho oslabuje dřeviny, které pak ztrácejí schopnost bránit se napadení dřevokaznými škůdci. Zdravé dřeviny, pokud mají dostatek vláhy, jsou schopné místo napadení například zalít pryskyřicí, zatímco oslabená dřevina to nedokáže,“ vysvětlila Lucie Zemanová ze Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP), která má kácení dřevin na Homolce na starosti. „Ani Homolce se plošné usychání, převážně jedlí a borovic, nevyhnulo. Do konce března zde tak bude probíhat kácení suchých a poškozených dřevin. Nová výsadba stromů pak proběhne do konce roku,“ dodala.
Správci proto žádají návštěvníky, aby dbali pokynů prováděcí firmy a nevstupovali do míst v parku, kde se aktuálně těží či prořezává a pohybuje se zde lesní technika. Tyto lokality budou vždy řádně označeny.
„Kvůli napadení dřevokaznou houbou již není bezpečný dub červený v terase u kavárny Smetanka na okraji parku Homolka. Tahové zkoušky prokázaly, že jeho kmen je narušený a kořenový náběh je napadený dřevokaznou houbou, mohl by se tedy zlomit i při málem závanu větru. Při případném pádu by se ocitl na terase kavárny, přiléhající stezce pro pěší a cyklisty a na zastávce MHD. Proto nechceme riskovat případné zranění a strom raději odstraníme. Jako náhrada budou co nejblíže k místu, kde roste, vysazeny dva mladé stromy," řekl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství SVSMP Richard Havelka.
Dub červený (Quercus rubra) pochází z východní části Severní Ameriky. Do českých zemí byl přivezen koncem 19. století. V České republice se s ním lze setkat v parcích i lesích. Jedná se o okrasnou parkovou dřevinu. Odborníky je považován za nebezpečný invazní druh.
Text: Eva Barborková
