Odborníci zjišťují stav starého stromu před Západočeským muzeem, město o něj nechce přijít
Tahová zkouška dubu (fotografie: M. Pecuch)
Město Plzeň nechalo v pondělí 8. ledna 2024 prověřit stabilitu dubu letního, který roste v Šafaříkových sadech před Západočeským muzeem. Strom, který je napadený dřevokaznou houbou, bylo nutné prověřit kvůli bezpečnosti občanů, okolních objektů i dřevin. Zástupci magistrátu a odborníci provedli několik druhů testů, přístrojových měření, či fytopatologický průzkum kmene stromu. Výsledky během příštích dní ukáží, v jakém stavu strom je, a zda není pro okolí nebezpečný.
Tahové zkoušky ověřují stabilitu dubu z hlediska jeho možného vývratu nebo zlomu v kmeni. Simulují silný vítr a prověřují, zda mu strom odolá. Skládají se z terénního šetření, vlastní tahové zkoušky, zátěžové analýzy a výpočtu odolnosti stromu.
„Výsledky měření budeme znát za pár dní. Ze získaných dat nám poté odborníci navrhnou vhodná opatření. Tento mohutný dub je velmi významnou a cennou dřevinou, doufám proto, že jej nadále budeme moci v sadech ponechat a vhodným zásahem případně prodloužit jeho životnost o několik dalších let,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Zátěžové zkoušky jsou náročné, proto jsou podle vedoucí Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně Lucie Davídkové využívány u historicky, ekologicky či jinak výjimečných dřevin. „Dub letní sloupovitý právě takovou dřevinou je. Je totiž součástí významného vstupního předpolí budovy Západočeského muzea, je kosterní dřevinou historického parku v centru města, významným kompozičním prvkem a dominantou, cenným exemplářem svého druhu, ale zároveň i stromem se zvýšeným biotopovým potenciálem,“ doplnila Lucie Davídková.
Stavy stromů v městských parcích a sadech pracovníci Správy veřejného statku pravidelně monitorují. „Stromy jsou živé organismy, které stárnou a v určitém stádiu svého vývoje se dostávají do fáze postupného odumírání, rozpadu, který vede k zániku. V parcích a sadech nemůžeme nechat dojít zánik stromu až do úplného konce, tedy do případného statického selhání. Proto stromy na veřejných plochách pečlivě sledujeme, kontrolujeme a navrhujeme různá pěstební opatření (bezpečnostní, redukční, stabilizační řezy), technická řešení k zajištění stability (vazby kosterních větví), ale i kácení. Správci stromů často stojí před nelehkým úkolem – rozhodnout, kdy a který strom již pokácet a nahradit novým,“ dodal Petr Kuták z oddělení péče o dřeviny s tím, že veřejnost často s nelibostí přijímá jakékoliv kácení dřevin. „Snažíme se proto vysvětlovat, že to bývá především z důvodu bezpečnosti návštěvníků parků a ochrany majetku. Místo pokácených stromů se zpravidla v blízkosti sází stromy nové,“ uzavřel Petr Kuták.
Text: Monika Krausová
