Plzeň chce umístit pamětní desku Miroslava Horníčka na jeho rodný dům
Dne 15. února 2023 uplyne 20 let od úmrtí slavného plzeňského rodáka Miroslava Horníčka. Město Plzeň chce svému slavnému rodákovi umístit pamětní desku na jeho rodný dům v Karlově ulici č. 36. Záměr schválili radní města.
„Jelikož město Plzeň nezapomíná na své mimořádné osobnosti, chce umístit pamětní desku na rodný dům herci, dramatikovi, režisérovi, výtvarníkovi, spisovateli a glosátorovi Miroslavu Horníčkovi, který se narodil v Karlově ulici číslo 36 dne 10. listopadu 1918. Nejen město, ale i veřejnost opakovaně volá po uctění památky Miroslava Horníčka připomínkou na jeho rodném domě,“ vysvětlila Eliška Bartáková, náměstkyně primátora, do jejíž gesce patří oblast kultury.
Po nynějším schválení záměru radou města bude možné začít pracovat na konkrétním návrhu pamětní desky pro Miroslava Horníčka, aby mohla být odhalena v únoru 2023. Konkrétní podoba pamětní desky s portrétem Miroslava Horníčka a návrhy na její realizaci budou projednány na jednání Odborného kurátorského týmu pro umisťování výtvarných děl ve veřejném prostoru města, který jmenovala Rada města Plzně v srpnu 2022 a následně (s ohledem na fakt, že jde o jednoho z nejvýznamnějších plzeňských rodáků) předložila vedení města.
Pro záměr realizace pamětní desky byl osloven významný umělec Václav Fiala. Od roku 1992 vytváří své sochařské práce. V roce 1996 realizoval v Rožnově pod Radhoštěm první práci do veřejného prostoru Pomník obětem první a druhé světové války, který se později stal významným příspěvkem v pomníkové tvorbě po roce 1990 v naší zemi. V roce 1997 představil své práce na rozsáhlé výstavě ve Starém královském paláci na Pražském hradě. „Ve stejném roce získal grant americké nadace Pollock-Krasner a vystavoval v newyorkském Socrates Sculpture Park. Zúčastnil se mnoha mezinárodních sochařských sympozií, která mu umožnila realizovat práce s kamenem, dřevem a železem. V roce 2000 dokončil realizaci z carrarského mramoru pro Univerzitní kliniku v rakouském Grazu a vystavil dvě monumentální sochy (Rotunda a Minaret) v pražské galerii Mánes. Tvořil na rezidenčních pobytech v Severní Karolině a v New Hampshire. V letech 2004 a 2005 vystavoval na největší sochařské výstavě Sculpture by the Sea v Sydney, kde podvakrát získal hlavní cenu Sydney Sculpture Prize. Pan Václav Fiala je také autorem pamětní desky významné klavíristky a cembalistky profesorky Zuzany Růžičkové na budově Konzervatoře Plzeň v Kopeckého sadech v Plzni,“ připomněla Eliška Bartáková.
Pamětní deska by měla být vyrobena z granitu či mramoru, s rozměry 130 x 70 cm. Orientační cena nové desky je cca 120 tisíc korun.
Miroslav Horníček (1918-2003) maturoval na plzeňské reálce na Mikulášském náměstí, v roce 1937 pracoval krátce jako pomocná technická síla ve zdejší Škodovce a poté se stal úředníkem v plzeňské městské nemocnici. První Horníčkovo profesionální umělecké angažmá bylo také v Plzni. Ve válečných letech 1941–1945 byl zaměstnán jako herec a režisér v Městském divadle v Plzni. Po válce odešel do Prahy, kde působil na řadě scén, mimo jiné v Národním divadle či ve Werichově Divadle ABC.
„Mezi jeho nejznámější televizní role patří bezpochyby pan Pécuchet ze seriálu Byli jednou dva písaři, ve filmu zazářil v roli Prince Krásného v pohádce Byl jednou jeden král, v roli doktora Fausta ve filmové komedii Kam čert nemůže, ustaraného otce skvěle sehrál ve filmu Táto, sežeň štěně. V roce 1966 se stal Králem majálesu v Praze a Plzni. Zrodil se fenomén Miroslav Horníček. Velice oblíbeným byl také Horníčkův pořad plný jeho svébytného humoru Hovory H či Kinoautomat, který vznikl u příležitosti EXPO 67 Montreal. Významná je i jeho činnost divadelní či literární, například knihy Dobře utajené housle, Javorové listy, Listy z Provence a Saze na hrušce,“ připomněla Eliška Bartáková.
Ilustrační foto: Miroslav Horníček (zdroj: publikace Miroslav Horníček 100 let)
Text: Adriana Jarošová
