Plzeň má tisícího dárce kostní dřeně. Je jím třiadvacetiletý Petr z Opavska
Třiadvacetiletý Petr Hrubý se stal tisícím dárcem krvetvorných buněk z Českého národního registru dárců dřeně. Kostní dřeň daroval staršímu muži v zahraničí, který by bez tohoto daru pravděpodobně neměl šanci na život. Jubilejní dárce se rozhodl zapsat do registru poté, co jeho manželka sama prodělala transplantaci kostní dřeně.
„Moje žena před čtyřmi lety sama prodělala transplantaci kostní dřeně, bez dobrovolného dárce z registru by se mi neuzdravila. My měli štěstí, manželka svého dárce našla a já rád pošlu to štěstí zase dál. Žena je na separaci krvetvorných buněk se mnou a celý ten proces tak pozná i ze strany dárce,“ řekl v plzeňské fakultní nemocnici Petr Hrubý.
Dárce Petr Hrubý s lékařkou Janou Navrátilovou (zdroj foto: Český národní registr dárců kostní dřeně)
Najít shodného dárce s pacientem není vůbec snadné. Po zápisu do registru se někomu ozvou lékaři prakticky hned, někomu třeba za pět, deset let, většině potenciálních dárců ale nezazvoní telefon nikdy. „Tisíc a každý jedinečný – to jsou naši dárci. Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá. Reálně daruje dřeň jedno procento ze všech zapsaných v registru, a proto čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme dárce opravdu pro každého,“ vysvětlila vedoucí lékařka koordinačního centra registru Jana Navrátilová.
Petr Hrubý daroval své krvetvorné buňky pomocí takzvané separace z krve, tedy metodou podobnou darovaní plazmy. „Není to bolestivé, jen spíše omezující a nepohodlné. Člověk musí vydržet 3 až 4 hodiny ležet s nataženými pažemi, aby separátor mohl pracovat. Ke konci už to bylo zdlouhavé. Ale to je maličkost oproti tomu, že můžu někomu zachránit život. Kdybych byl opět potřeba, neváhal bych darovat znovu,“ popsal dárce své dojmy.
V současné době lze kostní dřeň darovat dvěma způsoby. Prvním je výše zmíněná separace, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji. Druhou metodou je pak tradiční odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou.
Český národní registr dárců dřeně disponuje aktuálně 123 398 zaregistrovanými dobrovolníky, ve světě jich pak je přes 40 milionů. Loni vstoupilo do registru 9 020 nových dobrovolníků. „Reálně u nás za celou dobu darovalo dřeň 1 000 dárců, pro české příjemce jsme také dovezli stovky štěpů ze zahraničí. Nejčastější import je z Německa. Česká dřeň pomáhala již téměř po celém světe, včetně takových zemí jako je Argentina nebo Austrálie,“ doplnila Navrátilová.
Editace textu: Monika Krausová
