Plzeň odhalila v Liège pamětní desku vojákům 17. střeleckého praporu
V pátek 7. října odhalila Plzeň v belgickém Liège pamětní desku věnovanou 17. střeleckému praporu, který se podílel s 3. americkou armádou generála Pattona na osvobození západních Čech a Plzně. Slavnostního odhalení desky v Národním památníku popravených v citadele v Liège se zúčastnili také osmadevadesátiletý Valère Gustin, veterán 17. střeleckého praporu, a Luc Rensonnet, syn bývalého předsedy Bratrstva 17. střeleckého praporu. Oba muži pravidelně navštěvují Slavnosti svobody v Plzni. Přítomni byli i další příbuzní belgických veteránů, zástupci města Liège a Velvyslanectví České republiky v Belgii.
Slavnostní odhalení pamětní desky v Liège (zdroj fotografií: odbor prezentace a marketingu magistrátu)
Pamětní desku za město Plzeň odhalila radní města pro oblast prezentace a marketingu Veronika Jilichová Nová. „Tuto desku věnovalo město Plzeň městu Liège, aby symbolicky uctívala jednoho každého vojáka 17. střeleckého praporu, který vlastní energií, silou a odvahou pomohl zdolat nacistické zlo. Navždy bude připomínat hrdinství tohoto praporu pro další generace obou partnerských měst,“ řekla ve svém proslovu v Liège radní Veronika Jilichová Nová. Připomněla, že o umístění pamětní desky v Liège se začalo jednat za primátora Martina Baxy.
„Pamětní desku o rozměrech 41x61 centimetrů pro město vytvořil umělecký ateliér Rudolfa a Tomáše Matějky z Plzně na podnět Pavly Kocourkové, která se dlouhodobě o odkaz střeleckého praporu stará a během Slavností svobody Plzeň belgické veterány a jejich rodiny doprovází. Deska je vyrobena z pryskyřice s bronzovou patinou. Náklady na výrobu zaplatila Kancelář primátora Magistrátu města Plzně, a to ve výši sto tisíc korun bez DPH,“ přiblížila vznik desky Jana Komišová, vedoucí magistrátního odboru prezentace a marketingu.
Speciální události se zúčastnili vedení Liège v čele se starostou Willy Demeyerem, velvyslanec ČR v Belgii Pavel Klucký, Serge Mantovani, honorární konzul pro ČR a zástupce ředitele úřadu v Liège, a podplukovník Guy Beckers z vojenského velitelství provincie Liège. Součástí páteční akce byla také přednáška českého velvyslance v Belgii o hlavních liniích českého předsednictví v Radě EU a vernisáž výstavy Anthropoid.
Belgický 17. střelecký prapor má svoji pamětní desku na schodech plzeňské radnice. Deska v Liège je další podnětnou spoluprací mezi partnerskými městy. Samotná reakce belgického města na umístění pamětní desky byla nadšená. Právě veteráni byli po roce 1945 iniciátory navázání partnerství měst Liège, odkud zakladatelé 17. střeleckého pluku pocházejí, a Plzně. První kontakty byly navázány v roce 1947 a pokračovaly až do roku 1965, kdy byla v Plzni podepsána smlouva o partnerství. Po roce 1989 zástupci 17. střeleckého pluku začali pravidelně každoročně navštěvovat Plzeň u příležitosti oslav osvobození města v roce 1945. Belgičtí veteráni se dále snažili vzájemné kontakty oživit založením literární soutěže Cena Jana Palacha pro frankofonní studenty. V roce 2025 oslaví partnerská města 60. výročí od podepsání partnerské smlouvy.
„Belgický 17. střelecký prapor (17e Bataillon de Fusiliers) vstoupil do Československa v květnu 1945 jako součást amerického V. sboru 3. americké armády. Prapor se skládal z dobrovolníků, kteří byli v letech okupace většinou příslušníky belgického protinacistického odboje. Jednotka střeleckého praporu byla ustavena v lednu 1945 v malém městečku Peruwelz v oblasti belgického Liège. Dne 28. dubna 1945 byl přeřazen k 3. armádě, společně s 5. armádním sborem. V tomto zařazení se prapor také účastnil osvobození Plzně. Střelecké prapory (Fusiliers battalions) vznikaly na belgickém území po osvobození v září 1944. Od října 1944 do června 1945 vzniklo 57 těchto jednotek (prapory 1–39 a 45–62),“ popsal Jan Engler z odboru prezentace a marketingu.
Výcvik, který byl ukončen 6. března 1945, byl veden anglickými instruktory. Jednotka se po ukončení výcviku stala součástí amerických protitankových jednotek, konkrétně 3rd Tank Destroyer Group, která působila u V. sboru 1. americké armády. Proto se také prvním označením praporu stal slavný symbol amerických protitankových jednotek – puma drtící v zubech německý tank. Prapor tvořilo celkem osm stovek mužů. Kromě velitelství a podpůrných jednotek tvořilo prapor pět čet.
Ve stejný den, kdy do Plzně vjela 16. obrněná divize, vstoupila do západočeské metropole přes Bor a Stříbro v odpoledních hodinách také část 17. praporu belgických střelců. Stejně jako Američany čekalo Belgičany v Plzni bouřlivé přivítání. „… Lidé jásali, plakali, zpívali a my Belgičané, jsme byli hrdi na to, že my, příslušníci malého národa, jsme osvobozovali jiný malý statečný národ. Byli jsme svědky radostných scén. Naši lidé byli strhávání z vozidel a napolo udušeni přívalem polibků. V celém mém životě jsem neviděl tolik radosti najednou. Naši američtí spolubojovníci snad nedovedli tuto situaci pochopit jako my, kteří jsme stejně jako Češi prožili dlouhá léta strašné okupace…“, vzpomínal na vstup do Plzně velitel plukovník Paul Hazard.
Zástupci obou partnerských měst u příležitosti setkání v Liège projednali i další možnosti spolupráce zejména v kulturní a vzdělávací oblasti.
Text: Adriana Jarošová
