Plzeň opraví ikonický lochotínský pavilonek. Veřejnost může pomoci s hledáním jeho využití
Město Plzeň hledá využití pro lochotínský pavilonek v parku u Karlovarské ulice na Severním předměstí. Památkově chráněná empírová stavba je v havarijním stavu, vedení města chce proto objekt zrekonstruovat a vyzývá občany, aby navrhli, co v něm v budoucnu vznikne.
Město hledá využití pro lochotínský pavilonek. Fotografie: B. Hájková
„Pavilonek má bohatou historii, už od 19. století Plzeňanům poskytoval místo k zábavě a setkávání. Lidé tam chodili do restaurace, tanečního sálu a později také na koncerty. Naším přáním tak je, aby i v budoucnu sloužil veřejnosti. Právě proto žádáme občany, aby se zapojili a pomohli nám pro tuto proslulou stavbu najít uplatnění,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.
Radní pro oblast nakládání s majetkem a správu majetkových účastí města Plzně Vlastimil Gola uvedl, že město o výpůjčce pavilonku uzavřelo v průběhu let smlouvu s několika subjekty, naposledy se Sborem Křesťanského společenství Plzeň, a to až do 24. února letošního roku. „Bohužel kvůli velmi špatnému technickému stavu jsme museli smlouvu o pronájmu ukončit a rozhodli jsme se, že chátrajícímu pavilonku navrátíme jeho společenský význam. Aktuálně tak Obytná zóna Sylván společně s památkáři zpracovávají projektovou dokumentaci, na základě které by měla být stavba opravena,“ sdělil radní Gola.
Nápady na budoucí využití pavilonku mohou občané zasílat na e-mail jandovav@plzen.eu, a to do konce září 2024.
Taneční sál, restaurace i koncerty
Pavilonek byl postaven v roce 1833 původně jako součást plánovaných Lochotínských lázní v empírovém slohu, pravděpodobně stavitelem Františkem Filousem, a to díky iniciativě osvětového plzeňského purkmistra Martina Kopeckého. Lázně se však nepodařilo zprovoznit, ale taneční sál a restaurace se staly oblíbeným výletním cílem Plzeňanů. Roku 1849 je v nucené dražbě koupil a dále jej provozoval výbor právovárečných měšťanů.
Znovuzrození jediného dochovaného lázeňského pavilonu v empírovém slohu pak začalo 9. března 1988, kdy byl otevřen po rekonstrukci. Komorní estetické prostředí bylo předurčené pro konání koncertů, produkcí malých hudebních forem, pořadů poetické scény, divadla jednoho herce či vybraných pořadů pro mládež. Pod hlavičkou Parku kultury a oddechu se zde konaly komorní koncerty Kruhu přátel hudby.
Nové využití získal v listopadu 1996, když si pavilonek vypůjčili františkáni pro nedělní bohoslužby nově ustavené Římskokatolické farnosti Plzeň – Severní předměstí. V roce 2003 si budovu vypůjčila Římskokatolická farnost Plzeň, později pak právě Sbor Křesťanské společenství Plzeň.
Text: Barbora Hájková
