Plzeň si připomene osobnost Bedřicha Smetany

Ilustrační foto

V rámci tradičního hudebního mezioborového festivalu Smetanovské dny si Plzeň připomene osobnost Bedřicha Smetany, významného českého hudebního skladatele, který zde prožil svá gymnaziální léta a složil řadu drobných klavírních skladeb.

Vzpomínkové setkání se uskuteční v pondělí 2. března 2015 od 15 hodin v Kopeckého sadech u pomníku Bedřicha Smetany. Jeho součástí je vystoupení poetického divadla PoDiv s krátkou skečí z doby Smetanova pobytu v Plzni a sopranistky Ivany Šakové, která zazpívá árii a capella z opery Hubička.

Bedřich Smetana hrál už v pěti letech na housle, ale otec neměl pro jeho nadání pochopení. Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v Plzni. Ale studiu se moc nevěnoval. Pod patronací svého profesora humanitních předmětů, hudbymilovného Gustava Beera, se Smetana živě zapojil do společenského života, hrál na návštěvách, v salonech, k tanci a rovněž sám rád tancoval. Podle svého deníku v té době prožil několik citových vzplanutí, první ke své sestřenici Aloisii Smetanové ještě o prázdninách před plzeňským pobytem, které trávil u strýce v Novém Městě nad Metují. Aloisii (Louise) také věnoval Lousinu polku, jež je jeho první v úplnosti dochovanou skladbou.

Od května 1842 se však datuje dlouhodobý vztah ke Kateřině Kolářové, dceři otcova přítele a talentované pianistce. V Plzni Smetana složil řadu dalších drobných klavírních skladeb většinou tanečních (polky, kvapíky, čtverylky), z nichž zejména Louisina polka, Jiřinková polka (podle Jiřinkových slavností v České Skalici) a polka Ze studentského života dosáhly již ve své době značné popularity. Po dokončení studií se vzepřel přání otce, aby se stal úředníkem či pokračoval ve studiích na univerzitě, a odešel do Prahy s úmyslem věnovat se výhradně hudbě. Živil se jako hudební učitel a začínal komponovat svoje první skladby.

V roce 1848 založil svoji hudební školu a oženil se s Kateřinou Kolářovou. V letech 1856 –1861 žil ve švédském Göteborgu, kde komponoval další polky a řídil koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce 1859 zemřela jeho první žena. V Čechách pak často pobýval v Obříství, kde se v roce 1860 oženil podruhé s Barborou (Betty) Ferdinandovou. Ještě se na rok vrátil do Švédska. Poté se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy. Úspěch mu zajistilo až uvedení opery Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, kterou složil v letním sídle v Obříství. Díky tomuto úspěchu se v roce 1866 stal dirigentem orchestru Prozatímního divadla.

V létě 1874 ztratil sluch ve svém pravém uchu a na podzim ohluchl úplně. V červnu roku 1875 se odstěhoval z Prahy do myslivny v Jabkenicích u Mladé Boleslavi za svojí dcerou Žofií. Ale hluchota ho nezlomila a komponoval dál opery Tajemství, Hubičku a Čertovu stěnu, oba smyčcové kvartety, klavírní cykly Sny a České tance, řadu sborových děl. Dokončil zde cyklus Má vlast.

Zdroj životopisných informací: www.osobnosti.cz