Plzeň si připomněla 74. výročí popravy Milady Horákové
Od justiční vraždy Milady Horákové uplynulo letos 74 let. Památku československé političky, právničky a bojovnice za práva žen uctili ve čtvrtek 27. června, tedy v den výročí její popravy, u památníku před 21. základní školou v Plzni představitelé města. Její osud připomněl radní města Vlastimil Gola.
Fotografie: M. Pecuch
„Protože se Milada Horáková tak jako další osobnosti stala nepřítelem komunistického režimu a nežádoucí osobou, zaplatila za to svým životem. Jako jediná žena byla popravena v jednom z nejznámějších politických procesů. I přesto, že ji neprávem obvinili ze spiknutí a velezrady, do poslední chvíle si stála za svými postoji a názory. Milada Horáková se stala symbolem odporu proti totalitě a pro nás navždy zůstane symbolem odvahy a statečnosti. Věřím, že její odkaz zůstane věčný, pokud si jej budeme pravidelně připomínat a předávat dalším generacím,“ řekl během vzpomínkového setkání Vlastimil Gola.
Už od mládí stála Milada Horáková vždy za svými postoji a názory. Již v roce 1918 byla vyloučena za účast na protiválečných demonstracích, které byly studenstvu zakázány. Roku 1924 se osobně setkala se senátorkou Františkou Plamínkovou, zakladatelkou Ženské národní rady, kam vstoupila a později se stala klíčovou osobností hnutí a boje za rovnoprávnost žen. Po roce 1939 se zapojila do odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. Neušla však pozornosti gestapa, které ji 2. srpna 1940 zatklo za práci v Ženské národní radě. Následně ji nacisté tvrdě vyslýchali a dva roky byla Horáková vězněna na Pankráci a na Karlově náměstí, po atentátu na Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně. Poté do Lipska a do Drážďan. Soud s Miladou Horákovou se konal v Drážďanech v říjnu 1944, kde se sama hájila v němčině. Prokurátor jí navrhl trest smrti, který soud nakonec změnil na osm roků káznice. Ten si odpykávala v ženské věznici u Mnichova, v blízkosti Dachau, kde ji osvobodila americká armáda.
Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy, kde se setkala s manželem, který přežil pochod smrti. Po válce velmi aktivně upozorňovala na nebezpečí totalitního režimu. Kvůli tomu byla monitorována StB. Nadále podporovala lidi usilující o emigraci a zasazovala se proti komunistům. Sama se do emigrace uchýlit nechtěla. Po zatčení Jaromíra Kopeckého v srpnu 1949 si StB nakonec zvolila Miladu Horákovou do role ústřední postavy v inscenovaném spiknutí v čele smyšlené ilegální skupiny. Proces s Miladou Horákovou řízený Karlem Trudákem probíhal od konce května do 8. června 1950. Byl zinscenován jako veřejný politický proces. Poprava byla provedena za bestiálních podmínek na dvoře pankrácké věznice 27. června 1950 v 5:35 hodin. Milada Horákova byla jedinou popravenou ženou v rámci těchto procesů. Na den jejího úmrtí připadá Den památky obětí komunistického režimu.
Památník Milady Horákové byl v Plzni odhalen v roce 2015. Vytvořili ho žáci 21. základní školy Plzeň v rámci projektu Předškolí. Pomník umístěný před školou tvoří úryvky posledních dopisů Milady Horákové z vězení, které byly její rodině předány až v roce 1990.
Text: Monika Krausová
