Plzeň si připomněla listopadové události let 1939 a 1989
Lavička Václava Havla (foto: E. Kriegerová)
U Lavičky Václava Havla v Šafaříkových sadech a následně u Památníku obětem komunistického teroru na Anglickém nábřeží si město Plzeň připomnělo události 17. listopadu z let 1939 a 1989. Květiny na těchto místech položili primátor města Plzně Martin Baxa a jeho náměstek Michal Vozobule, hejtmanka Ilona Mauritzová s dalšími představiteli kraje, také zástupci centrálního plzeňského obvodu a další hosté. Vzpomínkového setkání se zúčastnili i zastupitelé města Plzně.
„V Plzni připomínáme události 17. listopadu symbolicky u Lavičky Václava Havla. Vzpomněli jsme na události sametové revoluce 1989 i na odvážné studenty z roku 1939. Hodnoty svobody a demokracie musíme prosazovat a hájit stále,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa. Při setkání v Šafaříkových sadech také dodal, že kromě studentů a dalších, kteří byli v roce 1989 na Albertově a Národní třídě v Praze, bychom měli vzpomenout i na ty, kteří se v následujících dvou týdnech setkávali v ulicích, divadlech a dalších institucích. Během těchto týdnů se ukázalo, že komunistický režim je už minulostí.
Plzeň se v letošním roce připojila k výzvě neziskové organizace Díky, že můžem! a přesně v 17:11 hodin se rozsvítily významné plzeňské budovy a místa v barvách české trikolóry. Do modré, červené a bílé barvy se zbarvila plzeňská radnice, zeď v Mlýnské strouze se srdíčkovým portrétem Václava Havla, budova plzeňské konzervatoře, kde se setkávali budoucí členové Občanského fóra, Měšťanská beseda, Nové divadlo DJKT, historická brána Plzeňského Prazdroje, řada středních škol a gymnázií nebo DEPO2015, ve kterém se konal festival BLIK BLIK MINI, jenž na listopadové události také upozorňoval. Na některých místech navíc zazněla ikonická píseň Modlitba pro Martu, jež se stala symbolem sametové revoluce.
Plzeňská radnice v barvách trikolóry (foto: R. Muchka)
17. listopad významně vstoupil do českých dějin hned dvakrát. V roce 1939 nařídil Adolf Hitler, aby jakékoliv demonstrace proti německé okupaci Čech a Moravy byly ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků zatčeni a devět z nich popraveno. 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.
Budova plzeňské konzervatoře
Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. Události následujících týdnů vedly k pádu režimu a přeměně politického zřízení Československa, toto období politických změn se nazývá sametová, někdy také něžná revoluce. V prosinci 2018 schválili poslanci Parlamentu České republiky změnu názvu státního svátku na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.
Text: Eva Kriegerová
Fotogalerie
