Plzeň si připomněla události 21. srpna 1968
„21. srpna 1968 byla vojsky Varšavské smlouvy rozdrcena naděje na svobodu.“ Tento text nese bronzová pamětní deska připomínající události 21. srpna 1968. Město Plzeň ji instalovalo loni na náměstí Republiky v části před vchodem do katedrály sv. Bartoloměje.
Vzpomínkové setkání na náměstí Republiky (foto: M. Pecuch)
„Na dění v srpnu roku 1968 s velkým odstupem více než 50 let můžeme být pyšní. Byl to rok, kdy došlo k velkému vzepětí demokratického ducha v naší společnosti. Občané tehdejšího Československa po 20 letech komunistické vlády od únorového převratu v roce 1948 jasně řekli, že komunistický režim nechtějí. Byla zde touha po svobodě a demokracii, moci svobodně říkat a psát své názory a svobodně se sdružovat. Lidé touží po svobodě v každé době. To je jedno z poselství roku 1968. To druhé poselství je vzepětí společnosti po šokující invazi v noci z 20. na 21. srpna. Najednou zde byly tanky a přistávala vojenská letadla Varšavské smlouvy v pražské Ruzyni. Byl to moment, kdy Čechoslováci obstáli. Vyjádřený odpor nebyl odporem ozbrojeným, ale jasným a zřetelným. Významnou roli v týdnu po okupaci hrálo naše město. Československý rozhlas Plzeň se stal celorepublikovým centrem proti okupaci, protože stateční rozhlasáci navzdory tankům před budovou rozhlasu svobodně vysílali a pouštěli do světa zprávy, které nesly jasná poselství a skutečný obraz událostí, kdy jsme se ocitli opět v roli okupovaných. Odpor trval celý týden a byli to mimo jiné Plzeňáci, kteří vytvořili živou hradbu před budovou rozhlasu a vlastními těly chránili zaměstnance rozhlasu, aby mohli pokračovat ve vysílání,“ připomněl primátor města Martin Baxa u pamětní desky na náměstí Republiky v den výročí v sobotu 21. srpna. Na pietním setkání byli přítomni také zástupci Plzeňského kraje, centrálního a prvního městského obvodu, autor návrhu pamětní desky Vladimír Líbal, pamětníci událostí, Jan Kabát, jeden z iniciátorů pamětní desky, ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý či emeritní primátor Plzně Zdeněk Mraček.
„Máme-li si připomínat události roku 1968 je dobré si připomenout i následující události. V letošním roce si připomínáme kulaté výročí, 50 let, od událostí roku 1971. Byl rokem hořkých a špatných zpráv. Fakticky byla završena normalizace. Gustav Husák se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Československa, proběhl tzv. oficiální sjezd Komunistické strany Československa, který odsoudil události roku 1968 a řekl, že začíná nová éra,“ doplnil primátor Martin Baxa.
Bronzová deska na náměstí Republiky s motivem stopy tankového pásu je osazena do úrovně dlažby náměstí Republiky, kde nejlépe evokuje násilný vpád vojsk pěti komunistických zemí na území Československa. Jedním z iniciátorů jejího vzniku byl plk. v. v. Jan Kabát, předseda územního spolku Plzeň Vojenského spolku rehabilitovaných Armády České republiky. Autorem návrhu desky je výtvarník Vladimír Líbal.
Pietní setkání v budově Českého rozhlasu Plzeň (foto: M. Pecuch)
Už v pátek 20. srpna vzpomněli společně primátor Martin Baxa a ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý na zaměstnance plzeňského studia pod vedením tehdejšího ředitele Vladimíra Semráda a na všechny dobrovolné obránce rozhlasové budovy ve dnech okupace Československé republiky vojsky Varšavské smlouvy u pamětní desky umístěné v přízemí rozhlasu na náměstí Míru.
Vzpomínka na náměstí T. G. Masaryka (foto: M. Pecuch)
Primátor zároveň položil květinu k desce věnované okupaci republiky v roce 1968 na budově Českého svazu bojovníků za svobodu na náměstí T. G. Masaryka, která zde byla umístěna u příležitosti 50. výročí událostí srpna 1968.
Plzeňské studio tehdejšího Československého rozhlasu sehrálo důležitou roli při informování občanů o událostech, které se staly 21. srpna 1968. Poté, co přestala vysílat Československá televize a svobodné vysílání rozhlasu z Prahy bylo znemožněno, se stal zdejší rozhlas poslední stanicí v zemi, která šířila svobodné informace. Jeho technikům se podařilo zprovoznit a poměrně dlouhou dobu udržet rozhlasovou štafetu mezi jednotlivými regionálními studii. Plzeňský rozhlas byl napojen i na krátkovlnné vysílače, takže měl dobrou slyšitelnost v zahraničí. Jeho nezávislost bránila tehdy „živá“ barikáda lidí, především studentů, kteří před budovou několik dní přebývali a byli odhodláni ji hájit proti okupantům.
Před Plzní se sovětské jednotky objevily 21. srpna 1968 v 5:20 hodin na linii Třemošná, Kozolupy a Zbůch, kde se zastavily. První obrněnce do města vjely okolo půl osmé ráno a už do 12 hodin byly obsazeny všechny klíčové instituce včetně sídel Komunistické strany Československa. Přestože situace v Plzni nebyla ani zdaleka tak vyhrocená jako v Praze a dalších městech, vyhlásil sovětský vojenský velitel Plzně zákaz vycházení po 21. hodině.
Text: Adriana Jarošová
Fotogalerie
