Přečíst článek nahlas

Plzeň zve na Jarní pochod a křest knížky o borovicích do Arboreta Sofronka

Oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP) zve všechny milovníky přírody na Jarní pochod do Arboreta Sofronka a rekreační oblasti Boleveckých rybníků. Akce se koná v sobotu 25. března od 10 hodin. Trasa pochodu je zpestřena zastávkami, které zaujmou hlavně děti. Zástupci vyhlášeného Arboreta Sofronka spolu s autory a zástupci města na akci pokřtí novou knihu o borovicích, jejichž bohatou sbírku arboretum má.

Zdroj foto: Správa veřejného statku města Plzně

„V dnešní době tráví doma děti spoustu času u počítače a některé z nich nebyly ani v lese nebo třeba u rybníka. Tímto bych chtěl pozvat rodiny s dětmi, ale i ostatní občany na nenáročnou procházku do krásné přírody v okolí Plzně, kde se naučnou formou seznámí s prací našich lesníků, chovem ryb v městských rybnících, včelařstvím, lesní zvěří a stromy nebo správnou výsadbou sazenic. Věřím, že se jim i dospělým program Jarního pochodu bude líbit a že si jej užijí,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.

„Účastníci Jarního pochodu vyrazí z dolní plochy Arboreta Sofronka a půjdou přes úvodní zastavení o včelách a včelaření podél železniční trati na horní plochu Arboreta Sofronka, kde pro ně lesní školka Větvička připravila „Dávnohrátky“. Pak se přesunou malou dančí obůrkou k rybníku Vydymáček, kde na ně bude čekat zastavení o rybách a chovu ryb. Na dalším stanovišti u Seneckého rybníka se mohou dozvědět něco o Bolevecké rybniční soustavě a u klubovny skautů pak pro účastníky pochodu připravila lesní školka Medvíďata malou tvořivou dílnu a stopovačku. Trasa pochodu vede dále do kopce lesní cestou až na tzv. Kokoškovu dálnici, kde si mohou pod elektrovodem dobrovolníci vyzkoušet výsadbu různých druhů lesních sazenic. Další zastavení se týká znalostí o lesní zvěři. Ty se dětem budou hodit např. při luštění tajenky.   Kolem hranice přírodní památky Doubí pak malí i velcí dojdou na horní plochu Arboreta Sofronka, kde na ně čeká poslední zastavení se zajímavostmi, tedy šišky, paroží daňků, jelenů či srnčí zvěře, ale  i vycpaná lesní zvěř a ptáci, “ popsala vedoucí oddělení pro práci s veřejností a lesní pedagogiku SVSMP Martina Kováříková, která spolu s kolegy program připravovala. Pochod bude již tradičně zakončen táborákem s možností opečení donesených špekáčků. Děti za účast na pochodu obdrží pamětní list.

Před zahájením pochodu bude v místě startu v 10 hodin pokřtěna zcela nová publikace o borovicích s názvem Sbírka světového sortimentu druhů rodu Pinus. Křtu se zúčastní oba autoři, tedy Jan Kaňák, který napsal text, a Jitka Rauchová, která se postarala o grafickou úpravu knihy. Přítomni budou také zástupci SVSMP, pod kterou arboretum nyní patří, zástupci města Plzně a prvního plzeňského obvodu, který vydání publikace spolu se SVSMP financoval. „Jsme rádi, že jsme mohli podpořit knihu, která názorně přibližuje desítky druhů borovic a jejich kříženců rostoucích v arboretu. Věříme, že i díky ní navštíví plzeňské arboretum víc lidí, a to nejen z našeho obvodu, ale i z jiných koutů naší republiky a my tak pomůžeme vytvářet povědomí o této mimořádné lokalitě i mimo náš region,“ sdělila starostka městského obvodu Plzeň 1 Ivana Bubeníčková.

Pro zájemce bude po křtu následovat komentovaná prohlídka naučné stezky o borovicích s odborným výkladem Jana Kaňáka, který vedení výzkumného pracoviště v roce 1986 převzal po svém otci. Ing. Karel Kaňák CSc. založil arboretum v r. 1956, poté co byl Československou akademií zemědělských věd vypsán úkol „Šlechtění borovice“. Protože dosavadní pokusné plochy a objekty nestačily k serióznímu řešení tohoto úkolu, rozhodl se založit sbírku světového sortimentu druhu rodu Pinus v lokalitě Sofronka v Plzni – Bolevci.

O Arboretu Sofronka

Od založení bylo do současné doby na ploše cca 22 ha v Arboretu Sofronka vysázeno celkem 61 druhů borovic z celého světa a tato sbírka se stala jednou z největších na euroasijském kontinentu. V současné době je reprezentativně zastoupeno 16 druhů borovic, které se zde úspěšně adaptovaly, plodí a přirozeně se zmlazují, tedy obnovují pod mateřským porostem. Dalších 24 druhů přežilo v jednom nebo několika exemplářích, ostatní zkoušené druhy vyhynuly buď po první zimě nebo během několika let. Jedinečnost arboreta ovšem nespočívá jen v samotném počtu druhů, které zde rostou, ale v několika desítkách až stovkách zeměpisných odchylek a variant (tzv. proveniencích) některých druhů. Díky tomu lze dobře studovat proměnlivost borovic v rámci jednoho druhu vlivem různých stanovišť v odlišných zeměpisných oblastech. Arboretum mimo jiné spolupracovalo na zachování genofondu borovice lesní, modřínu opadavého, lípy srdčité či jeřábu břeku. Podílelo se také na řešení ekologické katastrofy v Krušných horách a problematice lesa v imisních oblastech.

Editace textu: Barbora Hájková

---