Plzeňan Karel Hrubý se dožívá 90 let

Karel Hrubý se vyučil soustružníkem. V letech 1941–45 studoval na Učitelském ústavu v Plzni, po válce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, sociologii a češtinu. Po krátkém působení na gymnáziích v západních Čechách a na Pedagogické škole v Plzni byl v roce 1955 pro odpor ke komunistickému režimu zatčen a odsouzen k desetiletému vězení. Pět let pracoval jako vězeň na šachtě, v květnu 1960 byl na všeobecnou amnestii propuštěn. Byl pak zaměstnán jako soustružník-brusič v plzeňském družstvu Mechana. V roce 1968 pracoval krátkou dobu jako sociolog ve Výzkumném ústavu družstev v Praze. Po srpnové okupaci odešel do exilu do Švýcarska, kde působil jako sociolog v Basileji až do konce 80. let.

V době, kdy nemohl pracovat na aktuálních sociologických tématech, obrátil pozornost ke studiu husitské revoluce jako sociologického fenoménu. V roce 1967 publikoval první ze svých husitologických studií Sociologický model husitské revoluce v hranicích politického systému pražských měst (1967). Sleduje v ní proměny struktur a funkcí politických institucí od výbuchu revoluce až po její vyústění. V 70. letech se Karel Hrubý vrací k problematice současnosti a nedávné minulosti. Po studii o vztahu dělnictva ke křesťanství v českých zemích publikuje stať o českém nacionalismu a v roce 1981 s stal spoluvydavatelem sborníku T. G. Masaryk in Perspective, Comments and Criticism, do něhož přispěl studií o filozofických kořenech Masarykových politických názorů. Budoucímu postavení československého státu ve střední Evropě věnoval řadu úvah v Proměnách, časopisu Čs. společnosti pro vědy a umění. K 10. výročí smrti Janem Patočky redigoval sborník několika Patočkových studií spolu se vzpomínkami a odbornými příspěvky některých jeho žáků a filozofických přátel. O rok později organizuje mezinárodní konferenci v Bernu, která má upozornit na 20. výročí sovětské okupace Československa. V témže roce vychází srovnávací studie Masaryk and Nietzsche. Současně Karel Hrubý obrací pozornost k Masarykovu kritickému pokračovateli E. Rádlovi, jehož politicko-morální koncepce pojmu občanství je namířena proti přežívajícímu nacionalismu. Proti radikálním sociálně-politickým koncepcím marxismu-leninismu vedl polemiku z pozic kritického racionalismu a sociálního reformismu. Po roce 1989 se znovu zamýšlí nad Masarykovým morálním humanismem u příležitosti 100. výročí vydání České otázky (článek Odporovat zlému a úvaha Naše dnešní otázky, přednesená na masarykovské konferenci v Brně v září 1995).

V letech 1983–91 byl Karel Hrubý vedoucím redaktorem časopisu SVU Proměny, který věnoval značnou pozornost filozofii Masarykově, Husserlově, Rádlově, Patočkově a zejména pracím českého a slovenského disentu. V Proměnách uveřejnil nejen řadu článků, ale i několik desítek recenzí prací publikovaných v Československu i jinde a poznámek k aktuálním kulturním a politickým událostem.

Čestné občanství města Plzně mu bylo uděleno za jeho životní dílo na kulturním a vědeckém poli i jako uznání jeho velké politické práce pro opětné nastolení demokracie v naší zemi 27. října 1995.

Zdroj: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hruby.html