Plzeňská vodárna dokončila výstavbu retenční nádrže na Vinicích
VODÁRNA PLZEŇ a. s. dokončila výstavbu retenční nádrže na Vinicích za více než 162 milionů korun včetně DPH. Mezi stavebně nejsložitější objekt patří více než 10 metrů hluboká železobetonová monolitická nádrž, a také spojná kanalizační šachta pod Karlovarskou ulicí, která musela být zkapacitněna. Zajímavý nález přinesl archeologický výzkum, konkrétně jde o odkrytí části rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice.
zdroj fotografie: Vodárna Plzeň
Přesně 916 dnů trvaly stavební práce na akci Retenční nádrž Vinice, jíž zakončily úspěšné komplexní zkoušky a nedávná kolaudace. V kombinaci s dnes již zrekonstruovaným a zkapacitněným Roudenským kanalizačním sběračem, který byl dokončen v červenci letošního roku, je dále umožněno budoucí zprovoznění severozápadního okruhu města Plzně, pro jehož dokončení jsou zmiňované stavební akce klíčové.
„V oblasti Vinic a Sylvánu vznikne také možnost se připojit na doposud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl z tohoto důvodu vyhlášen stop stav,“ uvedl generální ředitel vodárny Jiří Kozohorský s tím, že nesporným přínosem retenční nádrže z hlediska životního prostředí je snížení množství vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod. Celkově bude možné odstranit znečištění 19,15 t/rok CHSKCr., což je údaj vyjadřující množství kyslíku, které by se spotřebovalo při odstranění vypuštěného organického znečištění.
Výstavbu retenční nádrže zahájila vodárna v létě roku 2020, stavební práce byly dokončeny na začátku října letošního roku. Mezi stavebně nejsložitější objekt zcela jistě patřila samotná železobetonová monolitická podzemní nádrž, jejíž vybudování obnášelo nejprve vyhloubení stavební jámy o půdorysných rozměrech cca 64 x 35 metrů a hloubce více než 10 metrů, což znamenalo postupně odvrtat 2,5 kilometru ocelových zápor a spolu s tím vytěžit a odvézt 25 600 m3 zeminy. Do bednění o výměře přes 8000 m2 v rámci základové desky, nosných stěn a stropů bylo zapracováno přes 460 tun výztuže a 3200 m3 betonu.
Jeden z posledních a zásadních milníků pro úspěšné dokončení stavby bylo zkapacitnění spojné kanalizační šachty ve velmi frekventované Karlovarské ulici, kde práce probíhaly ve ztížených prostorových podmínkách v hloubce až 11 metrů pod povrchem. Následovaly dokončovací práce zahrnující mimo jiné terénní a sadové úpravy.
Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové v dotčené lokalitě výzkum, který odkryl v ploše retenční nádrže část rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice. „Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné,“ potvrdil ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký. V jednom z objektů z mladší doby bronzové byl nalezen také unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak archeologové dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. „Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní,“ dodal Radek Široký.
Stavba Retenční nádrže Vinice byla spolufinancována z prostředků Operačního programu Životní prostředí v rámci Prioritní osy 1 s podtitulem Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Výše dotace z Evropské unie je 81,497 milionu korun bez DPH.
Stavbu realizovala pro VODÁRNU PLZEŇ a.s. společnost STRABAG a.s., odštěpný závod Pozemní a inženýrské stavitelství Praha.
Editace textu: Adriana Jarošová
