Plzeňskému rodákovi Miroslavu Zikmundovi je dnes 95 let
V předvečer svých narozenin převzal legendární cestovatel a plzeňský rodák Miroslav Zikmund čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Plzeň navštívil na konci ledna u příležitosti uvedení hry Palubní deník Hanzelky a Zikmunda, kterou podle scénáře Vladimíra Fekara nastudovalo Městské divadlo Zlín. Tehdy se setkal i s primátorem Martinem Baxou a následující den odhalil základní kámen nově vznikající stálé expozice v zoo věnovaná cestovatelské dvojici Zikmund a Hanzelka. Fotograf Radovan Kodera připravuje k životnímu jubileu Miroslava Zikmunda dokumentární výstavu ve Smetanových sadech. Bude zaměřena jak na jeho osobní život v Plzni od narození až po studia, tak i na pozdější cestovatelskou a autorskou dráhu nerozlučně spojenou s Jiřím Hanzelkou. Výstava představí řadu dosud neznámých a nepublikovaných dokumentů faksimilií a fotografií. Bude zahájena 3. března ve Smetanových sadech před Státní vědeckou knihovnou a potrvá do 31. března.
Legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se stali hrdiny pro několik generací. O místech, která navštívili, se obyvatelům tehdejšího Československa ani nesnilo. Když zazněl v rozhlase zvuk klaksonu jejich Tatry T 87 a latinskoamerická píseň Yerba buena, sbíhaly se tisíce lidí k přijímačům, aby jim neuniklo nic z reportáží, které dvojice na svých cestách připravovala. Hanzelka se Zikmundem se seznámili v roce 1938, když začali studovat Vysokou školu obchodní v Praze. Spojovala je především vášeň pro cestování. Už na škole vznikl jejich takzvaný plán 5P (pět světadílů).
Přerušit přípravy na vysněnou cestu kolem světa je nedonutilo vypuknutí války ani uzavření vysokých škol. Učili se cizí jazyky, zkoumali mapy a atlasy, četli cestopisy. Po válce dokončili studia a získali inženýrské tituly. Na praxi nastoupili do kopřivnické Tatry, kde se jim podařilo přesvědčit vedení podniku, aby jim pomohlo uskutečnit jejich sen. Oba se stali obchodními zástupci Tatry. Úspěšná byla i jejich jednání s ministerstvem školství, které přislíbilo finanční podporu. V dubnu roku 1947 se oba dobrodruzi vydali s Tatrou 87, takzvanou ministerskou osmičkou, na svou první cestu s cílem propagovat československý průmysl a natočit filmy, jež by mohly být užitečné pro školství a osvětu. Projeli celou Afriku a Jižní Ameriku. Nepodařilo se jim ale získat vízum do USA, cesta proto v roce 1950 skončila.
Na druhou velkou výpravu se Hanzelka se Zikmundem vydali v roce 1959, tentokrát již větší Tatrou 805 a se dvěma spolupracovníky. Projeli Asii a Oceánii. Z cest posílali nespočet rozhlasových a televizních reportáží, článků pro noviny a časopisy. Pořídili tisíce fotografií. Natočili také čtyři celovečerní filmy nazvané Z Maroka na Kilimandžáro, Od rovníku ke Stolové hoře, Z Argentiny do Mexika a Je-li kde na světě ráj. Pořídili téměř 150 dokumentárních, krátkometrážních a televizních filmů. Poznatky z cesty do Afriky shrnuli do třísvazkového cestopisu Afrika snů a skutečností, poté následovaly další knihy.
Významným textem z druhé cesty byla Zvláštní zpráva č. 4 o stavu hospodářství a společnosti na sovětském Dálném východě, ve které Hanzelka se Zikmundem popsali řadu nepříznivých skutečností o fungování totalitní moci. Zveřejnění se dočkala až po pádu totality v roce 1990.
Po roce 1968, kdy se výrazně angažovali ve prospěch reformních hnutí, bylo oběma zakázáno veřejně publikovat. Při návratu do společenského života po roce 1989 byl Miroslav Zikmund ten šťastnější, neboť vzhledem ke zdravotním potížím Jiřího Hanzelky, to byl právě on, kdo mohl naplnit léta nesplněný sen a v roce 1992 podnikl cestu do Austrálie.
Svůj bohatý archiv věnovali cestovatelé Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde je od roku 1996 otevřena stálá expozice s názvem S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout například součásti cestovatelské výstroje, ukázky ze sbírky cizokrajných mincí a poštovních známek i unikátní fotografie, které doplňuje kolekce předmětů, získaných při zajímavých setkáních a událostech.
