Před 160 lety se narodil lidový loutkář Karel Novák. Plzeň uctila jeho památku
Město Plzeň si v úterý 1. listopadu 2022 připomnělo 160. výročí narození Karla Nováka, českého lidového loutkáře, jehož umělecká činnost i rodinné divadlo reprezentuje významnou fázi českého i plzeňského loutkářství. Má čestný hrob na Ústředním hřbitově v Plzni, město jeho výročí uctilo položením květin.
‚Pracuj každý dle síly své ku zdaru vlasti a národa.‘ Tak znělo heslo napsané na štítu jeviště divadla Karla Nováka. Byl zcela oddaný svému poslání, propojoval českou loutkářskou tradici a starší českou školu, která těžila z lidových prvků 18. století a vždy se snažil do svého díla přinést vysoké ideály a cíle. Výrazně se zapsal do historie českého loutkářství první poloviny 20. století a položil základ loutkářské slávě města Plzně.
„Letošní rok je protknut významnými výročími loutkářských osobností spjatých s Plzní. Začátkem roku jsme si připomněli 130 let od narození Josefa Skupy či 110 let od narození Jiřího Trnky a dnes si připomínáme 160. výročí narození proslulého lidového loutkáře Karla Nováka, mistra českého loutkářství první poloviny 20. století. Karel Novák působil na scéně 56 let a odehrál na 20 tisíc představení. Kočovné divadlo Karla Nováka má stálou expozici v Muzeu loutek Západočeského muzea v Plzni a je trvalou připomínkou významného loutkářského rodu Novákových. Součástí expozice je i jeden z nejzajímavějších exponátů muzea – loutkomat inspirovaný divadlem Karla Nováka,“ uvedla Eliška Bartáková, radní pro oblast kultury a památkové péče.
Karel Novák se narodil 1. listopadu 1862 ve Žlebech u Čáslavi jako syn hostinského. Původně se učil pekařství, ale přesně v den svých 14. narozenin se přidal ke kočovnému divadlu Jana Nepomuka Lašťovky, nejvýznamnějšího představitele českého loutkářství 2. poloviny 19. století. Spolu s Lašťovkou se v tomto čase Nováka ujal také loutkář Antonín Kaiser, s jehož dcerou Marií se Karel oženil. Po smrti tchána v roce 1906 se Karel Novák ve svých 44 letech stal majitelem i samotným principálem proslulého kočovného divadla. Společně s manželkou a pěti dětmi (Ludmila, Ludvík – později významný spolupracovník Josefa Skupy, Růžena, Karel a Marie) tak navázali na dobrou tradici Lašťovkova a Kaiserova divadla. Repertoár jeho divadla obsahoval řadu literárně cenných, starých a osvědčených her, ale i her moderních – jako jsou grotesky, komedie, satiry či opery.
V únoru 1914 přijeli Novákovi do Plzně na pozvání plzeňské spisovatelky Amálie Kožmínové. V Lidovém sále Měšťanské besedy právě začalo hrát nově zřízené divadlo plzeňských Jeslí – Feriálních osad. Dle dohody Loutkové divadlo feriálních osad hrálo na jedné straně sálu a na druhé straně měl umístěno jeviště Karel Novák. Zahajovací představení Novákova divadla se uskutečnilo 1. března 1914 a i když měli Novákovi se svými hrami v Plzni velký úspěch, nakonec došlo ke spojení s Feriálními osadami. Vzniklo tak stálé umělecké divadlo, které společně řídili. V Loutkovém divadle feriálních osad působil Karel Novák do roku 1927. Mezi ním a Josefem Skupou panoval nesouhlas v otázce repertoáru, a tak se jejich cesty rozešly a oba dva divadlo opustili. Poté si začal Karel Novák budovat nové vlastní stálé divadlo v Plzni pod Národní jednotou pošumavskou a věnoval se i zájezdové činnosti po regionu.
Karel Novák vedl divadlo až do své smrti 24. srpna 1940, zemřel v Klatovech. V roce 1947 mu byl udělen Diplom za zásluhy o české loutkářství in memoriam.
Editace textu: Hana Josefová
